Dvacet sedm tisíc rostlin aspirace, část 109
10801
Každý den nasbírej květy láskyze zahrady svého srdce
a polož je na oltář míru své duše
jako modlitbu k Milovanému Nejvyššímu.
10803
Ten, kdo si libuje v lichocení,se nebude moci nikdy naučit
umění sebemistrovství.
10806
Ubohá lidská mysl!Co jiného zná,
než potěšení bláta myšlenek?
10807
Každá duše jepřímým představitelem Boha na zemi.
Proto je oprávněna projevovat
svou Bohem udělenou důstojnost.
10808
Trošku kapek deště vděčnostimůže lidskou mysl osvobodit
ze všech jejích řetězů spoutání.
10810
Každý člověk dělá chyby,a přece se každý člověk
nakonec stane
dokonalým představitelem
Boha na zemi.
10811
Když tě Bůh vidí u Dveří svého Srdce,ujisti se, jestli si sebou nepřinášíš
své rozpačité oči
a zmatenou mysl.
10812
Je-li tvá meditace vskutku vysoká a hluboká,dozajista budeš mít tichý rozhovor s mírem.
10814
Jsi-li opravdový milovník Boha,dokážeš velmi dobře předvídat,
že v bitvě mezi aspirujícím srdcem
a podezřívavou myslí
aspirující srdce nakonec zvítězí.
10819
Jak může být tvé srdce bez ustánízaplaveno uspokojením aspirace,
když vědomě dovoluješ své mysli,
aby byla zahalena do žalostných podezření?
10821
Ó mé lidské srdce,kdy se přestaneš těšit
z tornáda zmatků?
Ó mé božské srdce,
kdy se začneš těšit
z krásy dětské upřímnosti?
10825
Bůh tě miluje,když vidí tvé srdce
zaplavené tichem.
Bůh tě miluje,
když vidí tvou mysl
bez jejího obvyklého obsahu:
lesa zmatení.
10826
Zkušenost je malá rostlinka,která roste a roste.
Realizace je obrovský strom,
který dává a dává.
10832
Kvůli tvému životu žádostíBůh do tvého srdce přichází
a zase odchází.
Trvale se usídlí
uvnitř tvého srdce,
jen až se staneš
rostoucím pláčem aspirace svého života.
10833
Bůh otevředveře čistoty tvého srdce,
ukážeš-li Mu
upřímný úsměv svých očí.
10835
Nebudeš-li kupovatvýrobky rozdělení své mysli,
Bůh tě pozve na Hostinu Osvícení
a Uspokojení svého Srdce.
10843
Neptej se lidstva na jeho názor,jakmile jsi jednou slyšel
Boží Příkaz k přeměně života,
10848
Jsi-li častým návštěvníkemtrhu očekávání,
nekoupíš si nic jiného,
než ovoce zklamání.
10849
Jestliže se statečně modlíšuprostřed lesa své mysli,
tak na tebe bude Bůh pyšný.
Jestliže oduševněle medituješ
v zahradě svého srdce,
tak tě bude mít Bůh rád.
10864
Staré touhy se náhle vynořujíve tvém životě,
protože se stýkáš
s neaspirujícími přáteli
z tvé dávné minulosti.
10866
Tvůj cíl není zde;je daleko, daleko výš.
Neodpočívej ani neztrácej nadšení.
Bůh chce,
   abys každý den běžel ultramaraton
a odhalil tak úžasnou schopnost
běžce-hledajícího Boha.
10867
Čekáním na všechny běžce,kteří jsou ve vnitřním závodě za tebou,
jim nijak neposloužíš.
Jen odkládáš
svou vlastní rychlost k Bohu.
10868
Měj upřímnou jednotus běžci na duchovní cestě,
kteří jsou před tebou.
Jinak okamžitě začne
divoké soutěžení.
10872
Neexistuje nic takovéhojako sladké očekávání,
protože uvnitř očekávání
jsou vždy trny touhy.
10873
Překrásná růžebyla mým darem Bohu.
Naštěstí jsem od Boha
nic neočekával,
dokonce ani úsměv.
Proto jsem božsky šťastný
a Bůh je na mě nanejvýš hrdý.
10874
Štěstí v radostném seberozdáváníje s ničím nesrovnatelné.
Je to nejvyšší Blaženost,
kterou Bůh pro lidstvo stvořil.
10877
Je-li tvůj pokrok v jedné oblasti zastaven,vydej se jinudy.
Před tebou se otevírá tolik cest,
jestliže se podíváš dovnitř.
Jen se nevzdávej myšlenky na pokrok.
10878
Něco chybí!Dával jsi vědomě,
ale ne nepodmíněně.
Proto nejsi naplněný;
proto jsi neúplný.
10879
Držíš si všechny své problémy uvnitř.Vnitřně nežádáš o Boží Pomoc
a navenek se Boha bojíš.
Slepota je tvým vnějším životem;
hloupost je tvým vnitřním životem.
10882
Duchovní žebřík má mnoho příček.Teď stojíš na příčce upřímnosti.
Nepostoupíš-li však k příčce odhodlání,
jak se ti kdy podaří vystoupat vzhůru?
10883
Jaký užitek získáš z toho,že řekneš Bohu o svých problémech,
když do toho nezapojíš
obrovskou sílu svého odhodlání?
10886
Nezajímej se o to,zda tě Bůh ocení.
Zajímej se jen o to,
zda Bohu sloužíš.
10893
Modli se k Bohu,aby ti dal stejnou lásku,
jakou On užívá,
aby miloval Sám Sebe,
tak aby ses mohl těšit z nekonečné svobody
od pozemsky svazujících pout svého ega.