Je tvá mysl připravena plakat? Je tvé srdce připraveno se smát? Část 10
Astrolog naplňuje svá proroctví
Když jednomu mladíkovi zemřeli rodiče, zanechali mu spoustu peněz. Byl velmi bohatý a nemusel pracovat. Místo práce si užíval své záliby. Jeden den se zajímal o hudbu. Další den chtěl být velkým tenistou. Příštího dne to bylo něco dalšího. Protože však u ničeho nevydržel, ničeho nedosáhl. Hověl si v požitcích bohatství a plýtval penězi. Nedělal si však starosti, protože jich měl stále ještě spoustu.Začal sestavovat horoskopy a říkat lidem, co se přihodí v budoucnosti. Nikdo ho nebral vážně, protože astrologie pro něj byla jen dalším koníčkem. Přesto si ale každý rád poslechl, co řekl. Dokud z toho nebyly problémy, nikomu to nevadilo.
Jednoho dne k němu přišel na návštěvu jeho strýc a vypadal velmi smutně. „Proč jsi tak smutný?“ zeptal se ho mladík.
„Jsem smutný,“ odpověděl strýc: „protože nemám žádné peníze. Jsem v nesmírných finančních potížích.“
„Sestavím ti horoskop,“ navrhl mladík. „Uvidíme, co říká budoucnost.“
Když se astrolog podíval na strýcův horoskop, řekl: „Vidím, že do měsíce získáš šťastnou okolností tolik peněz, kolik potřebuješ.“
„Jsi si jistý?“ zeptal se strýc.
„Tvůj horoskop to jasně naznačuje.“ odpověděl mladík. „Vidím to. Jsem si jistý, že tvé finanční potíže do měsíce skončí.“
Strýc byl velice šťastný, když uslyšel, že získá nějaké peníze. Čekal den za dnem, ale nic se nedělo.
Když přišel poslední den, strýc procházel kolem domu svého synovce. Mladík stál před domem a strýc mu řekl: „Měsíc uplynul a já jsem žádné peníze nezískal. Proč takhle klameš lidi? Zanech, proboha, té astrologie. Nikdy z tebe astrolog nebude.“
Mladík řekl: „Strýčku, řekl jsem ti, abys počkal jeden měsíc. A měsíc ještě neskončil.“
„Jsi takový hlupák,“ řekl strýc. „Dnes je poslední den. Kdopak mi dá nějaké peníze? Nikdo! Jsi buď blázen, nebo lhář. O astrologii nic nevíš!“
„Ale vím,“ namítl mladík: „a vím také, že peníze dostaneš. Dnešek ještě neskončil.“
Potom takzvaný astrolog zašel do jiného pokoje a vrátil se se spoustou peněz. Předal je svému strýci a řekl: „Podívej, mé proroctví je pravdivé.“
„Ano,“ řekl strýc: „tvé proroctví se opravdu naplnilo. Jsem ti nesmírně vděčný.“
V té chvíli je míjel učitel, který neviděl, jak synovec dává svému strýci peníze. Jen zaslechl strýce, že chválí svého synovce-astrologa, protože se jeho proroctví naplnilo.
Učitel už nějakou dobu přemýšlel o tom, že k tomuto astrologovi zajde, aby mu sestavil horoskop jeho dcery. Učitel tedy přišel k mladíkovi a řekl: „Mám problém. Je na čase, aby se má dcera vdala. Můžeš mi povědět, zda má nějakou šanci, že najde dobrého manžela? Rád bych ji provdal za bohatého, vzdělaného muže, aby se nemusela starat o svou budoucnost.“
Mladík nahlédl do horoskopu jeho dcery a pravil: „Do dvou měsíců najdeš pro dceru dokonalého manžela. Z jejího horoskopu vidím, že je to dobrá dívka. Nalezneš toho pravého člověka, který si ji vezme.“
Učitel byl vzrušený a začal připravovat svatbu. Najal si dokonce i zvláštního kuchaře a služebnictvo. Dny mezitím míjely a on stále vhodného manžela nenašel. Měl však takovou víru v mladého astrologa, že věřil, že se něco přihodí.
Nakonec, když dva měsíce téměř uplynuly, zašel za astrologem a řekl mu: „Jsi si jistý, že se má dcera vdá? Všechno jsem připravil. Zařídil jsem kněze a najal zvláštní služebnictvo. Koupil jsem na její svatbu šperky. Ženicha jsem ale doteď nenašel. Co se stane, když se tvé proroctví nenaplní?“
„Proč si děláš starosti?“ zeptal se astrolog. „Je v této vesnici někdo bohatší než já? A nemyslíš si, že jsem pohledný? Nemyslíš si, že jsem vzdělaný?“
„Ty?“ podivil se učitel. „Jak bych mohl očekávat, že si vezmeš moji dceru?“
„Proč ne?“ odpověděl astrolog.
Učitel řekl: „Vezmeš si moji dceru, protože jsi bohatý, hezký a dobrosrdečný?“
„Samozřejmě!“ odpověděl mladík. „Samozřejmě! Nemusíš se strachovat. Zítra se vezmeme.“
A tak se tedy astrolog oženil s učitelovou dcerou, a tím dodržel svůj slib a naplnil své proroctví.
Jeho nová žena byla velice bystrá. Doslechla se, jak její manžel dal peníze svému strýci, protože se jeho proroctví nenaplnilo. A také věděla, že si ji musel vzít, aby bylo naplněno jeho další proroctví.
Řekla mu tedy: „Nedovolím ti, abys pokračoval v tomto povolání. Nemusíš pracovat, protože máš spoustu peněz. Ale musíš nechat sestavování horoskopů, protože o astrologii nic nevíš. Jestliže mě opravdu miluješ, potom musíš astrologie nechat. Jsi nejbohatší z vesnice, jsi zamindar (vlastník půdy a vesnický výběrčí daní). Máš mnoho služebnictva. Když zajdeš občas na pole a budeš na ně dohlížet, potom bude naše služebnictvo lépe pracovat a budeme mít skvělou úrodu. To může být tvoje práce.“
Mladík tedy každý den strávil několik hodin dohlížením na polích. Pracující byli rádi, že o jejich práci jeví takový zájem. Mladík byl šťastný, protože věděl, že každý den dosáhne něčeho pozitivního. Měl důvod každé ráno vstát z postele.
Asi o tři měsíce později k němu znovu přišel jeho strýc a povídá mu: „Synovče, znovu potřebuji peníze. Mohl bys mi sestavit můj horoskop a podívat se, zda je nějaká naděje, že získám peníze?“
Strýc doufal, že mu synovec opět dá peníze, aby naplnil své proroctví.
„Lituji,“ řekl mladík. „Nechal jsem sestavování horoskopů. Moje žena řekla, že mi to nejde, a tak jsem toho nechal.“