Vzácný slib duše, část 1

Kdy slaví Bůh své narozeniny?

Jak Bůh slaví své narozeniny?

Dávají všechny duše v podstatě stejný slib, když vstupují do pozemské arény?

Přichází svědomí hned při narození, nebo až po několika letech?

Je slib duše něco jako proroctví?

Jaká jsou naše nezcizitelná práva od narození?

Jaký je nejlepší způsob, jak mohou rodiče přijmout nově narozené dítě?

Jak těsné spojení se Zdrojem má malé bezmocné dítě?

Jsou pro duši důležité narozeniny, když je ve zvířecí inkarnaci?

Slaví duše zemí své narozeniny?

Mají kosmičtí bohové a bohyně narozeniny?

Slaví duše tvých děl, například maleb nebo písní, své narozeniny?

Jsou naše poslední narozeniny významnější?

Nejvyšší řekne duši: „Přišel jsem k tobě a nabídl ti tolik, kolik jsem mohl. Kolik Mého Světla jsi projevila na Matce Zemi?“

Jsou některé narozeniny významnější než jiné?

Lze obecně říci, že narozeniny jsou nejlepším dnem, kdy lze udělat pokrok?

Jak lze být při narozeninách co nejvnímavější?

Je síla modlitby mocnější v den narozenin?

Jak můžeme udělat pokrok, když s tebou nejsme fyzicky při svých narozeninách?

Pomůže nám, když se budeme v předstihu před narozeninami modlit pro vnímavost?

Když svým přátelům dáme k narozeninám materiální dárek, má to pro ně nějaký duchovní přínos?

Co je lepší při narozeninách: být plný míru, nebo se intenzivně snažit udělat prašád a podobně?

Dává duše přednost konkrétnímu ročnímu období, ve kterém se hodlá narodit?

Má duše volný přístup k minulosti, přítomnosti a budoucnosti a také k Božímu vlastnímu Poznání?

Pokud má duše přístup k Nadduši, která má přístup k Bohu, tak co se vlastně rozvíjí v každém z nás?

Když říkáte, že k vám přišla něčí duše, přichází k vám ta duše v nějaké konkrétní podobě?

Často vídám zprávy o vážných problémech s přelidněním. Vzhledem k tomu, že na zem přicházejí všechny ty nové duše a všechny rostliny a zvířata se postupně vyvíjejí v lidské bytosti, bude na zemi dost místa, aby se všechny tyto duše mohly inkarnovat a vyvíjet?

Budou někdy v budoucnosti duše vstupovat do těla jinak než teď?

Nyní jsme pod nadvládou smrti. Smrt si pro nás může přijít kdykoliv. Můžeme zemřít, když pijeme vodu nebo když čteme noviny. Pouze duchovní Mistři a velmi vyvinuté duše mohou užít vědomě svou vůli, aby si určili okamžik své smrti. Ale v budoucnosti, až budou duše sestupovat přímo do fyzického těla a zůstanou si při tom vědomé samy sebe, tak už nebudou pod nadvládou smrti. Duše budou schopny zůstat na Zemi, aby pracovaly pro Boha a pro projevení Boží Vůle tak dlouho, jak si budou přát. Budou mít větší možnosti projevit Boha, protože smrt nebude schopná si je odvést předčasně.

Tehdy bude samotné tělo nedílnou součástí božskosti duše. Teď je tělo letargické a nebožské. Neposlouchá dokonce ani srdce, natož samotnou duši, která je nekonečně výše. Nyní nevíme, kde Bůh je, a dokonce ani kde je naše duše. Někdy jsme si vědomi svého srdce, ale nenasloucháme mu. Ale přijde den, kdy se tělo, vitálno, mysl a srdce stanou dokonalými nástroji Boha. Tehdy budou tyto naše části tak duchovně rozvinuté, že dokáží okamžitě porozumět čemukoliv, co Bůh dělá.

Nyní nechápeme nic z Boží Vize. Je to jen věc důvěry, pocitu nebo slepé víry, že Bůh dělá vše pro naše vlastní dobro. Nyní Mu nepotřebujeme rozumět, protože Ho milujeme a věříme Mu. Ale jednou přijde den, kdy nám umožní okamžitě vidět a cítit, proč nás žádá, abychom něco udělali. Tehdy nebude naše mysl vůbec v činnosti.

Je pro duši příliš obtížné vyjít během narozenin do popředí?

Protože v Nebi neexistuje pozemský čas, jak duše ví, kdy se má inkarnovat, aby byla v souladu s astrologií? Řekne Nejvyšší: „Počkej, musíš sejít dolů v ten a ten den kvůli astrologii?“

Kdy se duše rozhodne, že se narodí v určité rodině v určité zemi?

Když si duše vybere konkrétní rodinu, do které se narodí, je to proto, že má členy rodiny velmi ráda?

Stává se někdy, že dvě duše chtějí vstoupit do stejné rodiny ve stejném okamžiku?

Guru, tvá duše je vždy v popředí. Co se v tvém případě děje ve vnitřním světě, když máš své fyzické narozeniny?

Jako lékař vím, že struktura našeho těla je určena geny, které jsme získali od rodičů. Zajímalo by mě, zda existuje podobné spojení mezi duší dítěte a duší jeho rodičů?

Je pro dítě dobré, když má jeho duše spojení s dušemi svých rodičů z předchozích životů?

