Krišna, věčná záhada

Sri Krišna byl učitel od samého počátku svého života. Dokonce ještě předtím, než vstoupil do fyzického světa, působil jako učitel. Předtím, než vstoupil do lůna své matky, přišel ke svému otci, který byl vězněn králem, a řekl: „Chystám se teď vstoupit do fyzického světa. Hned jak se narodím, vezmeš mě z této vězeňské cely a zaneseš mne k Nandovi.“ (Nanda byl jeden z jejich příbuzných). Jeho otec viděl Sri Krišnu živě ještě před tím, než Krišna vstoupil do světa projevení. A k překvapení každého se při narození zcela náhle otevřely dokořán všechny dveře a brány vězení a jeho otec ho vzal na místo, kde Nanda přebýval. Zde začalo jeho učení.

Podobný incident se stal před narozením matce Pána Buddhy. Také křesťanství říká prakticky totéž, že Ježíš vstoupil do lůna své matky vědomě.

Abychom se vrátili ke Sri Krišnovi; když byl ještě dítě, otevřel svá ústa a ukázal své matce celý vesmír. Naučil svou matku, že vesmír není nikde jinde, než v jeho nitru.

Potom, když mu bylo jedenáct let, jednoho dne pozoroval, jak jeho rodiče, jeho příbuzní a sousedé, všichni provádí obřad na počest Pána Indry, boha deště, krále bohů. Sri Krišna řekl: „Proč uctíváte Indru? Je lepší, abyste uctívali tento kopec. Proč neuctíváte Giri Góvardhanu? Náš dobytek je krmen tímto kopcem a každému tento kopec tak nebo tak pomáhá. Měli bychom uctívat tento kopec, a ne Indru. Indra nám žádným způsobem nepomáhá. Pokud chcete poznat pravdu, pak uctívejte tento kopec.“ Při této příležitosti ho poslechli. Neuctívali Indru, ale kopec a Indra se rozzuřil. Celou oblast zaplavil vodou. Spustil se nepřetržitý liják, který trval sedm dní. Ale Sri Krišna nepřijmul porážku. Jediným svým prstem zvedl celý kopec a tento kopec posloužil jako deštník. Celá oblast byla pod ochranou kopce a také stále zůstala. Říká se, že Sri Krišna ho držel sedm dní a poté si Pán Indra uvědomil, že je to zbytečné. Sri Krišna chránil celý svůj rod a všechny své příbuzné. Potom Pán Indra přijal svou porážku.

Krišna byl pasáček a měl mnoho, mnoho přátel. Byl velmi dobrý flétnista. Chlapci a dívky, zejména dívky, chodívaly poslouchat jeho hraní. Ale láska, kterou je miloval, byla vždy ta nejčistší. Měl mnoho takzvaných přítelkyň. My si toto okamžitě spojujeme se špatnými emocemi, ale v případě Sri Krišny byl jeho vztah naprosto čistý. Mezi těmito dívkami byla jedna, která se jmenovala Radha. Radha se nakonec stala jeho družkou a jeho šakti, a byla to právě ona, která si plně uvědomila, kdo Sri Krišna byl. Takto Sri Krišna vyjádřil svou Božskou Lásku k lidským bytostem. Byla to Blaženost, kterou chtěl vyjádřit, čistá Blaženost v tomto fyzickém světě.

Ale kritika v té době existovala také. Lidé začali Sri Krišnu kvůli jeho vztahu k Radze otevřeně kritizovat. Radha mu byla velmi blízká. Jednoho dne mu Radha v rozmrzelé náladě řekla: „Podívej se, ty jsi tak čistý, tak božský a já jsem přišla poslouchat tvou hudbu a ty mi vyprávíš věčné, božské pravdy. Jak je možné, že lidé tvoří takové pomluvy, zejména moje kamarádky? Jen proto, že mi věnuješ zvláštní pozornost, nás kritizují.“ Sri Krišna jí dal široký úsměv a řekl: „Tak dobře.“ A tak jednoho dne Sri Krišna pozval všechny své přítelkyně a řekl jim: „Dnes bych chtěl hrát zvláštní hru. Vím, že všechny z vás jsou čisté a všechny z vás jsou cudné. Většina z vás má manžely.“ Pak Sri Krišna vzal síto a kbelík s vodou. Řekl jim, že každá má nalít vodu do síta a zůstane-li voda v sítu, pak to znamená, že je tato dívka čistá a cudná. Jedna po druhé začaly nalévat vodu, a samozřejmě té prvním voda unikla. Všechny se smály a říkaly, že nebyla počestná a čistá, ona zčervenala a schovávala hlavu do dlaní. Pak přišla další dívka a stalo se totéž a totéž s další a další dívkou.

Radha tuto scénu pozorovala. Sri Krišna jí řekl: „Radho, proč mlčíš, proč to nezkusíš?“ Řekla: „Ony mě stále kritizují, a když to zkusím, pravděpodobně se připojím k jejich selhání.“ Sri Krišna řekl: „Proč nepřijdeš a nezkusíš to, je to jen hra.“ Tak přišla a nalila vodu, kbelík po kbelíku, ale ze síta voda neunikala. Všechny byly ohromeny a Sri Krišna řekl: „Hle, teď můžete vidět, kdo je cudný, kdo je čistý. Teď vás poučím o Věčné Pravdě. Já jsem Pán Vesmíru. Radha za Mnou přichází pro duchovní pomoc a Věčnou Pravdu, a Má láska k ní a ke všem z vás je duchovní a božská.

Některé z vás mají manžely, ale vaše mysl se stále potuluje někde jinde. Staráte se o jiné muže a dáváte hodně pozornosti jménu, slávě a povinnostem. Ale v případě Radhy v její mysli jsem vždycky Já. Radha je vdaná žena, Radha má svého manžela, ale bez ohledu na to, kam chodí a s kým mluví, její mysl je vždy se Mnou. Já jsem Pán Vesmíru, a ten, kdo myslí na Mne, je nejčistší na světě. Ti, kteří myslí na jiné věci nejsou čistí.“

Když Sri Krišna vyrůstal, velmi často si ve společnosti přál, aby dával co nejvíce osvěcující rady. Všichni k němu přicházeli pro vedení a on byl jejich hlavní rádce. Když se stali Pánduovci jeho nejdůvěrnějšími přáteli, vždy jim radil v jejich problémech; ve všech jejich strastech a radostech byl Sri Krišna a radil jim. Pak přišel na bitevní pole pomoci Ardžunovi. My už z Gíty víme, že radil Ardžunovi jak bojovat, a učil Ardžunu vše o vnitřním životě, o duchovním životě, vnitřní dokonalosti a vnější dokonalosti, realizaci a projevení. Sri Krišna řekl: „Kdykoli ctnost upadá a nepravost nabývá vrchu, tu vždy se rodím na zem, abych chránil ctnostné a ničil ty, kteří tvoří zlo; abych nastolil Dharmu, rodím se od věku k věkům.“ Toto je jeden z nejdůležitějších veršů v Gítě.