Meditace: potrava pro duši

Návrat na obsah

Leden

1. ledna

Tři sta šedesát pět příležitostí realizovat Nejvyššího, odhalit Nejvyššího a naplnit Nejvyššího.

2. ledna

Co dělám?
Nechávám Boha, aby na mě myslel.
Co jiného dělám?
Nechávám Boha, aby mým prostřednictvím mluvil.
Co více mohu udělat?
Mohu nechat Boha, aby mě učinil tak božským a dokonalým, jako je On.

3. ledna

Nesoutěžím se světem.
Soutěžím se svou nevědomostí.
Neporovnávám se se světem.
Porovnávám se s dokonalostí své duše.
Nespolupracuji s hloupostí světa.
Spolupracuji s nejčistší upřímností svého srdce.

4. ledna

Život a smrt.
Toto jsou dvě Požehnání, které jsem dostal od Boha.
Život mě inspiruje, abych si uvědomil nejvyšší Pravdu.
Smrt chce, abych se probudil a pospíšil si.

5. ledna

Bůh mi sdělil nejšťastnější novinku, že mě miluje, i když se nezajímám o to, abych Jej miloval.
Sdělil jsem Bohu nejohromnější novinku, že na Něj myslím, ačkoliv na mě stále myslí nevědomost.

6. ledna

Co dokážu dělat.
Ačkoliv jsem nicotnější než hmyz,
odvažuji se kritizovat Boha Všemohoucího.
Co dokážu dělat.
Ačkoliv jsem Jeho dítětem lásky,
odvažuji se na Něj zapomínat a nevšímat si Ho.

Co nedokážu dělat.
Ačkoliv jsem člověk,
nedokážu žít pravý lidský život.
Co nedokážu dělat.
Ačkoliv prosazuji svou existenci na zemi,
nevím, kdo jsem a proč tu jsem.

7. ledna

Když toužím, nemožnost se na mě mračí.
Když aspiruji, možnost mě volá.
Když mám vůli, ničím pýchu nemožnosti
a možnost měním na nevyhnutelnost.

8. ledna

Tam, kde se nedostává radosti, nedostává se lásky.
Tam, kde se nedostává lásky, nedostává se ničeho.
Tam, kde je Pravda, tam je Naplnění.
Tam, kde je Naplnění, tam je Bůh, jen tam.

9. ledna

Ne mluví skrze mou mysl:
„Existuje-li Bůh, jak to, že jsem Ho nikdy neviděl?
Žádný Bůh.“
Ano mluví skrze mé srdce:
„Protože existuje pouze Bůh, jsem si jist, že Ho jednoho dne uvidím.
Ačkoliv Ho nevidím, cítím Ho všude.“ Mysl spí, zatímco srdce aspiruje.
Srdce pláče pro Boha, zatímco mysl o Bohu pochybuje a pokřikuje na Něj.

10. ledna

Dívám se vzhůru.
Získávám čas.
Dívám se kupředu.
Využívám čas.
Dívám se dovnitř.
Šetřím čas.
Dívám se zpět.
Plýtvám časem.

11. ledna

Pomáhat lidstvu znamená vidět Jednotu.
Sloužit lidstvu znamená získat Božskost.
Vlastnit lidstvo znamená přivítat Mnohost.

12. ledna

Povím pravdu.
Svět je zraněn.
Řeknu lež.
Bůh je zraněn.
Co mám dělat?
Ticho.
Musím žít v tichu a stát se usmívajícím dechem ticha.
Hle, svět mě miluje a Bůh mi žehná.

13. ledna

Uvědomil jsem si svou chybu.
Nebudu již více zůstávat s nevědomostí.
Nevědomost pochopila svou pošetilost.
Nebude ve mně již více zůstávat.
Říkám nevědomosti: „Mučila jsi mě.“
Nevědomost mi říká: „Klamal jsi mě.“

14. ledna

Miluj svět.
Budeš podezříván.
Miluj Boha.
Budeš osvobozen.
Miluj svět s pocitem, že svět je Bůh.
Oživíš pravdu.
Miluj Boha s pocitem, že Bůh je svět.
Zvěčníš pravdu.

15. ledna

Přebýval jsem se smrtí.
Smrt mi nabídla svůj život: nevědomost.
Smrt mi řekla, že nikdy nebudu moci spatřit Tvář Boha.
   Přebýval jsem s Bohem.
Dal mi svůj Život: Nesmrtelnost.
Bůh mi řekl, že Ho nejen uvidím,
ale nakonec se budu muset stát Bohem.

16. ledna

Když poslouchám Rozkaz Božího všeozařujícího Světla,
Bůh poslouchá rozkaz mé sněhobílé oddanosti.

17. ledna

Modli se se strachem.
Bůh roní hořké slzy.
Modli se s láskou.
Bůh se usmívá s Krásou Zlatého Svítání.
Modli se se vším, co máš.
Bůh k tobě vzlétá, aby tě obejmul.
Modli se se vším, co jsi.
Bůh se stává tvým Osvobozením.

18. ledna

Bůh má Trpělivost.
Je v Jeho nepodmíněné Lásce.
Člověk má Trpělivost.
Je v jeho odevzdání.
Boží Trpělivost se projevuje prostřednictvím Jeho nekonečného Soucitu.
Lidská trpělivost se projevuje prostřednictvím jeho dlouho opožděné moudrosti.

19. ledna

Vědění říká, že toto je správné a tamto je špatné.
Moudrost koná správné a vyhýbá se špatnému.
Duchovnost ztělesňuje cestu vědění a cíl moudrosti.

20. ledna

Až síla lásky nahradí lásku k síle,
člověk bude mít nové jméno: Bůh.

21. ledna

Nemám strach.
Jsem šťastný.
Nemám touhu.
Jsem šťastnější.
Nemám nevědomost.
Jsem nejšťastnější.

Nejvyšší je se mnou.
Jsem šťastný.
Nejvyšší je ve mně.
Jsem šťastnější.
Nejvyšší je pro mě.
Jsem nejšťastnější.

Jsem šťastný, protože miluji Nejvyššího.
Jsem šťastnější, protože Nejvyšší miluje mě.
Jsem nejšťastnější, protože se milujeme navzájem.

22. ledna

Nenáviděl jsem se, abych se stal dobrým.
   Jak se stávám dobrým, uvědomuji si, že jsem nenáviděl ne sebe, ale vznikajícího Boha.
Miluji se proto, abych se stal dobrým.
Jak se stávám dobrým, uvědomuji si, že jsem to nebyl já, kdo se miloval, ale Bůh Milovník, který miloval Boha Milovaného.

23. ledna

Odměna za ztrátu.
Ztratil jsem svůj hněv.
Radost, věčná radost se stala mým okamžitým vlastnictvím.
Ztratil jsem svou touhu.
Celý svět se oddaně stal mým.
Ztratil jsem svou nevědomost.
Hle, můj sladký Pán je na mne hrdý.

24. ledna

Někteří hledající udělají pro svou Seberealizaci cokoliv — vyjma práce pro ni.

25. ledna

Co je má inspirace?
Je to můj objev.
   Co je můj objev?
Je to má bdělost.
Spánek mého života byl přeměněn na bdělost mé duše.

26. ledna

Přesvědčení můžeme zvětšit a překonat.
Nezastavuj se.
Tvé objevování nemá konce.

27. ledna

Tělo je chrám.
Chrám potřebuje okna.
Těmito okny jsou knihy, povznášející a oduševnělé knihy.
Ale chrámovými dveřmi, hlavními dveřmi, je aspirace.

28. ledna

Žebral jsem.
Nedostal jsem nic.
Toužil jsem.
Dostal jsem něco málo, téměř nic.
Aspiroval jsem.
Dostal jsem vše, dokonce ještě víc.
Když jsem žebral, Bůh řekl: „Se žebrákem nemám co do činění.“
Když jsem toužil, Bůh řekl: „Mám s tebou pramálo do činění.
Nechceš mou Všudypřítomnost, Vševědoucnost a Všemohoucnost.
Chceš být spokojený jen s nekonečně malou částí mé Skutečnosti.“
Když jsem aspiroval, Bůh řekl: „Jsi mým vybraným dítětem.
Jsi mou pýchou.
Chceš mě zcela.
Chceš mé Bytí, mé Odhalení a mé Projevení.“

29. ledna

Nechť žádného člověka nepomlouvám.
Budu-li nějakého člověka pomlouvat, možná ho v tomto životě vůbec nespatřím, aby mi odpustil.
Ale odvážím-li se pomlouvat Boha, Boha, který je všude, budu schopen Ho nalézt, aby mi odpustil.
Je-li to tak, mohu pomlouvat Boha, ale ne člověka.
Bůh mi otevřeně odpustí, člověk mě tajně zabije.

30. ledna

Bůh miluje člověka, protože člověk je bezmocný.
Člověk miluje Boha, protože Bůh je nesobecký.
Bůh myslí na člověka, protože ví, jak myslet láskyplně.
Člověk myslí na Boha, protože neví, jak myslet správně.

31. ledna

Chválil jsem Boha.
Bůh mi požehnal.
Chválil jsem sebe.
Bůh mi požehnal.
Když jsem chválil Boha, cítil jsem, že nesmím dělat nic jiného než toto.
Když jsem chválil sebe, uvědomil jsem si, že neumím dělat nic jiného než toto.
Běda!
Hle, můj vždy soucitný Bůh mi žehná v mé moudrosti i v mé nevědomosti.

Únor

1. února

Nalezl jsem Pravdu.
Řekl jsem to světu.
Svět se posmíval.
Nalezl jsem Pravdu.
Řekl jsem to Bohu.
Bůh mi s úsměvem řekl: „Mé dítě, nalezl jsi také mne.“

2. února

Živíme hloupost naší leností.
Živíme upřímnost naší Bdělostí.
Naše duchovnost živí Božskost tím, co má: slzami vděčnosti.
Božskost Boha živí naši duchovnost tím, co je: záplavou soucitu Nekonečna.

3. února

Bůh Ničitel a Bůh Tvořitel.
Když se dívám na Boha Ničitele, vidím Ho, jak se usmívá skrze oko vědy.
Když se dívám na Boha Tvořitele, vidím Ho, jak se usmívá skrze oko duchovnosti.
Věda ospravedlňuje svou činnost tím, že říká, že svět je korekcí minulosti.
Duchovnost ospravedlňuje svou činnost tím, že říká, že svět potřebuje Okamžité spasení.

4. února

Zvol si přítele.
Bude ti pomáhat.
Běda, opouští tě.
Zvol si nepřítele.
Bude proti tobě bojovat.
Hle, napravuje tě a zdokonaluje tě.

5. února

Zvol si, co chceš.
Chtěj, co potřebuješ.
Potřebuj, čeho jsi hoden.
Buď hoden toho, co Bůh dává.
Dávej jen proto, abys objevil a uvědomil si, že tobě již bylo dáno.

6. února

Věřím si, když mě svět potřebuje.
Věřím si, když mě Bůh chce.
Pomáhám světu s pýchou svého ega.
Sloužím Bohu se světlem svého odevzdání.

7. února

Lidská dosažení jsou relativní, ne tak božská cena člověka.
Jeho božská cena je absolutní Pravda jeho vnitřního Já.

8. února

Úspěch mě učí nezbytnosti trpělivosti.
Neúspěch mě učí nezbytnosti přijetí pravdy takové, jaká je.
Můj pozemský úspěch závisí na mé nebeské pokoře.
Můj pozemský neúspěch existuje právě proto,
že nevědomost ve mně neustále dodává věčný dech mému neúspěchu.

9. února

Obávat se Pravdy znamená ubližovat vlastnímu životu.
Ubližovat vlastnímu životu znamená popírat Boží Milost.
Popírat Boží Milost znamená růst do Tváře Zkázy.

10. února

Člověk říká Bohu: „Ó Bože, stvořil jsi svět.
Ale svět se může každou chvíli zhroutit.
Takže já chci svět spasit.
Ty jsi Stvořitel a já jsem Spasitel.“
Bůh říká: „Skvělé, mé dítě, to je prostě skvělé.
Ty spasíš svět.“
Hle, svět v mžiku pohltí člověka a jeho pošetilou pýchu.
Ubohý Bůh teď musí spasit samozvaného Spasitele.
Svět říká Bohu: „Otče ty jsi můj Stvořitel, ty jsi můj Ochránce, ty jsi můj Přeměňovatel.
Nepotřebuji žádnou lidskou pomoc.
A také, modlím se, ani na mě neuvaluj žádnou lidskou pomoc.“
Bůh s úsměvem říká: „Není nic takového jako lidská pomoc.
Je to pouze nejtemnější marnost lidské hlouposti.

11. února

Co je naplnění?
Odříkání.
Co je odříkání?
Odříkání je Bohem určená, odpoutaná a disciplinovaná činnost člověka, který roste do květiny transformace.

12. února

Nechci, aby můj život byl ani vnější, ani vnitřní.
Chci, aby můj život byl integrální a nepřetržitý, transformující mou povahu a naplňující Dech Boha, ničící mou nevědomost a budující Slávu Boha, pohlcující pýchu Lži a pijící Světlo Pravdy.

13. února

Sloužit lidstvu je dobré.
Lepší je sloužit Božskému.
Ještě lepší je sloužit Božskému a lidstvu zároveň.
Nejlepší je sloužit nejprve Božskému a pak sloužit lidstvu.

14. února

Radost Nejvyššího je má síla.
Láska Nejvyššího je můj život.
Inspirace Nejvyššího je mé spasení.

15. února

Člověk říká, že má plačící tělo.
Já říkám, že má aspirující chrám.
Člověk říká, že má bloudící duši.
Já říkám, že má zářivého a létajícího ptáka.
Člověk říká, že dosáhl Pravdy.
Já říkám, že ztělesňuje a odhaluje Pravdu.

16. února

Bůh připravil mé jídlo.
Já musím připravit svůj hlad.
Bůh má připraveno mé vítězství.
Já se musím připravit k přijetí vítězství.

17. února

Kdo je slepý?
Ne ten, kdo nemá zrak,
ale ten, kdo cítí, že Bůh je pro někoho jiného.

18. února

Abych létal s Bohem, nepotřebuji žádná křídla.
Hle, létám bez křídel.
Abych běhal s Bohem, nepotřebuji žádné nohy.
Hle, běhám bez nohou.
Abych myslel s Bohem, nepotřebuji žádnou mysl.
Hle, myslím bez mysli.

19. února

Můj život je zkouška, když miluji sám sebe.
Můj život je výletem, když mě miluje Bůh.
Můj život je přísnou koncentrací, když se snažím zdokonalit svůj život.
Můj život je čistým osvícením, když Bůh chce zdokonalit a zdokonaluje můj život.

20. února

Abych pomohl lidstvu, chci,
aby můj život byl životem neustálého trvání.
Abych posloužil Bohu, přeji si,
aby můj život byl životem nezištného darování.

21. února

Vidím sám sebe jako další ohromný neúspěch.
Bůh mne vidí jako dalšího Boha.

22. února

Bůh je.
Já jsem.
Bůh je mým Dechem.
Já jsem životem Boha.
Bůh má.
Já mám.
Bůh ve mně má Svou Všepřesahující Vizi.
Já mám v Bohu svou Nejvyšší Skutečnost.

23. února

Znáš tajemství mého duchovního úspěchu?
Osvobodil jsem se od minulosti.
Žiji v neustálé, nekončící novosti života.
Pro mě je Bůh Svobodou, která mě činí nesmrtelným.
Pro Boha jsem Jeho oddanou zárukou.

24. února

Protože miluji lidstvo, Bůh mne miluje.
Protože miluji Boha, Pravda mne miluje.
Protože miluji Pravdu, skutečně a opravdově miluji sám sebe.

25. února

„Chci být bílému muži bratrem, ne švagrem.“
— Martin Luther King
Sňatek nesjednocuje svět.
Láska sjednocuje svět,
ještě více vzájemné zasvěcení.

26. února

Nejsem nikdy šťastný, kromě toho, když pláči — pláči k Nejvyššímu pro Nejvyššího.

27. února

Beru si největší lekci od soucitu — odebírá z mého života všechnu domýšlivost.

28. února

Knihy mě mohou naučit málo, velmi málo.
Ale i toto velmi málo se raději naučím od Boha.

Březen

1. března

Mým cílem je být tím, čím nejsem: zbožštělou pozemskou bytostí.
Mým cílem je vidět to, co jsem dosud neviděl: Boží dokonalou dokonalost na poli Jeho projevení.
Mým cílem je dát to, co jsem dosud nedal: svůj dech Bohu a Boží Dech lidstvu.

2. března

Proto, abych sloužil Bohu, potřebuji jednu věc: Radost.
Abych pomáhal lidstvu, potřebuji jednu věc: Trpělivost.
Abych miloval Boha, potřebuji jednu věc: dech Čistoty.
Abych miloval lidstvo, potřebuji jednu věc: duši Pokory.

3. března

Člověk může nahradit cokoliv vyjma Božího Soucitu.

4. března

Je pro tebe možné věřit, že Bůh je Vševědoucí, Všemocný a Všudypřítomný.
Ale je pro tebe nemožné věřit, že Bůh má to, co máš ty: smrt.
Také je pro tebe nemožné věřit, že Bůh je tím, čím jsi ty: nevědomostí.
Ale je to pravda.
Otec a syn jsou jedním.
Otec je Realizací syna.
Syn je Odhalením Otce.

5. března

Jsi pochybující, když v sobě vidíš Univerzální Vědomí.
Jsi nevěřící, když v sobě cítíš Univerzální Vědomí.
Jdi hluboko dovnitř.
Hle, to, co vidíš a cítíš je tvé Pravé Já, tvá vlastní Transcendentální Božskost v jednotě a mnohosti.

6. března

Má aspirace je mou přeměnou do novosti života světla.
Má frustrace je násobící silou promlouvání destrukce a činu destrukce v mém životě.

7. března

Dívat se na zevnějšek a cítit, že zevnějšek je skutečný,
znamená nechávat hladovět svou víru v Boha.
Dívat se za zevnějšek znamená živit svou víru v Boha
a stát se jedním s živoucím, rozvíjejícím se a vyvíjejícím se během života.

8. března

Jsi více, než čím se zdáš být.
Ve své vnější existenci musíš nabízet světu vysvětlení.
Ve své vnitřní existenci ztělesňuješ Odpověď.
Jsi aspirací stvoření.
Jsi Odhalením Boha.

9. března

Mám tři věci, které mohu nabídnout svému Bohu:
strach, pochyby a nevědomost.
Bůh má tři věci, které mi může dát:
Sílu, aby nahradila můj strach.
Světlo, aby nahradilo mé pochyby.
Svou Jednotu se mnou, aby nahradila mou nevědomost.

10. března

Chceš Aspiraci?
Zaťukej na dveře Ticha.
Chceš Ticho?
Zaťukej na dveře Odevzdání.
Dostaneš to, co chceš a něco navíc:
Osvobození.

11. března

Ticho je plností mé myšlenky.
Ticho je světlem mého vnitřního porozumění.
Ticho je hlasem mé duše.
V mém tichu je Dech Života mé Skutečnosti.

12. března

Věda mi pomáhá pozorovat a dělat pokus se Skutečností,
která se projeví zde na zemi.
Náboženství mě učí,
jak mohu praktikovat Pravdu.
Duchovnost mne učí,
   jak mohu cítit Pravdu.
Jóga mi odkrývá tajemství,
jak mohu být Pravdou.

13. března

Dosažení je člověkem hodiny.
Obětování je člověkem věčnosti.

14. března

Když žiji v těle, jsem vědomě konečný a nevědomě Nekonečný.
Když žiji v duši, jsem vědomě Nekonečný
a zároveň se mohu stát vědomě konečný,
jestliže chci.

15. března

Inspirace, Aspirace a Realizace jsou osvobozeny od daně.
Získejme jich tolik, kolik chceme.

16. března

Zvířecí láska nás trestá.
Lidská láska nás soudí.
Božská láska nás osvěcuje.

