Sebekontrola

Susquehanna University, Selinsgrove, Pennsylvania
4. března 1970

Nejdůležitější, nejvýznamnější a nejplodnější kvalitou v duchovním životě je sebekontrola. Bez sebekontroly není žádné seberealizace. Ve slovníku najdeme statisíce slov. K provádění je sebekontrola ze všech těchto slov nejobtížnější. Jak můžeme mít sebekontrolu? Pokud chceme mít sebekontrolu, musíme se odevzdat Zdroji. Tímto Zdrojem je Světlo, tímto Zdrojem je Bůh.

Dítě chce spoustu věcí, spoustu zbytečných, škodlivých věcí. Matka však ví, že pokud mu je dá, ublíží mu. A protože jsou matka s dítětem jedním, ublíží jí to také. A tak matka neuspokojuje nespočetné neosvícené, ničivé touhy dítěte. Tělo je duchovně dítětem. Naplňujeme-li jeho potřeby a požadavky, nakonec zničíme svůj život.

Proč nás tělo vlastně neposlouchá? Odpověď je velmi prostá. Neposloucháme svou duši. Kdybychom poslouchali svou duši, tělo by nás také poslouchalo. Víme, že tělo má nadřízeného, kterým je vitálno. Nadřízeným vitálna je mysl, nadřízeným mysli je srdce a nadřízeným srdce je duše. Nadřízeným duše je Bůh.

Duše neustále poslouchá Vnitřního kormidelníka, Boha. Srdce poslouchá příkazy duše velmi často, ale ne vždy. Mysl neposlouchá srdce téměř nikdy. Vitálno neposlouchá mysl a tělo rozhodně neposlouchá vitálno. Skutečný problém začíná u mysli a v mysli.

Jak můžeme tělo, vitálno, mysl a srdce inspirovat k tomu, aby vstoupily do lepšího a více naplňujícího světla? Musíme si uvědomit, že pokud budeme tělo, vitálno, mysl a srdce kritizovat, nikdy je nedokážeme přeměnit. Pokud je však budeme oceňovat a budeme si vědomi toho, že mají schopnost sehrát v Kosmickém dramatu Boha významnou roli, že jsou pro plné projevení Boha na zemi stejně důležité jako duše, pak je dokážeme přeměnit.

Pokud tělo, vitálno, mysl a srdce neodsuzujeme — pokud jim naopak říkáme, že mohou být vybranými nástroji Boha, že je Bůh potřebuje ve své božské líle (hře) na zemi — pak je nakonec dokážeme přeměnit. Neukáznění členové naší rodiny za chvíli pocítí důležitost svého vlastního poslání v dokončení Božího projevení na zemi. Mohou se spojit a také se spojí k naplnění jednoho cíle.

Sebekontrola.

K sebekontrole potřebujeme prostotu, upřímnost a pokoru. Prostota musí sytit sebekontrolu. Upřímnost musí sytit sebekontrolu. Pokora musí sytit sebekontrolu. Můžeme říci, že prostota je snídaní sebekontroly, upřímnost obědem sebekontroly a pokora večeří sebekontroly.

Bohužel žijeme v době, kdy sebekontrola není oceňována. Stala se předmětem posměchu. Někdo se těžce pokouší o sebekontrolu. Jeho přátelé, sousedé, příbuzní a známí ho všichni zesměšňují. V jeho upřímném úsilí ovládnout svůj život nenacházejí nic skutečného. Myslí si, že způsob, kterým žijí oni, má větší hodnotu. Ten, kdo se snaží ovládnout svůj život, je podle nich hlupák.

Avšak kdo je hlupák, ten, kdo chce přemoci sám sebe, nebo ten, kdo je neustále obětí strachu, pochybností, starostí a úzkostí? Je zbytečné říkat, že ten, kdo chce přemoci sám sebe, je nejen nanejvýš moudrý člověk, ale také největší božský hrdina. Vrchní velitel kosmických bohů, božský válečník Kumar, syn Pána Šivy, bojuje na bojišti života proti nepřátelským silám, asurům a nevědomosti. Bojuje, aby zde na zemi v bezprostřednosti dneška vytvořil Království nebeské.

