Bůh nejvyšší Hudebník

1.

Bůh-Hudba pročišťuje mé tělo.
Bůh-Hudba posiluje mou duši.
Bůh-Hudba provází mé osvobození života,
realizaci Boha a projevení Lásky.

Zpívám, protože Ty zpíváš

Zpívám, protože Ty zpíváš.
Usmívám se, protože Ty se usmíváš.
Protože hraješ na flétnu,
stal jsem se Tvou flétnou.
Hraješ v hlubinách mého srdce.
Ty jsi můj, já jsem Tvůj:
to je mé jediné ztotožnění.
V jedné Podobě
jsi má Matka a Otec věčný,
a měsíc Vědomí,
slunce Vědomí,
vše prostupující.

2.

Boží Hudba objímající a oceňovaná je dokonalostí mé duše.

Nebeská hudba odhalená a projevená na zemi je dokonalostí mého srdce.

Pozemská hudba zdokonalená, zbožštělá a přeměněná je hudbou mého života.

Bůh nejvyšší Hudebník

Bůh Hudebník ví, že hudba je duchovnost, hudba je Nesmrtelnost. Člověk hudebník si myslí, že hudba je smyslnost, hudba je smrtelnost.

Bůh Hudebník ví, že Jeho hudba je Jeho transcendentální Sebe-splynutí. Člověk hudebník si myslí, že jeho hudba je celoživotním společníkem jeho světa.

Bůh Hudebník je božsky a věčně tajemný. Člověk hudebník je lidsky a dočasně úžasný.

Boží Hudba nám říká, že hudba je realizací univerzální Duše. Lidská hudba nám říká, že hudba je aspirací individuální duše.

Boží Hudba běží od výšky do hloubky. Lidská hudba běží ze šířky do délky. Na svém vrcholu je Boží Hudba Jeho Vizí. Ve své hloubce je Boží hudba Jeho Královstvím. Ve své šíři je lidská hudba jeho plačící duší. Ve své délce je lidská hudba jeho vítězným cílem.

Boží Hudba je neustálým rozšiřováním Blaženosti Jeho Duše. Lidská hudba je příprava jeho životního hladu po věčné radosti.

Boží Hudba zabíjí Boha svou nekonečnou zářivostí. Lidská hudba zabíjí člověka svou neúnavnou zvědavostí.

Hudba v neosvíceném těle je zničení. Hudba v neosvíceném vitálnu je vášeň. Hudba v neosvícené mysli je zmatek. Hudba v neosvíceném srdci je frustrace.

Hudba v aspirujícím těle je tvoření. Hudba v aspirujícím vitálnu je očištění. Hudba v aspirující mysli je osvobození. Hudba v aspirujícím srdci je odhalení.

Můj Bůh Nejvyšší Hudebník má dvě rodiny. Jedna je na Východě, druhá je na Západě. Bůh říká svým východním dětem, nebo přesněji, jeho indickým dětem, že hudba je čistota duše. Bůh říká svým západním dětem, že hudba je krásou života. Bůh říká svým východním dětem, že hudba je naplňující odpočinek na dně moře života. Bůh říká svým západním dětem, že hudba je tanec mnoha vln moře života. Bůh říká svým východním dětem: „Mé děti, ti z vás, kteří mohou chodit, půjdou, ti, kteří mohou pochodovat a ti, kteří mohou běžet, poběží k jejich určenému cíli.“ Bůh říká svým západním dětem: „Mé děti, chci, abyste všichni zůstali spolu. Chci, abyste všichni společně běželi k vašemu určenému cíli.“ Bůh říká svým východním dětem: „Mé děti, to, co máte, je jednoznačný a nepřerušený řetěz jednoty. To je dobré.“ Svým západním dětem říká: „Mé děti, to, co máte, je jednota v rozmanitosti. To je skvělé.“ Bůh říká svým východním dětem: „Mé děti, to, co máte, je poezie vašeho snu, co máte, je literatura vaší skutečnosti.“ Svým západním dětem říká: „Mé děti, to, co máte, je aritmetika vašeho snu, to, co máte, je matematika vaší skutečnosti.“

Tady jsme všichni hledající, hledající nekonečné Pravdy. Někteří z vás jsou sžíráni touhou vzbudit a probudit svou Kundalini, abyste získali okultní síly a vykonali zázraky. Ale chtěl bych vám říct, že nemusíte praktikovat žádnou specifickou duchovní disciplínu, abyste probudili svou Kundalini. Beethoven je zářný příklad. Byl to opravdový hledající a jeho oduševnělá hudba z jiného světa probudila jeho Kundalini. Můžete to také vyzkoušet s hudbou své vlastní duše. Ujišťuji vás, že i vy uspějete. To, co říká Beethoven o hudbě, je pravdivé nejen z intelektuálního a emocionálního hlediska, ale také z duchovního hlediska:

Hudba je védský pták v nás. Tento pták se nazývá Suparna. Tento pták božský létá ve víru Nekonečna, ve Věčnosti, s poselstvím Nesmrtelnosti. Zde na zemi vidíme, že ptáci mají schopnost nekonečně zpívat, zatímco my lidské bytosti si snažíme tuto schopnost vytvořit nebo rozvinout. Tagore nás brání: Básník v Keatsovi, božsky opilý, létá přede mnou, na hranici mého dosahu chápání: Ptáček hudby zůstává uvnitř nás, aby nám dal lásku.

Ptáček hudby létá kolem nás, aby nám dal radost.

Vzhledem k tomu, že hudba je univerzální jazyk, nepotřebuje se vyjadřovat v žádném konkrétním jazyce světa. Rabindranath Tagore říká:

Jídlo našeho těla je buď zelenina nebo maso, nebo obojí. Ale jídlo naší duše je hudba. Nepochybně je to tak. Dokonce i naše fyzická přirozenost občas zoufale potřebuje hudbu.

