Zdá se mi, že má aspirace je dvojího druhu. Jedna je jako dynamický pláč a druhou bych mohl nejlépe popsat jako uvolněný, míruplný pocit. Která z nich je lepší?

Sri Chinmoy: Musíš vědět, zda je tvůj uvolněný pocit skutečně vnitřní hlas nebo jen pocit určité letargie. Někdy si lidé po půlhodinové meditaci myslí, že udělali něco mimořádného. Myslí si, že mohou hodiny odpočívat, protože svou úlohu již sehráli. Ale tvůj vnitřní pláč musí být nepřetržitý a dynamický. Tehdy po dvou nebo třech hodinách meditace zaplaví celou tvou bytost proud dynamické aspirace. Pak postupně získáš vnitřní mír v těle, ve vitálnu, v mysli a v srdci.

Na začátku musíš těžce pracovat. Musíš usilovat, abys nepřetržitě plakal. Jakmile se ale dostaneš do chodu, není třeba se starat. Když chceš jet autem, musíš otočit klíčkem a udělat další různé věci. Jakmile však motor běží, můžeš polevit. Stejně tak v meditaci potřebuješ nejprve dynamický vnitřní pláč. Jen tehdy můžeš získat vnitřní mír a vyrovnanost.

Skutečná duchovní vyrovnanost není sebepodvádění. Ale uvnitř nás je mnoho sil, které se nás budou snažit přesvědčit, že jsme udělali něco špatného. Ve tvém případě, zvláště proto, že jsi mým žákem, bych chtěl, abys všechnu svou pozornost věnoval dynamickému vnitřnímu pláči. Dynamický vnitřní pláč tě přivede ke tvému Cíli. Je-li to Boží Vůle, tak během tvého pochodu nebo běhu k nejzazšímu Za ti Bůh předá zvláštní poselství o nejlepším způsobu aspirace vhodném pro tebe.

Sri Chinmoy, Plameny aspirace, (knižně nevydáno), 2015