Chybějící podpis

Měl jsem jednoho vzdáleného strýce z maminčiny strany, který byl velkým okultistou. Jmenoval se Tora Charan. Maminka za ním jezdila poměrně často, ale tentokrát k němu jela s vážným problémem. Týkalo se to tatínka a maminčina druhého bratrance, kterému jsem říkal strýčku. Naneštěstí to byl zkažený člověk bez páteře. Byl to vagabund, který nic nedělal. Měl ženu a děti, ale o ty se ve skutečnosti staral tatínek. Tatínek mu také jednou dal peníze, aby si mohl zařídit malý obchod s potravinami. Strýc ovšem všechny peníze promrhal a neplatil účty. I přesto ho bylo tatínkovi líto. Napsal mu na korespondenční lístek, že pokud se dostane do finančních obtíží, stačí dát vědět a dostane ihned peníze. Připsal datum a podepsal se. Občas mu posílal nějaké peníze.

Jak se dalo čekat, strýc zbankrotoval a jeho věřitelé ho začali pronásledovat. Měl ale tatínkův lístek a chtěl ho jednou použít u soudu jako důkaz, že je tatínek odpovědný za jeho dluhy. Když na něm tedy věřitelé vymáhali své peníze, řekl svému právníkovi: „Mám písemný důkaz o tom, že můj ctihodný strýc, Shasi Kumar Ghosh mi pomůže, kdykoli budu ve finančních obtížích. Nejsem nyní schopen zaplatit věřitelům a je to tedy jeho odpovědnost. A odevzdal právníkovi tatínkův lístek. Právník si myslel, že tím soud zcela jistě vyhrají.

Případ už byl u soudu a vypadalo to, že tatínek bude skutečně muset zaplatit všechny ty přemrštěně vysoké dluhy. Tatínek měl tehdy plně fungující banku a mohl by to udělat. Ale věřitelů bylo příliš mnoho a všem by jim nebyl schopen zaplatit.

Když začal poslední den soudního přelíčení, odjela maminka za oním strýcem, který byl velkým okultistou. Měl maminku a celou naši rodinu upřímně rád. Maminka mu se slzami v očích řekla o korespondenčním lístku s tatínkovým podpisem, který je v rukách strýcova právníka.

Morálně i právně, ale zejména morálně měl tatínek zodpovědnost, protože ten lístek napsal.

Strýc si poslechl celé vyprávění a řekl: „Neboj se, nic se nestane, postarám se o to.“ Maminka mu věřila a tatínkovi řekla, aby se ničeho nebál.

U soudu potom strýcův právník prohlásil: „Shashi Kumar Ghosh slíbil mému klientovi, že bude plně zodpovědný za jeho závazky. Zde je důkaz jeho slibu. Odmítáme platit.“

Ó Bože, co se to stalo, když byl lístek předložen soudci? Tatínkův rukopis se nezměnil, zato podpis chyběl! Podpis byl beze stopy vymazán. Okultista ze vzdálené indické vesnice odstranil tatínkův podpis, právě když byl lístek podáván soudci.

Soudce se podíval na lístek a okamžitě řekl: „Není tady podpis.“

Tatínek a náš rodinný právník nemohli věřit svým vlastním očím a uším. Mysleli si, že je to beznadějná situace. Podívali se také na lístek a viděli, že podpis skutečně chybí.

Soudce potom řekl tatínkovi: „Podíváme se na váš rukopis. Přepište zde laskavě toto psaní.“

Jakmile začal tatínek psát, stalo se cosi mimořádného. Najednou viděl, že nepíše jeho ruka, ale ruka našeho strýce — okultisty, zcela jiným rukopisem.

Soudce řekl, že se písmo liší a že ten lístek určitě nepsal tatínek. Musel být napsán někým jiným. Strýc začal soudci spílat. Na to řekl náš právník: „Dokonce i kdyby ten lístek napsal, jak tvrdíte vy, kde je podpis? Jeho podpis zde není. Lístek měl přece v držení váš právník.“

Tak jsme tedy vyhráli soud.

From:Sri Chinmoy,Proudícím slzám srdce mé matky a překypujícím úsměvům duše mé matky, (knižně nevydáno), 2000
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/stm