Může být pratjahára praktikována nezávisle na dalších sadhanách?
Sri Chinmoy: V duchovní sadhaně neboli disciplíně je osm kroků: jama, nijama, ásana, pránajáma, pratjahára, dhárana, dhjána a samádhi. Jama je sebekontrola a morální abstinence, nijama je přímé dodržování chování a charakteru, ásany jsou pozice těla určené pro utišení těla a pro to, aby z něj učinily vnímavý nástroj, pránajáma je systematické dýchání, které pomáhá k utišení a kontrole mysli, pratjahára je stažení se ze života smyslů, dhárana je ustálení vědomí v Bohu, dhjána je meditace a samádhi je trans, naprostá jednota individuálního vědomí s univerzálním vědomím.Nemusíme jít skrze všechny stupně, jakmile jednou začneme vědomě aspirovat. Nemusíme jít skrze ásany hathajógy a skrze pránajámu, abychom vstoupili do meditace. Sebekontrola, stažení se od smyslového života a upevnění vědomí na Boha jsou do určité míry nezbytné, předtím než může začít pravá aspirace. Ale jakmile jednou aspirace vstoupí do našeho neosvíceného lidského života, naše cesta začala. Máme-li aspiraci, můžeme začít s koncentrací, meditací a kontemplací.
Chcete-li cvičit pratjaháru, stažení své ven vycházející energie a její zaměření na jeden určitý aspekt vaší vlastní pravé bytosti a vědomí, pak má vrcholnou důležitost aspirace. Nemusíte jít skrze jamu, nijamu, ásanu a pránajámu. Vstoupíte-li opravdově na pole aspirace, okamžitě se budete snažit vzdát se špatných věcí. Automaticky povedete mravný a kontrolovaný život. Přestanete dělat věci, které jsou pro váš duchovní život škodlivé. Váš vnitřní pláč, vaše aspirace, vás donutí, abyste cvičili první dva kroky. A zjistíte, že třetí a čtvrtý stupeň nejsou nezbytné.
Stejně jako se říká, že pomalý a vytrvalý vyhrává závod, vy můžete jít krok za krokem, pomalu a vytrvale. Ale zároveň existuje cesta nazývaná sluneční cesta. Všechny cesty vedou ke stejnému cíli, ale je jedna zvláštní cesta, která nás tam dovede dříve než jiné cesty. Tato cesta je cesta koncentrace, hluboké meditace a jednobodové kontemplace.
Člověk může určitě praktikovat pratjaháru, aniž by předtím praktikoval jiné disciplíny. A chce-li člověk přeskočit pratjaháru a začít s dháranou nebo dhjánou, může tak také učinit. Mnoho duchovních hledajících to učinilo a byli úspěšní na své duchovní cestě. Ale záleží na jednotlivci, zda cítí nebo necítí potřebu pro některý z těchto jednotlivých kroků. Řekl jsem svým žákům, že není vůbec nezbytné začínat před dhjánou. Meditují se mnou a mají vysoké a úžasné zážitky bez předcházejících disciplín. Ale jsou jiní duchovní mistři, kteří žádají své studenty, aby prošli skrze všechny stupně. Nic proti nim nemám. Každý má svůj vlastní způsob uskutečnění Pravdy a nabídnutí Pravdy ostatním. Jste-li dostatečně upřímní, abyste následovali duchovní cestu až do konce, a máte-li duchovního mistra nebo přátele, kteří jsou mnohem pokročilejší v duchovním životě, pak můžete přijmout jejich pomoc a návrhy na to, jak učinit nejrychlejší pokrok.