Na začátku roku jste řekl, že jste hrdý na to, že se naše vitálno — na rozdíl od naší mysli — v tomto těžkém roce rozhodlo pomoci nám v našem duchovním životě. Zajímalo by mě, jestli byste nám mohl dát nějaké tipy, jak využít této síly k vybojování našich duchovních bitev.

Sri Chinmoy: Jsou to slzy našeho srdce, které mohou uspíšit náš pokrok, ne slzy vitálna. Když někdy lidé pláčí, myslí si, že to vychází z nejvnitřnějších zákoutí jejich srdce, ale ve skutečnosti to vychází z vitálna. Srdce a vitálno nás klamou, protože jsou velmi blízko u sebe. Mrknutím oka může někdo plavat v moři slz a myslet si, že to vychází ze samotné hloubky jeho srdce. Slzy ale ve skutečnosti přichází z dramatického, emocionálního vitálna, jsou skoro jako krokodýlí slzy. Když vidíte prvotřídní herečku ronit slzy, myslíte si, že jdou ze srdce?

Jsou dva způsoby, jak s pláčem našeho srdce dělat pokrok. Přichází-li tento pláč ze samotné hlubiny našeho srdce, protože cítíme, že jsme ztratili Boží Soucit, Boží Lásku nebo Boží Požehnání, a my pláčeme, abychom je znovu získali, pak určitě uděláme pokrok. Musíme cítit, že jsme ztratili něco velmi drahého a pak plakat, abychom to dostali zpátky. To je jeden způsob, jak činit pokrok.

Druhý způsob je ponořit se hluboko dovnitř a plakat, abychom milovali jen Boha a těšili jen Boha. Možná selžeme znovu a znovu, ale uvnitř dechu našeho srdce musíme cítit, že to je to jediné, co skutečně chceme.

Roníme slzy ze svých očí. Ale Boží Oči a Jeho Slzy jsou uvnitř Jeho Srdce. A když se modlíme a meditujeme, vidíme, že jeho Srdce je uvnitř samotného Jeho Dechu. Čím hlouběji jdeme ve své meditaci, tím je nám jasnější, že naše duchovní selhání jsou Jeho vlastními porážkami. Na jednu stranu je za vším. Na druhou stranu, protože přijal lidskou podobu, chce se vyvíjet a dělat pokrok v lidské a skrze lidskou podobu.

Takže musíme vědět, zda se skutečně snažíme učinit Jej šťastným Jeho vlastním Způsobem, nebo zda se jen pokoušíme učinit sebe šťastnými naším vlastním způsobem. V okamžiku, kdy se Jej pokusíme učinit šťastným Jeho vlastním Způsobem, vidíme Jej usmívat se a tančit. Naproti tomu když se Jej nepokusíme potěšit Jeho vlastním Způsobem, okamžitě před sebou vidíme tancovat nebožské, nepřátelské síly. Tancují naprosto beze studu pokaždé, když prohrajeme na bojišti své vlastní aspirace.

Když dva týmy hrají fotbal, velmi často vítězný tým gratuluje poraženému týmu, říkaje: „Hráli jste opravdu dobře.“ Vítězové se snaží utěšit poražené, ať už upřímně nebo neupřímně. Ale v případě božských a nebožských sil to tak není. Božské síly přichází osvítit nepřátelské síly, ale nepřátelské síly přichází zničit božské síly. Nepřátelské síly nejsou milostiví poražení či milostiví vítězové.