Zneužití okultních sil

Dovolte mi, abych vám vyprávěl jeden příběh o zneužití okultních sil. Asi před sto padesáti lety žil duchovní Mistr, který se jmenoval Matsyendranath. Jeho nejmilejším žákem byl Gorakšanath. Když Matsyendranath poznal, že Gorakšanath se také stal duchovním velikánem, řekl: „Podívej, dva lvi nemohou žít na stejném místě. Neměli bychom už zůstávat spolu. Měl bys odejít někam jinam. Máš veškeré schopnosti. Nyní bys měl vést svět, tak jako jej pomáhám vést já.“

Gorakšanathovi to bylo líto, ale musel poslechnout příkaz svého Mistra. Opustil tedy Matsyendranatha a na šest let odešel. Na konci šestého roku se vrátil na místo, kde svého Mistra opustil. Jakmile tam přišel, zeptal se svých bratrů-žáků a lidí, kteří žili v sousedství, jestli nevědí, kde se nachází jeho Mistr. Všichni odpovídali: „Nesmíme ti prozradit, kde je tvůj Mistr.“

Gorakšanath na ně naléhal a vysvětloval jim, že svého Mistra neviděl šest let a že byl Matsyendranathovým nejmilejším žákem. Všichni ale namítali: „Kdepak! Ty nejsi jeho nejmilejší žák. Jen ze sebe děláš důležitého. A pokud jeho nejmilejším žákem doopravdy jsi, pak bys měl poslechnout jeho příkaz. Řekl nám, že se nikdo nesmí dozvědět, kde žije.“ A odmítli Gorakšanathovi povědět, kde se jeho Mistr nachází.

Nakonec se Gorakšanath rozlítil. Zvolal: „Za to vás prokleji. Dvanáct let zde nezaprší. To znamená žádná úroda, žádné jídlo, žádná pitná voda. Pokud tu zůstanete, všichni zahynete hladem. Toto prokletí zruším dřív než za dvanáct let jen pod podmínkou, že se sem můj Mistr vrátí.“

Sucho nastalo okamžitě. Když už byla situace vážná, král toho kraje se vydal za Gorakšanathem a prosil jej, aby kletbu zrušil. Gorakšanath však odmítl. Sucho trvalo dva a půl roku. Když se pak zpráva o Gorakšanathově kletbě konečně dostala k Matsyendranathovi, Mistr se okamžitě vrátil. V tu chvíli začalo pršet. Matsyendranath stanul před Gorakšanathem a řekl: „Jsem tak rád, že tě opět vidím.“

Gorakšanath si vmžiku uvědomil svou hloupost. „Odpusť mi, Mistře,“ řekl. „Stydím se za to, co jsem provedl těmto lidem.“

Ale Matsyendranath svému nejmilejšímu žákovi odpověděl: „Neudělal jsi nic špatného. Tito lidé byli zkažení. Zasluhovali si tento trest. Pomůže jim to vést lepší život.“

Gorakšanath odvětil: „To jsem já ale nevěděl. Chtěl jsem je jen potrestat. Měl jsem zlost. Můj čin byl špatný, protože mé motivy byly špatné.“

„Nesnažím se tě nějak falešně omluvit,“ řekl Matsyendranath. „Tvá duše věděla, že si zasluhovali trest. To, co jsi udělal, bylo správné.“

Když Mistr používá sílu svého soucitu, užívá ji, aby své žáky ochránil a zároveň opravil jejich chyby. V konečném výsledku chce Mistr od svých žáků dokonalost. Soucit je prostředek. Dokonalost je cíl.

Tentýž Mistr a tentýž žák měli jinou významnou zkušenost. Gorakšanath byl nesmírně pyšný, protože realizoval Pravdu a dosáhl okultní síly, a tak mu chtěl Matsyendranath ukázat, že používání okultních sil může být nesmírně nebezpečné. Zde je příběh o této události.

Ke Gorakšanathovi jednou přišel jakýsi jogín a začal jej i jeho Mistra urážet. Gorakšanath řekl: „Neopovažuj se o mém Mistrovi takto mluvit! Mám obrovskou okultní sílu.“

Jogín ho vyzval: „Ukaž mi tu svou okultní sílu!“

„Tady je nůž. Můžeš mě kamkoliv bodnout, ale nedokážeš mě ani v nejmenším zranit. To je moje síla.“

Jogín tedy začal Gorakšanatha bodat, ale ani vlásek na jeho těle nebyl poškozen. Nato jogín řekl: „Dobrá. Kdykoliv jsem tě bodl, ozval se zvuk. Nebyl jsi sice zraněn, ale mé bodání vytvářelo zvuk. Když mě tím samým nožem bodneš ty, nejen že mě nezraníš, ale neozve se ani žádný zvuk.“

Gorakšanath začal jogína nožem bodat a ukázalo se, že jogín mluví pravdu. Neozval se žádný zvuk. Jogín nato řekl Gorakšanathovi: „Ztotožní-li se někdo s Nekonečnem, při bodnutí nevzniká žádný zvuk. To dokazuje, že v okultní síle jsem lepší než ty.“ A potěšen svým vítězstvím odešel.

