Sri Chinmoyi, co považujete za největší překážku na duchovní cestě?

Sri Chinmoy: Největší překážkou na duchovní cestě je pochybnost, sebepochybnost. Žádná překážka není tak nebezpečná jako pochybnost. Pochybujete-li o Bohu, je to jedna věc. Nevadí. Bůh kvůli vašim pochybám neztratí žádnou ze Svých nekonečných schopností. Jestliže ale začnete pochybovat sami o sobě, pak jste naprosto ztraceni. Všechny vaše vnitřní schopnosti spláchne příval vašich sebepochyb. Neměli byste pochybovat o Bohu ani o sobě. Avšak musíte-li o někom pochybovat, pak je nejlepší pochybovat o Bohu. Neustále používáte slova „já“ a „moje“. Ačkoliv o sobě pochybujete, ve stejný okamžik říkáte: „Já jím, já dýchám, můj přítel, můj dům.“ Toto je důkaz vaší existence. Existenci Boha nevidíte a nyní ji nemůžete dokázat. Ale svou vlastní existenci dokázat můžete, protože ji zažíváte. Používáte-li termíny „já“: „můj“: „moje“ a potom řeknete, že neexistujete, lidé se vám budou smát. Budete chyceni; nebudete moci pochybovat o své existenci. Ale můžete pochybovat o Boží existenci, pokud chcete, protože Bůh nestojí přímo před vámi; nevidíte Jej ani Jej vědomě necítíte. Z času na čas o Něm můžete pochybovat.

Můžete mít absolutní víru v Boží existenci, ale pochybujete možná o Božím Soucitu. Můžete říct: „Je Bůh opravdu tak soucitný? Udělal jsem ve svém životě tolik špatných věcí. Dá mi i přesto Bůh Své Světlo Poznání? Proč by mi měl projevovat Svůj bezpodmínečný Soucit?” Abyste takovou pochybnost porazili, připomeňte si, že jste kdysi byli duše ve světě duší. Kdo přivedl vaši duši na tento svět? Byl to Bůh. Dříve, než jste si vědomě začali plně uvědomovat duchovnost, božskost a skutečnost, vám Bůh dal život. Bůh do vás vložil poselství božskosti. Už nyní můžete vidět, kolik vám Bůh dal věcí, ačkoli jste o ně nikdy vědomě nepožádali. Toho všeho se vám dostalo prostřednictvím vaší duše. Kdo stvořil vaši duši? Bůh. Kdo vám ji nabídnul? Bůh. Kdo vás prostřednictvím vaší duše naplní? Je to opět Bůh. Snadno tedy můžete přestat pochybovat o Božím Zájmu.

Také můžete cítit, že se svou vlastní schopností nemůžete realizovat Boha. I toto je určitým druhem pochybnosti. Realizoval-li někdo Boha, proč byste neměli dokázat to samé? Stejný Bůh, který je v něm, je také ve vás. Všechny duše přišly ze stejného Zdroje, jímž je Bůh. Realizoval-li někdo Boha prostřednictvím aspirace své duše, můžete to dokázat i vy. Vaše pochybnost je bezdůvodná. Ačkoli vaše aspirace nemusí být tak silná, jako byla aspirace onoho člověka, musíte cítit, že Bůh nebude nikdy naplněn, dokud Jej nerealizujete. Boží existence potřebuje naplnění ve vás a skrze vás. Jestliže váš přítel realizoval Boha, ale vy stále zůstáváte nerealizovaní, pak si můžete být jisti, že Bůh zůstává nenaplněn. Naplněn bude až v den, kdy Jej realizují všechny lidské bytosti.

Božím úkolem je naplnit a projevit Sebe samého na zemi. Jestliže vědomě aspirujete, je pro Něj snazší naplnit a projevit Sebe samého skrze vás. Nabídnete-li Mu svou upřímnost a svou aspiraci a učiníte-li jeden krok k Němu, On učiní devětadevadesát kroků k vám. Vy dáte to, co máte, a Bůh vám dá nejen to, co má, ale i to, čím je. To, co má, je nekonečný Zájem, a to, čím je, je nekonečné Světlo. A tak nejhorší překážkou na duchovní cestě je pochybnost. Můžete-li porazit všechny pochybnosti, budete mnohem blíž realizaci Boha. Samozřejmě existuje mnoho překážek, ale tyto překážky nejsou tak nebezpečné jako pochybnost. Pochybnost je pomalý jed. Uchováváme-li si každý den pochybnost, tento pomalý jed nás postupně zabije. Musíme pochybnost ze svého vnitřního života a z celé naší existence odhodit.

Mohl byste mi říct, co je to utrpení a co znamená?

Sri Chinmoy: Utrpení je zkušenost, kterou má Bůh v nás a skrze nás. Je to výsledek našeho omezeného vědomí. Když pracuje neomezené vědomí, vidíme výsledek v podobě radosti a blaženosti. Když dosáhneme něčeho v Nekonečném, jsme uspokojeni. Nyní se však nacházíme v konečném. Když dosáhneme něčeho v konečném, uspokojeni nejsme. Má-li někdo pět dolarů, chce mít deset. Trpí, protože cítí, že je omezený. Když potom vydělá deset dolarů, vidí, že někdo jiný má dvacet dolarů. Znovu trpí a je zmaten a přemýšlí o tom, jak vydělat dvacet dolarů.

