Jestliže potom budeme chtít vědět, zda určitá myšlenka či poselství pochází od Boha, odpověď přijde v podobě měkkého, jemného hlasu, nebo bude napsána ve sloupci světla v našem srdci, kde si ji dokážeme přečíst.
Jakmile objevíme Boží Vůli a budeme přitom stále ve svém vyšším vědomí, neovlivní nás, zda je toto poselství pro naši mysl povzbuzující, nebo odrazující. Pokud budeme v běžném vědomí, budeme mít své představy o tom, co je žádoucí a co je nežádoucí. Pokud nám poselství řekne, že budeme úspěšní, budeme šťastní, když však naše mysl přijme negativní poselství, budeme se cítit špatně. Jsme-li ale vysoce pokročilí, nebudeme znepokojeni, ani když se nám toto poselství nebude zdát příznivé. Poté, co poznáme Boží Vůli, budeme moci jít o krok dál a radostně ji přijmout.Když říkám Světlo, mluvím o osvícení. K tomuto osvícení dojde nejprve na úrovni Boha-projevující duše. Poté k němu dojde v aspirujícím srdci, pak v hledající mysli, pak v dynamickém vitálnu, a nakonec v bdělém těle. Pokud si dokážete otevřít své třetí oko, oko vnitřní vize, kdykoliv se vám zachce, můžete Světlo nejen vidět, ale také do Světla vrůst a rozšířit ho po celé zeměkouli.
Ačkoliv je Světlo nejpotřebnější duchovní kvalitou ze všech, naneštěstí je kvalitou nejméně chtěnou. Hledající velmi často vzývají radost, mír či sílu, velmi zřídka však usilují o Světlo. Místo aby cítili, že je božské Světlo osvítí, chybně se ztotožňují se svými vlastními omezeními a nedokonalostmi a mají pocit, že budou odhaleni. Božské Světlo je ale neodhalí. Naopak, Světlo objímá lidstvo se všemi jeho nedokonalostmi a pokouší se osvítit lidskou nevědomost, aby mohl být lidský život pozvednut na úroveň života božského.Naše vlastní bytost má mnoho členů – tělo, vitálno, mysl, srdce a duši – a my je všechny považujeme za své vlastní, zcela vlastní. Také tělo má mnoho částí, ale chceme-li něčeho dosáhnout, všechny části musí pracovat společně. Stejně tak chceme-li učinit něco dobrého pro lidstvo, potom všechna náboženství mohou a měla by pracovat společně.
Protože máme všichni stejný Zdroj, máme všichni stejný konečný cíl. Protože „všechny cesty vedou do Říma“ a my všichni nakonec směřujeme ke stejnému Zdroji, je směšné bojovat proti těm, kteří jdou po jiné cestě. Někteří lidé si mohou vybrat velice krátkou a přímou cestu, zatímco jiní si mohou vybrat delší trasu. Někteří mohou chtít letět, zatímco druzí jsou spokojeni s tím, že jen kráčí.
Když budou všechna náboženství pracovat společně, mohou pro Boha i pro lidstvo dosáhnout něčeho velkého a dobrého. Jsou to společné modlitby a dobrá vůle vyznavačů všech světových náboženství, co snese Shůry nejvyšší Lásku a Soucit. A je to jen Láska a Soucit Boha sestupující do srdce a života lidstva, co může změnit tvář a osud světa.Když však řekneme: „Staň se Vůle Tvá,“ znamená to, že jsme si plně uvědomili svá nezměrná omezení, svou nezpůsobilost a nevědomost a zároveň jsme si uvědomili Boží nezměrný Soucit, Zájem a Lásku k nám. Přiznáváme, že kvůli své bezedné nevědomosti nevíme, co je pro nás dobré. Uvědomujeme si, že můžeme požádat o špatnou věc, která místo aby nám pomohla a uspokojila nás, učiní nás jen nešťastnými. A tak žádáme svého božského Otce, který nás miluje nekonečně více, než milujeme sami sebe, aby řídil náš život a rozhodoval za nás.
Jakmile nabídneme svou pozemsky spoutanou vůli Boží Nebesky svobodné Vůli, cítíme, že jsme kapkou, která vstupuje do nekonečného oceánu a stává se s ním neoddělitelně jedním. Nejzazším cílem každého hledajícího je dosáhnout nekonečného Míru, nekonečného Světla a nekonečné Blaženosti, a toho může dosáhnout jen tím, že naplní a potěší Boha Vševědoucího, Boha Všemohoucího a Boha Všudypřítomného Jeho vlastním Způsobem.Od hříchu se může člověk osvobodit jen tím, že bude vzývat Boží neustálou Milost. Boží Milost sestupuje vždy hojně a silně, většina lidských bytostí se ji ale nesnaží přijmout. Chce-li se někdo osvobodit od nevědomosti a pláče po přijetí deště Božího Soucitu, dozajista bude osvobozen z tenat hříchu nedokonalosti. Toto osvobození ale přichází postupně s tím, jak se hledající stává osvícenějším. Nesmíte očekávat náhlé a zázračné přeměny přes noc, přestože k nim občas dochází.
V širokém smyslu má filozofie zahrnuje pojem vykoupení, klade ale větší důraz na lidské vysvobození z nevědomosti. Pomocí vědomého vysvobození z nevědomosti vyroste z dnešního konečného člověka zítřejší nekonečný Bůh. Podle mého Spasitel Kristus žil a zemřel, aby vysvobodil lidstvo z nevědomosti a nedokonalosti — hříchu — příkladem svého vlastního zážitku na zemi.From:Sri Chinmoy,Zničení světa: nikdy, nemožné! Část 1, (knižně nevydáno), 2016
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/wdn_1