Žákovská síla lásky

Byl jednou jeden velmi velký duchovní Mistr, který měl pár žáků. Mnoho z nich společně žilo v ášramu na úpatí Himalájí. Ačkoli se žáci — muži a ženy — docela často setkávali v ášramových činnostech, bylo mnoho činností, které dělali odděleně. V určitý den měli být kuchaři v ášramu pouze muži a v jiný den pouze ženy. Pár žáků někdy trávilo večery nezištnou službou, řemeslnou výrobou. Ale muži pracovali v jedné skupině a ženy v jiné. A tak to pokračovalo. Mistr měl pocit, že jeho žáci udělají lepší pokrok, když se muži a ženy nebudou stýkat příliš volně.

Muži a ženy v tomto ohledu s radostí následovali radu svého Mistra. Ale někdy ženy žárlily na muže, nebo muži žárlili na ženy. Při takových příležitostech Mistr dlouze rozmlouval o věcech, které je tížily.

Jednoho dne Mistr shromáždil skupinu svých žáků — mužů a řekl: „Slýchávám, že si v srdci uchováváte určité odsouzeníhodné a nesmyslné myšlenky. Je-li to vědomé či nikoli, máte pocit, že vaše ženy nebo duchovní sestry mě dokáží snadněji milovat, protože jsem muž. Máte pocit, že pro ženu je více nenucené a přirozené nabídnout lásku muži. Máte pocit, že láska a oddanost je něco ženského a že muž nedokáže mít tyto pocity.

Přeji si vám říct, že se zcela mýlíte! Žáci, kteří jsou vší láskou pro svého Mistra, jej milují, protože je jejich Mistrem, a ne proto, že je muž. Nejdražší žák Sri Čaitanji byl veškerou láskou a byl mužem. Nejbližší žák Rámakrišny byl Vivékánanda, muž; nejdražší žák Sri Aurobinda byl muž; nejdražší žák Sri Krišny byl Ardžuna, muž; nejdražší žák Buddhy byl Ananda, muž. Všichni byli muži!”

„Jak to, že tito muži dobyli srdce svých Mistrů?” zeptal se jeden žák.

Mistr se usmál a řekl: „Pomocí lásky, oddanosti a odevzdání! Musíte vědět, že máte stejnou sílu milovat jako vaše ženy. Božská láska není výhradním právem žen. Bůh dal také mužům schopnost obětavě milovat. Jediná věc je ta, že muži tuto božskou vlastnost v sobě velmi často opomíjejí, zatímco zároveň ji požadují od druhých, zvláště od žen. Používáte více svou sílu vitálna, než sílu lásku či srdce. Používáte aspekt svého ega více než aspekt lásky. Proto dělají ženy rychlejší pokrok než vy.

„Když jsem byl mnohem mladší,” pokračoval Mistr: „žil jsem v ášramu Sri Anandy. Mezi muži jsem měl několik upřímných, naprosto oddaných obdivovatelů. Všichni byli o deset nebo dvanáct let mladší než já, ale říkám vám, božská láska, kterou mi prokazovali a kterou mi prokazují ještě dnes, je mimo vaši představivost. V tomto zrození jsou žáky Sri Anandy, a proto mě nemohou přijat za svého Mistra. Ale kdyby mohli, ujišťuji vás, že jejich láska a oddanost ke mně by vám ukázala, jak upřímně a mocně dokáží muži božsky milovat.”

„Guru, stýkali se hodně muži a ženy, když jsi byl v ášramu Sri Anandy?”

„Vůbec! Neměl jsem žádné přátele mezi ženami. Neměl jsem nic jiného než svůj život aspirace a vnitřní poslušnosti. Mé sestry tomu nemohou uvěřit, když mě vidí mluvit s ženami. Říkají: ‚Nemožné! V ášramu jsi dvacet let nepromluvil na žádnou dívku. Nemůžeme uvěřit tomu, že teď mluvíš k dívkám.‘ Dokonce ani s mými sestrami jsem na veřejnosti nemluvil, vyjma vzácných příležitostí. Dokonce jsem se svými sestrami nechodil ani po ulici. Pouze poslední tři nebo čtyři roky předtím, než jsem odešel, jsem s nimi volně mluvil.”

Jeden mladý muž, jenž naslouchal Mistrovi, potom řekl: „Mají žáci v některých tvých ášramech v jiných zemích pro tebe více lásky než my?”

Mistr řekl: „V mém ášramu v Puerto Ricu věřím, že máme pět nebo šest dívek a asi třicet mladých chlapců. Kdybyste přišli do Puerta Rica, zjistili byste, co je božská láska. Zeptejte se Manjuy. Navštívila je minulý rok a spatřila, kolik duchovní lásky pro mě mají ti mladí chlapci, kteří jsou dvacetiletí nebo jednadvacetiletí. Viděla, jak nepodmíněně mě její puertorikánští bratři a sestry milují. Deset měsíců v roce jsem s vámi a stěží dva jsem tam. Co drží tyto mladé chlapce na naší cestě? Je to jejich láska ke mně.”

„Proč nám připadá tak těžké tě milovat, Mistře?” zeptal se jeden starší žák.

„Půjdete-li k jádru, budete mít odpověď: chybí poslušnost. Ti, kteří nemají poslušnost, mě nikdy nebudou milovat. Nemáte-li vnitřní a vnější poslušnost, nikdy nebudete schopni rozvinout si lásku ke mně. A pokud nemáte žádnou lásku ke svému Mistru, pak musíte cítit, že jste nezdarem na jeho cestě. Má je cesta lásky, oddanosti a odevzdání se Boží Vůli. Jestliže vy, lidé, nemáte lásku, jak můžete očekávat, že budete následovat mou cestu? Jestliže nedokážete vylézt na první příčku žebříku, jak se můžete chystat vylézt na druhou příčku, oddanost, a na třetí a poslední příčku, odevzdání Bohu?

Jestliže mě posloucháte a nasloucháte mi, musíte cítit, že to je to, co Božskost uvnitř vás chce a potřebuje. Klepu na dveře vaší vnitřní Božskosti, ale nevynikne; stále hluboce spí. Když se snažím otevřít dveře, najdu obrovské zdráhání — neochotný, zatvrzelý pocit.

Tak, mé sladké děti, prosím, snažte se pěstovat aspekt své lásky a aspekt své oddanosti, protože pouze láska a oddanost probudí vaši vnitřní Božskost. A uvnitř vaší vnitřní Božskosti se vysoko tyčí Nejvyšší, jež je vaším pravým Guruem.”

Mistr pak k sobě zavolal každého ze svých žáků — mužů, jednoho po druhém, položil jim ruku na hruď a naplnil jejich srdce láskou. Všichni byli hluboce dojati a mnoho začalo plakat, dotýkaje se jeho nohou. Pak s posledním, oduševnělým úsměvem Mistr pomalu vstal a odešel.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Žákovská síla lásky.Poprvé vydáno nakladatelstvím (knižně nevydáno) v roce 2014.

Toto je 257th. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Žákovská síla lásky, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »