Plamenné vlny, část 3

Návrat na obsah

Dříve jsem cítil a viděl kolem svého srdce zlaté světlo, ale teď už ne. Jak mohu znovu získat tuto překrásnou skutečnost?

Sri Chinmoy: Začněme s pojmem zlaté světlo. Každý druh světla má svůj význam. Zlaté světlo ve skutečnosti přichází ze sféry vědomí, kterou nazýváme supermysl. Supermysl je nekonečně výš než fyzická mysl. Nad fyzickou myslí sídlí intuice, nad ní sídlí nadmysl a nad nadmyslí sídlí supermysl. Zlaté světlo sestupuje ze supermysli.

Toto zlaté světlo má zvláštní význam. Zlaté světlo je božské projevení. Když toto světlo božského projevení sestupuje dolů a dotkne se pozemského vědomí, zčervená. Někdy se toto světlo stáhne, když cítí, že kvůli nedostatku čistoty není schopno zůstat v srdci. Pokud srdce není čisté, je pro světlo nemožné tam zůstat nastálo. Když je srdce čisté, toto světlo pracuje co nejlépe a nejuspokojivěji především v oblasti srdce a potom se přesune do vitálna a do fyzického.

Jestliže toto světlo nevidíte, nepropadejte depresi. Ono pracuje na jiné úrovni vědomí. Když uvidí začátečník světlo, cítí, že udělal úžasný pokrok. V některých případech je to pravda. Bůh vám dá světlo a vy se přirozeně zkusíte ponořit hluboko do moře duchovnosti. Jestliže ale Bůh cítí, že světlo není potřeba a že to, co potřebujete, je mír, potom bude skrze vás jednat jiným způsobem. Ve vás, kvůli vaší hojné čistotě, světlo stále zůstává. Nyní pracuje ve vašem vitálnu a občas vstoupí i do fyzického. Není potřeba, abyste znovu získal viditelnou přítomnost světla. Chcete-li následovat duchovní cestu, to, co chcete, není světlo — je to Boží neustálý Zájem o vás, Boží opravdová Láska a Boží Požehnání. Když máte Boží Zájem, ten si může vzít podobu Světla, Míru nebo Síly. Nejdůležitější ze všeho je těšit Boha Božím vlastním Způsobem. Můžete silou své odevzdanosti žádat: „Bože, udělej mě čím chceš, abych mohl být Tvým nástrojem.“ Zkoušíte znovu získat překrásnou přítomnost tohoto světla. Ale nejvyšší uspokojení nezískáte, protože nenaplníte Boha Jeho vlastním Způsobem. Chcete-li Milost Boha, mohu se za vás modlit a ujišťuji vás, že získáte zlaté světlo nazpět. Ale nepotěší vás to, protože víte, že nejvyšší cíl je těšit Boha Jeho vlastním Způsobem. Když nám dá Bůh zážitek, měli bychom Mu být nanejvýš vděčni. A když nám ho nedá, musíme Mu být vděčni stejně, protože On ví, co je pro nás nejlepší. Vaší úlohou je věrně, z celého srdce a oduševněle meditovat, a Boží úlohou je dát vám Světlo, Požehnání, Mír nebo Sílu. Bůh vám dá to, co má a čím je, jestliže Mu dáte to, co máte a čím jste. Co máte, je nevědomost a čím jste, je aspirace. A tak má prosba k vám je, abyste těšil Boha Jeho vlastním Způsobem a nestaral se o věci, které jste jednou měl a nyní vám chybí.

Mohl byste nám říct, jaký je rozdíl mezi pravou intuicí a představivostí?

Sri Chinmoy: Jestliže budete několik měsíců následovat duchovní cestu, jestliže bude vaše koncentrace a meditace intenzivní a jestliže budete také vědět, jak kontemplovat, tak budete uvnitř sebe schopen cítit vnitřní vedení. Když budete časně ráno meditovat, vaše vnitřní bytost vám řekne, co se má stát a co si ostatní o vás budou myslet. Ale k vyvinutí pravé intuice nebo schopnosti intuice musí být aspirace velmi, velmi upřímná a intenzivní. Jinak to bude jen představivost nebo mentální halucinace.

Zkuste uvnitř sebe cítit hořící plamen, který se neustále zvětšuje. V procesu jeho růstu vzhůru, výše a nejvýše uvidíte, že kolem sebe všude šíří své božské Světlo. A v tomto Světle si zcela nutně vyvinete schopnost přímé vize Pravdy. Uvidíte, že šířka a délka světa — vašeho vnitřního světa — byla osvícena. Ve tmě nejsme schopni nic vidět. Dokonce i když dáte přede mě ten nejcennější poklad, já ho neuvidím, protože tam není světlo. Ale když uvnitř mě stoupá plamen aspirace do největší výšky a šíří své Světlo, tak okamžitě získám záblesk intuice, protože ve Světle je skutečnost. Ve Světle je neustálá božskost. A tak když máte uvnitř sebe plamen aspirace, je vám k dispozici božskost a skutečnost. Takto budete vždy cítit záblesky intuice a nezůstanete ve světě představ.

