Deset božských Tajemství
Deset božských Tajemství
Zázraky1
Ve vnějším světě je zázrak něco neobvyklého, co fascinuje lidské v nás. Ve vnitřním světě je zázrak běžná zkušenost skutečnosti. Ve vnějším světě vytváří každý zázrak ohromný zmatek v lidské mysli. Fascinuje mysl, ale zároveň odvádí z duchovní reality. Avšak ve vnitřním světě je každý takzvaný zázrak pouze epizodou, nutností, aby vnější život mohl být probuzen, zdokonalen a naplněn, aniž by se stal kořistí pochyb, strachu, frustrace a nečistoty. Není jediný den, kdy bych neprováděl stovky zázraků ve vnitřním světě. Ale když udělám něco přímo a okamžitě ve vnějším světě, pak se to stane čímsi úžasným, fantastickým, což může způsobit problémy. Toto je jedno tajemství.
Skutečnost vnitřního světa
Když zpívám nebo hraji na nástroje, nehledě na to, jak špatně hraji nebo zpívám, nehledě na to, kolik chyb udělám, má realizace zůstává stejná. Když hraji, někteří žáci se uvnitř smějí, jiní jednoduše usnou. Ale musíte vědět, že kdykoli dělám něco ve vnějším světě, děje se řada věcí ve vnitřním světě. Pokaždé, když udělám pro lidstvo něco významného, přicházejí kosmičtí bohové a duchovní Mistři nejvyššího řádu. Jsem jejich bratr, jsem s nimi jedním. Když něco dělám, přicházejí, aby mě ověnčili.
Ale co mám dělat s těmi lidskými bytostmi, které žijí ve světě nejistoty, nečistoty a žárlivosti? Mám je mít za skutečnost a vnitřní svět za sen? Anebo je mám mít za sen a vnitřní svět za skutečnost? Vnitřní svět je pro mě mnohem skutečnější. Když se na vás podívám, vidím uvnitř vás Nejvyššího a vidím vaši lidskou nedokonalost. Vidím uvnitř vás skutečné a zároveň něco jiného, co není skutečné. Vidím božské a lidské. V nitru každé lidské bytosti je to ten samý Nejvyšší, ale ve vnějším projevení je tomu úplně i jinak.Nejistota a samolibost
Vždycky říkám, že nejistota je velice špatná. Proč byste měli být nejistí? Jednota je ta jediná skutečnost. Ten, kdo si vytvořil jednotu s Bohem, nemá žádnou nejistotu. Ale než je tato jednota vytvořena, musí být hledající velmi opatrný. Musí mít vždy na paměti, že sem přišel, aby se stal Božím dokonalým nástrojem. Nestane-li se dokonalým nástrojem a nepotěší-li Boha Jeho vlastním Způsobem, pak naplnění Mistrovy mise zůstane vzdáleným pláčem. Každou hodinu a každý den by si měl myslet: „Dovol, abych se stal dokonalým nástrojem.“ Dokonce i když se mu dostane vysokého ocenění ve vnějším světě, neměl by mít samolibý pocit. Pokud ho má, nebude usilovat o to, aby se stal lepším, a nebude činit pokrok.
Bůh překonává Sebe Sama v každé chvíli. Naší úlohou v Boží kosmické Hře je vědět, že potřebujeme dokonalost a potom usilovat o dokonalost — o nejvyšší dokonalost, která vždy překračuje sama sebe. Cítíme-li se nejistí, protože jsme nedosáhli svého cíle a protože jsme stále nedokonalí, takový druh nejistoty je pak užitečný. Jsme nedokonalí a víme to, ale v žádném případě se nebudeme snažit zvětšit nejistotu ostatních lidí. Máme-li takovýto druh nejistoty, budeme se snažit učinit pokrok každý den, dokud se nestaneme dokonalými nástroji Boha. Takový pocit nejistoty nám pomáhá. Když se cítíme bídně z toho, že Realizace Boha je pro nás vzdáleným pláčem, naším příštím krokem bude usilovat o to, abychom učinili pokrok.