Co Bovee říká, je nepochybně pravda:

V duchovním světě je hned vedle meditace hudba, dech hudby. Meditace je ticho, energizující a naplňující. Ticho je výstižným vyjádřením nevyjádřitelného. Aldous Huxley říká: Říká se: „Hudba je další žena, která mluví okouzlujícím způsobem, ale nic neřekne.“ Já říkám: „Hudba je opravdu ta žena, která říká všechno božsky a zároveň vše nabízí bezvýhradně.“

Říká se: „Klasická hudba je hudba beze slov, moderní hudba je hudba bez hudby.“ Já říkám: „Klasická hudba je hudba, která trvá i po tom, až vše odezní; moderní hudba je hudba, která začíná dlouho předtím, než skutečně začala.“ V klasické hudbě se snažíme vidět Boha věčného světa Za. V moderní hudbě vidíme Boha věčného Nyní.

Hudba je domov naší duše, Bůh je Nejvyšší Hudebník. Ve Sri Krišnovi vidím Boha Nejvyššího Hudebníka. Krišnova flétna probouzí univerzální Vědomí. Hraje na svou flétnu. My posloucháme. Děláme něco víc. Vyměňujeme prach našeho těla za hojnost Jeho Duše.

Sri Kršnovi se klaním, klaníme se.

Dva dirigenti

Člověk dirigent
  vidí hráče
    a
  nevidí publikum.
Jeho hlad po rostoucím ocenění
  je
  nakrmen napolovic.
  
Bůh dirigent
  slyší hudbu aspirace kosmických bohů
    a
  stává se potleskem ocenění božského publika.
Jeho hlad po rozšíření radosti
  je
  nakrmen přepychově.

Hudba

Ó hudbo lásky,
od tebe jsem se naučil
tajemství blízkosti.

Ó hudbo vůle,
od tebe jsem se naučil
tajemství tvoření budoucnosti.

Ó hudbo ticha,
od tebe jsem se naučil
tajemství univerzální jednoty.

Ó hudbo odevzdání,
od tebe jsem se naučil
tajemství kosmické dokonalosti.

Duchovní eseje o hudbě

1.

Univerzální Nevýslovná univerzální bolest a patos hudby je krásou hudby země.

Transcendentální hudba osvobozujícího světla a zvěčnělé Blaženosti je krásou Duše Nebe.

Ticho a hudba

Ticho je zdrojem všeho. Je zdrojem hudby a je hudbou samotnou. Ticho je nejhlubší a nejuspokojivější hudba Nejvyššího. Ticho je jako pramínek, který se na určitém místě stává řekou nebo se na jiném místě stává potokem nebo mořem, kde se zcela rozpustí.

Vědomí nám nabízí Hudbu Nejvyššího. Co je to Hudba Nejvyššího? Je to neustálé zvyšování našeho vědomí. Samotná realizace Boha je Hudba Nejvyššího. Smysl realizace Boha je vědomá jednota se zbytkem světa a s Bohem. Každý hledající je sjednocen s Bohem, ale není si toho vědom. Termín Bůh používáme náhodně. Dokonce i ateista, který nevěří v Boha, použije termín Bůh.

Kde je Bůh? Někdo řekne, že je v Nebi; někdo jiný řekne, že je někde jinde. V jednu chvíli je tady; v další okamžik není v naší blízkosti, ale je někde jinde. To je naše představa Boha. To je ale špatně. Musíme cítit: „Bůh je tam, kde jsem já.“ Čím hlouběji půjdeme, tím jasnější bude to, že je to On, kdo nás vzájemně spoutal svou vnitřní Jednotou.

Bůh je nejvyšší hudebník. Je to on, kdo hraje s námi, na nás a v nás. Nemůžeme oddělit Boha od Jeho hudby. Univerzální vědomí neustále hraje sám Nejvyšší a neustále roste do Nejvyšší hudby. Bůh stvořitel je Nejvyšší hudebník a Bůh stvoření je Nejvyšší Hudba. Hudebník a jeho hudba nemohou být nikdy odděleni. Hudebník Nejvyšší hraje svou nejvyšší Hudbu tady ve vesmíru. Jeho stvoření se naplňuje. Nejvyšší Hudba cítí své naplnění pouze tehdy, když se vědomě stane jedním s Nejvyšším, se samotným Stvořitelem.

Boží existence a univerzální hudba nemohou být nikdy odděleni. Když Bůh rozpíná své Paže, je to Jeho hudba. Když se natahuje své Nohy, je to Jeho hudba. Když otevírá své Oči, je to jeho hudba. V Jeho Pažích vidíme hudbu nekonečného Požehnání; v Jeho Nohách vidíme hudbu věčného Soucitu a v Jeho Očích vidíme hudbu osvícení Nesmrtelnosti. Tito tři — Požehnání, Soucit a Osvícení činí z Boha to, čím je: Dokonalostí, dokonalou Dokonalostí.

Básník pravdy ve hledajícím vidí oblohu světla a pak žije na obloze světla. Hudebník pravdy ve hledajícím cítí oceán pravdy a pak vroste do oceánu pravdy.

Hudba

Bůh vytvořil tento vesmír; vesmír vyšel z Boha. Bůh bude vždy udržovat svět svou vnitřní hudbou. Ale jeho vnitřní hudba, jeho transcendentální hudba, bohužel není stejná, jako hudba, kterou dnes posloucháme.

Bůh je nejvyšší Hudebník. Hudba, kterou Bůh původně vytvořil, je hudba duše. Hrál pro duši a duše chtěla hrát pro Něho. Tato hudba duše se chtěla vyjádřit a naplnit sama sebe prostřednictvím srdce. Ale zde vznikl problém. Když duše začala hrát svou hudbu v srdci, nižší vitálno a pochybující mysl nedovolily srdci poslouchat. Postupně se vitálno stalo silnější než čisté srdce.

