Jak žít ve dvou světech

Přišel jsem sem, abych vám sloužil. Musím sloužit. Pokud budu moci posloužit i jediné z vás v jejím úsilí směrem k sebepoznání, nebudu žít nadarmo. Ne, můj život na zemi najde svůj původní význam. Máte plné právo být hrdé na to, že jste oddané studentky na této škole, jedinečné ve Spojených státech. A dnes mi Bůh nabízí bezkonkurenční příležitost objevit ve vás aspirující srdce.

Sarah Lawrence College je pro ženy, jak všichni víme. Rád bych řekl pár slov o hinduistických ženách. Přišel jsem nedávno z Indie, a jsem si jist, že víte, že jsem hinduista. Hinduistická žena je žijícím ztělesněním svatosti, zbožnosti a víry. Čistota je spojnice mezi jejím životem a jejími činy. O intelektuální vzdělání se nestará. Její srdce pláče po vnitřním vzdělávání, po vzdělávání duše. To není nadsázka. Její život spontánní a nekonečné oběti je duší hinduistů. Ve starodávné minulosti to byla hinduistická žena Maitreji, která řekla svému manželu Jádžňavalkjovi, neporovnatelnému mudrci Upanišad, že ji neuspokojí nic jiného, než Nesmrtelnost.

Když řekla Nesmrtelnost, nemyslela tím prodloužení její fyzické existence po miliony let. Mínila tím, že chce mít nesmrtelné vědomí, vědomí Nesmrtelnosti, uvnitř i vně.

Jsou dva světy: jeden je svět Pravdy, ten druhý svět klamu. Co rozhodne, když se Pravda a klam neshodnou? Přijetí, jejich vzájemné přijetí. Pravda přijme klam, aby přeměnila jeho život. Klam přijme Pravdu, aby projevil Její dech.

Dva světy: jeden je znám jako přijetí, druhý jako odmítnutí. Se svou nejhlubší vděčností přijímám to, co pro mě má Bůh: osvícení. S nezdolným odhodláním odmítám to, co pro mě má svět: zklamání.

Dva světy: podmínka a situace. Podmínka říká: „Bůh dává, když ty dáváš.“ Situace říká: „Jsi bezmocný. Jedině Bůh může dávat a také dává.“

Na rozdíl od druhých, můj Bůh má dvě jména: Blaženost a Soucit. Ve vnitřním světě Mu říkám Blaženost. Ve vnějším světě Mu říkám Soucit.

Můj Bůh má dvě duše. Duše, kterou má ve vnitřním světě, vyjadřuje Jeho Sen. Duše, kterou má ve vnějším světě, odhaluje Jeho Skutečnost.

Můj Bůh má dvě těla. Jeho vnějším tělem je má inspirace. Jeho vnitřním tělem je mé osvobození.

Nebe a peklo představují dva světy v našem vědomí. Nebe překvapuje peklo svou bezmeznou radostí. Peklo překvapuje Nebe svým neustálým pláčem. Nebe říká peklu: „Umím tančit, a pokud chceš, mohu tě to naučit.“ Peklo říká Nebi: „Báječné! Umíš tančit a jsi připraveno mě to naučit. Ale přeji si ti říci, že já si umím zlámat nohy a pokud chceš, mohu je zlámat i tobě.“

Věda a duchovnost jsou dva odlišné světy. Věda chce cesty zkrátit. Duchovnost je chce sjednotit. Mně nestačí ani jedno. Má vize chce cestu přeměnit a učinit ji božskou.

Východ a Západ: dva světy. Musíme je sjednotit. Probuzené vědomí člověka viditelně směřuje k božskému. Toto je nejnadějnější paprsek světla mezi okolními temnotami dneška. Toto je okamžik spojení nejen rukou, ale také myslí, srdcí a duší. Nad všemi fyzickými a mentálními překážkami mezi Východem a Západem, vysoko nad národními a osobními zvyky, bude vlát nejvyšší prapor božské jednoty.

Vnější svět je svět uvažující mysli. Vnitřní svět je svět zážitku. Pro vnější svět je obtížné věřit v existenci Boha. Avšak ve vnitřním světě je existence Boha vždy zřejmá.

Sri Aurobindo řekl: „Přesvědčivými důvody mi ukázali, že Bůh neexistuje, a já jsem jim věřil. Poté jsem Boha spatřil, neboť ke mně přišel a objal mě. Čemu mám teď věřit, vysvětlování druhých, nebo vlastnímu zážitku?“

Můžeme žít ve dvou světech? Zajisté můžeme. Máme-li spontánní inspiraci, můžeme úspěšně žít ve vnějším světě a dosáhnout svých vnějších cílů. Máme-li oduševnělou aspiraci, můžeme žít ve vnitřním světě a dosáhnout svého vnitřního Cíle.

Vnější svět je tělo. Vnitřní svět je duše. Pokud zůstáváme v těle, musíme se neustále držet příkazů duše, tak aby tělo, namísto aby bylo slepým nástrojem osudu, se stalo dokonalým kanálem pro božské projevení Nejvyššího ve fyzickém. A pokud chceme žít v duši, zažívat nekonečné světlo, mír a blaženost, potom nesmíme tělo zanedbávat, nesmíme ho ničit, protože je to v tomto těle, kde duše na zemi přebývá.