51. Učím se

Učím se umění naslouchat.
Chci být věčným studentem.

Učím se umění věřit.
Chci být věčným věřícím.

Učím se umění sloužit.
Chci být věčným služebníkem.

Učím se umění stát se.
Chci být
otcem svých stříbrných snů.
Chci být
synem své zlaté reality.

52. To, co má

Jeho koncentrace mu dala
to, co má: moc.
S mocí změnil
životy zástupů.

Jeho meditace mu dala
to, co má: lásku.
S láskou změnil
tvář lidstva.

Jeho kontemplace mu dala
to, co má: jednotu.
Se svou jednotou se stává člověkem,
božským milovníkem;
se svou jednotou se stává Bohem,
Milovaným Nejvyšším.

53. Má mysl

Už žádné šílenství Věčnosti
nepronásleduje mou mysl.
Mé srdce objevilo klíč
pro svého mladšího partnera.
Moje srdce odemklo dveře
svému mladšímu partnerovi.

Od nynějška
má mysl nebude spát.
Bude sledovat mé vnitřní poklady:
slunce Světla, moře Míru
A nebe Lásky.

55. Tři nesmrtelné dárky

Pod vánoční stromeček života
jsem dostal tři nesmrtelné dárky:
poupě Odpoutání,
květinu Zájmu
ovoce Lásky.

S poupětem začnu
své sebedotazování.
S květinou dosáhnu
svého sebeobjevení.
S ovocem se budu těšit
ze svého sebemistrovství.

56. Vyzval jsem neviditelného

Řídil jsem vůz slunce
pod obloukem zlatomodrého Nebe;
negativní vetřelci,
strach a pochybnost, se rozplynuli;
pozitivní pomocníci,
víra a láska, jsou v mém náručí.
Před tisíci lety
jsem vyzval neviditelného.
Dnes, konečně,
byla moje výzva přijata.
Osvícení laskavě vzdoruje
neúnavnému hledajícímu.

58. Jeho Tvář a Nohy

Ó nespoutané požadavky a příkazy
pochybnosti, žárlivosti a nejistoty,
zastavte se!
Zastavte svou ponurou hru.
Nenapadejte mě
všemi člověkem vytvořenými objevy.
Potřebuji jen svá Bohem vytvořená dosažení:
svou Boží usmívající se Tvář,
své Boží tančící Nohy.

59. Šepoty

Šepot pokušení
ho vzal do pekla.
Tam viděl svou zvířecí tvář.

Šepot aspirace
ho vzal do Nebe.
Tam viděl svou Boží tvář.

Šepot realizace
ho vzal do Světa Ticha.
Tam se stal nekončícím Závodem.

62. Zející propast

Zející propast mezi
mým stromem vize a mou rostlinou skutečnosti.
Zející propast mezi
místem, ve kterém rád žiji a místem, kde žiji.
Miluji žít pod nebeskou klenbou.
Běda, má existence žije
v údolí stínu smrti.
Mír zmizel z mých vzpomínek;
blaženost také.
Vím ale, že kyv kyvadla
změní mou tvář a osud.
Mé odevzdání nejvyšší
oddá loď mého snu
s pobřežím skutečnosti.

63. Tkadlec

Svět pro mě splétá
garlandu prokletí,
když jsem zapomněl obdivovat jeho krásu.

Svět pro mě splétá
garlandu prokletí,
když podceňuji hodnotu jeho darů.

Svět pro mě splétá
garlandu prokletí,
když zbožňuji Světlo a Radost Nebe.

Svět pro mě splétá
garlandu prokletí,
když miluji Krále Ticha v mém srdci.

64. Hřích a zločin

Hříchu proti člověku
se dopouštím,
když miluji sám sebe.

Zločinu proti Bohu
se dopouštím,
když miluji jen lidstvo.

Hříchu a zločinu
proti sobě se dopouštím,
když zapomínám, co jsem byl, Pravdou,
a čím jsem, Láskou.

65. Můj nový úkol

Když jsem viděl svůj život
v tiché místnosti smrti,
byl jsem rozechvělý.
Usmál jsem se, protože
jsem mého Pána Nejvyššího
dostal novou práci:
objevovat oázu
v nezměrné poušti smrti.
Bez práce, bez cíle, bezmocný a beznadějný
už nejsem.
Už žádné srdeční tepy
běžných žertů, posměchu.
Budu vykonávat svůj Bohem daný úkol
a stanu se snem Nekonečnosti a
skutečností Věčnosti.

70. Miluj a staň se

Hledal jsem pevninu
Skutečnosti
a našel jsem ji.
Šeptala:
„Miluj nebo trp,
miluj nebo zemři,
miluj a rozviň se,
miluj a staň se.
Svět váhání vyděsil tvé srdce.
Svět kalkulace zmátl tvou mysl.
Svět pokušení se zmocnil tvého vitálna.
Svět deprese pohltil tvé tělo.“