Ticho osvobozuje

V Bengálsku v Indii žil jednou jeden zbožný muž. Každý den přicházel do jeho domu sanskrtský učenec a nahlas mu předčítal několik duši uchvacujících duchovních nauk z Bhagavadgíty, upanišad a véd. Pán domu těmto promluvám oduševněle naslouchal.

Rodina měla ptáka jménem Krišna. Pták byl v kleci v pokoji, kde byly promluvy přednášeny, a také jim naslouchal.

Jednoho dne pták na svého pána promluvil a řekl: „Mohl bys mi prosím říct, jaký užitek máš z těchto duchovních promluv?“

Pán odpověděl: „Krišno, zdá se, že nechápeš, že mě tyto duchovní promluvy osvobodí, zbaví spoutání!“

Pták řekl: „Posloucháš tyto texty už několik let, ale žádné změny na tobě nevidím. Zeptal by ses laskavě svého učitele, co se s tebou skutečně stane?“

Příštího dne pán domu řekl svému učiteli: „Guru, naslouchám tvým promluvám již deset let. Je pravda, že dosáhnu vysvobození a svobody?“

Učitel mlčel. Poškrábal se na hlavě, dumal nad otázkou, odpověď však nenalezl. Zůstal mlčky asi hodinu a potom z domu odešel.

Pán domu byl ohromen. Jeho guru nedokázal otázku ptáka zodpovědět. Pták ale odpověď našel.

Od toho dne přestal přijímat potravu. Přestal zpívat. Zůstával naprosto tichý. Pán domu i jeho rodina dávali jídlo do klece každý den, ale pták se ničeho nedotkl.

Jednoho dne se pán na ptáka podíval, a protože nejevil známky života, opatrně ho vyndal z klece. Se smutným srdcem položil svého Krišnu na podlahu. Pták v mžiku odletěl do nekonečné svobody oblohy!

Pták dal ponaučení. Jeho pán i jeho guru dostali lekci: ticho osvobozuje.