Scéna I

(Sarada Devi a Vivékánanda venku v Belur Math.)

SARADA DEVI: Narene, pověz mi něco o své matce.

VIVÉKÁNANDA: Božská Matko, tvůj nekonečný soucit osvěcuje můj život nevědomosti. Chceš, abych mluvil o své fyzické matce. Když jsem byl malý, svěřoval jsem se jedině své matce. Říkal jsem jí všechno. Jenom výjimečně, ve velmi vypjatých chvílích, ztrácela trpělivost a víru. Často jsem zneužíval její laskavost a sladkost, stejně jako teď zneužívám tvůj soucit a odpuštění.

SARADA DEVI: Narene, sladší než nejsladší je úsměv naší fyzické matky. Hlubší než nejhlubší jsou její city. Mocnější než nejmocnější je síla jejích požehnání. Větší než největší je její naděje, kterou má pro své děti. Po své fyzické matce jsi zdědil nejen morální čistotu a smysl pro krásu, ale také mnoho intelektuálních schopností a mimořádnou paměť. Její vliv do značné míry utvářel tvůj život a tvůj vliv hýbe světem.

VIVÉKÁNANDA: Matko, má nejdražší duchovní Matko, Matko mé duše a věčného Života, jakkoli skvělá může být pozemská matka, její láska se nedá srovnat s nestrannou láskou duchovní Matky. Je naprosto nezbytné cítit, že naše duchovní matka je naší pravou Matkou a my jsme její pravé děti a božští bojovníci.

(Vstoupí Bhuvanešwari a její přítelkyně. Kráčejí směrem k Vivékánandovi a Sarada Devi, ale nevšímají si jich.)

BHUVANEŠWARI: Jsem ráda, že jsi se mnou jela do Belur Math podívat se na dílo mého syna Narena, na jeho velké úspěchy.

PŘÍTELKYNĚ: Ano, všechny tyto nově postavené budovy a takové krásné okolí.

BHUVANEŠWARI: To všechno je dílo mého Narena.

(Vivékánanda zaslechne svou matku a okamžitě se k ní otočí.)

VIVÉKÁNANDA: Matko, musím tě opravit. Ne tvůj Naren, ale její. (Ukáže na Sarada Devi, která medituje.) Tvůj Naren by nikdy nedokázal takové věci. Žiji mezi dvěma extrémy: naprostou neschopností a všemocnou silou. Tvůj Naren nedokáže nic. Nedokázal se postarat ani o svou matku a své mladší sourozence, když zemřel jeho otec. Naren mé božské Matky dokáže všechno. Jedině její nepodmíněné požehnání ze mě udělalo to, čím teď jsem. Její srdce je mým skutečným zdrojem. Její nohy jsou mým jediným cílem.

(Naren zpívá.)

Ekla ami tomar kachhe jabona ma jabona
Ekla ami tomai kabhu bandhbona ma bandhbona
Tomar hiyar mauna bhasha
Ei dharanir dipta asha
Tomar praner premer dhara
Moder lagi bandhan hara
Ekla ami tomar kachhe jabona ma jabona
Sabar sathe tomai pabo ei shudhu mor sadhana

/
Nepůjdu k Tobě sám, Matko,
nepůjdu.
Nepřipoutám se k Tobě sám,
nepřipoutám.
Jazyk ticha Tvého Srdce
a osvícené naděje tohoto světa
a proud nektaru Tvého Srdce
jsou pro nás vždy bez hranic.
Nepůjdu k Tobě sám, Matko,
nepůjdu.
Dostanu Tě se vším:
to je jediná aspirace mého života,
jediná meditace, jediný Cíl.