17. března

Velikost říká: „Přeji si být nesmrtelná.“
Dobro říká: „Pak vstup do mne.“

Dobro říká: „Chci naplnit Boha.“
Jednota říká: „Pak vstup do mne.“

18. března

Obyčejný člověk mě potřebuje, abych mu pomáhal.
Velký člověk mě potřebuje, abych mu sloužil.
Bůh mě potřebuje, abych si s Ním hrál na schovávanou.

Potřebuji obyčejného člověka, abych ho miloval.
Potřebuji velkého člověka, abych byl milován.
Potřebuji Boha a jen Boha abych miloval a byl milován.

19. března

Bůh chce naplnit Svou božskou Misi v tobě a skrze tebe.
Ale nezapomeň na svůj vlastní díl.
Musíš používat božské kvality, kterými jsi již obdařen.
Tvé božské kvality jsou víra, láska, oddanost a odevzdání.

20. března

Čas mě chce tlačit do budoucnosti.
Já chci táhnout čas do minulosti.
Když mě čas tlačí, říkám času, že nejsem připraven.
Když tahám čas, nedostávám od času žádnou odpověď.
Je již dávno mrtvý.
Nechť nedovolím, abych byl tlačen časem.
Nechť také netahám čas.
Nechť pouze složím své pozemské bytí do klína Univerzálního Času.

21. března

Zvolit Pravdu znamená získat Boha.
Získat Boha znamená překonat pýchu smrti a Úsměv Nesmrtelnosti.

22. března

Chudý člověk se snaží získat přátele.
Bohatý člověk ví, jak si získat přátele.
Duchovní člověk se ani nesnaží získat přátele,
ani se nemusí učit umění, jak získávat přátele,
neboť je přítel všech a celý svět je jeho.

23. března

Aspirace a realizace jsou si úměrné.
Realizace a manifestace jsou si úměrné.
Manifestace a zbožštění si jsou úměrné.

24. března

Víra ti dává to, co nemáš: prostotu.
Jakmile jednou budeš mít víru, budeš ji mít rád.
Oddanost ti dává to, co nemáš: čistotu.
Jakmile jednou budeš mít oddanost, budeš ji milovat.
Odevzdání ti dává to, co nemáš: upřímnost.
Jakmile jednou budeš mít odevzdání, budeš si ho opatrovat.

25. března

Modlitba pozvedá tvé tlukoucí tělo.
Koncentrace posiluje tvou hledající mysl.
Meditace sytí tvé aspirující srdce.

26. března

Mé tělo je Zkušeností Boha.
Můj život je Projevením Boha.
Má svoboda je Dokonalostí Boha.
Mé ticho je nejvyšší Hrdostí Boha.

27. března

Má duše je zodpovědná za mé zářící činy.
Mé srdce je zodpovědné za mé vznášející se pocity.
Má mysl je zodpovědná za mé transformující myšlenky.
Mé vitálno je zodpovědné za mou proudící energii.
Mé tělo je zodpovědné za můj usilující život.

28. března

V mluvení pravdy je radost.
Náš vnější život to ví.
Ve stávání se pravdou je radost.
Náš vnitřní život to odhaluje.

29. března

Nestačím na požadavky svého života,
když vidím svět okolo sebe.
Víc než stačím na požadavky svého života,
když vidím celý svět uvnitř sebe.

30. března

Opravdový úspěch je ta jediná věc,
kterou nemůžeš mít,
pokud a dokud ji nenabídneš ostatním.

31. března

Všemu může být zabráněno,
tomu věřím a přijímám,
ale ne zrození lidské transformace
a života Nesmrtelnosti zde na zemi.

Duben

1. dubna

Duchovnost NENÍ kompromis mezi životem a smrtí.
Duchovnost je naprosté potvrzení života a úplné popření smrti.

2. dubna

Když myslím na Boha, tehdy On ve mně koná.
Když miluji Boha, tehdy mi říká, jak On a já spolu můžeme božsky pracovat.
Když se oddám Bohu, tehdy On koná skrze mne.
Když odevzdám svůj život Bohu, tehdy On koná ve mě, se mnou, skrze mne a pro mne.

3. dubna

Milovat někoho znamená vidět v něm Nejvyššího.
Vidět v něm Nejvyššího znamená vidět v lidstvu rozkvétání univerzální Duše.

4. dubna

Pochopil jsi svět.
Potřebuje tvé pokyny.
Bůh pochopil tebe.
Potřebuješ Jeho odpuštění a osvícení.

5. dubna

Harmonie je sladká.
Sladší je Mír.
Nejsladší je Blaženost.
Harmonie odstraňuje strach z hrozivých konfliktů.
Mír probouzí božskou jistotu našeho srdce.
Blaženost ustanovuje vládu našeho božsky plodného života.

6. dubna

Není nemoudré cenit si sám sebe.
Můžeš si cenit sám sebe právě proto, že cítíš, že jsi vyvoleným dítětem Boha.
Cítíš-li upřímně, že jsi vyvoleným dítětem Boha, pak můžeš být ujištěn, že také Bůh opravdu cítí, že tvůj život má pro Něj velkou důležitost.

7. dubna

Mahátmá Gándhí říká: „Pro člověka s prázdným žaludkem je jídlo Bohem.“
   Ale pro člověka, který hladoví po duchovnosti, Božskosti, nekonečnosti, věčnosti a nesmrtelnosti, je a může být jediným jídlem Bůh.

8. dubna

Ten, kdo spatřil mou duši, spatřil ve mě Nejvyššího.
Já vidím Nejvyššího a jen Nejvyššího v duši každého jednotlivce na Zemi.

9. dubna

Mé bohatství spočívá v božských myšlenkách mé mysli,
v čistých obětech mého srdce
a vědomé jednotě mé duše s Nejvyšším.

10. dubna

Má myšlenka proběhne škálu lidského zájmu,
když učiním Boha svou jedinou myšlenkou
a přijmu lidstvo jako svůj jediný oduševnělý zájem.

11. dubna

Učinil jsem jednu volbu a jedno rozhodnutí.
Mou volbou je stát se jedním s Životem Boha.
Mým rozhodnutím je být vždy zasvěceným dechem v naplnění Božího vesmíru.

12. dubna

Zapomínat na temnou marnost slepé nevědomosti je trvalým Zákonem Boha.
Odpouštět pálící žár lidské pýchy je trvalým Zákonem Boha.
Vidět vždy sám sebe s usmívající se tváří a nezlomnou vůlí je trvalým Zákonem Boha.

13. dubna

Ó Nejvyšší, Tobě nabízím to, čím jsem:
dušeplnou vděčnost svého života.
Ó děti Nejvyššího, vám dávám to, co mám:
svůj život zasvěcené služby a jednoty.

14. dubna

Před pěti lety se narodil na západě můj život.
Západní svět mě přijal s láskou a radostí.
Já jsem přijal západní svět s důvěrou.
Nový svět mě přijal s jistotou.
Já jsem přijal Nový svět s vnitřní naléhavostí své duše.

15. dubna

Autorita je poslední.
Co je to autorita?
Láska.
Co je to Láska?
Zájem.
Co je to zájem?
Oběť.
Co je to oběť?
Oběť je neomylný pocit jednoty.

16. dubna

Hlavní touhou tvého života je ukázat světu, co pro něj můžeš udělat.
Hlavní aspirací tvého života je říci světu, že nechceš být ničím jiným,
než vždy oddaným služebníkem Boží Lásky a Světla.

17. dubna

Svými emocemi vytvářím svůj život.
Svou osobností buduji svůj život.
Svou Vůlí se stávám dechem svého života.

18. dubna

Kdo říká, že ti chybí víra?
Když aspiruješ, máš víru v Boha.
Když toužíš, máš víru v sebe.
Když popíráš význam svého vlastního bytí, máš víru v nebožské.
Buď si jist, jsi vždy obdařen vírou.

19. dubna

Neobávej se svých myšlenek.
Používej je.
Tvé myšlenky v tobě mohou vytvořit a vytvoří Nebe, jestliže jim jen dovolíš, aby byly prosté od ošklivých tužeb a zároveň přeplněné stoupajícím plamenem.

20. dubna

Vesmírná Vize má existenci zvanou Absolutní Skutečnost.
Skutečnost má dům, známý jako Vědomí.
Vědomí vlastní dva paláce: Sílu a Ticho.
Když žijeme v Síle, cítíme, že se můžeme vyrovnat Bohu.
Když žijeme v Tichu, cítíme, že Bůh je jen další jméno pro naše pozemské a nebeské bytí.

21. dubna

Co je Stvoření?
Je to projevení Vědomí.
Co je Vědomí?
Je to společný životní dech člověka a Boha.
Ve Vědomí, člověk se stává.
Ve Vědomí, Bůh je.

22. dubna

Bůh změní mou minulost, jestliže se nebudu obávat o svou budoucnost, tu budoucnost, která mi říká, že mohu být tak velký jako Bůh, a tak dokonalý jako Bůh.

23. dubna

Jméno Pravdy je Vědomí.
Jméno Vědomí je Skutečnost.
Jménem Skutečnosti je Bůh.
Vnitřním jménem Boha je Láska.
Vnějším jménem Boha je Sláva.

24. dubna

Bůh stvořil pouze jedinou nemožnost v celém Svém stvoření a tou nemožností je, že člověk nemůže nenávidět lidstvo, jestliže skutečně miluje Boha.

25. dubna

Naše lidská přirozenost raději ničí než staví,
raději pláče než se usmívá
a raději opravuje svět,
než aby svět milovala a objímala.

26. dubna

Zvíře v nás nechce žádný kompromis mezi pravdou a lží.
Božské v nás nepotřebuje žádný kompromis.
Chce Pravdu.
Ztělesňuje Pravdu.
Odhaluje Pravdu.
Lidské v nás potřebuje a chce kompromis,
neboť se obává holé Pravdy
a současně nejvroucněji miluje lež.

27. dubna

Hněv má nepřítele: Mír.
Mír nemá žádného nepřítele.
Mír má zvláštního přítele: Radost.
Hněv má jen jediného přítele: Destrukci.