Vitální hudba ničí naše jemné nervy. Jako hladový tygr chce sežrat božské kvality srdce. Když se tady v tomto světě zamyslíme nad hudbou, okamžitě vystoupí do popředí vitálno. Vitálno hraje klíčovou úlohu ve světě již po několik let. Ale nižší vitální hudba nebude navždy vládnout Nejvyššímu na zemi. Svět má také duši. Nakonec hudba duše nahradí hudbu vitálna. Dnes je živeno vitálno a duše strádá. Ale když bude na světě víc aspirujících než neaspirujících lidí, přirozeně vnitřní, duši povznášející hudba nahradí hudbu nečistého, neosvíceného a temného vitálna.

Hudba moksha, osvobození, říká hledajícímu, že Mír oblohy je vším.

Hudba siddhi, realizace, říká hledajícímu, že slunce Blaženosti je vším.

Tři písně

Nebeská píseň mne inspirovala,
  abych usiloval a stal se.

Pozemská píseň mne naváděla,
  abych podváděl a dosáhl.

Božská píseň mne osvobodila,
  abych božsky přeměnil a znesmrtelnil
  pláč země
  a
  odevzdanost země.

Hudba

Právě teď se zdá, že si svět duchovní hudby neváží, ale pokud ji budeme nadále vytvářet, jednou ji lidé z duchovního hlediska ocení. Musíme vytvořit jiný hudební svět, protože hudba může pro Nejvyššího vykonat mnoho. Je to cesta, jak dosáhnout lidstva pomocí duchovnosti.

Životopis hudebníka je napsán všude, kde vystupuje; všichni slyší, co hraje. Ale pro duchovní lidi to tak není. V případě duchovních lidí je jejich celá biografie napsána uvnitř, a ne všichni to budou schopni vidět.

Duchovní Mistři mohou s lidmi navázat kontakt pouze tehdy, pokud k nim přicházejí lidé s opravdovou aspirací, zatímco hudebníci mají prostředky, jak přistoupit k lidstvu se svým uměním. Když je umělecká schopnost spojena s duchovní schopností, hudebník může prolomit bariéry, které jiní hudebníci vytvořili. Pod vedením duchovního Mistra se duchovní schopnost hudebníka stává nejsilnější. Pak je pro hudebníka velmi snadné pomáhat tisícům lidí současně, protože oceňují jeho hudbu a také vidí, jaký život vede.

Vitálno hraje klíčovou úlohu ve světě již po několik let. Nakonec ale hudba duše nahradí hudbu vitálna. Jakmile jednou svět dosáhne určitého bodu, budeme mu moci říct, že máme pro něj něco nového. Obchodník něco zákazníkovi prodává a zákazník to ocení. Pak, když zákazník získá víru v tohoto obchodníka, obchodník mu řekne: „Vy jste ocenil mé mango, ale teď mám pro vás něco jiného; mám také guavu. Ta vás také uspokojí a nakrmí.“ Protože zákazník má v obchodníka víru, ochutná nové ovoce a bude spokojen. Nastal čas, aby hudební lidé řekli: „Můžeme vám dát něco jiného. Říká se tomu duchovnost. Zkuste to.“

Na vnitřní úrovni svět chce učinit pokrok. Na vnější úrovni chce svět něco nového. To, co je věčné, je navenek nové. Na vitální úrovni a ve fyzickém světě se věčné vždy zdá nové. Ale na vnitřní úrovni to tak není; ve světě duše není nic nového. Pokud vidíme něco ve fyzickém světě dvakrát, můžeme si myslet, že je to pokaždé jiné. Budeme-li pozorovat něco ráno a potom večer, pokud budeme pokaždé v jiném vědomí, budeme mít pocit, že je to něco úplně jiného. Ale ve vnitřním světě, i když něco uvidíme dvacetkrát, bude to stejné.

Všichni známe vnější hudbu; vnější hudba je velmi často destruktivní. Vnitřní hudba však musí strhnout a pozvednout duši. Pro realizaci Boha je vnitřní hudba nejdůležitější. Ale také platí, že pokud je vnější hudba oddaná hudba, je-li to něco, co zvyšuje vědomí hudebníka a šíří čistou, nekonečnou radost, pak tato hudba hraje značnou roli.

Vnitřní hudbu může člověk slyšet a tvořit během meditace. Když mi bylo třináct a čtrnáct roků, slyšel jsem tisíckrát a miliónkrát kosmické bohy a bohyně, jak hrají hudbu. Vnitřní hudbu můžeme slyšet prostřednictvím aspirace. Co je vnitřní hudba? Z Véd se dozvídáme, že tato hudba je mateřským jazykem lidstva. Hudba je jazykem duše. Je to prostřednictvím hudby, kdy Božské v nás dostává příležitost projevit se zde na zemi. Jen duchovní aspiranti, kteří mají hudební nadání, mohou nakonec ukázat světu, že vnitřní hudba může být hrána na vnější úrovni a může být světem oceněna.

Hudba je můj papírový drak Věčnosti, let Nekonečnosti a mé světlo Nesmrtelnosti.

Budeš nucen slyšet

Zůstaň se svou podezřívavou myslí.
Budeš nucen slyšet
buben zkázy.

Zůstaň se svým aspirujícím srdcem.
Budeš nucen slyšet
trumpetu rozkvětu.

Zůstaň se svým odevzdaným životem.
Budeš nucen slyšet
Boží transcendentální Hudbu
v Jeho vlastním Pokoji.

Když hraji

Když hraji oduševnělou hudbu, můj Milovaný Nejvyšší mě objímá a oceňuje mne. Když hraji hudbu nižšího vitálna, zamračený obr a zastrašující smrt oslepuje mé srdce, svazuje mé tělo a vrhá mě do doupěte vyhladovělého tygra.

Otázky a odpovědi

Když zpívám

Když zpívám, jsem běžec, běžím a běžím jako zkušený běžec.

