Jaký je vztah mezi hudbou a meditací?

Sri Chinmoy: Hudba je vnitřním či univerzálním jazykem Boha. Nemluvím francouzsky, německy ani italsky, ale pokud se hraje hudba, její srdce okamžitě vstoupí do mého srdce anebo mé srdce vstoupí do této hudby. V tu chvíli není zapotřebí žádná vnější komunikace; vnitřní komunikace srdce stačí. Mé srdce rozmlouvá se srdcem hudby a v našem rozmlouvání se stáváme neoddělitelně jedním.

Meditaci a hudbu od sebe nemůžeme oddělit. Když z nejvnitřnějších zákoutí svého srdce pláčeme pro mír, světlo a blaženost, je to ten nejlepší druh meditace. Nemůžeme meditovat dvacet čtyři hodin denně, ale možná tak dvě hodiny denně. Potom můžeme hrát na nějaký hudební nástroj nebo poslouchat hudbu. Hned po meditaci následuje hudba; oduševnělá hudba, hudba, která probouzí a pozvedá naše aspirující vědomí. Když hrajeme či slyšíme oduševnělou hudbu, psychickou hudbu, jsme okamžitě přeneseni do nejvyšší oblasti vědomí. Pokud hrajeme hudbu oduševněle, jdeme vysoko, výše, nejvýše.

Pokaždé, když slyšíme oduševnělou hudbu, získáváme inspiraci a radost. Hudba dokáže okamžitě pozvednout naše vědomí. Pokud se ale také modlíme a meditujeme, jsme nepochybně více osvíceni a naplněni než milovník hudby, který nevede vědomě duchovní život. Každý duchovní hudebník na zemi vědomě šíří Boží Světlo. Bůh je kosmickým Hudebníkem, věčným Hudebníkem, a my jsme Jeho nástroji. Ale s postupem našeho vývoje přijde doba, kdy ucítíme, že jsme se s Ním stali naprosto jedním. V ten okamžik již nebudeme nástroji, sami budeme hudebníky, božskými hudebníky. Je to Nejvyšší, kdo vytváří správný nástroj. Poté je to On, kdo inspiruje hudebníka, aby hrál správně a je to On, kdo hudebníka vytváří.

Sri Chinmoy, Bůh nejvyšší Hudebník, (knižně nevydáno), 1974