28. dubna

Dokonalá poctivost a naprostá jistota mohou být nejsnadněji a nejúčinněji spřaženy, jestliže srdce aspiranta učiní pouze jedinou volbu a tou volbou je Bůh Otec, Bůh Matka a Bůh Přítel.

29. dubna

Naše mysl chce ovládat tělo, ačkoliv velmi dobře ví, že láska a zájem duše vlastní tělo a jeho život.

30. dubna

Jsem zdrženlivý, a proto se těším z mravní krásy.
Rozšiřuji si svůj myšlenkový obzor, a proto se těším z intelektuální krásy.
Prokopávám se hluboko dovnitř, a proto se těším z psychické krásy.
Odevzdávám se svému vnitřnímu Pilotovi,
a proto se těším z Krásy Věčné, Krásy Nekonečné a Krásy Nesmrtelné.

Květen

1. května

Mystika má svůj vlastní jazyk.
Jeho jméno je Intuice.
Mystik sedí na křídlech Ptáka Intuice a letí k Nejzazšímu Skutečnému.
Intuice znamená okamžité odhalení.
Intuice odhaluje dokonalou jednotu Transcendentální Vize a Skutečnosti Absolutní.

2. května

Vidět Boha v Něm Samotném znamená vidět Jeho Nesmírnost a Věčnost.
Vidět Boha v lidském životě znamená vidět Duši Boha.
Vidět Boha v lidském těle znamená vidět Krásu Boha.
Vidět Boha v lidském srdci znamená cítit Blaženost Boha.
Vidět Boha v lidské mysli znamená objevit Slávu Boha.

3. května

Čistota je jménem mého těla.
Jasnost je jménem mé mysli.
Upřímnost je jménem mého srdce.
Spontánnost je jménem mé duše.

4. května

Božskost probouzí pravdu v srdci mé čistoty.
Božskost se prochází uvnitř hlavy mé jasnosti.
Božskost se dívá okem mé upřímnosti.
Božskost naplňuje sama sebe
v Nektarovém proudu mé spontánnosti.

5. května

Ten, kdo umírá pro Boha, žije v srdci lidstva.
Ten, kdo žije v srdci lidstva, aby v Božskosti sloužil, osvětloval, transformoval a naplňoval lidstvo, je pravým Dechem Boha.

6. května

Člověk má tělo.
To umírá.
Člověk má duši.
Ta žije provždy.
Duše člověka je nezbytností jeho těla.
Tělo člověka je příležitostí jeho duše.

7. května

Člověk není sám.
Smutek trápí jeho bytí.
Radost neopouští jeho duši.
Síla a slabost si v něm rádi hrají na schovávanou.
Poznání a nevědomost setrvávají v člověku od jeho samotného narození
do konce jeho životní pouti.
Člověk není sám.
Je s božskou Láskou Boha a se svým lidským strachem.

8. května

Člověk je šťastný, neboť získal sílu ke zničení světa.
Člověk je nešťastný, neboť Věčný Život
a Transcendentální Blaženost jsou stále vzdáleným pláčem.

9. května

Božské vědomí má dva druhy:
Vědomí „JÁ“ a Vědomí „JÁ JSEM“.
Vědomí „JÁ“ odhaluje Pravdu, že jsem všeprostupující.
Vědomí „JÁ JSEM“ odhaluje pravdu, že mé bytí a já jsme jedním.

10. května

Bůh má přívlastky jen tehdy,
když se Bytí a Vědomí odhalují,
aby okusili všeposilující Blaženost.

11. května

To, co sám nepoužíváš, nedávej druhým.
Například rady.

12. května

Když s tebou chtějí mluvit pochyby,
tvá odpověď „Ne“ je tou skutečnou odpovědí.

13. května

Má mysl oceňuje pravdu, když ji vidí.
Mé srdce obdivuje pravdu, když ji cítí.
Mé tělo uctívá pravdu tehdy, když ji chápe.
Má duše miluje pravdu jednoduše proto, že pravda existuje.

14. května

Bůh na mě myslí.
Co více mohu chtít?
Bůh mě miluje.
Co více mohu potřebovat?
Myslím na Boha.
Protože On je jedinou Myšlenkou.
Miluji Boha.
Protože On je jedinou Láskou.

15. května

Udržuj svou mysl soustředěnou na Boha.
Tvé marné myšlenky budou přeměněny na plodné ideje,
tvé plodné ideje na planoucí ideály
a tvé planoucí ideály na všenaplňující NEKONEČNOST.

16. května

Protože jsi to ty,
kdo chce mít to,
co nemá,
udělej tady a teď to,
co neděláš.

17. května

Představivost mě nese do nebes, abych spatřil Boha.
Inspirace mě nese do nejvzdálenějšího koutu zeměkoule, abych spatřil Boha.
Aspirace mi říká, že mi přinese Boha shora.
Vize mi říká, že mi přinese Boha z dálky.
Realizace mi říká, že nemusím nikam chodit, abych spatřil Boha.
Jít kamkoliv ven, abych spatřil Boha, bude čin naprosté hlouposti.
Aby Bůh přišel odjinud ke mně, je absurdita.
Bůh je tam, kde jsem já.

18. května

Má pokora neznamená, že chci, aby mě svět ignoroval.
To není žádná pokora.
Má pokora chce, abych ani nezakrýval svou nevědomost, ani nepředváděl své poznání.
Být se sebou násilně nespokojený a proklínat svůj osud není znamením pokory.
Pravými znameními pokory jsou neustálá aspirace
a vnitřní pláč člověka pro více míru, světla a blaženosti.

19. května

Je Bůh udiven naší hloupostí, neupřímností a nevědomostí?
Ne.
Proč?
Protože přes všechny zřejmé překážky ví, kdy a jak vyčistí cestu vedoucí k našemu Cíli.

20. května

Víra.
Co je víra?
Je to ta nejbezpečnější cesta k Osvobození.
Oddanost.
Co je oddanost?
Je to ta nejrychlejší cesta k Osvobození.

21. května

Odříkání.
My jej potřebujeme.
Odříkání.
My jej chceme.
Ale jak ho můžeme mít?
Můžeme ho mít ve chvíli,
kdy v našem srdci vytryskne láska k Bohu.

22. května

Člověk nemusí ztratit svou individualitu.
Musí pouze cítit a uvědomit si,
že jeho individualita je všemu sloužící a všeprostupující osobnost.

23. května

Co je to strach?
Strach je horečka naší aspirující duše.
A kdo je zodpovědný za tento strach?
Člověk, nevědomá mysl.

24. května

Kdy je člověk skutečně nemocný?
Je nemocný pouze tehdy,
když je jeho mysl prostá víry
a jeho život prostý slibu.

25. května

Lidská osobnost a realizace Boha spolu navzájem nemluví.
NIKDY.

26. května

Kdy nejsme pomocníky vnitřního zločinu?
Jen když cítíme, že Bůh je a Jeho nepřítomnost není nic jiného než naše smrt.

27. května

Bůh je Pokušení téměř nevyhnutelné.
Bůh je Spasení vždy božsky zbožňováníhodné a nanejvýše neomylné.
Naše toužící srdce pláče pro Boha Pokušení.
Naše aspirující srdce pláče pro Boha Spasení.

28. května

Slabost je lžička.
Pochybnost je pomalý jed.
Ego je šálek.

29. května

Dušeplné srdce se chová jako blázen, když cítí, že nemůže žít bez mysli.
Uvězněná mysl se chová jako blázen, když si myslí, že může žít bez srdce.

30. května

Plakat pro Boha je znamením
SCHOPNOSTI srdce.

Plakat pro Boha je znamením
DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ mysli.

31. května

„Buď jako strom.
Strom dává stín i tomu, kdo mu uřízne větve.“

    — Sri Čajtanya

Ó Nevědomosti!
Chci být stromem soucitu.
Ó Člověče!
Chci být stromem odpuštění.
Ó Nebesa!
Chci být stromem aspirace.
Ó Země!
Chci být stromem trpělivosti.

Červen

1. června

Člověk potřebuje svobodu.
Bůh dává svobodu.
Co je svoboda?
Svoboda je Boží oběť
a lidská zázračná síla.

2. června

Žádné odříkání nemůže být nařízeno.
Žádné odříkání nemůže být vyžadováno.
Odříkání musí vyrůstat z nitra.
Odříkání musí proudit z vnějšku.
Člověk se zříká marnosti své noci nevědomosti.
Bůh ohlašuje Člověka, Světlo Nekonečna.

3. června

Víra je mocná Boží síla v člověku.
Oddanost je mocná lidská síla v Bohu.
Víra nese člověka do srdce Boha.
Oddanost nese Boha do srdce člověka.

4. června

Má vize mi říká,
že Bůh je uvnitř srdce mé realizace.
Má realizace mi říká,
že Bůh je uvnitř srdce mého odhalení.
Mé odhalení mi říká,
že Bůh je uvnitř srdce mé blaženosti.

5. června

Atom mě naučil, že malé věci se počítají — nejvíce.

6. června

Nemusím truchlit proto, abych byl utěšen.
To, co potřebuji proto, abych byl utěšen, je moudrost.
Tato moudrost je zároveň příčinou a následkem mé spontánní a dušeplné činnosti.

7. června

Chudoba mého srdce mě nikdy nemůže vzít do Království Nebeského.
Vše milující a vše objímající hojnost mé duše mě samotná může vzít do Království Nebeského.

8. června

Neodpouštím lidstvu, abych mohl získat odpuštění od Boha.
Odpouštím lidstvu, abych potěšil Boha,
protože lidstvo mi opět a opět odpouštělo,
když jsem o lidstvu mluvil špatně.

9. června

Pravda, jedině mé srdce čistoty může spatřit Tvář Boha.
Stejně tak pravda, mé srdce nečistoty není Bohem opomíjeno.
Naopak, o nečistotu mého srdce dobře pečuje neustálý Soucit Boha.

10. června

Jsi tvůrce míru.
Proto jsi dítětem Boha.
Já jsem ničitel míru
a přesto cítím,
že mě Bůh dychtivě očekává.