Když skládám hudbu, jsem řidič, řídím a řídím jako zkušený řidič.

Běh je moje příprava na život. Řízení jsou mé životní zkoušky. Moje příprava na život a mé životní zkoušky nakonec uvidí tvář Boha Nejvyššího Hudebníka.

Nabízení písní

Píseň hor
mi dává mír.

Píseň moře
mi dává blaženost.

Píseň mého srdce
mi dává lásku.

Píseň mé duše
mi dává život.

Píseň mé vděčnosti zemi
přináší Boha ke mně.

Píseň Boží Hojnosti nebe
mě nese k Bohu.

Mé písně

Mé písně země
mě oddaně nachází.

Mé písně nebe
mě oduševněle osvěcují.

Mé Boží písně
mě vítězoslavně zvěčňují.

Jaký je vztah mezi hudbou a tichem?

Sri Chinmoy: Ticho je hnízdo a hudba je pták. Pták opouští hnízdo brzy ráno a večer se do něj vrací. Podobně v duchovním světě pochází božská hudba z nejhlubší duše Ticha. Je to Ticho, které ztělesňuje opravdovou hudbu, božskou hudbu.

Běžná hudba pochází z vitálna, z hrubého fyzického vědomí nebo z něčeho jemného v naší existenci. Tato jemná skutečnost nemusí být příliš vysoká nebo velmi hluboká. Může být jen o kousek hlouběji než naše hrubé fyzické.

Ale když srovnáváme božskou hudbu a Ticho, musíme říci, že Ticho je vše obklopující hnízdo. Veškerý mír, veškerá radost a veškerá důvěra jsou uvnitř tohoto hnízda a odtud pták hudby vylétá a odlétá do celého světa. Během létání po obloze nabízí blaženost milovníkům hudby a stejně tak i univerzálnímu Vědomí. Univerzální Vědomí je neustále živeno nesmrtelnou, božskou a nejvyšší hudbou Absolutního.

Proč máme rádi hudbu?

Sri Chinmoy: Máme rádi hudbu, protože nás učí, jak milovat, koho milovat a proč milovat. Jak milujeme? Milujeme sebedáváním. Koho milujeme? Milujeme Boha. Proč milujeme? Milujeme, protože Božský milovník v nás nemá svou vlastní existenci, pokud necítí svou skutečnost jednoty se svým Milovaným Nejvyšším.

Nepokoušejme se rozumět hudbě svou myslí. Nesnažme se ji dokonce ani cítit svým srdcem. Jednoduše a spontánně nechme ptáčka hudby, ať se vznáší na obloze našeho srdce. Zatímco se bude vznášet, bezvýhradně nám odhalí, co má a čím je. Co má, je poselství Nesmrtelnosti. Čím je, je cestou Věčnosti.

Jaký dojem v nás vytváří hudba?

Sri Chinmoy: Existují dva druhy hudby: pozemská hudba a nebeská hudba. Existuje také třetí typ, který je Hudbou Nejvyššího. Pozemská hudba v nás stimuluje vitálno. Nebeská hudba nás osvěcuje a šíří božskost v nás. Hudba Nejvyššího naplňuje Skutečnost uvnitř nás.

Jak zní Boží hudba?

Sri Chinmoy: Boží hudbu slyší každý člověk podle vlastní vnímavosti. Bůh hraje stejnou hudbu, ale jednomu člověku to zní jedním způsobem a druhému naprosto odlišně. Když přednáší profesor, bude mít ve stejné třídě mnoho studentů. Každý z nich pochopí profesorovu přednášku jinak. Podle své vnitřní schopnosti pochopí nejlepší student ve třídě mnohem víc než ten nejhorší student. Boží Hudba je slyšena, oceňována, chápána a cítěna specifickým způsobem podle vlastní schopnosti posluchače.

Slyšel jsem, že každé Nebe má určitý tón nebo notu. Mohl byste to vysvětlit?

Sri Chinmoy: Nebe v tomto případě znamená vyšší světy. Existuje sedm vyšších světů a sedm nižších světů. Každý svět má svou vlastní hudbu a svou vlastní notu. Vyšší světy mají hudbu, která nás probouzí, inspiruje, osvěcuje, zdokonaluje a naplňuje. Hudba vyšších světů k nám neustále přichází jako předzvěst nejvyšší Výšky, zatímco hudba nižších světů k nám přirozeně přichází jako posel destrukce.

Nejsou to jen vyšší a nižší světy, které mají vlastní hudbu; každý jednotlivec má vlastní hudbu, každý pohyb má svou vlastní hudbu, každá akce má svou vlastní hudbu. Pokaždé, když se nadechujeme a vydechujeme, je přítomna hudba. Když nevěnujeme pozornost vnitřní hloubce jednání, tuto hudbu neslyšíme. Pokud věnujeme přiměřenou pozornost každému jednání, pak v jeho hloubce uslyšíme hudbu. Dokud neslyšíme hudbu uvnitř každého jednání, je toto jednání bez života.

Jakým způsobem ovlivňuje hudba naše vědomí?

Sri Chinmoy: Naše vědomí je jako kniha. Když hrajeme božskou hudbu, dokážeme do knihy napsat něco důležitého. Pokud se jedná o hudbu nebožskou, pak si zapisujeme něco nebožského. V tu chvíli kvalita knihy trpí. Jestliže ale zapisujeme božské věci, vidíme a cítíme, že kvalita knihy se výrazně zlepšila.

Když posloucháme špatnou hudbu, je to stejné, jako kdybychom na čistý kus papíru vylili inkoust a tím ho zcela zničili. Pokud ale slyšíme dobrou hudbu, okamžitě pocítíme, že jsme na papír napsali něco božského a nesmrtelného.