Takže přátelství může být přínosné. Na zemi můžete někoho nazývat vaším přítelem a on vás může nazývat svým přítelem, ale když nadejde čas, abyste tu osobu o něco požádali, tak ona řekne, že má příliš práce nebo že se necítí dobře nebo udá nějaký jiný důvod, proč vám nemůže pomoci. Takový druh přátelství je k ničemu. Často se stává, že přátelství trvá čtyřicet nebo padesát let a během těch padesáti let si ti dva lidé v žádném směru nepomohou.

Skutečné lidské přátelství by mělo být založené na sebenabízení. Pokud něco potřebujete nebo chcete, tak vám to dám; a když něco potřebuji já, tak pomůžete vy mně. Takový druh přátelství je dobrý. Ještě existuje jiný druh přátelství, které vytváří Bůh, vnitřní Kormidelník. Toto přátelství není vůbec jako lidské přátelství. V tomto případě nejsem něčí přítel proto, že jsem pro toho člověka něco udělal, nebo že ten člověk udělal něco pro mě. Ne, jde o poselství přátelství, které přichází od vyšší autority. Bůh Sám mi nařizuje, abych byl přítelem toho či onoho člověka. Takové přátelství je založeno na úplně jiných základech.

Stejně tak mi ten stejný Nejvyšší může říci, abych své přátelství přerušil. Není to proto, že se ten druhý člověk stal špatným. Nejvyšší chtěl mít ve mně a skrze mne zvláštní zkušenost, která se týká toho člověka, a když ta zkušenost skončí, tak si již nepřeje, abych své přátelství udržoval. Pro duchovní lidi, kteří jsou velmi pokročilí ve svém vnitřním životě, je přátelství na jiné úrovni — ne na lidské úrovni, ale na božské úrovni.

Například já mám mnoho žáků. Na jednu stranu je můžete nazývat mými duchovními dětmi. Zároveň si ale vytvořili své věčné přátelství se mnou a já jsem si vytvořil své věčné přátelství s nimi. Chtěli to oni, ne já, a byla to Vůle Absolutního Pána Nejvyššího, který nás učinil jedním. On bude naši jednotu udržovat po Věčnost nebo dokud bude chtít.

Je to něco jiného než lidské přátelství, které trvá dvacet nebo třicet let a poté skončí, jakmile opustíme tělo. Pokud dva přátelé nejsou na stejné duchovní úrovni, tak až opustí tělo, spolu nezůstanou. Každý odejde do určité úrovně vědomí podle svého vlastního vnitřního rozvoje. Je-li jeden na větvi, která je vysoko na stromě a druhý na větvi nejníže na stromě, tak na zemi mohou být schopni pracovat a zůstat spolu, ale v Nebi půjde každý jinam. V Nebi spolu zůstávají jen stejně rozvinuté duše.

Co si myslíte o sebevraždě?

Když zemřou normální lidé, tak i když nejsou duchovní, tak postoupí do určité úrovně vědomí. Ale lidé, kteří spáchají sebevraždu, vstoupí do nízké, nižší, nejnižší úrovně vědomí, kde trpí nesnesitelnými bolestmi. Nesnesitelné bolesti, které může lidská bytost zakusit na zemi, jsou ničím ve srovnání s mučením, kterým projdou na této úrovni vědomí. Já mám volný přístup do všech úrovní, takže vím, co se stane těm, kdo spáchají sebevraždu a také vím, co se stane lidem, kteří vedou duchovní život. Vím to, protože mám schopnost sestoupit do propastného pekla, stejně jako mám schopnost vystoupat do nejvyšších výšek.

Kdyby lidské bytosti věděly o svých dřívějších inkarnacích, nebyly by v této inkarnaci lepší?

Když jste ve svém pokoji a někdo klepe na vaše dveře, tak nevíte, zda je to dobrý nebo špatný člověk. Takže je nejlepší po nějakou dobu dveře neotvírat. Je-li to špatná osoba, tak si řekne: „Je pod moji důstojnost stále klepat na tyto dveře, když mi nevěnuje žádnou pozornost.“ a odejde pryč. Klepe-li na dveře přítel, tak si řekne: „Možná dělá něco velmi důležitého. Počkám.“

Stejným způsobem k vám přijde mnoho myšlenek, když se modlíte a meditujete. Ale pokud nepřestanete meditovat a nebudete těm myšlenkám věnovat pozornost, tak nakonec špatné myšlenky odejdou a jen dobré myšlenky zůstanou. Řeknou si: „Modlí se a medituje a pokouší se dosáhnout Nejvyššího. Počkáme a pomůžeme mu.“ A pak, když konečně otevřete dveře, tak uvidíte, že na vás čekají jen dobré myšlenky.

Někdy ve svých snech vidím pobřeží a cítím, že jsem tam kdysi žil. Nevím proč, ale je to pro mě velmi nepříjemné.

Stejně tak sny, přicházející přímo od duše, jsou velmi čisté. Takové sny jsou naprosto čisté, jasné, povzbuzující a inspirující. Nic nestojí mezi takovým snem a skutečností. Ale v jiných případech mnoho nezdravých a neaspirujících věcí učiní sen zmateným tak, že skutečnost není skrze sen jasně viditelná.

Někdy je sen jako naprosto jasná obloha a snadno můžeme vidět slunce. Ale někdy je obloha pokryta plynoucími mraky a slunce je úplně zakryto. Když máme takové sny, tak si musíme uvědomit, že vyšlo do popředí vitálno a nenechává nás vidět skutečnost. Musíme se několik let upřímně modlit a meditovat, abychom se naučili rozlišovat sny, které přicházejí přímo od duše a ukazují nám skutečnost, a sny, které přicházejí z vitálna a skutečnost nám neukazují.