Matsyendranath byl tou dobou někde pryč, ale Gorakšanath se hluboce soustředil, aby mu mohl sdělit svůj zážitek. Jeho vize mu řekla, že Matsyendranath se nachází v ášramu v Májápuri, městě iluzí. Ke svému velkému překvapení spatřil svého Mistra obklopeného mnoha krásnými dívkami. Tančily kolem něj a on si užíval vitálního, emocionálního života.

Gorakšanath byl ohromený: „Jak je tohle možné? Můj Mistr je Mistr nejvyššího řádu. Možná mám špatnou vizi.“ Znovu se soustředil a spatřil stejnou scénu. Tentokrát si byl jistý, že vidí svého Mistra. „Můj Mistr upadl,“ pomyslel si. „Je obklopen tolika krásnými dívkami, které zpívají a tančí. Užívá si všemožně vitálního života. Musím ho zachránit.“

Gorakšanath si tedy otevřel své srdeční centrum a přesunul se okultně do ášramu v Májápuri. U brány se zeptal na svého Gurua. Vrátný řekl: „Matsyendranath? Tvůj Guru? Ten upadl. Kým kdysi býval, a kým je teď! Klesl tak hluboko, že tomu nemohu ani uvěřit.“

Gorakšanath chtěl okamžitě jít a svého Gurua zachránit, ale ženy mu nedovolily, aby se k Matsyendranathovi přiblížil. Musel tedy použít svou okultní sílu, aby se stal krásnou ženou, a připojil se k jejich tanci a zpěvu. Když se v přestrojení za tančící dívku přiblížil k Mistrovi, Matsyendranath svého žáka nepoznal. Gorakšanath musel znovu použít okultní sílu, aby ke svému Mistrovi promluvil. „Mistře, co tu děláš?“ vykřikl. „Jaký to vedeš život? Jsi duše, která realizovala Boha. Co děláš zde v požitcích vitálního života?“

Matsyendranath ihned odpověděl: „Ach, upadl jsem. Tak hluboko jsem klesl! Prosím, zachraň mě.“ A tak Gorakšanath použil svou okultní sílu a vyvedl Mistra z Májápuri. Když urazili šest nebo sedm mil, Matsyendranath vystoupil z máji, iluze, a byl volný.

Žák a Mistr cestovali dva tisíce mil, než se vrátili do Matsyendranathova ášramu v severní Indii. Tam Gorakšanath zjistil, že Matsyendranath má dvě duchovní těla. Jedno tělo s ním letělo pomocí okultní síly a druhé stálo přímo před ním v místě, kam dorazili. Během několika minut Mistr, který letěl s ním, vstoupil do onoho druhého Mistra, který mu stál tváří v tvář. V tu chvíli Gorakšanath také uviděl, že všude kolem je mnoho Mistrových žáků. Zeptal se jednoho z nich: „Nebyl Mistr několik let pryč?“ „Ne,“ odvětil žák. „Posledních několik let byl Mistr zde a my jsme byli s ním.“

Udivený Gorakšanath se zeptal: „Jak je tohle možné? Mistře, prosím, vysvětli mi zážitek, kterým jsem právě prošel. Je pro mě záhadou, co se stalo.“

Matsyendranath odpověděl: „To všechno jsem musel udělat jen kvůli tobě. Měl jsi všemožné okultní síly, ale tvá pýcha byla příliš velká. Byl jsi ve svém duchovním životě příliš tvrdý a neohebný. Opovrhoval jsi ženami. Opakovaně jsem ti říkal, že tím, že budeš ženami opovrhovat, nedokážeš svůj život transformovat. Nezáleželo ti na tom, aby se i ženy vysvobodily z nevědomosti. Měl jsi pocit, že jsou otevřenou branou do pekla a že jsou to ony, kdo v životě mužů způsobuje veškeré problémy, obzvláště vitální. Ale to není pravda. Jsou to vlastní nedokonalosti mužů, co jim působí problémy. Muži mají slabosti, a když si promítají tyto slabosti do žen, zdá se jim, že to ony jsou příčinou všech jejich problémů. Jak muži, tak ženy jsou dětmi Boha a všichni musí porazit pokušení nižšího vitálna. Od počátku jsem ti říkal, že ženám by ses neměl vyhýbat. Potřebují pomoci osvobodit se z bláta nevědomosti.

Jsi můj nejlepší žák. Dal jsem ti všemožné okultní síly, ale onen jogín tě přesto porazil, a to jen pro tvou pýchu. Teď, když jsi pokořen, teď, když byla zničena tvá pýcha, bych ti chtěl něco říci. Přestože jsi mým žákem a přestože jsi prohrál s oním jogínem, nebude trvat dlouho a předčíš jak jeho, tak i mě. Nyní jsi mým žákem, ale zítra možná já budu tvým. Protože jsi dnes porazil pýchu, protože jsi dnes spatřil pravdu božským způsobem, tvůj obrovský potenciál nyní bude moci vyjít na povrch. Jsi předurčen k tomu, abys nás předčil.

Když ses potom stal ženou, aby ses ke mně dostal a pomohl mi, naučil ses nevyhýbat se ženám. Uvědomil sis, že muži a ženy musí jít k transcendentálnímu Cíli společně. Nyní, když ses ode mě dozvěděl tuto pravdu, neexistuje již nic jiného, co bych tě mohl naučit. Vše, co mám, jsem dal tobě a ty jsi mě z Milosti Pána Nejvyššího předčil.“ Nato Matsyendranath sepjal ruce a poklonil se svému žákovi.