Voda symbolizuje vědomí. Vědomí je stejně jako voda neutrální. To, co dáváme do vody, je nesmírně důležité. Je-li to něco neškodného, sladkého a božského, pak budeme cítit radost. Pokud však dáme do vody něco nebožského, jedovatého a destruktivního, pak po jejím vypití přirozeně zemřeme. To, s čím jsme smíchali vodu před tím, než jsme ji vypili, závisí zcela na nás.

Můžeme hudbu používat k tomu, aby nám pomáhala v našem duchovním životě?

Sri Chinmoy: Hudbu můžeme zcela určitě používat k tomu, aby nám pomáhala v našem duchovním životě. Za předpokladu, že hudba a duchovní život jsou jako dvojčata, nelze je oddělit. Jak můžeme oddělit dva prsty, dvě oči? Existují společně. Nefunguje-li jedno oko dobře, cítíme, že naše vidění není dokonalé. Podobně musíme vědět, že hudba a duchovní život musí jít společně; jedno doplňuje druhé. Hudba pomáhá duchovnímu hledajícímu jít hluboko dovnitř, aby získal nejvyšší uspokojení ze života, z pravdy, ze skutečnosti. Duchovní život zase pomáhá hudbě, aby celému světu nabízela své schopnosti a svou sílu, která je světlem duše.

Můžete definovat oduševnělou hudbu?

Sri Chinmoy: Oduševnělá hudba je hudba, která chce nakonec přeměnit naše vědomí. Nese nás do Univerzálního Vědomí a dává nám pocítit, že jsme sladěni s nejvyšším, nejhlubším a nejvzdálenějším.

Díky ní také cítíme, že Bůh Sám je Nejvyšší Hudebník. Když hrajeme oduševnělou hudbu, uvědomujeme si, že nejsme hudebníkem, jsme jen nástrojem. Jsme jako klavír, housle či kytara a je to Bůh, kdo na nás neustále hraje. Budeme-li hrát skutečně oduševnělou hudbu, pak ucítíme, že jsme pouhým nástrojem a že někdo jiný zpívá a hraje v nás a naším prostřednictvím. Ten někdo je náš Vnitřní kormidelník, Nejvyšší.

Jak se můžeme nejlépe sjednotit s oduševnělou hudbou?

Sri Chinmoy: Nejlepší způsob, jak se sjednotit s oduševnělou hudbou, je být při poslechu pevně vnitřně přesvědčeni, že když se nadechujete, dech vchází přímo do vaší duše. Musíte také cítit, že s dechem vchází také Univerzální Vědomí, božská Skutečnost, božská Pravda. Při výdechu se pak snažte cítit, že vydechujete nevědomost, která zahaluje vaši duši. Ciťte, že závoje nevědomosti jsou zvednuty a odloženy. Pokud si to dokážete vědomě představit a procítit, bude to nejlepší způsob, jak se stát jedním s oduševnělou hudbou.

Co myslíme oduševnělou hudbou? Řeknete-li, že je to hudba, která ztělesňuje duši, tak bych chtěl říct, že se mýlíte. Musíte cítit, že oduševnělá hudba je světlo, které se chce vyjádřit božským způsobem. Tak jako chce temnota projevit na zemi svou autoritu, také světlo chce projevit svou skutečnost a božskost zvláštním způsobem. Světlo je duší všeho. Světlo je duší hudby, duší lásky a duší veškerého umění. Když se světlo božsky projevuje v podobě hudby, je to hudba duše.

Může hrát během meditace duchovní hudba?

Sri Chinmoy: Jistě, i když záleží na tom, kdo medituje. Na zemi je mnoho hledajících, kteří meditují nesmírně dobře, ale nerozvinuli svůj hudební smysl. Jejich uši nebyly vycvičeny, takže nemůžeme očekávat, že přes noc změní svou povahu. Buď postrádají schopnost hudbu ocenit, nebo z ní mají nějaký strohý pocit. Existuje mnoho hledajících, kteří mají hloupou představu, že veškerá hudba pochází z nižšího vitálna. Nechtějí, aby se jejich děti učili hudbu, protože mají pocit, že duchovně upadnou, jakmile vstoupí do hudebního světa. Je v tom určitá pravda, protože všichni víme, že po celém světě se nejvíce cení vitální hudba. Psychická hudba není příliš přijímána a velmi málo lidí oceňuje hudbu duše. Vnímají ji jako cizince, který vstupuje do jejich vědomí. Ale ve skutečnosti je to jejich věčný nájemník, duše, která hluboko v nich čeká, aby vyšla do popředí.

Nebožská hudba přirozeněě okamžitě snižuje vědomí. Ale pokud hraje božská hudba během hluboké meditace, pak ji zlepší. Oduševnělá hudba rychle pomáhá zvýšit vědomí. To je důvod, proč si občas pouštíme v našem Centru hudbu. Neděláme to vždy, protože je mnoho lidí, kteří hudbu neoceňují ani ji neobdivují. Nechceme jim vytvářet problémy, protože je to skupinová meditace. Takže pokud máte rádi hudbu, pouštějte si prosím oduševnělé písně nebo mantry během svých domácích meditací. Jemná, oduševnělá hudba vám určitě pomůže.

Může nás nějaký druh hudby zneklidnit a změnit náš duchovní stav?

Sri Chinmoy: Ano. Určitá hudba je pro naši vnitřní bytost skutečně ničivá. Tato hudba přichází z hrubé fyzické anebo nižší vitální úrovně. Nebožská hudba se pokouší probudit naše nižší vitální vědomí a vhodit nás do světa vzrušení. Duchovní člověk bude takovouto hudbou okamžitě ovlivněn. Ale oduševnělá, duchovní hudba nám skutečně pomáhá; sytí náš vnitřní život. Hudba má ohromnou sílu. Ohněm se můžeme popálit, anebo na něm můžeme uvařit a udělat pomocí něho mnoho dalších dobrých věcí. Stejně tak je tomu i s hudbou. Božská hudba rychle pozvedá naše vědomí, zatímco nebožská hudba naše vědomí okamžitě snižuje a snaží se zničit náš upřímný pláč po lepším, duchovním životě.