11. června

Jestliže si tě svět nevšímá, hanobí tě a nenávidí tě proto, že miluješ pouze Boha, pak musím říci, že jsi ve své lásce k Bohu udělal vážnou chybu.
Zapomněl jsi milovat lidstvo, které je jiným jménem pro Boha.

12. června

Nekonám proto, abych oslavil svého nebeského Otce.
Konám proto, abych naplnil svého Otce, který je v Nebi.
A také konám proto, abych toho stejného Otce projevil na zemi.

13. června

Nevyhnutelné nebezpečí odsouzení mi nezabrání v zabíjení druhých.
Nevyhnutelné nebezpečí odsouzení mi nezabrání, abych se nezlobil na své bratry.
To, co mi brání v zabíjení druhých, je vnitřní a vnější jednota mého života s nimi.
A to, co mi brání, abych se nezlobil na své bratry, je můj upřímný zájem o jejich nevědomost.

14. června

Jóga je hledání Seberealizace.
Seberealizace končí buď v absolutním zřeknutí se sebe,
nebo v naprostém projevení Boha.

15. června

Věda mi říká, co je svět a jak svět vypadá.
Jóga mi říká, co jsou lidské problémy a jak mohou být vyřešeny.

16. června

Nic nemůže zdokonalit a nezdokonalí vzdělání bez dokonalosti v Seberealizaci

17. června

Pravá jóga a život jdou společně.
Nesnaž se je oddělovat.
Budeš-li se je snažit oddělovat, neuspěješ.
Jóga a život jsou neoddělitelné tak jako Stvořitel a Jeho Stvoření.

18. června

Jóga je moudrostí duše.
Tato moudrost má, co se týká vnitřního života člověka, poslední slovo.
Věda je výsledkem tázání mysli.
Dnešní fyzický svět je bez vědy bezvýznamný.
Dnešní fyzický svět je bez duchovnosti zbytečný.

19. června

Když se snažíme vyjádřit zkušenost Nekonečného Vědomí,
náš lidský jazyk ztratí všechnu svou sílu vyjadřování.
Co máme pak dělat?
Musíme zůstat tiší.
Hle!
V mžiku si uvědomíme,
že Ticho je nekonečně výmluvnější a plodnější než slova.

20. června

V józe dýchá Seberealizace.
Seberealizace ztělesňuje sebedokonalost.
Sebedokonalost je následována absolutním projevením Boha.

21. června

Jóga vede život ke zkušenosti bytí.
Můžeš to nazývat teoretickou zkušeností.
Jóga vede život k naplnění bytí.
To musíš nazývat praktickou zkušeností.

22. června

Jestliže mě někdo uhodí na pravou tvář, tak mu nenastavím svou levou tvář.
Miluji ho, a právě proto, že ho miluji, nechci, aby vstoupil do hlubší nevědomosti.

23. června

Miluji své nepřátele ze dvou důvodů:
inspirují mne, abych rozpoznal svou slabost.
Také mne inspirují, abych zdokonalil svou nedokonalou přirozenost.

24. června

Když dávám almužnu, dovolím své levé ruce, aby věděla, co dělá má pravá ruka, a tak má levá ruka dostane okamžitou inspiraci následovat pravou ruku.

25. června

Modlím se v chrámech, kostelech, synagogách, na ulicích a v restauracích ne proto,
že bych chtěl ocenění a obdiv druhých, ale proto,
že chci být nejoddanějším dítětem své matky — Inspirace
a svého otce — Aspirace.

26. června

Opakuji Boží Jméno ne proto,
že bych cítil, že opakováním Božího Jména budu schopen otevřít Boží Uši,
ale proto, že Ho vidím v různých podobách vnitřní krásy pokaždé,
když opakuji Jeho Jméno.

27. června

Nesoudím nikoho ne proto,
že bych se obával, že budu souzen ostatními,
ale proto, že mému soudu nutně musí chybět vnitřní uspokojení a čistá radost.

28. června

Pravda, tam, kde je můj poklad, tam bude také mé srdce.
Nyní, co je mým pokladem?
Boží Soucit, jedině Boží Soucit.

29. června

Někdo řekl: „Když se dítě sousedů chová špatně, tak je mladistvým delikventem; když to dělá tvé dítě, tak pouze prochází obdobím.“

Když mé duchovní děti dělají něco špatně, cítím, že jsem to já, kdo prochází kritickým obdobím.

30. června

Někdo řekl: „Myšlenky některých lidí potřebují umýt více než jejich těla.“

Autor je skutečným čtenářem myšlenek.
Ukradl tajemství, ale ne posvátnou zkušenost duchovních učitelů.
Duchovní učitelé smývají špínu druhých, ne proto, že by cítili, že jsou velcí a šlechetní, ale proto, že jejich láska k druhým je s nimi činí úplně a neoddělitelně jedním.

Červenec

1. července

Bůh nechce zotročit člověka zázrakem.
Chce vést člověka skrze objetí.

2. července

Patřím svému Milovanému.
Hle, Jeho spontánní Láska proudí ke mně.
Můj Milovaný patří mně.
Hle, můj spontánní pláč mě nese k Němu.

3. července

Vysvobození je dokonalým projevením odříkání.
Odříkání je objetím všenaplňujícího světla svobody.

4. července

Někteří říkají, že zlo je zmýlené dobro.
Já říkám, že zlo je následovníkem dobra;
zlo kráčí ve šlépějích dobra.

5. července

Můj student ke mně přišel a řekl, že spáchal osudný hřích.
Také se modlil k Bohu, aby mu odpustil.
Ale není si jist, zda mu Bůh odpustil nebo ne.
Ujistil jsem ho, že mu Bůh odpustil, neboť již dále nedělá tu špatnou věc.

6. července

Neobávej se zla.
Buď však vždy veselý, když konáš dobro.
Zlo tě brzo opustí, neboť zlo na dobro nesmírně žárlí.

7. července

Pro mě vše začíná v poloviční obnaženosti pravdy
a končí v plné obnaženosti pravdy.

8. července

Nebezpečí bezelstnosti jsou také ničivá.
Ve svém neustálém prožitku duše dokážu zabít a zabiji všechna nebezpečí.

9. července

Zemřu i tehdy, když budu chtít poznání proti Boží Vůli.
Přežiji a budu osvícen i tehdy, když budu chtít nevědomost poté,
co jsem se zcela nabídl Boží Vůli.

10. července

Jsem věčným obrazem Boha.
Bůh, na rozdíl od mého objevu,
ve mně nachází dokonalou dokonalost.

11. července

Člověk má dvě zkušenosti:
zkušenost zodpovědnosti své duše
a zkušenost hlouposti svého těla.

12. července

Každé ráno znovu získávám svou svobodu.
Také každý večer dělám to samé.
Co je mou svobodou?
Mou svobodou je aspirace mé duše
a Soucit Božího Srdce.

13. července

V mé svobodě je mé tvoření.
V mém tvoření je má činnost.
V mé činnosti je Boží zodpovědnost.

14. července

Bůh je vždy dychtivý podělit se se mnou o to, co má — Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost.
Běda jsem to já, kdo není ochoten se s Ním podělit o své pochyby, své otroctví a svou nevědomost.

15. července

Ó Bože, nechť je tvůj ráj jen pro tebe.
   Je tvůj.
Dej mi tuto Zemi.
Přeměním ji na svůj ráj.

16. července

Milujeme Boha, protože cítíme, že jednoho dne nás také On bude milovat.
Bůh nás miluje, protože Jeho srdce ho přinutilo nedělat nic jiného než nás milovat.

17. července

Pokora není dobrovolná, chtěná ctnost.
Je to vnitřní stav vědomí, který cítí čistou radost ve svém vyjádření.

18. července

Jsem hrdý na svého Boha,
protože je nanejvýš Velký.
Můj Bůh je na mne hrdý,
protože jsem dušeplně pokorný.

19. července

Zákon není láska.
Ale láska je zákonem.

20. července

Krása není pravda.
Ale pravda je krásou.

21. července

Milost není Bůh.
Ale Bůh je Milostí.

22. července

Nevědomost není člověk.
Ale člověk je nevědomostí.

23. července

Když Boží Vůle není mou vůlí,
kdokoliv se může odvážit být mým pánem.

24. července

Chci svobodu pro sebe a svůj život.
Bůh chce nezávislost pro mě a můj život.
Svobodu od nevědomosti chci.
Bůh chce, abych byl svobodný od všeho.

25. července

Tělo je skutečnost,
která hledá jiné skutečnosti.
Duše je skutečnost,
která hledá pouze Boha.

26. července

Miluji život, protože Bůh je Život.
Miluji Boha, protože jen Bůh ví a říká mi,
že On a já jsme jedním.

27. července

Člověk touží po Nekonečném.
Jednoho dne bude vlastnit Nekonečné.
Poté, co bude Nekonečné vlastnit, si uvědomí,
že byl vždy tím Nekonečným.

28. července

Porozumět Pravdě znamená dosáhnout Pravdy.
Neporozumět Pravdě znamená zmařit Pravdu.

29. července

Miluj lidstvo a pak si dělej s lidstvem cokoliv, co chceš.
Miluj Božské a pak dělej cokoliv, co Božské chce, abys dělal.

30. července

Když sloužíme lidstvu, Bůh nás miluje.
Když sloužíme Bohu, lidstvo i Bůh nám slouží.
Bůh nám slouží se Svým oduševnělým Zájmem.
Lidstvo nám slouží se svým zasvěceným pocitem jednoty.

31. července

Má aspirace chce dosáhnout to Nejvyšší.
Má meditace chce vstoupit do hloubky vesmíru.
Má realizace mi odhalila, že nemusím nikam chodit.
Mám vše a jsem ve všem.

Srpen

1. srpna

Své spící tělo nabízím Soucitu svého Boha.
Své snící tělo nabízím Lásce svého Boha.
Své plačící tělo nabízím Zájmu svého Boha.

2. srpna

Abych zasel semínko,
potřebuji čistotu a upřímnost.
Abych sklidil výsledek,
potřebuji aspiraci a meditaci.

