Doktor nebo okultista

Jednou byl můj bratr Chitta velmi vážně nemocen a s ním také syn příbuzných. Byl to vzdálený bratranec z maminčiny strany. Oba byli ve všeobecné nemocnici v Chittagongu a zdravotní stav obou se zhoršoval. Mí rodiče a rodiče mého bratrance navštívili jednoho strýce, který byl okultistou. Byl velmi duchovní a měl maminku i tatínka upřímně rád. Nikdy nevěnoval pozornost vzdělání, neměl dokonce ani základní školu. Ale protože byl skutečně velkým okultistou, navštěvovalo ho mnoho lidí, kteří se ocitli v nesnázích. Jestliže byla někomu ukradena kráva, řekl vlastníkovi, v které vesnici ji má hledat.

Z času na čas ztrácel svoji okultní sílu a potom byl velmi šťastný, protože ho lidé přestali trápit. Při různých příležitostech někdy zcela záměrně říkal lidem špatné věci, protože mu pokládali všechny možné druhy hloupých a neužitečných otázek. Na naši rodinu však byl vždy velmi laskavý.

V ten den dorazili do okultistova domu bratrancovi rodiče dříve než moji. Požádali jej o pomoc pro svého syna. Okultista jim řekl: „Bůh je také v každém doktorovi. Jsem opravdu rád, že je váš syn v nemocnici, a ne doma. Bůh vše udělá prostřednictvím doktorů, nemějte obavy.“

Za pár hodin k němu dorazili také moji rodiče. Okultista jim řekl: „Doktoři jsou zbyteční. Co můžou vědět? Nejsou schopni vašeho syna vyléčit. Zde vám dám požehnaný popel od nohou Matky Kálí.“

Potom setřel popel ze své svatyně zasvěcené Matce Kálí. Byl znám jako nejoddanější ctitel Matky Kálí. Dal popel mé mamince a řekl: „Dejte ho synovi na hlavu a na srdce.“

Měl opravdu rád mého tatínka, a proto nám pomohl. Maminka vzala popel a dala ho bratrovi na hlavu a na srdce. Bratr se uzdravil, ale naneštěstí po dvou či třech dnech zemřel bratranec. Síla Matky Kálí zachránila mého bratra. Bůh ví proč, ale lékařská péče bratrance nezachránila.