Otázky na téma duše

Když jsem byl po nehodě v nemocnici, měl jsem zážitek toho, co ty nazýváš vyšším já. Byla to jenom jednorázová událost, nebo budu mít takový zážitek i někdy v budoucnosti?¹

Sri Chinmoy: Pokud to bude Vůle Nejvyššího, můžeš mít takový zážitek znovu. Vím však, že už jsi měl mnohem vyšší zážitek, než je ten z nemocnice.

Mám pocit, že moje duše je mou životní silou. Je to tak ve skutečnosti?

Sri Chinmoy: Máš naprostou pravdu. Tvoje duše je jediným naplněním Boha a silou uspokojení Boha tvého života.

Má duše ráda nějakou hudbu?

Sri Chinmoy: Ano. Duše má v oblibě hudbu transcendentálního a univerzálního Ticha.

Jak mohu trvale cítit lásku mé duše k tobě?

Sri Chinmoy: Stačí, když proměníš svůj život na řeku slz svého srdce. Potom budeš schopen trvale cítit lásku tvé duše ke mně.

Když se někdo nepodmíněně odevzdá, je v takovém zážitku nějaké rozechvění? A pokud ano, je to rozechvění duše?

Sri Chinmoy: Když se někdo nepodmíněně odevzdá, rozhodně na samém počátku zakusí rozechvění duše. Ale potom zakusí, realizuje a ve skutečnosti se stane něčím nekonečně vyšším a hlubším.

Jestliže má duše občas potíže s osvícením ostatních částí bytosti, co jí nakonec dovolí vyjít na povrch a vést neposlušné části — tělo, vitálno, mysl a srdce?

Sri Chinmoy: Duše dává příležitost neposlušným částem naší bytosti — tělu, vitálnu, mysli a srdci — aby byly samy od sebe poslušné Bohu. Ale když duše cítí, že je to téměř beznadějné, použije ohromnou moc danou Bohem, aby dostala tyto neposlušné části pod svou kontrolu, aby byly přinuceny vidět Světlo a kráčet po cestě ke Světlu. Je jako lidská matka, která na počátku prosí své děti, aby byly hodné, božské a dokonalé. Když vidí, že jí nevěnují žádnou pozornost a ona vyčerpá veškerou svoji trpělivost, potrestá je a přinutí, aby byly hodné podle jejích představ.

Občas žádám svoji duši, aby ti poslala zvláštní poselství. Co se děje v takovou chvíli?

Sri Chinmoy: Je-li tvoje modlitba opravdová a sebedávající, rozhodně pocítíš spontánní radost ve chvíli, kdy mi tvoje duše poselství doručí.

Jak voní duše?

Sri Chinmoy: Každá duše má svoji vlastní vůni.

Mají všechny duše stejnou velikost a stejný tvar?

Sri Chinmoy: Ne! Proč by měly mít? Nevěří v komunismus.

Jak můžeme pocítit, že nás duše doprovází ve všech našich činnostech?

Sri Chinmoy: Jestliže vykonáváš všechny svoje činnosti zbožným, oduševnělým a sebedávajícím způsobem, určitě pocítíš, že tě tvoje duše doprovází.

Jak můžeme zjistit, co duše chce?

Sri Chinmoy: Ponoř se hluboko dovnitř, ponoř se hluboko dovnitř. Plakej bezesně hořké slzy. Potom poznáš, co od tebe duše chce.

Když si duše vezme lidskou inkarnaci, kdy nastává okamžik, ve kterém se náš život odděluje od duše? Můžeme tomu zabránit?

/Sri Chinmoy Jakmile se rozvine mysl, vytvoří to pocit oddělenosti. V tento okamžik začínají potíže. Pokud ale dokážeš žít v srdci a pokud dokážeš vynést světlo duše na povrch, oddělení mezi myslí a duší lze zabránit.

Co můžeme udělat proto, abychom cítili, že naše duše neustále pozoruje naši činnost?

Sri Chinmoy: Musíme se ponořit hluboko dovnitř a stát se božským dítětem a potom se usmívat a usmívat jako nádherná ranní růže na ostatní a také na naše vlastní činnosti. Potom budeme schopni cítit, že naše duše sleduje naše životy.

Existuje nějaký zvláštní vztah mezi duší matky a jejího dítěte?