V konečném bude vždy utrpení, protože se snažíme soutěžit, uchopit, vlastnit. V Nekonečném však není žádné utrpení, protože jakmile vstoupíme do Univerzálního Vědomí, naše vůle a Univerzální Vůle se stanou zcela a neoddělitelně jedním s tím, co univerzální Vůle požaduje od země, a tam není žádné utrpení. Ale v této chvíli se snažíme uspokojit svět svým omezeným vědomím a svět se snaží uspokojit svým omezeným vědomím nás. Omezujeme druhé a my sami jsme omezeni. Náš hlavní zážitek v tomto světě je zážitek omezení, a to je důvod, proč trpíme.

Z nejvyššího pohledu Bůh ztělesňuje jak omezené, tak neomezené vědomí. Je nejmenším mravencem a zároveň je nezměrným vesmírem. Je menší než nejmenší a větší než největší. Anor aniyan mahato mahiyan … Je dále než nejdále a blíže než nejblíže. Je blíže než nejblíže pro koho? Pro hledajícího. Je dále než nejdále pro koho? Pro nehledajícího. Pro ty, kteří si hoví v potěšeních nevědomosti, je Bůh dále než nejdále. Tito lidé přirozeně trpí.

Bůh je ale pro hledající bližší než nejbližší. Když se hledající modlí k Bohu a medituje na Boha, cítí, že je nejdražším dítětem Boha. Když se modlí k Bohu, cítí, že Bůh Vševědoucí je zde a naslouchá mu. Když medituje na Boha, cítí, že Bůh k němu hovoří a on Bohu naslouchá. Když poslouchá Boha a Bůh poslouchá jeho, nemůže existovat žádné utrpení. Tuto pravdu se hledající učí od svého duchovního života. Jestliže ale neaspiruje, musí po celou dobu zůstat v omezeném vědomí. V takovém vědomí je přirozeně mnoho utrpení.

Část III — Otázky a odpovědi: Univerzita v Minnesotě

V Bibli je část, která popisuje, jak se Mojžíšovi zjevil Bůh. Mohl byste nám říct něco o Mojžíšovi?

Sri Chinmoy: Mohu vám na tuto otázku odpovědět, ale vašemu duchovnímu životu to vůbec nepomůže. Zeptáte-li se mě na vaši vlastní aspiraci nebo na vaše vnitřní zážitky, tak můžete udělat nejrychlejší pokrok. Řeknu-li vám něco o Mojžíšovi, o jeho vnitřním spojení s Bohem, bude to jen mentální informace, která nakrmí vaši zvědavost. Nezvýší to ale vaši aspiraci. Zeptejte se mě prosím na jinou otázku, která pro vás bude opravdovou pomocí.

Jak může někdo překonat pochyby o sobě samém?

Sri Chinmoy: S pochybností musíme zacházet velmi opatrně. Hned jak se pochybnost objeví, musíme cítit, že to je jako kdyby před námi stál někdo s nožem a chystal se nás bodnout. Někdy, když máme pochybnost, tak si ji pěstujeme a zároveň si přejeme, abychom ji překonali. Ale pochybnost nikdy nebudeme moci porazit pouze toužebnými myšlenkami. Musíme se vědomě snažit. Budeme-li se ztotožňovat s myslí, nebudeme schopni pochybnost porazit, protože mysl se sama nevědomě či vědomě z pochybování těší. Více síly než mysl má duše. Měli bychom se pokusit zachránit se pomocí světla duše. Každý den, ještě před tím, než může pochybnost vstoupit do naší mysli, měli bychom se snažit cítit v sobě světlo duše. Pokaždé, když přijde pochybnost, měli bychom cítit, že nás duše nejen ochrání, ale dá nám nový život. Život aspirace, život realizace, což je to, co chceme.

Pochybnost si můžeme podrobit právě tím, že budeme meditovat na duši, nebo budeme na duši stále myslet. Duše je nekonečně mocnější než naše mentální pochyby. Můžeme a měli bychom mít pozitivní přístup. Pocházíme z duše. Uvnitř nás je duše; jsme duší a jsme pro duši. Vždy se můžeme snažit ztotožnit svou fyzickou bytost s duší, která je veškerým světlem a blažeností. Jestliže v každém okamžiku cítíme, že vrůstáme do světla a blaženosti duše, pak mohou být pochyby snadno přeměněny na božskou jistotu. Tehdy řekneme: „Jsem Boží dítě. Nedokážu-li to já, pak kdo? Mohu a také realizuji Boha, mohu a také musím projevit Boha.“ Můžeme se snažit mít takové božské uvědomění — každý z nás si může, a nakonec i vytvoří takovouto jednotu s Bohem. Pak nás pochybnost musí opustit.

