Dychtivost

Dychtivost je čistotou slz mého života.
Dychtivost je krásou úsměvů mého srdce.
Dychtivost je mou blízkostí k Bohu stvoření.
Dychtivost je mou jednotou s Bohem Stvořitelem.

Má dychtivost je mou nádhernou předností
vidět o jeden krok dál než ostatní.
Ve své dychtivosti neočekávám překvapení,
protože mne můj Kapitán úplně přesvědčil,
že On nejenže zná Cestu,
ale také již pro mne vše naplánoval.

Od mého Kapitána se má dychtivost naučila
vidět každou vteřinu jako zrození nového dne
a v ní úplný život nového roku,
abych Ho těšil Jeho vlastním Způsobem.

Můj Kapitán mi říká:
„Mé dítě, za tvůj život dychtivosti
dávám ti svůj Život Věčnosti.
Mé dítě, za tvé srdce dychtivosti
dávám ti své Srdce Nesmírnosti.
Mé dítě, jsi
dychtivostí spontánnosti aspirace
a já jsem
něžnou láskou Nesmrtelnosti Uspokojení.“

Jsem připraven

Mé jméno je připravenost, čistota připravenosti.
Můj Kapitáne, jak Ty se jmenuješ?
„Jmenuji se Soucit, Krása Soucitu.“

Můj Kapitáne, mé tělo je připraveno.
„Potom požádej své tělo, aby se probudilo
a podívalo kolem sebe
a oduševněle si vážilo krásy
Mého plodného stvoření.“

Můj Kapitáne, mé vitálno je připraveno.
„Potom požádej své vitálno,
aby šlo studovat do školy disciplíny
a dosáhlo nejslavnějších
úspěšných titulů.“

Můj Kapitáne, má mysl je připravena.
„Potom požádej svou mysl, aby přestala žít
v neplodném světě myšlenek,
neboť si přeji, aby tvá mysl plavala
v moři míru.“

Můj Kapitáne, mé srdce je připraveno.
„Potom požádej své srdce, aby každý den zpívalo
novou píseň jednoty.
Toto potěší Univerzální Život
Mé Transcendentální Vize.“

Můj Kapitáne, má duše je připravena.
„Potom požádej svou duši, aby ke Mně
ihned přišla a usadila se na svém důvěrném
a posvátném místě v Mé Zlaté Lodi,
která se právě chystá vyplout
na cestu nezrozenou a nepomíjející.“

Můj Kapitáne, konečně jsem připraven já.
„Potom právě v tomto okamžiku prohlašuji,
že ty a Já jsme
snílky přeměny země Věčnosti.“

Jestliže pro tebe nejsem na prvním místě

Můj Kapitáne, chci úspěch.
„Potom, mé dítě, rozevři své ruce.“
Můj Kapitáne, chci pokrok.
„Potom, mé dítě, otevři své srdce.“
Můj Kapitáne, chci dokonalost.
„Potom, mé dítě, nabídni svůj život.“

Kapitáne, můj Kapitáne, jak je možné,
že nejsem schopen rozevřít své ruce?
„Nemohu ti říci proč,
ale jsem nesmírně šťastný,
že nejsi schopen rozevřít své ruce.“
Kapitáne, můj Kapitáne, jak je možné,
že nejsem schopen otevřít své srdce?
„Nemohu ti říci proč,
ale jsem nesmírně šťastný,
že nejsi schopen otevřít své srdce.“
Kapitáne, můj Kapitáne, jak je možné,
že nejsem schopen nabídnout svůj život?
„Nemohu ti říci proč,
ale jsem nesmírně šťastný,
že nejsi schopen nabídnout svůj život.“

Můj Kapitáne, proč jsi ke mně tak krutý?
Nepřeješ si můj úspěch?
Nepřeješ si můj pokrok?
Nepřeješ si mou dokonalost?
„Mé dítě, chci tvůj úspěch,
chci tvůj pokrok
a chci tvou dokonalost.
Ale ty jsi takový pošetilec,
že chceš svůj úspěch,
pokrok a dokonalost,
aniž bys chtěl nejprve Mne.
Tvůj úspěch, pokrok a dokonalost
ti nikdy nedokáží dát opravdové uspokojení,
jestliže ve tvém životě nejsem na prvním místě.