Někteří žáci se stávají samolibými, protože ode mě získávají vnější náklonnost. Ale dokonalost od nich zůstane milióny mil vzdálená, nebudou-li neustále zvětšovat svou touhu po sebezdokonalení.Boje ve vnitřních světech
Jednou jsme v televizi sledovali, jak boxuje Muhammad Ali. Jedna ze žákyň se mě zeptala: „Jak se můžeš na takové zápasení dívat? Taková brutalita!“ A tak jsem jí řekl, že dva z mých žáků spolu před několika týdny bojovali ve vnitřních světech a jejich boj byl nekonečně brutálnější. Ona sama s někým dalším bojovala ve vitálním světě asi měsíc předtím.
Pokud zápasíte nebo boxujete ve vnějším světě, můžete mít rozbitý nos nebo rameno a pak budete muset přestat. Ale pokud bojujete ve vnitřním světě, zvlášť ve vitálním světě, vaše vnitřní schopnosti mohou být trvale poškozeny nebo zcela zničeny. Můžete ztratit veškerou víru ve svou vnitřní skutečnost, v Boha a ve svého Gurua. Když je víra poražena pochybností, váš duchovní život skončil.
Když vidím, jak spolužáci ve vnějším světě bojují nebo jeden na druhého žárlí, někdy si jich prostě nevšímám. Ve srovnání s tím, co se může dít ve vnitřním světě, to není nic. Svou pozornost zaměřuji na vnitřní svět. Můj veškerý zájem je o jejich vnitřní život. Jejich hádavá vnější přirozenost bude přeměněna v minutě, kdy bude osvícen jejich vnitřní život.Vnitřní práce
Jenom proto, že jím nebo mluvím, si někteří lidé mohou myslet, že můj duchovní život je zapomenut. Avšak musí si být vědomi toho, že ve vnitřním světě mohu dělat mnoho věcí zároveň. Když někdo řídí auto, dělá současně všechno. Dívá se dopředu a také se zběžně dívá do zpětného zrcátka a do stran. K řízení auta používá nohy a ruce a současně může mluvit nebo poslouchat rádio. Obyčejný člověk má dostatečnou sílu koncentrace, aby mohl dělat mnoho věcí zároveň, ale pouze na vnější úrovni. Jogín může současně dělat všechny tyto věci na vnější úrovni a spoustu dalších na vnitřní úrovni. Ve vnitřním světě jdu velice vysoko, zatímco navenek mluvím nebo žertuji. Toto je další tajemství, které mám k nabídnutí.Krmení duší žáků
Věřte tomu nebo ne, každý den krmím duše žáků. Jako je svatou povinností matky nakrmit každý den její dítě nehledě na to, chce-li dítě jíst nebo ne, tak je mou povinností nakrmit mé božské děti, které jsou zde na zemi a také žáky, kteří zemřeli. Krmím také mnohé, kteří nejsou mými žáky, ale kteří poznali, kým jsem.
Občas vás navštěvuji v jemném těle, zatímco spíte. Jako zdravotní sestra jdu s nejvyšším soucitem, abych zkontroloval, je-li u vás všechno v pořádku, a abych se ujistil, že uvnitř vás nepůsobí špatné síly. Vidím-li, že je všechno v pořádku, v tichosti odejdu. Mnohokrát mé vidíte, ale než vstanete, působí jiné síly a vy zapomenete, že jsem tam byl. Zážitek mé přítomnosti může trvat tři nebo čtyři dny. Naopak, nebude trvat ani pět minut, jestliže nevědomost jako mrak zahalí mysl.Žáci, kteří opustili cestu
Řada žáků naši cestu opustila a já jsem několik požádal, aby odešli. Přeji si říci, že ti, kteří nás opustili, odešli z jedné místnosti a zdržují se v jiné místnosti. Kdyby měli zůstat v této místnosti, rušili by ostatní, kteří tu jsou. Takže jsem je požádal, buď vnitřně, nebo navenek, aby vstoupili do místnosti univerzálního srdce. První místnost je pro těch několik vybraných, kteří pláčou po realizaci a jsou připraveni dát realizaci nejvyšší důležitost. Ti, kteří mají schopnost běžet rychle, ti, kteří mají stejný standard, by měli zůstat pohromadě. Tygr a koza jsou obojí zvířata, ale jak můžete nechat tygra a kozu pohromadě?