Sri Chinmoy: Většinou ano, ale ne vždy. Občas duše vstoupí do fyzického těla matky navzdory jejím záměrům nebo přáním. Na druhou stranu se stává, že určitá duše nechce vstoupit do fyzického těla matky, ale matka duši prosí, aby do ní vstoupila.

Jaký je rozdíl mezi vnitřním já a duší?

/Sri Chinmoy Existuje mnoho vnitřních já, ale duši máme je jednu. Existují vnitřní já a také vyšší já, ale každý člověk má jen jednu duši.

Jak mohu mít sladší a bližší vztah se svou duší?

Sri Chinmoy: Jenom pomysli na svoje vlastní děti, když byly ještě malé a byly bez tebe naprosto bezmocné. Jestliže dokážeš mít pocit, že naprosto závisíš na pomoci své duše právě takovým způsobem, jakým tvoje děti závisely na tobě, můžeš mít sladší a bližší vztah se svou duší.

Kdy jsme v duši?

/Sri Chinmoy Jsme ve své duši, když máme inspiraci všechno dělat laskavým, oddaným, sebe-dávajícím a nepodmíněným způsobem.

Co se stalo s duší Leonarda Bernsteina, když zemřel?

Sri Chinmoy: Bůh seslal jednoho ze svých archandělů, aby přijal duši Leonarda Bernsteina a vzal ji na výjimečně vysokou úroveň vědomí.

Guru, jaký je nejlepší způsob, abychom cítili naši neoddělitelnou jednotu duše s tebou, jedině s tebou?

Sri Chinmoy: Nejlepší způsob, jak cítit neoddělitelnou jednotu duše se mnou je cítit, že jste růže a já se vás dotýkám, lístek po lístku s nekonečným zájmem, soucitem, něžností, sladkostí a laskavostí mého srdce. Vaše srdce každý den rozkvétají jako růže-duše ve vaší zahradě-srdci a já hraji roli božského zahradníka, kterého pro vás poslal Bůh.

Jak mohu zjistit, jestli je moje duše potěšena rozhodnutím, které udělám?

Sri Chinmoy: Pokud cítíš spontánní radost bez jakéhokoliv vnějšího důvodu, znamená to, že jsi učinil správné rozhodnutí.

Existuje duše, která je špatná, nebo může existovat tak špatný člověk, že se samotná jeho duše kvůli tomu zhorší a je špatná?

Sri Chinmoy: Duše se nikdy nemůže zhoršit, nikdy nemůže být špatná. Špatný může být jednotlivý život. Duše je vědomá část Boží vlastní Božskosti. Díky tomu se duše nikdy nemůže zhoršit a nemůže být špatná.

Má duše ráda zábavu? A když ano, jakou?

Sri Chinmoy: Když Absolutní Nejvyšší žádá kosmické bohy, bohyně a duše, aby si s Ním hráli na schovávanou, všechny duše, které se hry účastní, se radují ze zábavy, která naplňuje a uspokojuje Boha.

Pomáhají nám vzpomínky na dětství, abychom si byli více vědomi své duše?

Sri Chinmoy: Nikoli nezbytně. Bez ohledu na to, jak jsou dětské zážitky sladké, je nutné je neustále překonávat, aby si hledající uvědomoval existenci své duše a vědomě se účastnil v jejích božských činnostech.

Jaký je nejlepší způsob, pomocí kterého bychom mohli cítit větší blízkost s našimi drahými, kteří jsou ve světě duší — v mém případě s mou matkou, která odešla před mnoha lety?

Sri Chinmoy: Sri Chinmoy: Ze všeho nejdříve musíme mít jistotu, jestli konkrétní duše — řekněme duše tvé nejdražší matky — je ve světě duší, nebo nikoli. Tato duše si již mohla vzít lidskou inkarnaci. Dejme tomu, že duše tvé matky je stále ve světě duší — potom se musíš ve své meditaci ponořit hluboko, hlouběji, nejhlouběji a cítit, že jsi na jejím laskavém, rajském klíně, kde se můžeš cítit pánem vesmíru. Musíš cítit, že celá tvoje bytost je zaplavena nekonečnou laskavostí, kterou k tobě chová. Tento způsob je nejenom možný, ale také praktický a nevyhnutelně povede k tomu, že pocítíš ke své matce, která s tebou už na fyzické úrovni není, nejenom blízkost, ale i jednotu.

Duše tvé nejdražší matky však naneštěstí či naštěstí již není ve světě duší. Vzala si novou inkarnaci.