Jak mohu udělat svůj vnitřní pláč upřímnější?

Sri Chinmoy: Svůj vnitřní pláč uděláte upřímnějším, budete-li každou vteřinu cítit, že jste bezmocní, absolutně bezmocní a bezmocní bez Boha. S Bohem, s Boží Láskou, Zájmem a Vedením se stáváte všemohoucí, ale bez Boha jste nemohoucí. Když máte tento pocit bezmocnosti, tak váš vnitřní pláč vyjde spontánně do popředí. Když cítíte, že jste bez Boha bezmocní, váš vnitřní pláč vyjde s největší upřímností do popředí. Proč pláčete? Pláčete, protože cítíte, že vám chybí něco, co zoufale potřebujete. Pláčete po vědomé jednotě s Nekonečností, Věčností a Nesmrtelností. Tato tři božská požehnání jsou vaše vlastní, jen je musíte znovu objevit. Jsou vaším vnitřním pokladem, který jste ztratili nebo někam založili. Máte ale skutečné právo jej hledat a plakat pro něj k Nejvyššímu. Abyste znovu získali tento vnitřní pláč, zkoušejte cítit, že jste absolutně bezmocní. Když se cítíte bezmocní, vaše aspirace automaticky stoupá. Když se cítíte bezmocní, ucítíte, že je správné modlit se a meditovat. Nebudete se zkoušet cítit nešťastně a bezmocně, abyste měli dobrou meditaci; ale když se objeví pýcha, žárlivost, letargie nebo chybějící aspirace, vnitřně plačte, abyste znovu získali svůj vlastní vnitřní poklad. Máte skutečné právo po tomto ztraceném pokladu plakat.

Co je to aspirace?

Sri Chinmoy: Aspirace je náš vnitřní pláč. Tuto aspiraci, tento stoupající vnitřní pláč máme hluboko v sobě. Naši cestu začínáme s aspirací. Na začátku, když aspirujeme, cítíme hluboko uvnitř, že musíme realizovat Boha. Pak musíme cítit nezbytnost Boha odhalit lidstvu. To je také aspirace, na vyšší úrovni. Naše aspirace nemá konec. Až Boha odhalíme, musíme Boha projevit. To je třetí krok. Projevení je rozkvětem opravdové aspirace. Naše projevení však nikdy neskončí, stejně tak jako nikdy neskončí naše realizace ani odhalení. Každé dnešní uvědomění je zítřejším počátkem, zítřejším novým svítáním.

Dnešní uvědomění je nášlapný kámen pro zítřejší vyšší uvědomění. Abychom se vrátili k vaší otázce, aspirace je vnitřní plamen, který stále hoří a stoupá k nejvyššímu konečnému Cíli. Nemá žádný konec. Stále osvěcuje naše vědomí a lidi kolem nás. Osvěcuje uvnitř i vně. A v procesu tohoto osvěcování vidíme, že dnes si Boha uvědomíme, zítra Jej odhalíme a pozítří Boha zkusíme projevit. Naše uvědomování, odhalování a projevování ale nikdy neskončí, protože aspirace sama je věčný vnitřní oheň.

Může nás meditace na mantru vést po celou dobu k Cíli?

Sri Chinmoy: Mantra vás zajisté může dovést k Cíli. Mantra má sílu. Mantrická síla může snadno někoho dovést k Nejvyššímu, stejně jako to udělá modlitba a meditace. Zpívání nebo recitování mantry je také způsob k dosažení Boha. Má svůj vlastní účinek a přístup k Nejvyššímu. Je mnoho lidí, kteří realizovali Boha jen opakováním mantry. Mnoho, mnoho Indů realizovalo Boha pouhým opakováním Gájatrí mantry, matky všech manter:

Aum bhūr bhuvaḥ svaḥ
tat savitur vareṇyam
bhargo devasya dhīmahi
dhiyo yo naḥ pracodayāt

Ostatní mantry nám také docela pomáhají, ale můžete-li je recitovat co nejoduševněleji každý den, určitě vás dovedou k Nejvyššímu. Gájatrí mantru zpívají hledající pro nejvyšší osvícení.

Dá-li vám duchovní Mistr určitou mantru, nabídne uvnitř této mantry svou vlastní duchovní sílu. Opakujete-li tuto mantru oduševněle, dozajista musíte získat naplňující zážitky, a nakonec budete schopni realizovat Boha. Používáte-li ale mantru, měla by přijít přímo od duchovního Mistra, který realizoval Boha. Musí vám ji dát osobně. Nesmí to být prostřednictvím třetí osoby. Jestliže někdo v Indii řekne svému žákovi, který nerealizoval Boha: „Až mě budeš zastupovat v Americe, můžeš dávat mantry,“ potom tato mantra, kterou dostanete od této osoby, vás nikdy, nikdy neosvítí. Obyčejný člověk, který jen studoval knihy, vám nebude schopen nabídnout osvícení prostřednictvím mantry. Dá-li vám mantru duchovní Mistr, realizovaná duše, tak jedině tehdy vám mantra nabídne nezměřitelnou sílu.