Můžete nám prosím něco říci o duchovním významu vašeho zpěvu?

Sri Chinmoy: Zpíval jsem několik sanskrtských veršů, ke kterým jsem složil melodii. Tyto verše složili védští a upanišádští zřeci. Védští zřeci měli otevřené své třetí oko, které vidí Skutečnost. Pomocí našich pozemských fyzických očí opravdovou Skutečnost nevidíme. Ta může být spatřena jen třetím okem, okem vize.

Pokud člověk vědomě přijal duchovní život, vnitřní život, pak přirozeně bude aspirovat a meditovat; vždy se bude snažit pozvednout něčí vědomí co nejvýše. Když zpíváme, sytíme tím svou psychickou bytost, která je představitelem duše. Vždy, když je dítě hladové, matka ho nakrmí. Podobně musíme sytit svou duši, božské dítě uvnitř nás, zpíváním nebo meditací. Když je duše neustále krmena, vychází do popředí a ptáček duše má příležitost létat na nebi Nekonečnosti a Věčnosti.

Když před námi zpíváš, čeho dosahuješ?

Sri Chinmoy: Když zpívám, dělám dvě věci. Nejprve se snažím snést univerzální harmonii a blaženost do aspirujících, zejména do žáků, kteří jsou sladěni s kosmickou Radostí. Dále se snažím pozvednout omezené vědomí každého žáka do neomezeného Vědomí.

Duchovní písně, které zpívám, jsou modlitby k Nejvyššímu, aby nás přenesly přes oceán temnoty a nevědomosti do oceánu Blaženosti a Nesmrtelnosti. Nejvyšší je Převozník a my se k Němu modlíme, aby nás převezl ke Zlatému Břehu. Zpěv nás okamžitě inspiruje a probouzí v nás spící duši. Když zpíváme božskou píseň, oduševnělou píseň, okamžitě přináší do našeho systému čistotu. Zpěv očišťuje naše omezené vědomí a přináší nám univerzální Harmonii. V našem každodenním životě neustále univerzální Harmonii ničíme, ale když zpíváme, stavíme a vytváříme tuto univerzální Harmonii v nás a kolem nás.

Pokud zpíváme, můžeme mít ve své přirozenosti to nejčistší vědomí a dokonalou harmonii. Naše duše nezískává z ničeho větší blaženost než z oduševnělého zpěvu. Zpívejte prosím doma; doma můžete zpívat nahlas. Zpívejte i na ulici nebo kdekoliv jinde. Samozřejmě na ulici budete zpívat vnitřně; jinak se vám lidé budou smát.

Nejvyšší žehná těm, kteří vnitřně i navenek zpívají oduševnělé písně. Někteří lidé nemají vůbec krásný hlas, ale přesto je hluboce oceňován Nejvyšším, protože zpívají oduševněle. Nejvyšší se nestará o někoho, kdo je skvělý zpěvák, ale zpívá bez jakékoliv aspirace nebo oddanosti. Zajímá se jen o ty, kteří zpívají oduševněle.

Přál bych si, aby všichni, kteří se vědomě stali mými oddanými žáky, zpívali Invocation jedenkrát kdykoliv ráno nebo během dne. Trvá to jen tři minuty a tato chvíle uplyne stejně rychle jako mrknutí oka. Ale vašemu vnitřnímu životu to významně pomůže.

Každá oduševnělá píseň nás vede k Nejvyššímu, protože je to nejčistší květina, kterou můžeme nabídnout k Božím Nohám. Když zpíváme, celá naše existence se vlastně stává girlandou květin připravených odevzdat se k Nohám Nejvyššího. Proto zpívám.

Je možné být hudebníkem i jogínem?

Sri Chinmoy: Jistě, je možné být hudebníkem i jogínem. V Matce Indii bylo mnoho svatých, zřeců a duchovních Mistrů, kteří byli požehnáni božskou hudbou. Jejich hudební talent neměl vliv na jejich realizaci Boha, a dokonce i po tomto dosažení je hudební nadání neopustilo. Vlastnosti jogína a hudební kvality mohou jít souběžně za předpokladu, že jogín má přirozené schopnosti a talent pro hudbu. Dokonce i když jogín tráví velmi krátkou dobu v hudebním světě, může být velmi dobrým hudebníkem, ale hudebníkovi bude trvat nekonečně více času, než se stane jogínem.

Jóga znamená spojení, neoddělitelnou jednotu s Bohem. Jogín je ten, kdo si vytvořil vědomé spojení s Bohem. Může se snadno stát hudebníkem, protože ve své neoddělitelné jednotě s Bohem může dělat cokoliv, co chce. Ale jogín musí čekat na Boží Vůli. Je-li to Boží Vůle, stane se hudebníkem; nebo pokud je to Boží Vůle, stane se někým jiným. Jinak zůstane se svou vlastní vysokou realizací a jednotou; odhalí a projeví nejvyšší Mír, Světlo a Pravdu tak, jak to po něm chce Nejvyšší.

Hudebník se nakonec musí stát jogínem, protože žádný hudebník, bez ohledu na to, co právě teď hraje, nezůstane nerealizován. Bůh nedovolí, aby žádná osoba na zemi zůstala navždy nerealizována. Není-li hudebník hledajícím, musí se jím stát. Potom se v průběhu času přirozeně stane jogínem.

Zpívá naše duše, když my zpíváme velmi oduševněle?