Před chvílí jsem řekl, že lidé zesměšňují člověka, který se pokouší ovládat sám sebe. Někdy vidíme, že společnost zesměšňuje a nemilosrdně odsuzuje dokonce i duchovní Mistry. Dokonce i duchovní osobnost, jejíž srdce je sněhobílé, jejíž srdce je čistotou samou, jejíž život nemá ani skvrnku nečistoty, jejíž samotný dech je záplavou čistoty, může být obětí kritiky nevědomého světa.

To mi připomíná jeden zenový příběh. Byl jednou jeden zenový Mistr, který byl velmi čistý, velmi osvícený. Blízko místa, kde bydlel, byl obchod s potravinami. Jeho majitel měl krásnou svobodnou dceru. Jednoho dne se zjistilo, že je těhotná. Její rodiče se rozzuřili. Chtěli vědět, kdo je otcem toho dítěte, ona jim to však nechtěla říct. Po opakovaném hubování a trápení jim řekla, že je jím zenový Mistr. Rodiče jí uvěřili. Když se dítě narodilo, běželi k zenovému Mistrovi, sprostě mu vyhubovali a nemluvně u něj nechali. Jediná poznámka zenového Mistra byla: „Je to tak.?“

Zenový Mistr děťátko přijal a začal se o něj starat. V té době už byla jeho dobrá pověst ta tam a lidé ho zesměšňovali. Ze dnů se stávaly týdny, z týdnů měsíce a z měsíců roky.

V našem lidském životě však existuje něco, čemu říkáme svědomí, a tuto mladou dívku její svědomí trápilo. Jednoho dne nakonec rodičům prozradila jméno skutečného otce dítěte — muže, který pracoval na rybím trhu. Rodiče se znovu rozzuřili. Jejich domácnost však zároveň trápil smutek a ponížení. Běželi za duchovním Mistrem, prosili ho o odpuštění, vyprávěli mu celý příběh a vzali si dítě nazpět. Poznamenal jen: „Je to tak.?“

  Pokud vám lidé v procesu vaší přeměny nebudou rozumět anebo nebudou mít zájem o váš čistý život, nevěnujte jejich kritice prosím žádnou pozornost. Pokud vaši upřímnost, vaše úsilí nebo váš úspěch v ovládání vaší nižší vitální přirozenosti neoceňují, žádná škoda. Chcete-li, aby vaši snahu oceňovali a obdivovali, pak do svého života zbytečně přivádíte nejen jejich kritiku a nedůvěru, ale i pochybnost a pokušení.

Každá lidská bytost v sobě nevědomě skrývá kritiku, nedůvěru, pochybnost a pokušení. Na jedné straně se silou své aspirace snažíte překonat sami sebe; na druhé straně do svého života přivádíte pokušení druhých lidí a tímto pokušením se nevědomě snažíte sytit svou nižší přirozenost.

Snažte se tedy být upřímní sami k sobě. Ať vám svět něco vytýká. Ať na vás štěká. Vaše upřímnost je vaší ochranou. Vaše duchovní disciplína vás dovede k vašemu předurčenému Cíli. Kdo je král? Ne ten, kdo vládne zemi, ale ten, kdo přemohl sám sebe. Každý má schopnost a možnost stát se králem, pokud chce. Bůh nám dal dostatek možností a bezmeznou schopnost být králem, králem nejen tohoto světa, ale i celého širého vesmíru.

Creative Commons License
Na toto dílo se vztahuje licence Creative Commons s atributy: "Uveďte autora", "Neužívejte komerčně" a "Neměňte obsah".

Sri Chinmoy, Světlo Východu pro mysl Západu.Poprvé vydáno nakladatelstvím Madal Bal v roce 2003.

Toto je 3001st. kniha, kterou Sri Chinmoy napsal od svého příchodu na západ v roce 1964.

Poznámka:

Zveřejňujete-li na jiných stránkách zkopírovaný text, doplňte prosím následující informace o licenčních podmínkách:


Sri Chinmoy
Z knihy Světlo Východu pro mysl Západu, dostupné pro zveřejnění podle "Creative Commons license"

Close »