Jak vypadají každodenní činnosti duše?

Sri Chinmoy: Duše se věnuje mnoha činnostem, které vykonává každý den. Duše každý den pozoruje možnosti těla, vitálna, mysli a srdce. Duše se snaží inspirovat každého člena své rodiny a zároveň tak naplňuje Vůli Nejvyššího. Avšak běda, tělo, vitálno i mysl velice často snažení duše vehementně vzdorují.

Existuje nějaký stupeň vývoje mezi žákovým poznáním duše a jeho realizací duše?

Sri Chinmoy: Poznání duše nestačí, musíme realizovat Nejvyššího uvnitř duše i srdce. Žák může realizovat duši, ale přísně vzato je nutné realizovat Nejvyššího v těle, vitálnu, mysli, srdci a duši. Pomocí duchovní disciplíny může člověk získat nejenom poznání duše, ale i moudrost duše.

Guru, kdy moje duše vyjde do popředí?

Sri Chinmoy: To záleží na tvé aspiraci. Je-li tvoje aspirace intenzivní, upřímná a neustále stoupá vysoko, výše, nejvýše, můžeš očekávat, že tvoje duše vyjde do popředí.

Může duše dokončit svůj vztah s jinou duší, naučit se vše, co je potřeba a vztah poté ukončit?

Sri Chinmoy: Ano, duše toto dělají. Duše může snadno ukončit vztah s jinou duší a také to dělá. V jedné inkarnaci mohou dvě nebo tři duše přijít do jedné rodiny, ale v další inkarnaci už nemusí mít spolu vůbec žádné spojení. Jedna duše se může inkarnovat v Africe, druhá ve Francii a nemusí spolu udržovat žádné vnější spojení.

Je duše totožná s kauzálním tělem?

Sri Chinmoy: Fyzické tělo, jemné tělo a kauzální tělo nemají s duší nic společného. Duše patří do jiné kategorie. Duše může pracovat uvnitř a prostřednictvím fyzického, jemného a kauzálního těla, ale nejsou navzájem totožné. Dokonce i kauzální, jemné a fyzické tělo nejsou vůbec totožné, jak bychom tedy mohli očekávat, že duše bude totožná s kauzálním tělem?

Jak můžeme zjistit, co chce naše duše?

Sri Chinmoy: Pokud se ponoříš hluboko dovnitř a budeš meditovat se slzami srdce, budeš moci zjistit, co od tebe duše chce.

Guru, občas se mi stává, že když mám dobrou nebo božskou myšlenku, cítím inspirující vlnu energie ve fyzickém těle nebo mrazení v zádech. Je to způsob, jakým mi moje duše chce pomocí fyzického těla dát najevo svoji spokojenost?

Sri Chinmoy: Jestliže máte inspiraci k úplnému a nepodmíněnému zasvěcení, získáte určité rozechvění. A pokud takové rozechvění dostanete nejenom z inspirace, ale z nějakého činu, můžete si být jisti, že jde o spokojenost vaší duše. Začnete-li se chovat božsky, pocítíte spokojenost duše.

Guru, co dělá duše v Nebi?

Sri Chinmoy: Duše v Nebi dělají nepodmíněně a s láskou všechno, o co je Nejvyšší požádá.

Zůstává duše vždy ve stejném těle od narození, nebo občas opouští svoje tělo ještě před fyzickou smrtí, aby dovolila rozvinutější duši převzít kontrolu nad tělem a vyplnit nějaký zvláštní úkol?

Sri Chinmoy: Dokud je duše na zemi, zůstává v těle. Když duše nakonec odejde, tělo umírá. V průběhu života duše opouští tělo jen na pár minut a potom se vrací. Duše opouští tělo mnoho a mnohokrát, aby navštívila jiné duše nebo jiné lidské bytosti. Každá duše navštěvuje jiné lidské bytosti, ale pokud zůstane mimo tělo více než jedenáct hodin, vystavuje se velikému nebezpečí, že už se jí nemusí podařit vrátit se do svého těla.

Jak můžeme použít naši představivost, abychom mohli spatřit naši duši?