Sri Chinmoy: Ano, buď takto zpívá vlastní duše nebo její část, když zpíváme velmi oduševněle. Někdo si může myslet, že je to hlas duše, ale není. Hudba duše se liší od hlasu duše, jazyka duše. Duše může přijmout jakýkoli hlas, který chce. Hlasem duše, jazykem duše je světlo — ne elektrické světlo, ale světlo, které neustále osvěcuje naši vnitřní a vnější bytost. Zpěv, který přichází přímo z duše nebo z části duše, můžeme slyšet, i když není použit žádný hlas. Duše může zpívat přímo bez jakéhokoli hlasu.

Velmi často, když zpíváme co nejoduševněleji, uslyšíme v sobě hlas i po skončení písně, jako kdyby ji zpíval ještě někdo jiný. Možná si povídáme se svými přáteli nebo se rozhlížíme kolem, ale uvědomujeme si, že někdo zpívá, a to je právě naše duše. Jak můžeme vědět, že píseň přichází přímo z duše? Jestli pochází z duše můžeme poznat prostě tak, že pozorujeme své vlastní vědomí. Někdy můžeme být zaujati úchvatnou melodií, velmi delikátní, jemnou melodií, ale bezprostředně po tom následují pozemské, nebožské myšlenky, jako by je pronásledoval pes. Pokud ihned vstoupí nebožské myšlenky, nižší vitální myšlenky, pak píseň nepochází přímo z duše. Pokud přichází přímo z duše, pak během celé písně nemůže vstoupit žádná z nebožských myšlenek. Od začátku až do konce písně budeme mít své nejvyšší a nejhlubší vědomí.

Jak je možné vytvořit hudbu oduševnělého nabízení Nejvyššímu?

Sri Chinmoy: Především musí být sama hudba oduševnělá. Jen tak ji můžeme nabídnout. Když slyšíme božskou a oduševnělou hudbu, okamžitě cítíme, že je to krásná, čerstvá květina z naší zahrady srdce, která je připravená nabídnout se k Božím Nohám. Pokud máme pocit, že hudební skladba je skutečná květina, čerstvá květina, voňavá květina, můžeme ji okamžitě nabídnout k Nohám Nejvyššího.

Je v našem duchovním životě důležité učit se hrát na hudební nástroj?

Sri Chinmoy: Učit se hrát na hudební nástroj je důležité pro ty, kteří mají hudební talent, avšak nikoliv pro ostatní. Pokud máte hudební talent, pomůže vám to. Ale pokud nemáte hudební sluch, pak je nástroj absolutně zbytečný. Nemáte-li kapacitu, ale chcete hudbu studovat, protože tak činí vaši přátelé, pak je to zbytečné.

Existuje pouze jedna nutnost, a tou je vaše každodenní oduševnělá meditace. Jestliže opravdu meditujete každý den, pak budete schopni realizovat Boha. Můžete trávit svůj čas v hudbě po celá léta, ale bez meditace nebudete moci realizovat Boha. Pokud máte talent, je dobré ho použít. Ale jestliže talent nemáte, neztrácejte svůj drahocenný čas, jenž můžete použít pro vyšší, božský účel. Měli byste pokračovat ve své meditaci, která je vaší vnitřní hudbou.

Jak může někdo projevit nejvyšší, nejradostnější hudbu ve své duši, když hraje na hudební nástroj?

Sri Chinmoy: Během hraní na hudební nástroj musíte cítit, že hudba sama je klíčem, který odemyká Dveře Srdce Nejvyššího a má do nich také volný přístup. Můžete-li toto cítit, hudebník ve vás bude schopen projevit to nejvyšší.

Co je duchovní podstatou projevení hudební tvorby Beethovena?

Sri Chinmoy: Duchovní podstatou projevení Beethovenovy hudební tvorby je to, že vnější život může být sladěn, osvobozen a naplněn vědomým vedením duše fyzického v nás. Dokonce i když začne vnější život v nejtemnější nevědomosti, má naději. Svou cestu začíná s nadějí; nakonec se ale jeho úplná transformace, osvícení a dokonalost stanou jistými.

Když začne znít Beethovenova hudba, dává pocit šíleného slona; nejprve narazí na tuto stranu, pak na tu stranu. Můžeme si představit, že naráží do jedné zdi, pak se přesune na druhou stranu a narazí do jiné zdi; ale je v pohybu, neustálém pohybu. Pak po několika úderech, až si rozbije tu a tam hlavu, začne se pohybovat směrem k cíli. Ať už tomu říkáme oduševnělý pohyb, vitální pohyb nebo nějak jinak, nakonec dosáhne cíle.

Jak mohu do své hudby přinést duchovnost?

Sri Chinmoy: Jako upřímný hledající určitě víte, že vaše hudba musí potěšit Nejvyššího, který je náš věčný Guru. Jste docela mladý. Musíte hrát písně, které přináší inspiraci pro srdce, a ne vzrušení pro vitálno. Nesmíte hrát hudbu, která jen vytváří vzrušení ve vitálnu. Jestliže hrajete nějaký konkrétní part, musíte cítit, zda je to správná hudba pro váš vlastní duchovní pokrok a vnitřní růst. Hrajte pouze hudbu, která vás inspiruje, pochází z hloubky vašeho srdce a zároveň vaše vědomí osvěcuje.

Musíte vědět, že každý hledající-hudebník má skrze svou hudbu zlatou příležitost potěšit Nejvyššího. Kdykoliv tedy budete hrát , musíte vědět, zda to Nejvyššího potěší. Pokud se vám to líbí a máte pocit, že Ho to potěší, pak ji hrajte. Pokud ale cítíte, že Ho to nepotěší, pak ji nikdy nehrajte. Hraní nižší vitální hudby kvůli ocenění od veřejnosti nemůže nikdy potěšit Nejvyššího. Pokud obyčejný člověk, který nekráčí po duchovní cestě, hraje tento druh hudby, dělá správnou věc podle svého standardu. Ale pokud hraje tento druh hudby hledající, nemůže učinit žádný pokrok.

