Vděčnost

Vděčnost je, když má někdo zájem o Nejvyššího. Tak jako se Nejvyšší zajímá o nejnižší, stejný zájem by mělo mít nejnižší o Nejvyšší. Můžeme se zeptat: „Co můžeme se svým zájmem pro Boha udělat?“ Musíme vědět, co Bůh cítí, když žijeme obyčejným, nebožským, zvířecím životem. Odpověď je, že se bude cítit špatně. Bude cítit, že neděláme žádný pokrok a že zdržujeme Jeho Projevení. Náš zájem o Nejvyššího nám dá pocítit, co můžeme dělat, a tou věcí je nabídnout vděčnost. Toto je jeden způsob, jak se podívat na vděčnost.

Existuje i jiný pohled, jak vidět vděčnost. Když jsme již skoro zcela na dně, naše naděje, naše pýcha, všechno, co máme, je rozdrceno a rozbito. Ale spatříme-li uvnitř naší naprosté beznaděje, bezradnosti, zničení a zklamání záblesk naděje, záblesk světla, tak tato naděje nebo toto světlo je vděčnost. Tato troška světla přitáhne jako magnet vyšší sílu, která do nás vstoupí a zachrání nás. Ve chvíli, kdy máme tento magnet, tak nám přitáhne dolů více Boží Milosti a Boží Lásky. Tím magnetem je náš vnitřní pláč — naše vděčnost přinášející seshora víc Lásky.

Trpělivost

Trpělivost je strom, který roste uvnitř nás a plodí ne jedno ovoce, ale čtyři: moudrost, radost, mír a vítězství. Trpělivost vyžaduje energii a zároveň spolupráci těla, vitálna a mysli. Bez trpělivosti pracuje mysl automaticky, jako stroj. Hýbe se z donucení, ne proto, že chce. Je neklidná, skáče sem a tam. Tělo může být nečinné, ale mysl se neustále potuluje. Bez trpělivosti nemůže být mír.

Trpělivost není lhostejnost. Lhostejnost je negativní a ničivý přístup k pravdě. Je nehybná a to, co je nehybné, nakonec vede ke zničení. Trpělivost je ale dynamická, vždy postupuje kupředu směrem k cíli. Trpělivost vytrvale roste a je vždy doprovázena mírem. Takovýto mír se nemůže nikdy zaměnit se lhostejností, kterou vždy doprovází nepokoj.

Mír

Mír sám o sobě je síla. Máte-li vnitřní mír, budete cítit radost a blaženost, když vstoupíte do vnějšího světa. Vnější svět můžete mít pod kontrolou, budete-li mít mír mysli, dokonce i když budete mít je trochu míru mysli. Kamkoliv půjdete, budete mít svůj vlastní mír. Nebudete-li moci nabídnout žádný mír mysli, pak jediné kvality, které budete vyjadřovat, budou nepokoj, agrese a další nebožské věci.

Když duchovní Mistr medituje se skupinou hledajících, někteří jsou nepokojní. Mistrův Mír se nedotkne nikoho, kdo je nepokojný. Obráceně ale síla jeho Míru vstoupí do všech hledajících, kteří jsou upřímní. Mistr si zachovává svou vnitřní vyrovnanost a po půl hodině, až se hledající vrátí do světa, ucítí, že jsou naplněni mírem. Mistr do nich vložil Mír; a potom po půl hodině nebo po hodině z nich začne vyzařovat Mír, Světlo a Blaženost.

Svět je něco velmi rozsáhlého, ale každý člověk reprezentuje svět. Ty a já tvoříme svět vibracemi, které světu nabízíme. Můžeme říct, že jakákoliv malá místnost je miniaturním světem. Můžeme-li vzývat Mír a pak ho nabídnout někomu dalšímu, tak uvidíme, jak se Mír rozšiřuje od jednou k druhému a postupně do celého světa.