Na druhou stranu, pokud si představujete něco pěkného o Bohu, nedělejte si starosti. Představujete-li si, že Bůh je pro vás veškerým Soucitem, ale vy jste ještě tento soucitný aspekt neucítili, nebo že Bůh je pro vás veškerým Zájmem a Láskou, a vy jste ještě Jeho Lásku a Zájem neucítili, nevadí. Dnes to může být jen představa, ale zítra to můžete cítit jako opravdové, protože všechno toto jsou skutečnosti. Vy jste to zatím necítili, ale mnoho duchovních hledajících a všichni duchovní Mistři to cítili a realizovali.

Jak může někdo poznat rozdíl mezi Boží Vůlí a svým zbožným přáním?

Sri Chinmoy: Aby člověk znal Boží Vůli, nemusí být velkým duchovním Mistrem nebo vysoce pokročilou duší. Těch je na zemi velmi málo. Člověk však musí být alespoň hledajícím, aby znal Vůli Boha. Jak může být člověk skutečným hledajícím? Člověk může být skutečným hledajícím, když bude cítit, že je bez Boha nejenom zcela bezmocný, ale také zcela beznadějný, bezvýznamný a zbytečný. Bez Boha je ničím, ale s Bohem je vším. Bůh je aspirace. Bůh je realizace. Bůh je odhalení. Bůh je projevení. Pokud má člověk takovýto vnitřní pocit, může se stát pravým hledajícím přes noc.

Jak může hledající rozlišit Boží Vůli od svého zbožného přání? Upřímný hledající se snaží meditovat oddaně každý den. Ten, kdo oddaně medituje každý den, bude mít brzy volný přístup do vnitřního Království Boha a bude schopen slyšet Jeho Poselství.

Samozřejmě je snadné říci, že musíte meditovat oddaně, ale ve skuteč­nosti meditovat oddaně se může zdát tak obtížné jako vyšplhat na Mount Everest. Když začnete meditovat, musíte cítit, že samotný váš život, samotná vaše existence, samotný váš dech se nabízí Vnitřnímu Kormidelníkovi ve vás. Jen tímto způsobem můžete meditovat oddaně a mít pocit oddanosti k Bohu.

A teď, jak cítit Boží Vůli. Během vaší meditace nastane doba, kdy vaše mysl bude naprosto klidná a tichá. Ve vaší mysli bude jen čistota, jasnost a hloubka. Čistota, upřímnost a hloubka mají jednu společnou tvář, které se říká klid. Mají-li v sobě klid, jsou dokonalé. Až se mysl stane klidnou, tichou, průzračnou a prázdnou, ucítíte ve svém srdci chvění anebo budete moci vnímat něco velice drobného, něco jako jemnou bublinu. Je to drobná věc, ale je na ní zlatými písmeny napsáno poselství. Dokonce i když máte oči zavřené, nevadí. Někdy je poselství přeneseno ze srdce do hlavy a svou myslí můžete vnímat, že toto poselství přišlo. Ale pokud jste schopni jít hluboko dovnitř, uvidíte, že poselství již bylo napsáno ve vašem srdci. Jen proto, že ho tam nedokážete vidět, přišlo do fyzické mysli, aby vás přesvědčilo.

V nejvnitřnějších zákoutích srdce, kde je vše zaplaveno čistotou, nemůže poselství napsat nikdo jiný než Bůh. Nemůže do něj vstoupit žádná nebožská síla. To neplatí o mysli. V mysli může být mentální halucinace, výmysl nebo námi vytvořená pravda, kterou jsme si vnutili. Do nejvnitřnějších skrýší našeho srdce si ale žádná rušivá myšlenka, žádná bojovná myšlenka, žádná svírající myšlenka nikdy nedovolí vstoupit. Hloubky našeho srdce jsou dobře chráněny, dobře střeženy Bohem samým, protože se v nich ukrývá Boží vlastní Bohatství a Poklad. On Sám je zde jako vrátný, který hlídá svůj Poklad. Získáte-li poselství z hlavy, to ještě neznamená, že je špatné. Ne! Někdy můžete získat pravé poselství, které vyjde přímo ze srdce a někdy to poselství přijde odjinud. Vstoupí do vaší mysli a vy si myslíte, že přišlo od Boha, ale to nemusí být pravda.

Když meditujete, snažte se prosím cítit, že je nezbytné zcela otevřít své srdce a zcela zavřít svou fyzickou mysl. Fyzická mysl je ta mysl, která myslí na naše blízké a drahé, na naše přátele, na zbytek světa. Když zavřete dveře své fyzické mysli a otevřete dveře svého srdce, mysl se stane klidnou a tichou a srdce se stane veškerou vnímavostí. Je-li vaše koncentrace a meditace zaměřena na srdce a srdce dokáže přijímat, potom přirozeně to, co srdce má, Poselství od Boha, vyjde do popředí a vy ho dokážete číst a využít ve svém každodenním životě.