Sri Chinmoy: Abychom mohli spatřit duši, nepoužíváme představivost. Když si budeme představovat a představovat naši vysokou, vyšší a nejvyšší meditaci, kterou jsme měli v minulosti, můžeme znovu do této meditace vstoupit a dát tak život naší současné meditaci. V takovém případě se z představivosti stane pevná skutečnost. Ale abychom mohli vidět duši, nepoužijeme představivost. Je pravda, že si můžeme něco představit, ale duše si na sebe může vzít jakoukoliv podobu, kterou si přeje. Můžeme si představovat duši, ale skutečnost může být naprosto odlišná. Abychom mohli vidět duši, musíme upřímně, oddaně a se sebedáváním aspirovat. Člověk může spatřit svoji duši pomocí aspirace, nikoli pomocí představivosti.

Udělá někdy duše při vybírání fyzického těla, mysli nebo vitálna pro naplnění svého úkolu chybu?

Sri Chinmoy: Někteří lidé říkají, že se to stává, ale podle mého názoru duše takové chyby nedělají. Duše se rozhodne podle svých možností na nejvyšší úrovni, ale může získat stejnou zkušenost jako lidská matka. Lidská matka chce mít velice dobrého syna, ovšem když se ze syna stane delikvent, řekne: „Udělala jsem chybu, když jsem tohoto člověka přivedla na svět.“ V případě duše se nejedná o chybu. Duše vidí určité možnosti a schopnosti. Může očekávat, že tělo, vitálno a mysl do určitého data něčeho dosáhnou, ale když vůbec neaspirují, nabírají zpoždění. Duše je velice krásná, ale tělo, vitálno a mysl mohou být velmi nebožské. V takovou chvíli můžeme jako lidské bytosti říci, že duše udělala chybu, ale problém je v tom, že tělo, vitálno a mysl nejsou tak duchovní jako duše.

Jestliže jsou členové nějaké rodiny velice nebožští, můžeme mít pocit, že ubohá duše přišla do špatné rodiny. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že duše si sama vybrala tuto rodinu, do které se inkarnovala. Když se pro něco rozhodnu, musím převzít veškerou zodpovědnost za tuto volbu. Duše očekává, že někdo bude velice dobrý, duchovní a božský. To není chyba, jde pouze o to, že duše začíná svoji cestu s určitou nadějí. Chyby děláme my, lidské bytosti, kvůli naší neustálé nejistotě, žárlivosti a nečistotě. Duše tímto netrpí. Duše řekne: „Přivedla jsem toto tělo, vitálno a mysl na svět, abychom udělali něco vznešeného a dobrého“, ale kvůli nevědomosti a mnoha špatným silám tělo, vitálno a mysl nejsou schopné vyhovět nárokům duše.

Jak můžeme žít pouze v duši?

Sri Chinmoy: Pouze v duši můžeme žít jedině pomocí neustálého, bezesného a bezdechého pláče srdce.

Ve kterém bodě svého života jsou hledající, kteří nemají vedení žijícího Mistra, odpovědní za poznání vůle své duše?

Sri Chinmoy: Pokud nějaký člověk nemá duchovního Mistra a nevede duchovní život, duše od něj nikdy nebude očekávat, že pozná její vůli. Jestliže však jde o upřímného hledajícího, jeho upřímnost tuto odpovědnost za poznání vůle duše sama vytvoří. Nemá-li Mistra, nevadí. Pokud člověk přijme duchovní život, nepotřebuje mít Mistra, aby poznal vůli své duše. Jeho nejvyšší upřímnost sama zjistí správnou odpověď. Když však hledající má Mistra, urychlí to jeho pokrok. Mistr může říci svým žákům: „Toto chtějí vaše duše.“ Jiné způsoby představují velice dlouhý proces. Nemáte-li učitele, může vstoupit pochybnost. Můžete říci: „Jsem jenom lidská bytost, nemám vyšší vedení.“ To je pochybnost o vlastní osobě. Dokonce i když jednáte správně, můžete mít pocit, že děláte něco špatně.

Jakmile přijmeme s velkou vážností a upřímností duchovní život, jsme zodpovědní za poznání vůle duše. Když nenasloucháme vlastní duši, vždy děláme chyby. Neznáme-li vůli duše, náš pokrok bude neobyčejně, neobyčejně pomalý. Musíme se snažit — pomocí modlitby, aspirace a sebedávání — poznat vůli duše. To je jediný způsob, jak poznat vůli duše.

Slyšel jsem, že lidé mohou přijmout vedení duše nejenom v průběhu meditace, ale občas i díky tomu, že zaslechnou tichý a klidný hlas zevnitř, nebo že napíší na papír otázku a potom naslouchají vnitřnímu hlasu a napíší odpověď, kterou uslyší. Mohl bys k tomu něco říci?

