Bůh je Blaženost. Blaženost je dechem duše. Bůh nechce vidět tvář smutku. Bůh nám dá nekonečnost v okamžiku, kdy jsme připraveni nabídnout Mu i jen pouhý záblesk blaženosti naší duše.
Svět je plný smutku. Jsme za to zodpovědní. Naše pocity sebezájmu a sebedůležitosti jsou za to plně zodpovědné. Individuální vědomí se musí rozšířit. Člověk potřebuje inspiraci. Člověk potřebuje čin. Duchovnost potřebuje člověka. Duchovnost potřebuje naprosté naplnění. Duchovnost má vnitřní oko, které spojuje každou podmínku života s vnitřní jistotou. Člověk může svými duchovními myšlenkami vytvářet a změnit své vnější podmínky. Jen pro toho, kdo chová Boha ve svých myšlenkách a činech, je Bůh živoucí Skutečností.
Duchovnost má tajný klíč k otevření Brány Božského. Tímto klíčem je meditace. Meditace zjednodušuje náš vnější život a posiluje náš vnitřní život. Meditace nám dává přirozený a spontánní život. Tento život se stává tak přirozeným a spontánním, že nemůžeme dýchat, aniž bychom si byli vědomi své vlastní Božskosti.
Meditace je božský dar. Je to přímá cesta, neboť vede aspiranta k Tomu, od něhož přišel. Meditace nám říká, že náš lidský život je tajnou a posvátnou věcí, a potvrzuje naše božské dědictví. Meditace nám dává nové oko, abychom viděli Boha, nové ucho, abychom slyšeli Hlas Boha, a nové srdce, abychom cítili Přítomnost Boha.
Duchovní život není záhon růží; není to ani záhon trní. Je to záhon skutečnosti a nevyhnutelnosti. Ve svém duchovním životě vidím úlohu ďábla a úlohu svého Pána. Má-li ďábel pokušení, můj Pán má Vedení. Má-li ďábel odpor, můj Pán má Pomoc. Má-li ďábel potrestání, můj Pán má Soucit. Pokud mě ďábel vezme do pekla, můj Pán mě vezme do Nebe. Má-li ďábel pro mě smrt, můj Pán má pro mě Nesmrtelnost.
Musíme se k Bohu modlit s plností svého srdce a se slzami ve svých očích. Musíme si vytyčit svůj cíl tak vysoko, jako je realizace Boha, neboť ta je jediným cílem naší pozemské existence. Šrí Rámakrišna říká: „Nedokáže-li ten, kdo má tu vzácnou výsadu být zrozen jako člověk, realizovat Boha v tomto životě, jeho zrození nemá význam.“
Věda dokázala zázraky. Nicméně její rozhled je omezený. Existují světy za našimi smysly; existují skrytá tajemství. Věda nemá k těmto světům přístup, věda nedokáže tato tajemství nikdy rozluštit. Avšak duchovní člověk může do těchto světů svou vnitřní vizí snadno vstoupit a tato tajemství pochopit. Přesto je duchovní člověk skutečným idealistou, který si nestaví vzdušné zámky, ale spíše má nohy pevně na zemi.
Duchovnost není pouhá tolerance. Není to dokonce ani přijetí. Je to pocit univerzální jednoty. Ve svém duchovním životě se na Božské díváme nejen jako na svého vlastního Boha, ale jako na Boha každého člověka. Náš duchovní život vytváří pevně a jistě základ jednoty v rozmanitosti.
Duchovnost není pouhý zájem o víru druhých v Boha. Je to naprosté uznání a přijetí jejich víry v Boha jako naší vlastní. Obtížné, ale nikoliv nemožné, neboť to byl zážitek a praxe duchovních Mistrů všech dob.
„Pravda“ byla problémem všech problémů v každém věku. Pravda žije ve zkušenosti. Pravda ve svém vnějším aspektu je upřímnost, pravdivost a poctivost. Pravda ve svém vnitřním a duchovním aspektu je vize Boha, realizace Boha a projevení Boha. To, co věčně dýchá, je Pravda. Duši probouzející je pláč našich upanišadských zřeců: Satyam eva jayate nanritam — „Pravda jediná vítězí, a ne nepravda.“ Požehnaná je Indie, že má toto jako své motto, svůj životní dech, své do daleka se šířící poselství univerzální Božskosti.
Duchovnost se nedá najít v knihách. Dokonce i když knihu vymačkáme, nezískáme žádnou duchovnost. Chceme-li být duchovní, musíme růst zevnitř. Myšlenky a ideje předčí knihy. Mysl probouzí myšlenky z dřímoty. Duchovnost probouzí mysl. Duchovní člověk je ten, kdo naslouchá příkazům své duše a koho strach nemůže trápit. Názory světa jsou příliš slabé, aby trápily jeho mysl a srdce. Tuto pravdu zná, cítí ji a ztělesňuje ji.
Nakonec mám otevřené tajemství pro ty, kteří se chtějí pustit do duchovního života. Toto tajemství zní: můžete změnit svůj život. Na tuto změnu nemusíte čekat roky, a dokonce ani měsíce. Začíná v okamžiku, kdy se ponoříte do moře duchovnosti. Zkuste žít životem duchovní disciplíny jeden den, jeden jediný den! Podaří se vám to.From:Sri Chinmoy,Jóga a duchovní život. Cesta indické duše., Madal Bal, 1994
Zdroj z https://cs.srichinmoylibrary.com/ysl