Deset tisíc milovaných květů, část 5

Návrat na obsah

419 Dvacáté století

Dvacáté století
je zaplaveno
samozvanými ničemnými Mistry.

Dvacáté století
je zaplaveno
obludně bláznivými žáky.

421 Zajímavá otázka

Zajímavá otázka:
Kde je Bůh?

Inspirující otázka:
Co Bůh dělá?

Osvěcující otázka:
Kdo je Bůh?

Naplňující otázka:
čí lásku potřebuji,
ne-li Lásku Boha samotného?

425 Tvá volba nevědomosti

Nesnaž se přizpůsobit Boha své představě.
On tě potěší,
avšak tvá volba nevědomosti
ti na cestě radující se z temnoty,
způsobí utrpení daleko
nad dosah tvé představivosti.

427 Jenom krátká připomínka

Jenom krátká připomínka k meditaci.
Medituj oduševněle —
snadno porazíš noc nevědomosti.

Jenom krátká připomínka k meditaci.
Medituj nepodmíněně —
natrvalo získáš svého Pána Nejvyššího.

440 Ať se Ti to líbí, nebo ne

Můj Pane Nejvyšší,
ať se Ti to líbí, nebo ne,
budu za Tebou denně přicházet.
Ať se Ti to líbí, nebo ne,
budu Tě s úsměvem škádlit.
Vysadím tě› překvapivě› na svá ramena.

444 Dobré místo

Dobré místo pro začátek:
oduševnělé hnízdo mé duše.

Dobré místo pro pokračování:
psychické jádro mého srdce.

Dobré místo pro přeměnu:
mentální továrna mé mysli.

446 Odpusť a zapomeň1

Odpusť, budeš šťastný.
Zapomeň, budeš spokojený.
Odpusť a zapomeň,
budeš mít trvalý mír uvnitř i vně.


FF 446.-460. Následujících patnáct básní bylo napsáno 1. listopadu 1979 na letu z Dillí do Frankfurtu.

448 Žádná příprava, žádný pokus

Žádná příprava, žádný pokus.
Žádný pokus, žádný pokrok.
Žádný pokrok, žádná dokonalost.
Žádná dokonalost, žádné uspokojení.

449 Upřímná touha

Upřímná touha člověka:
uchopit, vlastnit a rychle se těšit.

Upřímná touha duše:
aspirovat, nabízet a těšit se věčně.

452 Trvalé štěstí jsi chtěl

Trvalé štěstí jsi chtěl.
Nekončící zármutek jsi dostal.
Proč?
Proč?
Protože miluješ svou pozemskou skutečnost
svým vlastním způsobem,
namísto Božím vlastním Způsobem.

455 Věda je

Vskutku, věda je
pokrok člověka,
jenž vyráží dech.

Vskutku,
duchovnost je
romance Boha,
jenž činí dech nesmrtelným.

457 Dej mi schopnost

Můj Pane Nejvyšší,
dej mi schopnost
milovat skutečnost těla Tvého stvoření
úplně stejně, jako miluji
Nesmrtelnost Duše Tvé Vize.

465 Domov mého srdce

Domov mého srdce je místem
plným míru ticha.
Před domovem mého srdce
jsou dva obrovské stromy:
Strom Božího Soucitu
a Strom Božího Odpuštění.

466 Tvé posvátné kroky

Tvé posvátné kroky
zachránily můj spoutaný život.

Tvé posvátné kroky
osvobodily mou uvězněnou duši.

469 Dokonalá volba

Volba Božskosti lidstva
je doopravdy dokonalá.
Touží vidět
všechny hledající,
jak společně› žijí
jako dobří členové
jediné společnosti svě›ta.

472 Miluji Tě

Pane, můj Pane, miluji Tě
ne proto, že máš veškerou Sílu,
ne proto, že potřebuji zvláštní laskavost,
ale proto, že jsi mým Přítelem-Mistrem
a mou Nejvyšší Láskou.

475 Síla modlitby

Síla modlitby je nevyčíslitelná.
Snadno hory přenáší.

Krása modlitby je nepopsatelná.
Pravidelně koná zázraky.

486 Nestačí

Nestačí, nestačí,
jestliže se lekci duchovnosti učíme
pouze z knih a od filozofů.

Musíme ji převést
do pravidelné praxe,
musíme ji žít
v její nejčistší podobě.

487 Hudba je

Hudba je zábavou.
Hudba je osvícením.
Hudba je zvířecím ště›knutím člověka.
Hudba je Písní Boha a Tancem Boha pro člověka.

493 Když Tě uctívám

Když Tě uctívám,
jsem tak šťastný,
můj Pane.

Jsem také šťastný,
protože toto mé štěstí
mi nikdo nemůže ukrást.