/Sri Chinmoy Můžeme naslouchat diktátu duše, nebo cítit přítomnost vnitřního hlasu, aniž bychom byli vedeni velice hlubokou meditací. Dokonce i uprostřed každodenního shonu můžeme slyšet vnitřní hlas, ale když meditujeme, je neobyčejně snadné naslouchat hlasu zevnitř. Když nepraktikujeme duchovní život, můžeme slyšet vnitřní hlas, dokonce můžeme i vidět duši, ale o našem zážitku budeme pochybovat. Řekneme si: „Toto nemůže být duše, tento hlas nemůže přicházet od duše.“ Jestliže však máme velice dobrou, hlubokou meditaci, můžeme tento hlas slyšet a také pozorovat duši s určitou vnitřní jistotou.

Meditace představuje nejlepší způsob. Jinak sice můžeme slyšet nějaký hlas, ale nebudeme mít jistotu, že to je hlas duše. Díky meditaci získáme jistotu, že slyšíme hlas duše, nebo že vidíme duši. Když nemeditujeme, budeme o sobě pochybovat. Dokonce i když spatříme duši, řekneme si: „Toto nemůže být moje duše.“

Omezuje nějak Nejvyšší výběr duše, kterou podobu si může vzít? Například proč by si duše měla vzít podobu kočky, když může mít podobu majestátního lva? Nebo žebráka místo lékaře, který pomáhá lidem?

Sri Chinmoy: Ne, Nejvyšší tuto volbu nikdy neomezuje — rozhodně ne. Nejvyšší stvořil duši. Tak jako stvořil duši pro kočku, může stvořit duši pro člověka. Všechno se nachází v procesu evoluce, a evoluce je pomalý proces. Nejvyšší duši neomezuje. Ať už chce duše jakoukoliv podobu, Nejvyšší jí to dovolí. Pokud ale Nejvyšší chce, aby určitá konkrétní duše byla v těle kočky, musí si tato duše vzít podobu kočky, protože to je božská hra. V žádné hře nemohou hrát všichni hráči tutéž roli. Ve fotbalu musí být někdo brankářem, někdo musí být obráncem a někdo musí být útočníkem. Je tam tolik různých rolí! Ve stejném smyslu i duše musí hrát určitou zvláštní roli. V procesu evoluce musí projít mnoha zkušenostmi.

Měli bychom se modlit k naší vlastní duši za její odpuštění?

Sri Chinmoy: Můžete, ale vhodnější je modlit se k Nejvyššímu. Nejvyšší je nekonečně soucitnější než vaše vlastní duše. Jestliže vám odpustí Nejvyšší, duše proti tomu nemůže nic namítat. Jestliže duše vidí, že tělo, vitálno, mysl a srdce dělají znovu a znovu tutéž chybu, cítí se špatně, když je Nejvyšší za jejich nebožské chování nepotrestá. Ale když se modlíte k Nejvyššímu za odpuštění a on vám odpustí, musí vám odpustit i vaše duše. Je to jako ve škole, kde je učitel a ředitel. Učitel s vámi může být nespokojen, může vás dokonce chtít i vyhodit ze školy, ale ředitel má právo si vás tam ponechat. Ale abychom se vrátili k tvé otázce, pokud jsi zradil svoji duši nebo jsi jí nevěnoval žádnou pozornost, můžeš se k ní modlit za odpuštění, pokud chceš. Ale místo toho je nejlepší modlit se za odpuštění k Nejvyššímu. To je nejmoudřejší.

Když se zjeví nějaký duch, vidíme ve skutečnosti duši?

Sri Chinmoy: Duchové jsou nespokojené vitální bytosti. Duše není totéž, co vitální bytost. Nespokojená vitální bytost si na sebe bere podobu ducha. Duše miluje vše a zná vše. Nikdy by nehrála roli ducha. Duše přichází pro osvícení a dokonalost. Je absurdní říkat, že by si duše mohla vzít podobu ducha.

Když se na nějakém místě něco stane, má to význam i na úrovni duše?

Sri Chinmoy: Ano, když se stane něco velice významného, má to určitý zvláštní význam pro srdce toho místa nebo přímo s místem samotným. Pokud se děje něco velice duchovního, určitě je přítomna duše, a to místo je určitě duchovní. To se netýká hloupých, obyčejných a světských činností, ale jen velmi zvláštních událostí na určitých místech, které určitě navštíví Božskost duše, zůstane zde určitou dobu a bude pozorovat, co se děje. Je-li to nezbytné, danou událost osvítí nebo transformuje. Na druhou stranu, děje-li se něco pozitivního, duše daného místa se snaží urychlit putování hledajících.

