Opice

Když jsem byl ještě dítě, měli jsme psa jménem Bhaga, bílého zajíce, mnoho ptáků a pár opic. Jedna opice se jmenovala Madhu. Měl jsem je moc rád, ale ony mne kousaly. Když se opice za vámi rozběhne, musíte si ihned lehnout na zem a předstírat mrtvého. Když vypadáte jako mrtví, když ležíte a nedýcháte, potom vás nikdy nepokoušou. Mnohokrát jsem to tak dělal, když mi bylo šest let, ale několikrát mne opice nachytala a pokousala. Nikdo z naší rodiny kromě maminky tomu neunikl. Moji maminku opice nepokousaly, protože cítily její laskavost. Když jsou opice ochočené, dávají svoji náklonnost najevo. Vždy, když si maminka sedla k nějaké práci, jedna z opic přišla a rozpustile si jí sedla na klín. Opice byly s ní bez ohledu na to, co právě dělala a nikdy jí nepokousaly. Jenom moje maminka tomu unikla.

From:Sri Chinmoy,Proudícím slzám srdce mé matky a překypujícím úsměvům duše mé matky, (knižně nevydáno), 2000
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/stm