Žáci, kteří odešli, nebo které jsem požádal, aby odešli, nepřebývají s těmi několika vybranými v mé rodině, ale přebývají v nitru mého univerzálního srdce. Je něco kromě univerzálního srdce? Ne, nic. Takže, jak můžeme říct, že někdo odešel z mého univerzálního srdce? Ale mé osobní srdce, které je rovněž domovem Nekonečnosti a Nesmrtelnosti, je dychtivé pomoct těm, kteří nadále zůstávají v mém člunu. Je vám připraveno nabídnout realizaci, dokonalost a uspokojení tak rychle, jak jen je to možné, zatímco ostatním to bude trvat dlouho. Oni patří Věčnosti, ale k vám se Věčnost sklání teď. Pro vás udeřila Boží Hodina. Oni také dosáhnou cíle, ale vy jste poznali cenu času.Věčná novost života
Není žádný konec naší realizaci. Není žádný konec naší manifestaci. Vždy je něco nového, čeho máme dosáhnout a čím se máme stát. Ti, kteří nežijí život srdce, jsou jako rozbité gramodesky. Znovu a znovu hrají stále tu samou melodii nevědomosti. Ale jsme-li hledající, musíme každý den udělat nový rekord, zazpívat novou píseň, objevit novou melodii. Ti v mém člunu, kteří vědomě aspirují, zpívají každý den novou píseň.Zacházení se špatnými silami
Někdy na žáky útočí špatné síly, protože žáci udělali špatně řadu věcí. Když na ně síly zaútočí, tehdy trpí. Pak požádají o rozhovor. Cítí, že když s nimi promluvím, bude tomu konec. Ale já jsem si vnitřně všiml, proč trpí. Vím, že když jim navenek budu věnovat pozornost, jejich utrpení se zvětší. Často jsem udělal zkušenost, že jakmile špatné síly vidí ve vnějším světě lásku a soucit, zaútočí zuřivěji. Když mě tyto síly vidí, jak na vnější úrovni přicházím s láskou, zájmem a náklonností, zaútočí nejsilněji, protože jsou nejsilněji ohroženy. Je to jako poslední křeč. Jejich útok je tak mocný, že se s ním oběť ztotožní a odevzdá se jim. Pak se stane nástrojem špatných sil a jeho deprese a frustrace vzrůstá. Mnohokrát tomu tak bylo. Když člověk v depresi požádá o rozhovor, neposkytnu ho, protože vím, jaké budou důsledky. Vím, že trpí, ale nesmím krmit ničivý aspekt. To je důvod proč se žáky jednám často pouze ve vnitřním světě — s nejvyšším soucitem, láskou a zájmem. Ačkoli se může zdát, že vás ve vnějším světě přehlížím, musíte vědět, že vás nepřehlížím ve vnitřním světě.
Když ve vašem životě hrozí deprese a frustrace, pak jestliže chcete přijmout mé světlo, musíte přinést trochu vnímavosti. Mou léčbu budete moci obdržet podle své schopnosti přijímat. Co je vaší schopností přijímat? Vaší schopností přijímat je vaše veselost. Nemáte žádnou schopnost přijímat, když jste v depresi, takže není nic, co je možné navenek udělat. Je-li pacient mrtev, co může lékař dělat? Nehledě na to, kolik mu dá doktor injekcí, pacient nemůže být vyléčen. Pouze když zbývá trochu životní energie, je tu jakási naděje. Začne-li pacient s trochou veselosti, která je duchovní životní energií, pak váš doktor Guru bude schopen okamžitě tuto veselost nakrmit. I když jste trpěli po dlouhou dobu, přicházíte-li ke mně s veselostí, mohu vaše utrpení vyléčit. Vaše veselost je poupě, které rozkvete. Ukážete-li vnitřní veselost, jsem vám připraven pomoci, jak navenek, tak vnitřně. Ale bez vaší veselosti neuspěji v té samé minutě, kdy se vám pokusím navenek pomoci a vaše deprese se nekonečně zhorší. Takže, abyste sami sebe zachránili, musíte přinést trochu veselosti.