3. srpna

Čin je otroctvím,
když miluji pouze svůj život.
Čin je svobodou,
když miluji život světa.

4. srpna

Láska je zkušeností sama o sobě.
Je moudrostí světla naší duše.

5. srpna

Pozdvihl jsem své oči, abych viděl Nebe.
Nespatřil jsem ho.
Zavřel jsem oči, abych cítil Nebe.
Necítil jsem ho.
Myslel jsem na Boha.
K mému největšímu překvapení Bůh řekl,
že nejsem jen Nebem, ale Jeho Nebem.

6. srpna

Odevzdání se Boží Vůli je nejvyšším uvědoměním si naší skryté síly.

7. srpna

Nesnaž se přibližovat k Bohu se svou přemýšlející myslí.
To může pouze podnítit tvé intelektuální myšlenky, činy a přesvědčení.
Snaž se přibližovat k Bohu se svým plačícím srdcem.
To probudí tvé dušeplné, duchovní vědomí.

8. srpna

Aspirantův duchovní růst je potichu získáván v lásce.
Jeho růst je tajně vyživován v oddanosti.
Jeho růst je dokonale rozvinut v odevzdání.

9. srpna

Láska zrychluje činnost.
Oddanost vyzařuje pokoru.
Odevzdání násobí dokonalost.

10. srpna

Je pouze jeden cíl, a tím cílem je dokonalá dokonalost.
Tato dokonalá dokonalost neomezuje ani není omezena pozemskými či nebeským dosaženími.

11. srpna

Když ze srdce přichází inspirace a z duše aspirace,
pak od Boha přichází osvobození.

12. srpna

Přemýšlení nad božskými myšlenkami je zasvěcená služba lidstvu i božskému.
Přemýšlení nad nebožskými myšlenkami zabíjí božskou hrdost Boha na člověka
a oslabuje svazek blízkosti a jednoty člověka s Bohem.

13. srpna

Žiji se svou uspokojující možností.
Své příležitosti jsem odevzdal lidstvu.
Své zodpovědnosti jsem nabídl Bohu.

14. srpna

Zodpovědnost není žádnou úzkostí.
Zodpovědnost je možností příležitosti vrcholící v nevyhnutelném naplnění.

15. srpna

Aspirace se pro tebe stane pouhou rutinou,
jestliže každý den neobnovíš svou inspiraci.
Jak můžeš mít každý den novou inspiraci?
Můžeš ji mít pouze tím,
že budeš každý den intenzivně milovat svou lásku k Bohu.

16. srpna

Představivost není žádný sebeklam.
Představivost je cesta, která vede člověka k životu praktičnosti,
ve kterém leží pravé lidské naplnění.

17. srpna

Mysl potřebuje přenos myšlenek.
Srdce potřebuje dopravu a dovoz pocitů.
Duše potřebuje tichý rozhovor.

18. srpna

Je pouze jediná duchovní Matka.
Je to Bůh ve svém ženském aspektu.
Má tři jména:
Bůh Soucit, Bůh Zájem a Bůh Dokonalost.

19. srpna

Bůh je to ”já jsem” v člověku.
Člověk je lodí snu Boha.

20. srpna

Nemoc je nedokonalost.
Slabost je omezení.
Smrt je překážka.

21. srpna

Mysli na Boha.
Boží Milost bude pro tebe plakat.
Mysli na Boží Milost.
Bůh s celou Svou slávou bude navždy tvůj.

22. srpna

Oběť je obvyklým místem pro setkání člověka a Boha.
Obětí člověka je jeho nevědomost.
Obětí Boha je Jeho Soucit.

23. srpna

Meditace je jazykem duchovnosti.
Duchovnost je jazykem jednoty.
Jednota je jazykem Božskosti.

24. srpna

Pravda je zároveň inspirující a vyzývající.
Máme nekonečně více skryté Pravdy, než kolik ji používáme.
Když nás Pravda inspiruje, vyzýváme překypující nevědomost života.
Hle, Vítězství je dosaženo.
Můžeme se osvobodit z toho, že žijeme poloviční život.

25. srpna

Mysticismus není pouze lidským přesvědčením, ale božskou vírou.
Tato víra je tvořivým principem života.
Mysticismus je také vnějším vyjádřením vnitřního proudění života člověka.

26. srpna

To, co máš ty, je usuzující mysl.
To, co má on, je neměnný strach.
To, co mám já, je neúnavná netrpělivost.
To, co má Bůh je neselhávající Láska.

27. srpna

”Ó Nejvyšší, jsem unaven.
Potřebuji odpočinek.”
   
”Mé dítě, není nic takového jako odpočinek.
Je pouze jedna pravda a tato pravda se nazývá naplnění v sebenabízení.”

28. srpna

Ó Nejvyšší, bezvýhradně jsem se otevřel vůči vstupujícímu proudu tvé Milosti.
Nastal čas vzájemného přijetí.
Ty požehnáš můj život myšlenkou božské svobody.
Já naplním tvůj život svým světem zářící oběti.

29. srpna

Usuzující mysl je příliš slabá, aby cítila dech mysticismu.
Mysticismus je dnešním ideálem.
Zkušeností zítřka.
Realizací pozítří.

30. srpna

Život je rozlehlý.
Stejně tak i mystika.
V mystice se život rozvíjí do čistoty.
V životě se mystika rozvíjí do jistoty.

31. srpna

Nesnaž se změnit svět.
Neuspěješ.
Snaž se svět milovat.
Hle, svět je změněn.
Změněn navždy.

Září

1. září

Je pouze jedna beznadějná úloha a tou úlohou je snažit se pochopit tajemství vesmíru před tím, než člověk objevil sám sebe a porozuměl sám sobě.

2. září

Není špatné se ptát.
Ale tázající se mysl musí být ochotna se odevzdat konstruktivním myšlenkám.
Je-li tázající se mysl živena destruktivními myšlenkami, pak zde nemůže být žádné světlo, pouze tma; žádný život, pouze smrt.

3. září

Přeji si být věčným studentem;
já vím, že mám vždy něco navíc, co se učit.
Budu mít něco navíc, čím se stát a být.

4. září

Nejvyšší dobro se nalézá v pravdě
a pravda je dechem blaženosti.

5. září

Naše vitálno miluje, aby bylo milováno.
Naše srdce miluje, proto může být také milováno.
Naše duše pouze miluje oddaně a věčně.

6. září

Mé vidění pravdy může být nejistým faktem života.
Podobně, mé pocity také.
Ale nikdy, nikdy mé vrůstání do pravdy.
Mé vrůstání do pravdy je nejjistějším faktem mého života.

7. září

Království myšlenek a ideálů není pravou vlastí duše.
Království vše vidící, do všeho rostoucí a vším se stávající Vůle,
je nepochybně pravou vlastí duše.

8. září

Na rozdíl od říše Vůle, je říše myšlenky v našem denním životě nejen nekonečně viditelnější, ale je také rozdělena.
Proto se staňme říší Vůle, abychom dosáhli Pravdy a stali se Pravdou celou.

9. září

Povaha je tvé tělo.
Pověst je tvůj kabát.
Povaha je duše tvého života.
Pověst je tvůj vytoužený cíl.

10. září

Ideálním životem je život oběti.
V oběti samotné leží pravé naplnění božských možností v člověku s jasným porozuměním životu vně.

11. září

Upřímnost říká: ”Nevím, kde je Bůh”.
Bůh říká: ”Jsem v samotném tvém dechu a nikde jinde.”

12. září

Láska mluví a snaží se říct pravdu.
Oddanost mluví, ale ne vždy říká pravdu.
Odevzdanost mluví a nemůže dělat nic jiného,
než říkat pravdu.
Vždy.

13. září

Když vidíme přírodu lidským okem, vidíme přírodu jako neuspokojivé vyjádření smyslu světa.
Ale, když vidíme přírodu světlem naší duše, vidíme přírodu jako nejuspokojivější zkušenost Boha v procesu Jeho dokonalé Dokonalosti.

14. září

Nemuč lháře.
Je již mučen, protože je pro něj těžké komukoliv věřit.

15. září

Je a může být pouze jediná definice dnešního člověka: ”Člověk Bůh zítřka”.

16. září

Pravé poznání je výsledkem činnosti duše.
Je to osvícení duše,
které činí poznání ve vnitřním světě dokonalým
a ve vnějším světě nesmrtelným.

17. září

Všenaplňující Milost Boha přesahuje všechno lidské chápání.
Neustálá jednota člověka s nevědomostí přesahuje chápání jeho duše.
Ačkoliv je Bůh všepřesahující, dostává radost z toho,
že je poután nevědomostí i věděním.

18. září

Individualitu mi dal Bůh v okamžiku mého narození.
Osobnost dám já Jemu v okamžiku své smrti.

19. září

Má duše je jedinečnou zkušeností Boha.
Můj život je nejmocnější jistotou Boha.
Transformace mé přirozenosti je nejvznešenějším ujištěním Boha.

20. září

Pýcha mě pohlcuje, když říkám,
že jsem jedinou volbou a nadějí Boha.
Nevědomost mě pohlcuje, když říkám,
že jsem neúspěchem Boha, naprostým neúspěchem.

21. září

Mnohoznačnost je písní mysli.
Možnost je písní srdce.
Nevyhnutelnost je písní duše.
Mnohoznačnost pláče.
Možnost se pokouší.
Nevyhnutelnost létá.

22. září

V člověku je činnost Boha.
V Bohu je jistota člověka.
V činnosti Boha je lidská nesmrtelnost.
V jistotě člověka je Boží Skutečnost.

23. září

Co je pravá radost?
Pravá radost je spojené lidské poznání Boha
a Boží láska k člověku.

24. září

Ó Bože, když se cokoliv týká mne,
učiň proud mého jazyka tak omezený,
jak je to jen možné.
Také Tě prosím,
abych v žádném případě neupustil od tohoto svého dušeplného slibu.
Patřím Bohu.
Co více potřebuji dodat ke své slávě, hrdosti, dosažení a naplnění?