Tvá mysl jednoty odevzdání,
tvé srdce jednoty odevzdání,
tvůj život jednoty odevzdání se Mně —
jen tohle ti může dát nekonečnou radost,
bezdechou radost a bezmeznou radost.
Jestliže jsem na prvním místě jako tvé trvalé
Bohatství Vlastnictví Jednoty,
jen potom se tvůj úspěch stane
Semenem Mé Věčnosti,
tvůj pokrok Květinou Mé Nekonečnosti
a tvá dokonalost Ovocem Mé Nesmrtelnosti.“

Můj Kapitáne, u Tvých Nohou Odpuštění sedím.
Tvému Oku Soucitu se klaním.

Tajemství, jak Tě učinit šťastným

Můj Kapitáne, prozraď mi tajemství,
jak Tě mohu učinit šťastným.
Můj Kapitáne, byla doba
kdy jsem pobýval ve světě touhy.
Proto jsi byl tak smutný.
Ale nyní žiji ve světě aspirace.
Proč jsi tak smutný teď?
Zdá se, že Tě nikdy nedokážu
učinit šťastným.

„Mé dítě, když jsi byl ve světě touhy,
byl jsi divokým a všepohlcujícím tygrem.
Proto pro Mne bylo nemožné,
abych byl tebou potěšen a zůstal šťastný.
Přestože nyní žiješ ve světě aspirace,
tvůj život aspirace je slabý jako malinký mravenec.
Jak na tebe mohu být pyšný?
Jak mohu být šťastný?“

Můj Kapitáne,
můj život touhy Tě rozesmutnil.
Můj život aspirace Tě rozesmutňuje.
Já doufám, že jednoho dne Tě realizuji
a můj život realizace
Tě učiní opravdu šťastným.
   

„Mé dítě, to zcela závisí na tom,
jaký druh realizace chceš.
Jestli toužíš po kapce realizace
a ne po oceánu realizace,
potom Mne bezpochyby
učiníš opět nešťastným.
Právě nyní je tvá hodina realizace daleko.
Ale protože žiješ ve svém životě aspirace,
aspiruj a aspiruj pro svou nejvyšší výšku.
Z dosažení tvé nejvyšší výšky
nakonec vykvete
nerozdělitelná realizace jednoty
s Mým Univerzálním Životem.

Zapomeň na svůj život touhy.
Neopomíjej svůj život aspirace.
Vnes do svého aspirujícího života
světlo slibu svého srdce,
tak abych tě ve své vybrané Hodině
mohl obdařit realizací
nejsilněji, nejpyšněji a nejšťastněji
se svou Blažeností Uspokojení Nesmrtelnosti.“

Kolikrát denně?

Kapitáne, prosím, prozraď mi, kolikrát denně
na mne myslíš.
„Jednou, Mé dítě.“
Ó, jen jednou?
Jsi ke mně tak nelaskavý!

Kapitáne, kolikrát denně
žehnáš mé srdce
svou Láskou?
„Jednou měsíčně.“
Běda, běda, jen jednou za měsíc!
Kapitáne, jsi ke mně tak nelaskavý!

Kapitáne, prosím, prozraď mi, kolikrát denně
o mně pěkně mluvíš před ostatními.
„Jednou za tři měsíce.“
Jednou za tři měsíce?
Ó běda, běda, běda!
Kapitáne, tvá nelibost ke mně je nepředstavitelná!

Kapitáne, proč na mne myslíš
jen jednou denně?
„Mé dítě, co mohu dělat?
Když na tebe myslím,
vidím, že ty myslíš na celý svět,
jen ne na Mne.“

Kapitáne, proč svou Láskou
žehnáš mé srdce
jen jednou měsíčně?
„Mé dítě, tvé srdce je plné nejistoty.
Navíc necháváš dveře svého srdce
tak často zavřené.
Copak si neuvědomuješ,
že u tvého opakovaně zavřeného srdce
prožívám šokující zkušenosti?“

Kapitáne, proč o mně pěkně mluvíš
s ostatními
jen jednou za tři měsíce?
„Mé dítě, pokud použiji své Světlo Spravedlnosti,
potom o tobě nedokážu pěkně mluvit
ani jednou za rok.
Je to proto, že pro tebe jsem
Výškou Soucitu svého Srdce,
že o tobě pěkně mluvím jednou
za tři měsíce.“

Ale Kapitáne, myslím na Tebe každý den
častěji než jednou.
Nabízím Ti své srdce lásky každý den
více než jednou.
Mluvím o Tobě pěkně
častěji než jednou denně.
„Pravda, myslíš na Mne každý den
bez jakékoli upřímnosti.
Buď upřímný ve svých myšlenkách!

