Jak odhalili nepoctivého obchodníka

Byl jednou jeden velmi bohatý obchodník. Byl to ale nesnesitelný a neuvěřitelný darebák. Zaměstnával dělníky a říkal jim: „Dám vám opravdu, opravdu vysoký plat, ale dostanete ho až na konci každého měsíce. Musíte usilovně pracovat. Když s vámi budu spokojen, dám vám vysoký plat a k tomu ještě odměnu navíc.“

Ani jeden z dělníků ale nedokázal obchodníka uspokojit. Nikdy nedostali peníze, které jim byly slíbeny. Jak je to možné? Dva dny před koncem měsíce řekl každému dělníkovi, aby udělal něco naprosto nesmyslného a nemožného. Jednomu řekl: „Musíš běžet dvacet mil do další vesnice, vyzvednout tam balíček a pak těch dvacet mil zase běžet nazpět.“ Někteří dělníci nedokázali ujít ani půl míle, natož uběhnout dvacet mil! Jiným řekl: „Musíš tři hodiny plavat v řece, bez zastavení!“ Jednou dal dokonce jednomu dělníkovi bubínky tabla a řekl mu: „Musíš hrát k mé spokojenosti. Pokud se mi tvoje hra nebude líbit, nedostaneš ode mě žádný plat.“

Takové požadavky si vymýšlel před koncem každého měsíce a nemusel tak nikomu platit mzdu. Jeho osud se však měl brzy změnit. I stalo se, že k němu přišel pracovat jeden velmi chytrý mladý muž. Tento mladík pracoval opravdu velmi poctivě. Den před koncem měsíce mu prohnaný obchodník řekl: „Podívej, dám ti tyhle dvě sklenice. Jednaje velmi malá a druhá docela veliká. A ty musíš tu velkou dostat do té malé.“

Mladý muž vzal velkou sklenici a hodil ji na zem. Pak sesbíral všechny střepy a dal je do malé sklenice. Obchodník byl vzteky bez sebe a mladého muže uhodil pěstí. Požadoval, aby mladík za rozbitou sklenici zaplatil. Dokonce mu vyhrožoval, že ho za jeho drzost zabije.

Ubohý dělník nejen že nedostal svůj plat, ale ještě měl zaplatit za rozbitou sklenici. Ohradil se: „Nedostal jsem plat, který jste mi slíbil, když jsem tady začal pracovat.“

Obchodník odsekl: „Proč bych ti měl dávat plat, když jsi poslední den nedokázal vykonat svou práci k mé spokojenosti? “ Mladý muž byl přinucen odejít bez peněz. Šel tedy za vesnickým soudcem a řekl mu, co se stalo. Soudce předvolal bohatého obchodníka a zeptal se ho: „Proč jsi tomuto mladému muži nedal jeho plat? Do dnešního dne odpracoval dvacet devět dnů “ Obchodník odpověděl: „Proč bych mu měl dávat plat? Řekl jsem, že mu zaplatím jedině tehdy, když budu celý měsíc spokojen s jeho prací. Poslední den záměrně rozbil drahou sklenici, která mi patřila. To on by mi měl zaplatit!“

Vesnický soudce se zeptal mladíka: „Proč jsi ji rozbil?“

Mladík odpověděl: „Požádal mě, abych dal velkou sklenici do menší. Nemohl jsem to udělat, aniž bych tu velkou nerozbil. Po všech dělnících chce, aby před koncem měsíce vykonali tak nesplnitelný úkol, aby jim nemusel zaplatit. Už dávno jsem zjistil, že je to blázen, ale kdybych to začal rozkřikovat po vesnici, kdo by mi uvěřil? Proto jsem se rozhodl udělat něco překvapivého. Chtěl jsem, aby se o jeho případu dozvěděly úřady. Tolik dělníků přede mnou trpělo, protože jim nezaplatil ani jedinou rupii. Nastal čas, aby byl odevzdán spravedlnosti.“

Soudce řekl bohatému obchodníkovi: „Hned teď musíš tomuto mladíkovi vyplatit jeho mzdu, a navíc mu dát velkou prémii, nebo tě nechám zavřít do vězení!"

A tak dal obchodník mladíkovi velkou sumu peněz. A od té doby pro něj už nikdo nechtěl pracovat, protože všichni věděli, že to je nenapravitelný ničema!