Navenek se tolikrát pokouším žáky potěšit jejich vlastním způsobem tak, aby mě také potěšili mým vlastním způsobem. Potěším-li je desetkrát jejich vlastním způsobem, cítím, že by mě měli potěšit alespoň jednou mým vlastním způsobem. Ale lidská touha nemá konce. Čím více se je pokouším potěšit, tím více mě nutí, abych je těšil. Cítím, že by se alespoň měli chovat jako džentlmeni. Potěším-li já je desetkrát, měli by se pokusit potěšit mě alespoň jednou. Ale oni místo toho chtějí potěšit nevědomost a mě nechtějí potěšit dokonce ani jednou. Kdyby mě opravdu potěšili, mohli by se otevřít světlu, soucitu a blaženosti. Ale místo toho žáci říkají: „Nedal jsi mi rozhovor. Netěšíš mě. Mnoho věcí děláš špatně. Usmál ses na někoho jiného a učinil mě žárlivým. Něco uděláš špatně, nutíš mě, abych trpěl a pak se jen díváš. Jenom tady sedíš a maluješ nebo hraješ na flétnu. Děláš z nás hlupáky a nevyplníš žádnou z našich potřeb.“ Když tohle žáci cítí, co potom mohu dělat. Jsem bezmocný.Naplnění tužeb
Nepřišel jsem do světa, abych naplnil vaše touhy. Přišel jsem, abych naplnil božskou Vůli. Máte-li touhy, musíte být za naplnění těchto tužeb odpovědní. Ale přeji si vám říci, že ti, kteří se vzdali vnitřního života, aby naplnili své tužby, nalezli pouze frustraci. Buď své tužby naplnit nemohli, nebo přišli na to, že jim naplnění jejich tužeb nedalo žádné pravé uspokojení. Takže buďme moudří, pojďme jinou cestou. Já jsem váš průvodce. Dříve jste naslouchali mysli a byli jste zklamáni. Ale srdce je pravou skutečností. Hledáte světlo, ale ještě jste ho nedosáhli. Srdce vám řeklo, abyste se mnou nechali vést. Když něco chcete udělat, pokud vám učitel řekne, abyste to nedělali, neměli byste to udělat. Nedovolím-li vám, abyste něco udělali, je to proto, že to není Boží Vůlí. Přišli jste ke mně s odvěkou nemocí: nevědomostí. Jen mi dovolte, abych vás vyléčil. Nevědomost vládla po tisíciletí, protože jste se pokoušeli těšit vaše touhy. Nyní se pokuste těšit vaši aspiraci. Boží Hodina zcela jistě udeří.
Tato nejvyšší tajemství jsou moje dary pro vás. Jsou to skutečná vnitřní tajemství, o kterých si myslím, že vám budou ku prospěchu ve vašem vnitřním životě. Pokud si jich nejste vědomi, pokuste se být si jich vědomi. Další vnitřní tajemství těžko uchopíte. Jsou také pravdivá, ale žádným způsobem vám nepomohou. Budou-li všichni žáci naslouchat těmto vnitřním tajemstvím, která jsem vám právě pověděl, budou moci běžet nejrychleji. Jinak mohou na cestě klopýtat a padnout.Část III — Otázky a odpovědi o manželství
TDS 12-39. Tyto otázky byly odpovězeny v kostele Všech Andělů na Manhattanu 10.září 1976
Myslíte si, že je potřeba, aby byl pár oficiálně oddán?
Sri Chinmoy: Dokud chtějí žít lidé ve společnosti, dokud má společnost co říct k blahobytu světa, uzavření sňatku je nanejvýš důležité.Jak důležitý je svatební obřad a jaký má vnitřní význam?