Pravda, nabízíš Mi svou lásku
více než jednou denně,
ale tvá láska postrádá oduševnělou,
oddanou jednotu.
Buď oduševnělý ve své lásce.
Pravda, pěkně o Mně mluvíš
častěji než jednou denně,
ale Já jasně vidím,
že nemáš vnitřní přesvědčení o tom,
co o Mně říkáš ostatním.
Velmi chytře
od ostatních získáváš obdiv tím,
že o Mně pěkně mluvíš.
Buď si jistý ve svých projevech!“

Kapitáne, to znamená, že Tě nikdy
nedokážu potěšit.
„To není pravda, Mé dítě, můžeš a dokážeš.“
Kdy, Kapitáne?
„Ode dne, kdy začneš cítit,
že tvůj život je krásou odevzdání
a tvé srdce je čistotou vděčnosti.“

Když se mi přiblížíš o jeden krok

Přestože mám neupřímnou mysl,
často na Tebe myslím, můj Kapitáne.
Přestože mám nečisté srdce,
bázlivě Tě miluji, můj Kapitáne.
Přestože mám komplikovaný život,
váhavě Tě potřebuji, můj Kapitáne.
Prosím, pověz mi, co si ve skutečnosti myslíš
o mé neupřímné mysli, nečistém srdci
a komplikovaném životě.

„Mé dítě, když použiješ svou neupřímnou mysl,
nečisté srdce a komplikovaný život,
je to jako přiblížit se Mi o jeden krok.
Zatímco ty se Mi o jeden krok přibližuješ,
Já se o jeden krok vzdaluji.
Ale použiješ-li kdy svou upřímnou mysl,
čisté srdce a jednoduchý život,
potom ti říkám,
když ke Mně přistoupíš o jeden krok,
Já se ti přiblížím o devadesát devět kroků,
abych se s tebou setkal a dal tvé mysli
překrásný Úsměv Upřímnosti,
tvému srdci
mocné Objetí Čistoty
a tvému životu
Plodnou Jednotu Jednoduchosti.

Jsi mým jediným Přítelem

Kapitáne, můj Kapitáne,
jsi mým Přítelem, mým jediným Přítelem.
Proto jsem na Tobě ve všem závislý.
Jsem na Tobě závislý
v naplnění svého lidského života touhy,
jsem na Tobě závislý
v naplnění
svého božského srdce aspirace.
Kapitáne, můj Kapitáne,
jsem já Tvým přítelem?

„Mé sladké dítě,
jsi, určitě jsi.“

Kapitáne, můj Kapitáne,
jestliže jsem, jsi i Ty na mně někdy
v něčem závislý?

„Mé sladké dítě,
jsem na tobě závislý jen v jedné věci.
Bezesně jsem závislý
na bezdeché lásce jednoty tvého srdce.“

Musím se všeho vzdát?

Kapitáne, můj Kapitáne,
musím se všeho vzdát,
abych Tě mohl prohlásit
za svého vlastního, zcela vlastního?

„Mé sladké dítě,
nejprve Mne prohlas
svým vlastním, zcela vlastním.
Ke svému velkému úžasu
zjistíš,
že kromě Mne nevlastníš nic,
čeho by ses mohl vzdát,
protože samotný život tvé existence
je Mým požehnaným Vlastnictvím.
Zjistíš také,
že jsem tvou Lodí Snu Věčnosti
a navíc ty jsi cestujícím
Skutečnosti Mé Nesmrtelnosti.
Naším cílem je Modro-Zlatý Břeh
Nektarové Blaženosti Mé Nekonečnosti.

Jak daleko jsem od realizace?

Můj Pane Kapitáne,
jak daleko jsem od realizace?

„Nejdříve se Mne, Mé dítě, zeptej,
jak daleko jsi od aspirace.“

Můj Pane Kapitáne,
jak daleko jsem od aspirace?

„Nejdříve se Mne, Mé dítě, zeptej,
jak daleko jsi od čistoty.“

Můj Pane Kapitáne,
jak daleko jsem od čistoty?

„Nejdříve se Mne, Mé dítě, zeptej,
jak daleko jsi od upřímnosti.“

Můj Pane Kapitáne,
jak daleko jsem od upřímnosti?

„Nejdříve se Mne, Mé dítě, zeptej,
jak daleko jsi od jednoduchosti.“

Můj Pane Kapitáne,
jak daleko jsem od jednoduchosti?

