Jak můžeme nejefektivněji duchovně ovlivňovat děti?

Sri Chinmoy: Rodiče mohou svým dětem nabízet nejúčinnější duchovní pomoc jen tím, že sami povedou božský život — to znamená skutky, nikoliv kázáním. Ať chcete po dítěti, aby dělalo cokoli, musíte to dělat sami, každý den. Rodiče často žádají své děti, aby udělaly něco, co sami nedělají. Nebo něco dělají, a pak dětem řeknou, aby to nedělaly. Říkají: "Já to dělat můžu, ale vy ne." Můžete říct svým dětem: "Vstaňte v sedm hodin a modlete se a meditujte," ale příští ráno budete spát. Stejně tak můžete říkat svým dětem, aby nelhaly, ale sami říkáte lži. Všechno, co děláte, ospravedlňujete slovy: "Ach, prošel jsem tvým stádiem; tyhle věci mě neovlivňují."

Chcete-li po svých dětech, aby vstaly a meditovaly a vy sami děláte to samé, automaticky dostanou sílu navíc. Ale pokud neděláte totéž, polovina jejich síly zmizí. Jejich pozornost je okamžitě rozptýlena. Myslí si: "Pokud je to opravdu dobré, proč to maminka nedělá?" nebo "Pokud je to opravdu špatné, jak to, že to dělá?"

Musíte cítit, že jelikož jsou vaše děti velmi malé, jste za ně zodpovědní. Pokud cítíte, že mléko je pro vaše děti opravdu dobré, pak jim budete dávat mléko proto, že jste za ně zodpovědní. Nečekejte, až jim bude jedenáct nebo třináct let, aby samy zjistily, že mléko je dobré. Dokud vás Nejvyšší nechává cítit, že je mléko nejzdravější, musíte toto uvědomění sdílet se svými dětmi. Až bude jejich mysl rozvinutá, nechte je udělat vlastní rozhodnutí. Stejné je to i s duchovním životem. Nechte své děti, aby považovaly za nejlepší to, co považujete za nejlepší i vy. Později, když bude jejich mysl rozvinutá, pokud je jejich mysl bude chtít vést jinam, nechte je bojovat s myslí a rozhodnout se, zda máte pravdu nebo ne.

Vždy se snažte být svým dětem příkladem. Pokud se zeptáte svých dětí, aby něco nakreslily a vy začnete vařit, děláte chybu. V té době byste neměla vařit; musíte jít a s dětmi si kreslit. Dokonce i když si děti hrají, je lepší být vždy s nimi. Pokud si děti hrají s míčem, ačkoli můžete cítit, že máte dělat něco důležitého, nejdůležitější věcí, kterou musíte udělat, je být v jejich společnosti. Ve vašem životě nemůže být nic důležitějšího. Pokud opravdu chcete vidět jejich pokrok, chcete-li, aby vstoupily do duchovního života, udělejte jim radost — nikoliv tím, že k nim budete shovívaví, nikoliv tím, že jim dáte naráz dvacet hraček, ale že pro ně něco uděláte. Když jste s nimi, nechte, aby cítily, že jsou dobré a božské. Řekněte jim: "Bůh tě miluje nejvíc, jsi Jeho vyvolené dítě. Celý svět na tebe čeká."

To je to, co mám na mysli tím, že je máte udělat šťastnými. Chcete-li jim dát skutečné štěstí, nechte je cítit, že je Bůh chce. To není neupřímné lichocení. Když rodiče obdivují a zbožňují dítě, i když kvality, které obdivují, nejsou v popředí, vyjdou do popředí. V Indii, když se narodí slepé dítě, rodiče mu dávají jméno "Lotosové oči". Porovnávají dítě s kosmickými bohy. Nyní mohou lidé říci, že je to hloupé, ale tito rodiče dělají správnou věc, když říkají, že jejich děti mají zvláštní milost kosmických bohů. Vyvolávají přítomnost kosmických bohů. Takže když oceňujete, obdivujete a zbožňujete své děti, snažte se cítit, že jim pomáháte rozvíjet vlastnosti, které by v nich měly vyjít do popředí; vynášíte do popředí jejich spící vnitřní božskost.

Taky jim povídejte o Bohu, ale nemluvte o něm jako o starém člověku. Vždy je nechte cítit, že je to někdo v jejich věku. Pokud mají děti tři roky, pak je pro ně Bůh starý také tři roky. Řekněte jim, že je to jejich dobrý přítel, jejich věčný přítel. Řekněte jim, aby se na Něj připravily. Přichází k nim jako jejich nejbližší Přítel, takže se musejí chovat dobře.