Sri Chinmoy: : Vnějším významem svatebního obřadu je sdílet radost s druhými — s blízkými a dobrými přáteli. Vnitřním významem je přesvědčit vnější mysl, že zde na zemi, kde svrchovaně vládne rozdělení, může i jednota hrát svou roli.Máte pocit, že je manželství slučitelné s duchovním životem?
Sri Chinmoy: Manželství může i nemusí být v některém případě slučitelné s duchovním životem. Je na jednotlivci, aby se rozhodl, zda manželství je nebo není slučitelné s jeho nebo jejím duchovním životem. Pro hledajícího není povinností se oženit nebo provdat. Naprosto to záleží na jednotlivci (člověku). Říci, že manželství je slučitelné s duchovním životem, znamená říci něco, co může být v některých případech hodně daleko od pravdy. Každý hledající se musí rozhodnout, zda manželství a duchovní život v jeho nebo jejím případě mohou a měly by jít bok po boku.
V dobrém manželství se dvě oči okamžitě stávají čtyřma očima, dvě ruce se stávají čtyřma rukama. Vše je zdvojnásobené: síla, vědomí, skutečnost, božskost, všechno. Ve špatném manželství je vše oslabené. Vynořuje se zklamání a nakonec zničení sehrává svou roli nanejvýš nemilosrdně. Neexistuje pevné pravidlo, zda by člověk v duchovním životě měl vstoupit do manželství, nebo ne. To zcela záleží na rozhodnutí duše.
Většina manželství je založena buď na potřebě zmírnit osamělost, nebo na potřebě uspokojit nižší vitálno. Manželství může a nemusí být slučitelné s duchovním životem v každém jednotlivém případě. Některé duše cítí, že dokážou dělat rychlejší pokrok s pomocí manželství, zatímco jiné cítí, že manželství bude jejich duchovnímu pokroku na překážku. Často říkám, že svobodní lidé mohou v duchovním životě běžet nejrychleji. Rozhodnout ale musí Bůh a jednotlivé duše, nikoli lidská mysl.Cítíte, že určitá podoba formální duchovní praxe přispívá k harmonii v manželství? Pokud ano, jaké duchovní praktiky byste doporučil?
Sri Chinmoy: Ano, určitá duchovní praxe je vždy zapotřebí. Jedině tato duchovní praxe dovolí hledajícím, aby měli v manželství harmonii. Čistota v myšlenkách i činech, trpělivost ve vnitřním i vnějším životě a vždy žít spíš v milujícím srdci než v pochybující mysli — to jsou duchovní praktiky, které mohou posilovat manželství.Máte nějaká doporučení, jak řešit hádky a nedorozumění v duchovním manželství?
Sri Chinmoy: Neustálá modlitba pro mír mysli a pro to, aby duše vyšla do popředí, aby se rozšířily schopnosti milujícího srdce — to jediné může vyřešit všechna nedorozumění a hádky.Jaký je pro hlavu rodiny správný postoj k penězům a majetku?
Sri Chinmoy: Hlava rodiny musí peníze považovat za materiální sílu, kterou je potřeba používat božským způsobem. Síla peněz se nemá používat k tomu, abychom ovládali druhé, ale abychom zaopatřili nezbytné potřeby života. Tuto sílu musíme používat uvážlivě, oddaně a naplňujícím způsobem. Peníze mají značnou sílu, avšak to, zda je tato síla dobrá, nebo špatná, záleží na jednotlivci. Člověk ji může použít božsky, nebo nebožsky. Když je síla peněz používána správně, je to božský nástroj; je-li zneužívána, je to opravdové prokletí.Jaký přístup je při výchově dětí nejlepší?
Sri Chinmoy: Nejlepší přístup při výchově dětí je vedení, soucit, odpuštění a vědomá jednota.Co je matčinou povinností při výchově dětí?