„Mé dítě, vzdálenost mezi
tebou a tvou jednoduchostí
je přesně taková jako vzdálenost
mezi tím, co chceš,
a tím, co potřebuješ.“

Můj Pane Kapitáne,
vím, chci hodně, hodně věcí.
Ale nevím, co skutečně potřebuji.

„Mé dítě, potřebuješ pouze jednu věc:
Potřebuješ Mne a nic jiného
ani nikoho jiného.
Musíš také vědět,
co se ve skutečnosti stane,
když něco chceš
a když něco potřebuješ.
Když něco chceš,
chceš být vlastníkem.
Když něco potřebuješ,
chceš být vlastněn.
V den, kdy budeš chtít,
abych tě vlastnil, abych tě vlastnil pouze já,
v ten den se pro tebe tvá realizace Mne,
tvá úplná jednota se Mnou
stanou lehce dosažitelnými.

Tak, Mé dítě, dovol Mi, abych tě vlastnil.
Staň se mým vědomým a odevzdaným vlastnictvím.
Hle, podívej,
stal ses svou nejvyšší realizací.“

Potom mne potěšíš

Můj Soucitem zaplavený Kapitáne,
mé poskvrněné srdce Tě netěší,
má neposlušná mysl Tě netěší,
mé domýšlivé vitálno Tě netěší,
můj nicotný život Tě netěší.
Mám něco, co Tě těší?

„Ano, Mé dítě upřímností vykoupané,
těší Mne
bezesně horlivá ochota tvé duše.
Snaž se být probuzeným srdcem
a osvobozeným životem.
Potom Mne potěšíš víc,
než si dovedeš představit.“

Buď statečný uvnitř! Buď statečný navenek!

Kapitáne, můj Kapitáne,
můj drahý, sladký a soucitný Kapitáne,
před padesáti šesti lety
jsi ze své nekonečné štědrosti
seslal na svět tuto duši,
aby Tě nepodmíněně milovala, sloužila Ti
a těšila Tě Tvým vlastním Způsobem.
Ty sám víš, jak dalece se mi to podařilo.

Kapitáne, Kapitáne mého srdce,
Kapitáne mého života,
dnes při této velmi šťastné příležitosti mého života
Tě prosím, abys mi poskytnul
velmi zvláštní Dar.
Dej mi schopnost
těšit všechny na zemi.

„Mé pošetilé dítě,
stvořil jsem tento svět.
Protože nemám schopnost
potěšit úplně každou lidskou bytost na zemi,
jak bych mohl tento Dar poskytnout Tobě?
Potěšit úplně každou lidskou bytost
je nemožným úkolem.
Snažím se potěšit každou lidskou bytost, jak jen to jde.
Zbytek nechávám na jejich osudu.
Na druhou stranu existují lidské bytosti
které Mne těší dokonce víc,
než si dovedou představit.
Pro ně je Mé Oko Vize,
pro ně je Mé Srdce Soucitu,
pro ně je Mé Božské Uspokojení.
Od nynějška tě žádám,
abys těšil pouze ty, kdo si myslí a cítí,
že potěšit Mne v tobě
je jejich jedinou povinností, na zemi i v Nebi.
Neztrácej ani chvilku
ze svého drahocenného času na zemi
s těmi, které musíš těšit,
jejichž nohou se musíš neustále dotýkat,
abys v jejich očích zachytil
záblesk úsměvu uspokojení.

Buď statečný uvnitř!
Buď statečný navenek!
Tato pouť je jen pro statečné,
pouze pro těch několik,
kteří jsou Mými nanejvýš vybranými nástroji.

Naneštěstí je mnoho těch,
kteří od tebe či ode Mne
nechtějí nic než pozornost.
Ale to, co od tebe a ode Mne potřebují,
je hlad po aspiraci
a žízeň po dokonalosti.
Mé dítě, Mé Věčné dítě,
tvá loď pluje rychle, velmi rychle.
Mnoho, mnoho, mnoho dalších během cesty
přistoupí na tvou loď.
A naopak, všichni ti,
kteří se během cesty unaví,
sami z této lodi vyskočí.
Nemáš čas dívat se do moře nevědomosti
na to, kdo se topí.
Tvá loď se nikdy nevyprázdní.
Dopluje naprosto zaplněná
a dosáhne Zlatého Břehu —
Mého Nesmrtelného Příbytku Srdce.“