25. září

Nepouštím se do oceánu nejistoty, když říkám,
že Bůh pro mne udělá vše.
Můj Bůh již pro mne vše udělal tím,
že rozťal divoká pouta strašlivé nevědomosti.

26. září

Když vstoupím na půdu země duše a odsud se nejradostněji zavážu,
že probudím a budu pomáhat svému tělu,
okamžitě spatřím,
že mé výsledky se slavně vyrovnaly mým nejoptimističtějším očekáváním.

27. září

Má hrdost na Boha je ospravedlnitelná,
protože jsem jeho věrné dítě.
Má hrdost na nevědomost je omluvitelná,
protože můj život je nevědomou a neosvícenou nevinností.
Ale nemohu očekávat, že budu omlouván provždy.

28. září

Bůh pro mne velmi těžce pracoval
a já se těším z nejvzácnějších vzpomínek na jeho neúnavná úsilí.
Ve světě Boha mám svou vlastní místnost: ”Vděčnost.”

29. září

Kořím se před velikostí porozumění své duše:
zbožštění mého fyzického vědomí,
transformace mého vnějšího těla,
pravé ztělesnění Boha ve mně
a dokonalé projevení Boha v průběhu stávání se.

30. září

Ó Pane, můj život oplývá nezbytnostmi
a já se těším z těchto požehnání v jejich nejplnější míře.
Ó Pane, tobě nabízím to, co mám, a to, čím jsem.
Ty mi dáváš pouze jedinou věc: sílu odevzdání.

Říjen

1. října

Upřímnost je příležitostí něco říct.
Čistota je příležitostí něco udělat.
Pokora je příležitostí něčím být.

2. října

Obrať svou pozornost k vnitřním zákoutím svého života.
Hle, Bůh se na tebe usmívá a máš všechny důvody očekávat věčnou Radost.

3. října

Strach je horečkou aspirace.
Pochyby jsou srdečním selháním aspirace.

4. října

Co znamená, když říkám, že jsem nepostradatelný?
Znamená to, že jsem byl včera moudřejší, než jsem dnes.
Co znamená, když říkám, že skutečně a opravdově potřebuji Boha?
Znamená to, že jsem dnes nekonečně moudřejší, než jsem byl včera.

5. října

Prohlásil jsem, že si přeji milovat svět.
Ó Pane, dej, ať si uvědomím důležitost postoje,
se kterým se budu muset postavit před svět.

6. října

Když je aspirantovo nepodmíněné odevzdání se Boží Vůli úplné,
Bůh pro něj vytesá věčné místo nejen v lůně Svého stvoření,
ale i v Dechu Svého Života.

7. října

Ó člověče, kdy si budeš vědom skutečnosti,
že uvnitř sebe s úsměvem a tajně chováš přítomnost spousty zločinců?
Nech mě říci jména jen několika z nich:
1.
Jedovatá pochybnost.
2.
Ošklivá myšlenka.
3.
Špinavá žárlivost.
4.
Škrtící strach.
5.
Hrozivé úzkosti a starosti.
Vyžeň je ze svého života.
Hle, tvůj život roste do Boží nejvyšší hrdosti.

8. října

Mezi strachem a pochybami nevol ani jedno.
Mezi Bohem a Pravdou si zvol kterékoliv.
Mezi realizací a odhalením vol obojí.

9. října

Všichni velcí lidé vypadají zdálky skvěle.
Všichni duchovní lidé vypadají zdálky oduševněle.
Všichni vůdcové, obzvlášť političtí vůdcové, vypadají zdálky starostlivě.
Buď opatrný!

10. října

Pravda, každý má své přednosti.
Ale v mém případě vím a cítím,
že mé vědomé vnímání VĚČNÉHO NYNÍ
je mou jedinou předností.

11. října

Hořkosti života existují a vyvstávají,
protože váháme bojovat bitvu až do hořkého konce poté,
co jsme si uvědomili,
že Pravda je Bůh a Bůh je Vítězství.

12. října

Předtím, než budeš myslet,
spřátel se s lidstvem.
Předtím, než budeš jednat,
spřátel se s Božskostí.

13. října

Je velký rozdíl,
zda Bůh myslí na nás
nebo zda my myslíme na Boha.
Když Bůh myslí na nás,
můžeme se těšit ze svého života v nejplnější míře.
Když ale my myslíme na Boha,
musíme být oduševněle vědomí, dbalí a opatrní.

14. října

Přišel jsem na tento svět zlepšovat
a ne dokazovat.
Zlepšení je z duchovního hlediska evoluce.
Tato evoluce je vlastní evolucí Boha ve mně a skrze mě.

15. října

Nesnaž se polapit druhé svým domýšlivým věděním.
K tvému velkému překvapení tě polapí oni svou zdlouhavou nevědomostí.

16. října

Nezapomeň,
že osvobození sousedí s nevědomostí,
realizace sousedí se zklamáním
a Božskost sousedí s lidstvem.

17. října

Bůh se nemusí dívat shora.
Já se na Něj nemusím dívat zdola.
On a já jsme vždy spolu,
tentýž Sen a Skutečnost.

18. října

Bůh má Pravdu.
Člověk zná Pravdu.
Bůh je Pravda.
Člověk se stává Pravdou.

19. října

Boží Milost je spásou člověka.
Lidský život je Soucitem Boha.
Bůh je činností v člověku.
Člověk je smyslem Boha.

20. října

Znal jsem stáří své duše.
Ale stáří svého těla musím spočítat.
Když jsem v duši, určuji si své vlastní stáří.
Když jsem v těle, mé stáří určuje kalendář.

21. října

Tvoř knihy.
Člověk tě může buď milovat, nebo nenávidět.
Tvoř sebe.
Bůh ti žehná.
Člověk tě miluje.
Nakonec budeš překvapen objevem,
že Bůh i člověk jsou na tebe opravdově hrdí.

22. října

Chceš-li upřímně mír ve vnějším světě,
pak nabídni všechnu svou moudrost.
Chceš-li upřímně mír ve vnitřním světě,
pak nabídni všechno své ticho.

23. října

Vděčnost nabízená lidstvu realizovanými dušemi,
vděčnost větší, než je třeba,
je s velkou pravděpodobností nepochopena.
Má učitelka Zkušenost mě vlídně naučila tuto pravdu.

24. října

Naděje říká: „Činnost je snadná.“
Inspirace říká: „Činnost je snadnější.“
Láska říká: „Činnost je nejsnadnější.“

25. října

Lidé mají přátele, mnoho přátel.
Já mám jednoho přítele, pouze jednoho, svého starého dobrého přítele — Boha.
On říká, že jsem Jeho duše.
Já Mu říkám, že je mým jediným CÍLEM.

26. října

Práce je potěšením,
když si přeji být milován světem.
Práce je mučením,
když chci milovat svět.

27. října

Ten, kdo nemá žádnou víru v Boha,
musí mít alespoň nějakou víru v osud.
Ten, kdo nemá žádnou víru v osud,
musí mít alespoň nějakou víru v nevědomost.
Člověk jednoduše nemůže uniknout z pasti víry.

28. října

Mluvil jsem o sobě špatně.
Svět se stal mým soucitným přítelem.
Mluvil jsem o sobě dobře.
Svět se stal mým nejhorším nepřítelem.
Mluvil jsem špatně o světu.
Svět tomu váhal uvěřit.
Mluvil jsem dobře o světu.
Svět cítil, že to není dost,
že si zaslouží mnohem více.

29. října

Jsou dva důvody, proč nemluvím s pochybami.
Pochyby mi říkají, že mě svět nemá rád
a že nepotřebuji Boha.

30. října

Upřímnost je blázen, když si myslí,
že nemůže žít bez strachu, pochyb a úzkosti.
Aspirace je blázen, když si myslí,
že může žít bez upřímnosti.

31. října

Pro realizaci můžeš dělat to,
co dělají druzí,
ale pro odhalení a projevení musíš dělat to,
co Nejvyšší chce, abys dělal.

Listopad

1. listopadu

Odevzdání musí udávat směr.
Aspirace musí poslouchat.

2. listopadu

Dokonalost,
když aspirace je realizací
a realizace je projevením.

3. listopadu

Jestliže se opravdu chceš pozdvihnout nad sebe sama,
pak musíš dávat přednost dnešku před včerejškem,
nepodmíněnému odevzdání před svými vytouženými a slavnými dosaženími.

4. listopadu

Hned za věčně nepodmíněným odevzdáním
je jeho spontánně oduševnělé oceňování.

5. listopadu

Aspirace duše a pokora života
musí být znovu oddány
a musí spolu žít navěky.

6. listopadu

Je-li oduševnělá vděčnost jménem tvého života,
pak můžeš nanejvýš mocně vysílat sám sebe k Bohu.

7. listopadu

Oběť je jedinou skutečnou věcí v aspirujícím životě.
Radostí oběti je obětovat.
Když obětuješ to, co máš, staneš se tím, čím je Bůh.

8. listopadu

Chceš-li přitahovat svět,
pak řekni světu,
že tvé jméno je láska.
Chceš-li držet svět,
pak řekni světu,
že tvé jméno je oddanost.
Chceš-li získat svět,
pak řekni světu,
že tvé jméno je odevzdání.

9. listopadu

Podstatou mé lidské osobnosti je Bůh, věčně Milující.
Podstatou mé božské Individuality je Bůh, věčně Milovaný.

10. listopadu

Nevědomý člověk utíká pryč s nevědomostí.
Neaspirující člověk utíká pryč od Boha.
Aspirující člověk utíká s nevědomostí rychle k Bohu,
připraven ji položit k Jeho Nohám
a nechat ji přeměnit na božské poznání.

11. listopadu

Aspirace získává Pravdu.
Realizace užívá Pravdu.
Projevení naplňuje Pravdu.

12. listopadu

Myslet občas na vnější bezmocnost člověka je dobré,
ale myslet stále na vnitřní sílu člověka je nekonečně lepší.

13. listopadu

Víš-li, jak čekat na Boha,
Bůh k tobě jednoho dne určitě přijde.
Ale tvá meditace ti může dát
a dá ti rychlejší a lepší výsledky.

14. listopadu

Lidský důraz je dnes na síle,
ale božský důraz je na míru.