Jedna věc je slyšet Poselství Boha správně a věc druhá je poslouchat ho a naplnit ho. Je celá řada těch, kteří dokáží slyšet Poselství Boha, ale ve svém vnějším životě ho nedokáží naplnit. Abyste to dokázali, potře­bujete víru v sebe sama, víru, že nejste jen dítětem Boha, ale vybraným dítětem Boha. Každý je dítětem Boha, ale každý nemůže být vybraným dítětem Boha, protože ne každý vědomě aspiruje. Vybraní jsou ti, kteří skutečně chtějí Boha zde a nyní. Ti, kteří cítí, že neexistují a nemohou existovat bez Boha. Jen proto, že upřímně aspirujete, můžete se považovat za vybrané dítě Boha. Zkuste ale prosím cítit, že to není vaše vlastní schopnost, ale že je to schopnost Boha, schopnost Boží Milosti, která vám dovolila stát se Jeho vybraným dítětem. Na zemi jsou miliony lidí, kteří neaspirují. Proč aspirujete? Protože Bůh chce, abyste vy aspirovali. Když říkáme, že Bůh má největší radost z těch, kteří vědomě aspirují, je to pravda. Ale zároveň musíme vědět, že aspirace, kterou mají, přišla a přichází od Boha. Od začátku až do konce musíme cítit potřebu vyjádřit svou nejhlubší vděčnost Bohu, protože On je naší aspirací, On je naší realizací. On je aspirací v nás a On je realizací pro nás.

Vůle duše je Vůlí Boha. Duše, jež je reprezentantem Boha, sídlí uvnitř srdce. Boží zájem je nabídnut srdci a srdce ho nabízí dál celé bytosti. Když jsme si vědomi stálého Božího Zájmu, neděláme žádnou chybu. Když Boží Zájem přijmeme za svůj, cítíme, že Bůh je ten, kdo koná, Bůh je hráč a my jsme nástroje. A Bůh jako nejvyšší Hudebník bude na nás přirozeně hrát co nejdokonaleji a nanejvýš božsky.

Může mít jednotlivec pocit nejistoty kvůli pocitu oddělenosti od Boha?

Sri Chinmoy: Jestliže vnímáme svou jednotu s okolním světem, nikdy se necítíme nejistí. Co tento pocit univerzální jednoty, jednoty s okolním světem, znamená? Je to Vědomí Boha, které je všeprostupující a všeobjímající.

Obyčejný člověk nemusí myslet na Boha, ale okamžitě myslí na své sourozence, přítele nebo souseda. Každá lidská bytost se mu jeví jako cizí, jako nějaký cizinec, a proto jako neskutečná. Cítí, že existuje jen on sám. Ostatní pro něj neexistují. Zbytek světa je pro někoho jiného nebo pro něco jiného. Jestliže však cítí, že okolní svět je pro něj, a mezi jeho existencí a existencí ostatních není žádný rozdíl, pak se jeho vědomí ihned rozšíří. Existuje pouze jedna skutečnost. Jeden se stal mnohými, jako strom s mnoha větvemi a mnoha listy, s mnoha květy a plody. V obyčejném životě se bezprostředně považujeme za jednotlivé entity. Dokážeme-li však považovat každého svého zcela vlastního, za nedílnou součást své existence, jako údy našeho těla, pak můžeme tento problém nejistoty vyřešit.

Nutně se budeme cítit nejistě, dokud nebudeme cítit živoucí Přítomnost Boha, dokud si budeme myslet, že jsme od Boha, od svého Zdroje, odděleni. Cítíme nejistotu, protože cítíme, že náš zdroj je nevědomost a že náš konečný cíl je také nevědomost. Ale dokážeme-li vnímat, že nejsme od Boha odděleni, ale že nás Bůh poslal na zem, abychom byli Jeho nástroji, pak se nejistě cítit nebudeme. Dokážeme-li cítit, že naším Zdrojem je Světlo a Blaženost a na konci cesty své duše se do tohoto Zdroje vrátíme, pak se nebudeme cítit nejistě.

Naším Zdrojem je Bůh, můžeme poznat pouze tehdy, jestliže budeme aspirovat, modlit se a meditovat. Nebudeme-li aspirovat, nebudeme-li se modlit a meditovat, budeme nutně cítit, že je naším zdrojem něco neznámého a nepoznatelného. Toto neznámé a nepoznatelné je pro nás nevědomost. Avšak hledající, který se vydal na duchovní cestu, pocítí, že dnes neznámé se zítra stane známým. Dnes je jeho Bůh neznámý, ale je poznatelný. Zítra se jeho Bůh stane něčím známým. Pozítří bude jeho Bůh zároveň Znalcem i Poznaným.

Pokud víme, kdo je naším zdrojem a kdo nás neustále řídí, nemůžeme být nejistí. Když cítíme, že jsme to my, kdo má odpovědnost, že všechno děláme a musíme dělat sami, pak jsme nejistí. Když ale cítíme, že existuje vyšší síla, která nás vede k cíli, a my že jsme jen nástroje, tak se nebudeme cítit nejistí. Cítíme-li, že radostně, oduševněle a bezpodmínečně provádíme Boží Vůli, tak jak tady může existovat nějaký pocit nejistoty?