Nedávno jsem se snažil cvičit nepřipoutanost. Opustil jsem věci, které jsem považoval za své a které jsem miloval. Přivádělo mě to však k vzteku. Nemohl jsem myslet na Boha. Jediné, na co jsem myslel, bylo to, co jsem opustil. Mohl byste mi říci, jestli jsem něčemu špatně porozuměl?

Sri Chinmoy: Ano, něčemu jste špatně porozuměl. Jedna věc je zříci se něčeho, jiná věc je osvícení. Opustil jste některé věci neochotně, náhle, dokonce ještě když jste po nich toužil. Tomu se říká odříkání. Jedině správnou meditací můžete dosáhnout upřímné nepřipoutanosti.

V tomto světě má každý nějaké povinnosti. Vaší první povinností je starat se své vlastní tělo, vitálno, mysl, srdce a duši. Co se stane s chrámem, ve kterém bydlí duše, pokud se rozhodnete zříci se těla? Jak bude schopen modlit se a meditovat se slabým a nezdravým tělem? Pokud nemáte rád nebo nenávidíte vědomí svého těla, znamená to, že zapomínáte na to, že uvnitř vašeho těla je Bůh.

A pokud se zřeknete svého vitálna, protože si myslíte, že je velmi nebožské, velmi nečisté, zapomínáte, že uvnitř vitálna je Boží Dynamismus. Neexistuje-li dynamismus, jak potom můžete dělat nejrychlejší pokrok?

Pokud se zřeknete mysli, protože vás mysl neustále obtěžuje nezkrotnými, nebožskými myšlenkami, děláte chybu. Uvnitř mysli si musíte vypěstovat vyrovnanost a mír vyšší skutečnosti.

Pokud se zřeknete srdce, protože je velmi slabé a emocionální, je to špatný postoj. Vaše srdce je poslem božské lásky a naplnění. Jeho slabost musí být přeměněna na sílu.

Proto, pokud se jednoduše zřeknete fyzického, vitálního, mentálního nebo psychického bytí, jak chcete něčeho ve svém životě dosáhnout? To, co musíte udělat, je osvítit a přeměnit všechny části své bytosti.

Pokud chcete praktikovat duchovní život v nejčistším slova smyslu a na začátku jsou kolem vás lidé nebo věci, které vám stojí v cestě, pak musíte být velmi opatrní. Nemůžete s nimi bojovat a říkat: „Jsem zcela pro Boha, proto musíte podřídit svá přání mým.“ Ne, tehdy se musíte modlit tajně, oduševněle. Pokud se budete snažit je přemoci ihned nebo se jich ihned zříci, nebudete mít vnitřní sílu a schopnosti uspět. Jak jste řekl ve své otázce, rozzlobíte se nebo budete celou dobu myslet na to, čeho jste se vzdal.

Dejme tomu, že jste se právě pustil do duchovního života a vaši rodinu to nezajímá. Je absurdní, abyste na začátku řekl: „Protože jsem právě začal s duchovním životem, musím se zříci členů své rodiny.“ Dnes se zřeknete rodiny a odejdete žít někam jinam, ale zítra nebo pozítří se všechna vaše připoutání objeví a vy řeknete: „Ó, co jsem to udělal?“

Na druhou stranu musíte být velmi opatrní. Zrovna teď nejste s to setkávat se se všemi lidmi. Pokud chcete být duchovní, musíte se co nejčastěji setkávat s duchovními lidmi. Oni jsou vašimi skutečnými přáteli. Musíte s nimi trávit většinu času a postupně trávit méně a méně času s těmi přáteli nebo členy rodiny, kteří nejsou duchovní. Musí k tomu ale dojít postupně. Mezitím se nemusíte zříkat kohokoliv nebo čehokoliv, co milujete.

To, čeho se musíte vzdát ihned, jsou vaše nedokonalosti a špatné myšlení. To je věc, které se musíte vzdát, ne se vzdávat věcí, které milujete, nebo právě teď potřebujete. Snažte se zříci se všeho, co je ve vás nebožské. Nebudete se zříkat něčeho, co je ve vás božské. Božským ve vás je vaše láska a zájem o svět. Božským ve vás je váš vnitřní pláč. Božským ve vás je váš pocit jednoty s Absolutním — nejvyšší Pravdou. Toto jsou věci, kterých se nebudete zříkat. Jedině nebožských věcí se musíte zříci.

Na druhou stranu přijde v duchovním životě čas, kdy zjistíte, že se ničeho nevzdáváte, jen přeměňujete. Je-li ve vás noc, přeměňujete ji na den. Ale to není nic, co byste byli schopni udělat za jednu noc. Nemáte teď dost síly. Pokud úmyslně vkročíte do tmy, nebudete moci přeměnit noc v den. Proto je vždy záhodno jít pomalu. Říkám svým žákům, že mají dva pokoje: pokoj, kde je světlo, a pokoj, který potřebuje světlo. Nejlepší je přebývat co nejdéle v pokoji světla, kterým je srdce. Pak, když je vaše vnitřní i vnější bytost, celá vaše existence, zaplavena světlem, můžete vstoupit do pokoje mysli, který je právě teď plný temnoty a zmatenosti. Když do pokoje mysli vstoupíte s vnitřním světlem, můžete jej přeměnit.

Jelikož víte, že vaším cílem je světlo, snažte se vždy obracet ke světlu. Je-li slunce na východě, v tu chvíli nechoďte na jih. Duchovní lidé jsou září slunce. Stýkáte-li se tedy s duchovními lidmi, automaticky uvidíte, že vaše vnitřní schopnost se zvětšuje a věci, které mají být přeměněny a překonány, jsou postupně přeměňovány a překonávány.

From:Sri Chinmoy,Bojovníci vnitřního světa, Madal Bal, 2007
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/wiw