Kdy vstupuje duše do těla?

Sri Chinmoy: Duše obvykle vstupuje do těla mezi šestým a osmým měsícem před narozením. Ve vzácných případech může vstoupit v okamžiku početí. Poslední možná doba je asi třináct nebo čtrnáct dní před narozením dítěte. Ve velmi vzácných případech může duše vstoupit do těla jenom dva nebo tři dny před narozením, a někdy dokonce i krátce po narození. V takových okamžicích možná duše čeká se svým rozhodnutím do poslední chvíle, protože má plno pochybností o rodině. Některé duše cítí, že pokud počkají déle, budou se moci lépe rozhodnout. Na druhou stranu se některé duše rozhodují déle, stejně jako někteří lidé. Jiné duše ale nečekají; ihned vědí, co dělat, a udělají to několik měsíců po početí.

Co dělá duše v těle před narozením?

Sri Chinmoy: Duše je v těle naprosto tichá. Je jako svědek. Jenom pozoruje fyzické orgány. To, co spatří, když při narození poprvé vstoupí do světa, v ní vzbudí určitý strach a zklamání. Duše je jiskra Božského, když však vejde do světa, ihned spatří nevědomost. Přijala svět, ale v okamžiku narození dítěte vidí jeho očima něco, co jí nahání strach. V tu chvíli nevidí nic skvělého; vidí cosi zuřivého, jako by před ní stál lev, který ji chce pozřít. Potom si řekne: „Byla jsem to já, kdo si vzal toto tělo. Musím bojovat. Proč bych se měla chovat jako zbabělec? Proč bych měla tělo opouštět? Uvnitř tohoto těla, s tímto tělem budu bojovat pro Boha a vystavím Jeho Království na zemi.“

Je si duše pokaždé jistá, že na zemi za svého života najde své pravé poslání?

Sri Chinmoy: Než si duše vezme lidskou inkarnaci, dostane od Nejvyššího o svém božském poslání na zemi vnitřní poselství. Je si plně vědoma svého poslání a přichází s přímým souhlasem nebo schválením Nejvyššího. Činnost fyzické mysli však někdy zakryje božskou inspiraci a skutečné poslání duše. Tehdy její poslání nemůže vyjít do popředí. Když ale začneme aspirovat myslí, srdcem a duší, můžeme poznat smysl své existence na zemi.

Mezi božským a nebožským se v každé lidské bytosti odehrává neustálá bitva. Nevědomost světa zkouší pohltit lidskou aspiraci. Většina lidí žije v současném stádiu evoluce v nebožském vitálnu, kde vše je samá touha, úzkost a vzrušení. To je důvod, proč si nejsou vědomi potřeb duše.

Kdy vstupuje duše do těla?

Sri Chinmoy: Duše obvykle vstupuje do těla mezi šestým a osmým měsícem před narozením. Ve vzácných případech může vstoupit v okamžiku početí. Poslední možná doba je asi třináct nebo čtrnáct dní před narozením dítěte. Ve velmi vzácných případech může duše vstoupit do těla jenom dva nebo tři dny před narozením, a někdy dokonce i krátce po narození. V takových okamžicích možná duše čeká se svým rozhodnutím do poslední chvíle, protože má plno pochybností o rodině. Některé duše cítí, že pokud počkají déle, budou se moci lépe rozhodnout. Na druhou stranu se některé duše rozhodují déle, stejně jako někteří lidé. Jiné duše ale nečekají; ihned vědí, co dělat, a udělají to několik měsíců po početí.

Co dělá duše v těle před narozením?

Sri Chinmoy: Duše je v těle naprosto tichá. Je jako svědek. Jenom pozoruje fyzické orgány. To, co spatří, když při narození poprvé vstoupí do světa, v ní vzbudí určitý strach a zklamání. Duše je jiskra Božského, když však vejde do světa, ihned spatří nevědomost. Přijala svět, ale v okamžiku narození dítěte vidí jeho očima něco, co jí nahání strach. V tu chvíli nevidí nic skvělého; vidí cosi zuřivého, jako by před ní stál lev, který ji chce pozřít. Potom si řekne: „Byla jsem to já, kdo si vzal toto tělo. Musím bojovat. Proč bych se měla chovat jako zbabělec? Proč bych měla tělo opouštět? Uvnitř tohoto těla, s tímto tělem budu bojovat pro Boha a vystavím Jeho Království na zemi.“

Je si duše pokaždé jistá, že na zemi za svého života najde své pravé poslání?

Sri Chinmoy: Než si duše vezme lidskou inkarnaci, dostane od Nejvyššího o svém božském poslání na zemi vnitřní poselství. Je si plně vědoma svého poslání a přichází s přímým souhlasem nebo schválením Nejvyššího. Činnost fyzické mysli však někdy zakryje božskou inspiraci a skutečné poslání duše. Tehdy její poslání nemůže vyjít do popředí. Když ale začneme aspirovat myslí, srdcem a duší, můžeme poznat smysl své existence na zemi.

Mezi božským a nebožským se v každé lidské bytosti odehrává neustálá bitva. Nevědomost světa zkouší pohltit lidskou aspiraci. Většina lidí žije v současném stádiu evoluce v nebožském vitálnu, kde vše je samá touha, úzkost a vzrušení. To je důvod, proč si nejsou vědomi potřeb duše.

Je předurčeno, jak daleko určitá duše pokročí v jedné inkarnaci?

Sri Chinmoy: V některých případech je to předurčeno, a v jiných není dáno žádné pevné omezení; záleží to na tom, kolik Milosti duše přijme.