15. listopadu

Plačící srdce vždy objevuje pravdu tím,
že chodí na vnitřní hodiny.
Zlomené srdce objevuje pravdu náhodně,
ba jen při vzácných příležitostech.

16. listopadu

Neaspirující osoba věří podle toho, čeho dosahuje.
Aspirující osoba dosahuje podle toho, čemu věří.

17. listopadu

Žij v neupřímnosti své mysli a poznáš,
že jsi udělal více,
než byla tvá povinnost.
Žij v upřímnosti svého srdce a poznáš,
že můžeš udělat nekonečně více,
než jsi dosud udělal.

18. listopadu

Jsou tři druhy aspirantů:
politováníhodní, neschopní a schopní.
Jsou tři druhy realizovaných duší:
ty, co dávají sliby,
ty, co se pokouší plnit sliby,
a ty, co plní sliby.

19. listopadu

Aspirující duše miluje Boha pro to, o čem ví, že Bůh je.
Neaspirující duše miluje Boha pro to, o čem si myslí, že Bůh má.

20. listopadu

Hraješ svou úlohu.
Přiznáváš své četné chyby.
Svět bude hrát svou úlohu.
Neomylně bude potvrzovat tvé četné ctnosti.

21. listopadu

Radost, vnitřní a vnější,
je nejvyšší nezbytností.
Potěšení, vnější a vnitřní,
je jistě nebezpečným přepychem.

22. listopadu

Když člověk cítí,
že opravdu potřebuje Boha,
pak si bere od nevědomosti více,
než si nevědomost bere od něj.

23. listopadu

Upřímný člověk je upřímnější, než vypadá.
Neupřímný člověk je více neupřímný, než si myslí.

24. listopadu

Miluji svou duši, protože mě vždy inspiruje.
Miluji své vitálno, protože vždy slibuje být.
Má duše mne miluje pro to, co jsem.
Má duše miluje mé vitálno pro to, co může být.

25. listopadu

Neztratil jsi nic ztrátou svých vnějších schopností a dosažení.
Prostota ztracena, něco je ztraceno.
Upřímnost ztracena, mnoho je ztraceno.
Čistota ztracena, více je ztraceno.
Pokora ztracena, celý tvůj vnitřní svět je ztracen.

26. listopadu

Většina z nás prodává svou realizaci dříve,
než jsme se dostali na cestu meditace.

27. listopadu

Když nerealizovaný a falešný učitel učí a káže,
buď opatrný na svou peněženku
a měj pod kontrolou svou upřímnost.

28. listopadu

Občas jsou upřímní žáci nespokojeni se svým Mistrem, když vidí,
že jejich Mistr nevaruje nebo nehubuje neupřímné a nevěřící žáky.
Upřímní žáci bohužel zapomněli,
že jejich Mistr jim opakovaně řekl,
že své srdce prodal upřímným žákům
a svou usmívající se a soucitnou tvář neupřímným žákům.

29. listopadu

Naše mysl a srdce musí rozbít své odlišnosti.
Mysl nesmí být nemilosrdně lhostejná k srdci
a srdce nesmí s radostí pomlouvat mysl.

30. listopadu

Koncentruj se!
Lidstvo tě bude mít rádo.
Medituj!
Božské tě bude milovat.
Kontempluj!
Lidstvo tě bude uctívat a Božské tě bude opatrovat.

Prosinec

1. prosince

Když myslím na Boha,
volím si svobodu.
Když Bůh myslí na mě,
mám svobodnou volbu.

2. prosince

Vždy říkám, že krása má hloubku duše.
Krása ve vnějším světě je naprostou přeměnou lidské přirozenosti člověka.
Krása ve vnitřním světě je dokonalým uvědoměním si vlastní božské Skutečnosti.

3. prosince

Aspirace si zaslouží pravdu.
Upřímnost pozoruje pravdu.
Čistota uchovává pravdu.

4. prosince

Pokus se potěšit Boha.
Bůh bude nejen potěšen tím,
co jsi pro Něj udělal,
ale také ti odpustí to,
co jsi neudělal.

Pokus se potěšit člověka.
Není zde žádná jistota,
že získáš nějaké uznání za to, co jsi udělal.
Buď ale plně připraven vyslechnout salvu kritiky za to,
co jsi pro něj neudělal.

5. prosince

Falešný učitel mluví dvakrát:
jednou, když se chvástá,
že zná pravdu;
podruhé, když říká,
že nechce pravdu ukázat.
Pravý učitel mluví dvakrát:
jednou, když říká,
že Bůh má pravdu;
podruhé, když říká,
že Bůh je pravda.

6. prosince

Měj dveře svého srdce otevřené.
Staneš se nejčistějším člověkem.
Měj dveře svého ega zavřené.
Staneš se nejjistějším člověkem.

7. prosince

Nechci mít dav obdivovatelů.
Co chci, je důvěrný přítel.
Promiňte, nepotřebuji dokonce ani důvěrného přítele.
Co potřebuji, je zájem matky a ochrana otce.
Promiňte, co opravdu potřebuji,
je Boží nejhlubší požehnané uspokojení.

8. prosince

Když žiješ v duchovnosti,
je aspirace to, co očekáváš,
ale realizace je to, co dostaneš.
Když žiješ v lidském,
je obdiv to, co očekáváš,
ale výtka je to, co dostaneš.

9. prosince

Nepodmíněné odevzdání se Boží Vůli je zdaleka nejlepší příležitostí,
protože má tak málo vnějšího soupeření.

10. prosince

Chci být upřímný.
Když miluji svět, stěžuji si na své ubohé schopnosti.
Když miluji Boha, stěžuji si na svou jistou neupřímnost.

11. prosince

Moře nevědomosti naplňuje naše četné touhy.
Slunce Poznání živí naše nekonečné potřeby.

12. prosince

Neaspirující člověk si vždy stěžuje.
Jeho stížnostem není konce.
Stěžuje si hořce,
i když požehnané příležitosti klepou přímo na jeho dveře.

13. prosince

Chceš-li být dobrým člověkem,
pak si odporuj,
když to upřímnost vyžaduje.

Chceš-li být známou osobností,
pak si neodporuj,
ani když to nezbytnost vyžaduje.

14. prosince

Jestliže jdeš k Bohu bez Květiny Lásky,
Ovoce Oddanosti a Stromu Odevzdání,
pak buď ujištěn,
že tlačíš na dveře označené „K sobě“.

15. prosince

Miluješ člověka?
Pak mu dej to, co máš:
upřímnost.

Miluješ Boha?
Pak mu dej to, čím jsi:
nevědomost.

16. prosince

Zeptal jsem se Boha, co hledá.
Řekl: „Hledám domov vděčnosti ve Svém rozlehlém světě.“

17. prosince

Srdce je bohaté,
když je tělo čisté.
Život je bohatý,
když je duše jistá.

18. prosince

Fyzičtí rodiče nevědomě odvádějí své děti od Boha.
Duchovní rodiče je vědomě vrací Bohu.

19. prosince

Jestliže se ten, kdo hledá Nekonečnou Pravdu, těší z prázdných řečí,
pak odhodlání jeho mysli, inspirace jeho srdce a aspirace jeho duše
musí nutně hladovět.

20. prosince

Prodávám své srdce světu a kupuji ho zpět.
Prodávám ho, když žiji v noci netrpělivosti,
a kupuji ho zpět, když žiji ve světle trpělivosti.

21. prosince

Dokonce i bývalý prezident Spojených států je tím, co „už bylo“.
Jestliže ale žiješ pro Boha, jen pro Boha, pak můžeš být ujištěn, že v očích lidstva i v očích Boha zůstaneš velký, stejně a věčně.
Tvá přítomnost, minulost a budoucnost nemůže nikdy upadnout v zapomnění.

22. prosince

Když obviňuji svou mysl z toho,
že krade radost mého srdce,
vždy se setkávám s naprostým odmítnutím své mysli.
Pane, co mám dělat?

„Mé dítě, neobviňuj svou mysl.
Pouze zbožňuj svou duši.
Tvá duše má sílu zaplavit tvé srdce nekonečnou Radostí.“

23. prosince

Intelektuální diskuse byla dobrá a užitečná předtím, než jste vstoupili do duchovnosti.
Ale když jste se jednou začali koncentrovat a meditovat a získávat díky své vnitřní a vyšší aspiraci vnitřní zkušenosti, nesmíte přijmout hodování rozumu.
Hodování rozumu je jedovaté pro ty, kdo chtějí realizovat Pravdu světa Za.

24. prosince

Bůh probouzí můj život Svým nejčistším zájmem.
Bůh žehná mému životu Svou nejvznešenější myšlenkou.
Bůh mne probudil.
Již nespím.
Bůh mi požehnal.
Zbavil jsem svůj život problémů.

25. prosince

Kristus vyslovil Pravdu.
Pravda existovala předtím.
Kristus se stal Pravdou.
Od té doby Pravda žije a dýchá na zemi.

26. prosince

Ježíš byl velký.
Větší bylo Jeho milosrdenství.
Největší byla Jeho oběť.

27. prosince

Při Křtu Kristus podruhé realizoval Pravdu.
Při Jeho ukřižování Jej svět realizoval poprvé.

28. prosince

Tři prchavá léta mezi Jeho Křtem a Jeho Ukřižováním.
Ale během této pozoruhodně krátké doby Jeho Otec mohl říci a také řekl to,
co rty Svého Syna hodlal říci.

29. prosince

Víme, že Petr zapřel Krista.
Také víme, že Kristus nechtěl nikoho jiného kromě Petra,
aby byl hlavou Jeho církve.

Co se z toho dozvídáme?
Bůh není vázán Svými kosmickými zákony.
Je ale vždy nádherným posluchačem
a vykonavatelem Své Nekonečné Milosti.

30. prosince

Rok končí.
Mé touhy končí.
Spoutání mého těla končí.
Nevědomost mého života končí.

31. prosince

Rok skončil.
Úloha mého malého „já“ konečně skončila.
Můj Nejvyšší mě teď učí,
jak se usmívat Jeho všepřesahujícím Úsměvem.