Upřímný hledající, který již přijal svou vlastní cestu, by měl hrát pouze duchovní hudbu, psychickou hudbu, hudbu, která povznáší jeho vědomí a vědomí druhých. Když hrajete tento druh hudby, uvidíte, že v každé notě rozkvétá samotný Bůh jako lotos, jeden okvětní lístek po druhém. Když hrajete božskou hudbu, ciťte prosím, že Bůh odhaluje svou vnitřní Hudbu a prostřednictvím vás naplňuje sám Sebe.

Měli bychom jako žáci hrát na nástroje jen oduševnělé písně?

Sri Chinmoy: Závisí to na každém žákovi. Jestliže je někdo prvotřídním žákem a chce hrát na nějaký nástroj nebo zpívat, přirozeně bude hrát pouze oduševnělou hudbu, protože pokud hraje nižší vitální hudbu, spadne z vrcholu mangovníku. S největšími obtížemi vyšplhal nahoru a teď je tak šťastný, že sedí na nejvyšší větvi. Pokud však přijde pokušení a spadne dolů a zlomí si nohu, bude trvat několik let, než tam zase vyšplhá. Protože byl prvotřídním žákem, dokázal vyšplhat až na vrchol; ale když přišlo pokušení, spadl a stal se žákem sedmé třídy. Pro žáka sedmé třídy je téměř nemožné znovu vyšplhat na strom.

Jestliže vypijete desetkrát nektar a poté jen jednou jed, zemřete. Můžete pít nektar , kolikrát budete chtít, ale pokud vypijete jed jen jedenkrát, nebudete moci zrušit jeho účinek. Musíte to cítit takto: sedmkrát si můžete vzít cukr, ale pokud poté ochutnáte jen jedenkrát sůl, chuť cukru bude ihned zničena. Okamžitě budete cítit účinek soli.

Vždy je vhodné hrát pouze oduševnělou hudbu. Existují však různé úrovně a stupně oduševnělosti. Měli byste se pokusit hrát tu nejoduševnělejší hudbu, ale pokud nemůžete, snažte se o co nejvyšší úroveň oduševnělé hudby.

Musíte vědět, že pokud hrajete hudbu z vitální úrovně, jen podvádíte sami sebe. Hudba, která je inspirována z oblasti kolem pupku nebo pod ním, je vitální hudba. Ze srdce pochází psychická hudba, a z nejvnitřnějších zákoutí srdce, z velmi hlubokého nitra, pochází hudba duše. Pokud můžeme cítit, že to, co samo sebe vyjadřuje, není ani náš hlas, ani naše prsty, ale nějaká skutečnost hluboko uvnitř našeho srdce, pak budeme vědět, že to je hudba duše.

Čím je zvuk pro hudebníka?

Sri Chinmoy: Zvuk je pro hudebníka jeho vlastním dítětem. Je to jako květina v zahradě; zahrada bez květin je zbytečná. Podobně i hudebník se stává zbytečným bez svého krásného vnitřního dítěte. Hudebník a zvuk jsou jako Stvořitel a stvoření , neoddělitelní a nepostradatelní.

Je tanec na oduševnělou hudbu formou meditace?

Sri Chinmoy: Pokud je hudba oduševnělá a je oduševnělý i tanec , pak to může být forma meditace. Cokoliv, co je oduševnělé, je formou meditace, ale musíme zároveň vědět, že existují různé stupně oduševnělosti. Mluvit k někomu oduševněle je formou meditace. Oduševnělý tanec na oduševnělou hudbu je formou meditace. Oduševnělá četba duchovních knih je formou meditace. Sedět sám ve svém pokoji a koncentrovat se a zvyšovat své vědomí na velmi vysokou, hlubokou a vznešenou úroveň je také formou meditace.

Musíme znát rozdíl mezi nejvyšší meditací a obyčejnou meditací. Samozřejmě, že velmi oduševnělá meditace před oltářem má nekonečně větší důležitost než oduševnělý tanec na oduševnělou hudbu. Při tanci dochází velmi často k problémům. Tanec může být oduševnělý, ale diváci mohou být naprosto nebožští, nečistí a vulgární. Nezáleží na tom, jak je tanečník čistý; nebožské vědomí diváků sníží jeho vědomí. V Indii je mnoho tanečníků, kteří pocházejí z velmi zbožných, vážených rodin, a když začali tančit, byli čistí a duchovní. Ale oči lidí v publiku nebyly čisté. Vědomí diváků přirozeně napadlo mladé tanečníky, a oni ztratili své duchovní vědomí.

V duchovní komunitě mohou tanečníci bezpečně provádět oduševnělé tance, protože se tam všichni modlí a meditují, a není to přístupné veřejnosti. Komunita je určena pouze pro hledající, kteří jsou pod duchovním vedením a očekává se od nich, že povedou vyšší život. Pokud se tanečníci také modlí a meditují, jsou jako členové stejné duchovní rodiny. Protože publikum a tanečníci mají stejné božské vědomí, pak tam nemůže být žádný problém.

Rozdíl mezi písní a hudebním dílem je tento: píseň je růže, hudba je zahrada. Píseň je zpravidla ze srdce a pro srdce. Hudba je z celé bytosti a pro celou bytost.

Velcí zpěváci

Labutě zpívají
  předtím, než opustí svět.

Člověk zpívá
  potom, co opustil
    moře nevědomosti.

Lidská pochybnost zpívá
  předtím, než zasvitne víra.
  
Lidské zoufalství zpívá
  potom, co přijalo
    život Světla.

Mé písně

Má píseň touhy začala.
Ale já nevím,
kdy jsem ji zastavil.

Má píseň aspirace začala.
Ale já nevím,
jak začala
ani jak v ní pokračuji.

Má píseň realizace začala.
Kdo ji začal?
Bůh.
Kdo v ní pokračuje?
Bůh.
Kdo ji poslouchá?
Bůh.
Kdo je do ní zamilovaný?
Bůh.