Zdá se, že některé duše by mohly být lepšími žáky, než které teď máš. Proč za tebou nepřicházejí?

Sri Chinmoy: Existuje určitá hodina, vybraná hodina, Boží Hodina. Až tato Boží Hodina udeří, tyto duše, které jsou buď na stejné úrovni, nebo na mnohem vyšší úrovni, než jste vy, všechny přijdou.

Rozvíjí se duše země jako jiné duše?

Sri Chinmoy: Duše země se rozvíjí svým vlastním způsobem, ne jako duše lidské bytosti, ale nakonec si může vzít lidskou inkarnaci.

Co se potom stane s tou zemí? Vezme si novou duši, nebo se bude rozvíjet nějakým úplně jiným způsobem?

Sri Chinmoy: Už se stalo, že duše určitých zemí si chtěly vzít lidskou podobu a Nejvyšší jim to schválil. Když duše nějaké země vstoupí do lidského těla, Nejvyšší stvoří novou duši a vloží ji do dané země.

Když si některé mocné duše určitých zemí vzaly lidské tělo, získaly velikou slávu, světovou slávu, protože dostaly vděčnost. Tyto duše mohly přijmout ohromnou náklonnost, lásku, vděčnost a obdiv, které jim nabídly, řekněme nevědomě, lidské bytosti, které v té zemi žily. Možná, že někteří vlastenci a revolucionáři uctívali svoji zemi. V Indii se zpívá:

Když revolucionáři a vlastenci milují svoji zemi jako lidskou bytost, když ji obdivují, oslavují a uctívají jako hmatatelnou skutečnost, potom aspirace a oddanost lidských bytostí může duši země významně pomoci, když si vezme lidské tělo. To se stalo v případech některých duší zemí, ze kterých se potom stali králové, císaři a jiné světově významné osobnosti. Naproti tomu se z nich potom — až se stanou králi a císaři — mohou stát velice špatní lidé v budoucích inkarnacích, protože jejich těla, vitálna a mysli nebudou zcela aspirovat. To se už také stalo. Když byli dušemi zemí, byli schopni projevit svoji Božskost, ale jak si vzali lidskou podobu, do cesty duše se postavila temnota a nevědomost, kterou v sobě chová lidské tělo. V takových případech je vždycky pro duši neobyčejně obtížné projevit na zemi božské světlo.

Má duše nějaké charakterové vlastnosti jako lidské osobnosti? Například někdo může být sladký nebo roztomilý. Mohou být i duše sladké nebo roztomilé?

Sri Chinmoy: Duše ztělesňuje všechny druhy Božskosti, takže uvnitř Božskosti duše můžeme cítit roztomilost nebo sladkost. Přestože však duše ztělesňuje všechny božské kvality, a sladkost či roztomilost zde mohou být také přítomné, nemůžeme říci, že nějaká duše je sladká, jiná zase roztomilá, a tak podobně. Všechny duše jsou božské. Jsme to my, kdo se uvnitř jejich Božskosti snaží vidět sladkost a roztomilost. Říkáme: „Toto dítě je roztomilé, tamto dítě je sladké,“ ale naše vnímání je na fyzické nebo mentální úrovni. Není to stejné jako v říši duší. Nemůžeme postavit na jednu úroveň lidskou bytost a duši. Skutečnost duše se nachází na naprosto odlišné úrovni.

Guru, je pravděpodobné, že duše, která se projevuje pomocí nějakého umění, jako třeba hudbou, bude pokračovat i v budoucích inkarnacích?

