Vnitřní hlas

Syracuse University, Syracuse, New York
1. října 1969
"Musím být čestný, protože jsou lidé, kteří mi důvěřují.
  Musím být čistý, protože jsou lidé, kteří to cítí.
  Musím být silný, protože je toho hodně, co musíme vytrpět.
  Musím být statečný, protože je toho mnoho, čeho se musíme odvážit"
  — Howard Arnold Walter

K tomu, abychom byli čestní, čistí, silní a stateční, potřebujeme vnitřní hlas. Síla Pravdy uvnitř nás je náš vnitřní hlas.
Síla peněz okolo nás je náš vnější hlas. Člověk není dost čistý na to, aby ve svém vnějším světě tužeb a žádostí viděl působit sílu Pravdy. Člověk nemá dost štěstí na to, aby ve svém vnitřním světě aspirace a potřeb viděl působit sílu peněz. Síla Pravdy použitá pro lidstvo a síla peněz použitá pro Božskost může změnit a také změní tvář světa.

Síla Pravdy probudí a osvítí dřímající a neosvícené lidstvo.
Síla peněz bude sloužit a naplní na zemi dosud nenaplněnou Božskost.

Vnitřní hlas je bohatstvím srdce. Když ho používá aspirant, bohatství se oduševněle usmívá. Když se ho pokouší používat ten, kdo v Boha nevěří, toto bohatství je nemilosrdně udušeno. Vnitřní hlas nám říká, abychom světu pomáhali jen v souladu s výslovnou Vůlí Boha. Pomáháme-li jinak, naše pomoc se později musí nutně změnit v hrozné neštěstí. Ten, jehož pomoc druhým inspiruje a určuje Bůh, je nejen božsky bohatý, ale také nanejvýš požehnaný.

Dát požadovanou věc na druhé požádání znamená dát jednou.
Dát věc na první požádání znamená dát dvakrát.
Dát věc bez požádání znamená dát třikrát. Dát věc ve chvíli, kdy Bůh chce, abychom ji dali, znamená dát ji nadobro spolu s naším tělem a duší.

Pokud se vědomě nebo nevědomě přátelíme s úzkostí, nikdy neuslyšíme píseň vnitřního hlasu. Co je to úzkost? Úzkost je ničivý dech chudoby života.

Nemůže být žádná lepší volba nebo vyšší odměna než poslouchat vnitřní hlas. Pokud vědomě odmítneme poslouchat vnitřní hlas, naše falešné zisky nás dovedou k jisté ztrátě. Pokud však vnitřnímu hlasu oduševněle nasloucháme, naše pravé zisky nás budou nejen chránit před bezprostředně hrozícím nebezpečím, ale také překvapivě uspíší naši realizaci transcendentální Pravdy.

Aspirant si musí uvědomit, že vnitřní hlas není dar, ale dosažení.
Čím oduševněleji o něj usiluje, tím dříve ho bude bezpochyby vlastnit. Upřímnost člověku říká, že by měl být vskutku hrdý na to, že tento vše rozlišující vnitřní hlas má. Pokora člověku říká, že by měl být nanejvýš hrdý na to, že patří tomuto vnitřnímu hlasu, který se vyhýbá špatnému, koná správné a naplňuje dobré.

Vnitřní hlas je zároveň neúnavným průvodcem a pravým přítelem člověka. Jde-li člověk hluboko dovnitř, vnitřní hlas mu řekne, co má dělat. Jde-li hlouběji, vnitřní hlas mu dá schopnost. Jde-li ještě hlouběji, vnitřní hlas ho přesvědčí, že dělá správnou věc správným způsobem.

Existuje sladké a čisté slovo, které velmi dobře známe. Tím slovem je ‚svědomí‘. Svědomí je jiné jméno pro vnitřní hlas. Božsky inspirován je výrok Shakespeara: „Cítím v sobě mír povznesený nad všemi pozemskými úzkostmi — klidné a tiché svědomí.“

Svědomí může přebývat na dvou místech: v srdci pravdy a v ústech klamu.

Když nás svědomí udeří jednou, musíme myslet na to, že nám ukazuje svou nepodmíněnou lásku. Když nás udeří podruhé, musíme cítit, že nám ukazuje svůj bezvýhradný zájem. Když nás udeří potřetí, musíme si uvědomit, že nám nabízí svůj bezmezný soucit, aby nás ochránilo před hlubokým ponořením do moře nevědomosti.

Rousseau nám říká něco docela pozoruhodného:

"Svědomí je hlasem duše, stejně jako je vášeň hlasem těla. Není divu, že si často protiřečí."
  — Jean-Jacques Rousseau

Pokud člověk usiluje o to, aby své vášni nabídl světlo svého srdce a svému svědomí odevzdání svého srdce, pak si svědomí a vášeň nemusí protiřečit. Tak může člověk snadno překonat tento zdánlivě neslučitelný rozpor. Jakmile člověk překoná všechny rozpory, může mocně zpívat s Whitmanem:
"Že si protiřečím? Dobrá, pak si tedy protiřečím. Jsem rozsáhlý, nosím v sobě mnohé."
  — Walt Whitman

Chceš-li být dobrým člověkem, pak popři sám sebe,
když to bude upřímnost vyžadovat.

Chceš-li být velkým člověkem,
pak nepopírej sám sebe, i když to bude nezbytnost vyžadovat.

Strach se ptá: „Je to bezpečné?“
Pochybnost se ptá: „Je to pravdivé?“
Svědomí se ptá: „Ne-li Bůh, kdo jiný? Co jiného?“

Vnitřní hlas je chrámem uvnitř nás.
Vnitřní hlas je božstvem uvnitř nás.
Vnitřní hlas je božskou povinností uvnitř nás. Vnitřní hlas je nejvyšší nezbytností uvnitř nás.

Bůh poručil vnitřnímu hlasu, aby byl přítelem aspirujících duší a soudcem neaspirujících duší. Vnitřní hlas je nejen neměnnou neměnností, ale také dokonalou dokonalostí.