Síla vůle a koruna vítězství

State University of New York at Stony Brook
11. března 1970 Síla vůle. Co je síla vůle? Síla vůle je vědomé vnitřní nutkání člověka vstoupit do samého srdce Nekonečnosti, Věčnosti a Nesmrtelnosti. Žít oddaný život znamená být vědomým dítětem Boží Vůle. V životě aspirace jsou nanejvýš důležité dvě věci: síla vůle a modlitba. Modlitba má ženské kvality. Síla vůle má mužské kvality. Modlitba i síla vůle jsou velmi účinné a mohou přinést stejný výsledek.

Síla vůle je neustále se vyvíjející a sebeprojevující skutečnost ve vesmíru. Někdy je pro nás smrtelníky obtížné rozlišit naše chtění od našeho přání. Chceme dosáhnout svého cíle odhodlaným osobním úsilím, které je podporováno a vedeno Boží milující Milostí. Když něčeho chceme dosáhnout, platíme za to cenu, zatímco když si něco přejeme dosáhnout, velice často za to cenu zaplatit nechceme — jen si to přejeme. Nevynakládáme žádné úsilí, žádné vědomé úsilí, a tak můžeme těžko očekávat nějaký úspěch.

Lidská síla vůle a božská síla vůle. Lidská síla vůle je jako provaz z písku. Může se kdykoliv roztrhnout. Božská síla vůle je síla aspirujícího lidstva v nás, která se vyvíjí do všenaplňujícího světa Za.

Koruna vítězství. Co je největší vítězství? Největší vítězství spočívá v sebeobjevení. Átmanam viddhi — „Poznej sám sebe“. Nemůže být žádného většího vítězství než poznání sebe sama. Porazit nějaký národ je lidské vítězství. Toto vítězství je omezené. Když Caesar řekl: „Veni, vidi, vici“ — „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“ — měl na mysli lidské vítězství. Když Boží Syn řekl: „Otče, staň se Vůle Tvá,“ lidská aspirace vstoupila do nekonečného Světla a Moudrosti Nejvyššího. Skutečného vítězství je dosaženo jen tehdy, když si vytvoříme vědomou, neoddělitelnou jednotu s Vnitřním kormidelníkem.

Boží Úsměv je korunou vítězství člověka.
Věčná aspirace je pýchou věčného vítězství.
Bez aspirace není realizace.
Bez realizace není odhalení.
Bez odhalení není projevení božské Pravdy na zemi.

Chcete žít na zemi, protože máte nespočet tužeb. Cítíte, že na zemi je mnoho věcí, kterých máte dosáhnout. Avšak bez Boha tyto touhy nemusí být naplněny, nemohou být naplněny a nebudou naplněny.

Když se snažíte objevit sami sebe, když chcete poznat, co skutečně jste, sestupuje na vás Boží nekonečná Štědrost. Objevením sebe sama můžete zde na zemi odhalit Vševědoucnost, Všemohoucnost a Všudypřítomnost Boha. Realizace Boha a projevení Boha se může uskutečnit a také uskuteční zde na zemi a nikde jinde.

K tomu, abychom byli zaplaveni silou vůle, potřebujeme koncentraci, meditaci a kontemplaci. Musíme se umět koncentrovat. Když je naše koncentrace dokonalá, musíme vstoupit do meditace. Když je naše meditace dokonalá, musíme vstoupit do kontemplace.

Jak se nejlépe naučit koncentrovat? Čtením knih? Ne, to je nemožné. Knihy nám dají jen inspiraci, nic víc. Proto, abychom se naučili tajemství koncentrace, musíme jít za duchovním Učitelem. Abychom si rozšířili vnější znalosti, chodíme na univerzitu. Také vnitřní moudrost bychom se měli učit od někoho, kdo se ji sám už naučil. Je pravda, že poklad je uvnitř vás. Někdo vám však musí ukázat, kde je a kde k němu máte klíč.

Chodíte do školy a na každý předmět máte jiného učitele. V duchovním životě je však jen jeden předmět, a tím je seberealizace. A k tomu, aby vás učil, vedl, osvítil a naplnil, je jeden skutečný Učitel víc než dost.

K meditaci tedy také potřebujete Učitele, obzvláště na začátku. Jakmile jste ve své meditaci opravdu pokročilí, Učitele nepotřebujete. Ale teprve tehdy, ne předtím.

Poslední příčkou duchovního žebříku je kontemplace. Můžete kontemplovat na osobního nebo neosobního Boha. Je vždy snazší, bezpečnější a více naplňující jít nejprve k osobnímu Bohu a teprve skrze Něj k Bohu neosobnímu.

Síla vůle a koruna vítězství. Duchovní život potřebuje jen jediné: aspiraci. Síla vůle a koruna vítězství se rodí z neustálé aspirace našeho srdce.

Aspirujeme všichni. Naše je aspirující duše, náš je naplňující Cíl, tady a teď, v bezprostřednosti dneška.