601

Mé srdce neví,
jak by mohlo vůbec žít
bez denního Objetí Útěchy Soucitu
svého Milovaného Nejvyššího

603

Kdo je větší blázen než ten,
kdo se Boha na nic neptá
kvůli tomu,
že se bojí Jeho Odpovědi?

607

Sebeshovívavost znamená
vyhasnutí ohně naděje
na realizaci Boha.

608

Očekávání
je začátkem pokušení
ve vnějším životě.
Zasvěcení
je začátkem uspokojení
ve vnitřním životě.

615

Pokorné srdce hledajícího ví,
jak se stát
Úsměvem Boha.

616

Začneš-li teď,
budeš mít spoustu času
přesvědčit Boha,
aby ti zaručil
svůj nesmrtelný Úsměv
před tím, než síly smrti
vystoupí ze svých dveří.

619

Nalézáš-li chyby
na Bohu Soucitu,
jak můžeš očekávat,
že uvidíš smrt
svých životních tužeb.

620

Můžeš-li mít trpělivost
jako tvůj vnitřní dech,
budeš mít odvahu
jako tvé vnější tělo.

622

Protože tvá mysl
žije na ulici hlouposti,
plameny božskosti tvého srdce
jsou zcela vyhaslé.

623

Uvnitř tebe předvídám
beznadějný boj
mezi tvou myslí a srdcem.
Tvá mysl bude chtít otrávit tvé srdce
a tak se srdce nebude moci modlit k Bohu.
Tvé srdce bude chtít odlehčit tvé mysli
a ta nebude zbytečně
a nechtěně naléhat na srdce.
Toto bude skutečně beznadějný boj.
Sám Bůh ví, zda vůbec
některá strana zvítězí.

624

Nechci si připomínat
své neaspirující srdce,
samolibou mysl
a škrtící vitálno.
Samotný fakt vzpomínání
na své dřívější slabosti
mě může zničit.

625

Představivost
je krása síly.
Aspirace
je síla čistoty.
Realizace
je jednota božskosti.

628

Dovol chybě,
aby tě naučila nejvyšší lekci:
každý západ slunce
je počátkem
velmi, velmi jasného
a mocného svítání.

629

Chceš-li být božsky a nanejvýš
úspěšný,
tak musíš každý den zalévat
zelené rostlinky
ve své zahradě srdce.

630

Zima letargie tvého těla
může okamžitě skončit,
jen když jsi připraven přivítat
jaro dynamiky své duše.