Sri Chinmoy: Pokud duše nedokončila svůj úkol, může pokračovat v dalších inkarnacích. Na druhou stranu může duše cítit, že není nezbytné tento úkol dokončit. Může chtít pokračovat v jiném povolání, vstoupit do jiného oboru. Řekněme, že nějaká duše si v minulé inkarnaci vzala určité tělo a stala se lékařem, ale v této podobě cítila, že nedokončila svůj úkol, nenaučila se všechno. Jestliže má stále tuto touhu, může pokračovat jako lékař i v následující inkarnaci. Naproti tomu může být frustrovaná ze své současné lékařské inkarnace a může mít pocit, že už to stačí. V takovém případě nemusí dokončit tuto cestu v následující inkarnaci. Může si přát být něčím jiným, budovat naprosto odlišnou kariéru. Duše může pokračovat v témže oboru a dovolit tělu, vitálnu a mysli usilovat o ještě větší dokonalost, nebo si duše může pomyslet, že to není potřeba. Duše může říci: „Nechci dosáhnout v tomto oboru dokonalosti nebo uspokojení, chci zcela změnit obor.“ Záleží na vůli duše, jestli bude pokračovat, nebo nikoli.

Může duše obývat dvě těla zároveň nebo mít paralelní životy?

Sri Chinmoy: Duše je jedinečná. Uvnitř každého těla přebývá jedna duše. Duše má patřičnou schopnost vzít část sama sebe, vystoupit z těla a být ve dvou tělech zároveň, ale jen po krátkou dobu. To je vzácný případ. Duše nemá ráda takovou hru, protože vystoupit z těla je snadné, ale návrat bývá obtížný. Tělo může být velice nečisté, velice nebožské, vitálno může být velice agresivní, velice ničivé. V takovém případě je pro duši velice obtížné se vracet zpět do těla. Takže duše může být ve dvou tělech, pokud si to přeje. Část duše může být ve druhém těle. Ale hlavní část duše musí být vždy v jednom určitém těle.

Jakou má souvislost vnitřní slunce a duše?

Sri Chinmoy: To jsou dvě naprosto odlišné věci. Vnitřní slunce znamená osvícení. Duchovní Mistři mohou mít mnoho, mnoho vnitřních sluncí. Člověk může mít také mnoho vnitřních sluncí. Šrí Rámakrišna jednou řekl o určitém významném duchovním vůdci, že má jen jedno slunce, ale o Vivékánandovi, o jeho Narenovi řekl, že má osmnáct sluncí. Na druhou stranu Vivékánanda měl jen jednu duši. Člověk může mít vždy jen jednu duši, ale může mít mnoho, mnoho vnitřních sluncí — jedno, deset, dvacet, i více. Obyčejní lidé mají jedno nebo dvě, ale velice pokročilé duše mohou mít tři nebo čtyři. A duchovní Mistři, podle jejich výšky, mohou mít mnoho vnitřních sluncí. Ale pořád mají jen jednu duši. Vivékánanda měl osmnáct vnitřních sluncí, ale já jich mám — naštěstí či naneštěstí — mnohem více. Jedno vnitřní slunce stačí k osvícení velikého počtu lidí a mnoha, mnoha zemí.

Když jsem tlustý a zhubnu, pomůže to duši?

Sri Chinmoy: Ztráta váhy duši pomůže, protože to zjasní mysl. Když někdo zhubne a jeho tělo je lehčí, mysl nemá na sobě takový velký tlak. Na druhou stranu, mnozí duchovní Mistři nejvyššího řádu byli neuvěřitelně, nepředstavitelně tlustí. Jedním z nich byl i indický Svámí Troilanga. Jiní zase byli tenčí než nejtenčí. Pokud jde o fyzickou tloušťku Pán Mahavira a Pán Buddha také nebyli hubení. Realizace Boha nezávisí na fyzické zdatnosti nebo tloušťce. Ale pokud bych měl být zcela otevřený, když jsi fyzicky zdatný a nejsi tlustý, značně to pomůže mysli zpomalit svůj vlak myšlenek. V takové chvíli mysl nežárlí a není tak nečistá. V tomto smyslu fyzická zdatnost pomáhá mysli, a když se mysl pročistí, je větší naděje, že bude naslouchat duši, což se dost často neděje, když je zamračená.

Takže když se vrátíme k tvé otázce, ztráta váhy napomáhá osvícení mysli. Na druhou stranu opakuji, že tloušťka nemá nic společného s duší, ale se skutečnou fyzickou úrovní, myslí a vitálnem. Když jsou vitálno a mysl pod kontrolou, je nekonečně snazší realizovat duši. Fyzická zdatnost nemá nic společného s duší, ale může pomoci mysli. Když je mysl v lepším vědomí, určitě to duši ohromně pomůže. Srdce je vždycky dychtivé sloužit duši, vždycky. Ale mysl se jeden den snaží sloužit duši a potom může trvat celé týdny, měsíce nebo roky, než jí zase začne sloužit.