Oddanost Mistrovi — oddanost žáka: promluva k žákům

Všem svým žákům si přeji říci, že jejich srdce neleží u mých nohou. Jsou dobře uschována v nejvnitřnějších zákoutích mého srdce. Moje srdce je složeno ze dvou částí — ze Zájmu Věčnosti a z Lásky Nekonečnosti.

To, co potřebujete, je vnímavost, větší vnímavost, největší vnímavost. Čím větší je vaše vnímavost, tím dříve vám budu schopen dát to, co po vás chce Bůh, co po vás chce vaše duše, co po vás chci já. Jenom buďte vnímaví. Když jste vnímaví, získáte nejenom božské kvality, ale také samotného Boha.

Opatruji vaše srdce, opatruji a střežím srdce každého žáka, protože je to jediná věc, kterou budu od každého z vás věčně potřebovat. Přeji si říci všem členům Centra, že vaše srdce jsou neocenitelná. Jsou to vaše srdce, která mě pobízí, abych vám dal to, co mám a to, čím jsem. To, co mám, je Zájem Věčnosti a to, čím jsem, je nejsladší Láska.

Všechny vás miluji. Miluji vás nekonečně, nekonečně, nekonečně více, než vy milujete sami sebe. Vy o sobě pochybujete, ponižujete se a nenávidíte se. Občas jdete až na pokraj sebezničení. Ale já toto nedělám. Já bych si nikdy, nikdy netroufl vás nenávidět nebo ponižovat, nemluvě o ubližování, bití nebo zabití. Já vím, kdo jste. Jste Božími vybranými nástroji. Nejenom, že ve vás vidím Boha, Nejvyššího, ale bylo nemálo příležitostí, kdy jsem několik z vás viděl jako samotného Boha. Jako samotného Boha bych tak chtěl vidět každého.

Někteří z vás mě možná viděli, jak brzy ráno medituji na hřišti, kam chodíme trénovat atletiku. Vy stojíte v řadě a já stojím čelem k vám. Meditujeme se sepnutýma rukama. Byla rána, kdy jsem bez výjimky všechny žáky viděl jako samotného Boha. Moje vize byla naprosto správná. Neviděl jsem Boha uvnitř nich; viděl jsem je jako samotného Boha.

A tak, mí drazí, vaše srdce neleží u mých nohou. Vaše srdce jsou hluboko uvnitř mé neustále rostoucí vděčnosti. Když k mým nohám položíte svá srdce, nevelebíte moji aspiraci, moji realizaci, moje odhalení nebo moji manifestaci. Když něco položíte k mým nohám, vzroste vaše oddanost, vzroste vaše jednota se mnou, vzroste vaše dokonalost. Když uvidím, že jste k mým nohám položili svá aspirující srdce, moje realizace nevyroste ani o jediný centimetr. Ale moje realizace mi říká, že všichni ti, kteří položili svá srdce k mým nohám, zvětšili svoji oddanou jednotu se mnou. Udělali tu naprosto správnou věc, aby zvětšili svou duchovní výšku a svou duchovní hloubku.

Žádám-li vás, abyste sepnuli své ruce, ciťte prosím, že je to nejvyšší nezbytnost. Když sepnete své ruce, ciťte prosím, že to nejsem já, kdo dostává vaši oddanost. Já si ji nezasloužím. Je to Nejvyšší ve mně, kdo ji dostává. Ve chvíli, kdy sepnete své ruce, celá vaše bytost plave v moři oddanosti a vaše fyzická bytost si začne být vědomá skutečnosti uvnitř vás. Fyzická mysl je velmi zrádná, ale dokonce i ta získá oddané kvality, když sepnete své ruce nebo když dáte najevo svoji oddanost.

Největším tajemstvím je vždy přistupovat k Mistrovi s nejvyšší oddaností. Oddanost je nejsladším vztahem mezi Mistrem a žákem. To, co nakonec vyroste uvnitř této oddanosti, je vaše neoddělitelná jednota. Mistr nedostává a nezasluhuje si vaši oddanost. Pouze Nejvyšší uvnitř vás a Nejvyšší uvnitř něj si zasluhuje vaši oddanost. Když sepnete ruce nebo něco položíte k mým nohám, okamžitě vzroste vaše oddanost, aspirace a Božskost. Je tedy jediný způsob, jak přistupovat k Mistrovi, a to je s nejvyšší oddaností.

Zítra odjíždím a vracím se do New Yorku. Až pojedu, nebudu odjíždět sám. Ponesu si vás v největších hloubkách svého srdce. A když vy někam pojedete, také nepojedete sami. Bude s vámi vděčnost a hrdost plná požehnání mého srdce.

To, co chci nyní říci, se týká zejména žáků, kteří jsou se mnou nejméně šest měsíců a těch, kteří jsou mými oddanými žáky. Pro dosažení dokonalosti ve vašem životě je jedinou odpovědí soucit Nejvyššího. Soucit ale musí občas doprovázet božská spravedlnost, která je jinou podobou soucitu. Božská spravedlnost je také soucitem v přestrojení. Naneštěstí mě někteří z vás neposlouchají dokonce ani na vnější úrovni. Na vnitřní úrovni mě neposlouchá nikdo z vás. Jinak, kdybyste mi ve vnitřním světě nebyli neposlušní, byli byste již všichni realizovaní. Pokud mě neposloucháte na vnější úrovni, děláte tu nejhorší možnou chybu, kterou můžete udělat. Je to zločin proti vaší vlastní duši. Ze všech nebožských kvalit — nečistoty, nejistoty, žárlivosti a jiných — je neposlušnost ta nejhorší. Všichni jsme lidské bytosti, všichni jsme náchylní ke slabostem, to je pravda. Ale když jste neposlušní, nedíváte se Mistrovi do očí. Oddělujete své vědomí ode mě. Když vaše vědomí poklesne, když vaše vědomí není se mnou, ve mně a pro mě, je to vaše duchovní smrt. Jestliže vaše vědomí není ve vnitřním světě se mnou, ve mně a pro mě, potom bez ohledu na to, jak blízcí jste mé fyzické bytosti nebo kolik toho pro mě děláte, nemůžete činit pokrok.