Sri Chinmoy: Matčinou povinností je naučit děti, jak se modlit, jak být prosté, upřímné a milující. To je několik věcí, které by matka měla považovat za svou svatou povinnost při výchově svých dětí.Co je zodpovědností otce při výchově dětí?
Sri Chinmoy: Otcovou zodpovědností je dát dětem své poznání a moudrost a předat jim poselství rozlehlého světa. Malá rodina není všechno — existuje také velká rodina. Matka bude používat všechny své milující, důvěrné, laskavé vlastnosti. Otec bude dělat totéž, ale přinese dětem také poselství vnějšího světa. Díky matce bude rodina sladká, sladší, nejsladší a otec přiblíží dětem vnější svět. Pomůže jim pocítit, že existuje ještě jeden svět, který musí obsáhnout v tom malém světě, nebo že tento malý svět musí být nedílnou součástí toho velkého světa.Jak by měli rodiče vzájemně spolupracovat při výchově svých dětí?
Sri Chinmoy: Rodiče by měli dělat své povinnosti tak, jak jsem je zmínil. Všechno, co má otec dělat, by měl dělat s radostí, oduševněle, oddaně, neúnavně a nepodmíněně. Stejně tak všechno, co má dělat matka, by měla dělat s radostí, oduševněle, oddaně, neúnavně a nepodmíněně. To je jediný způsob, jak správně vychovávat děti.Jakou odpovědnost mají rodiče za formální vzdělání dětí?
Sri Chinmoy: Rodiče musí přijmout plnou zodpovědnost za formální vzdělání dětí. Musí posílat děti do školy. Musí věnovat náležitou pozornost studiu svých dětí, jejich vnějšímu chování a jejich vnitřnímu růstu. Nesmí děti nechávat bez dozoru. Rodiče by se měli neustále velmi zajímat o rozvoj dětí. V tvárných letech musí hrát rodiče tu nejdůležitější úlohu. Děti jsou jako křehké stromky nebo rostlinky. Rodiče je musí chránit a dobře se o ně starat, dokud z nich nevyrostou veliké a silné stromy.Co můžete poradit svobodným rodičům?
Sri Chinmoy: Mou jedinou radou pro ty, kteří jsou rozvedení, je, aby dětem neříkali nic špatného o druhém rodiči. Děti by neměly být ovlivňovány. Ať poslouchají, co jim říká jejich srdce. Ať cítí, že oba dva, otec i matka, jsou dobří. Ať jejich srdce jako magnet přitahuje dobré vlastnosti otce i matky. Ani otec, ani matka by vědomě nebo nevědomě neměli ovlivňovat děti proti druhému partnerovi.
Když se rodiče rozvedou, měli by být velmi opatrní. Měli by dětem věnovat zvláštní pozornost, protože když se rodina rozpadne, automaticky se rozbije i vědomí dětí. A kdo je za to zodpovědný? Rodiče jsou stoprocentně zodpovědní. Proto by měli udělat něco, co situaci do určité míry napraví. To mohou udělat jen tak, že budou dávat více lásky, ohromnou lásku, a že budou dětem ukazovat, že jejich rozchod nijak neovlivní lásku, kterou k nim chovají. To, co je nejdůležitější, je láska. Musí dávat dětem ohromnou lásku.Myslíte si, že na děti nepříznivě působí, mají-li jen jednoho rodiče? A pokud ano, jak?
Sri Chinmoy: Skutečnost, že mají děti jen jednoho rodiče, je většinou ovlivní. Děti chtějí mít otce i matku. Jen tehdy cítí, že je rodina úplná. Na druhou stranu jsme ve stovkách případů viděli, že otec dokáže dětem projevovat náklonnost a lásku obou — otce i matky, nebo že má matka schopnost nabídnout i lásku, kterou děti očekávají od svého otce. Pokud otec nežije, od matky se přirozeně očekává, že bude nabízet i otcovskou lásku, a matka ji musí nabízet. A není-li naživu matka, otec musí hrát matčinu roli.From:Sri Chinmoy,Deset božských Tajemství, Sri Chinmoy Centrum, 1996
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/tds