Scéna I

RAGHUNATH: Vidím, že máš v ruce nějakou knihu, zvláštní knihu. Mohu vědět, co to je?

ČAITANJA: Ach, to nic není. Je to něco hloupého.

RAGHUNATH: Co je na tom hloupého? Ukaž mi to.

ČAITANJA: (váhá) Nebude se ti líbit. Jestli chceš, přečtu ti několik stran.

RAGHUNATH: Ne, ne. Prosím, dovol mi, ať si to přečtu sám.

(Čaitanja mu podá knihu. Raghunath si prohlédne několik stran a pak zavře oči.)

ČAITANJA: Raghunathe, co se děje? Proč jsi zavřel oči? Je ti něco? Raghunath začne plakat. Proč pláčeš? Proč pláčeš, můj příteli?

RAGHUNATH: Doopravdy, jsem tvůj přítel. Jsem tvůj přítel, běda.

ČAITANJA: Co se ti stalo? Prosím, řekni mi to. Co jsem ti udělal? Našel jsi v té knize nějaké chyby? Jsem ochotný opravit je. Pověz mi. Víš, že mi záleží na dokonalosti.

RAGHUNATH: Chyby? Žádné chyby, ale dokonalá Dokonalost. Běda, také jsem napsal knihu o logice a myslel jsem si, že mi přinese nesmrtelné jméno a slávu. A teď vidím tvou knihu. Až si lidé přečtou tvou knihu, má kniha se s ní nebude dát srovnat. Nikdo se jí ani nedotkne.

ČAITANJA: Tak to je důvod, proč pláčeš? Proto se cítíš mizerně, můj příteli? Tato má kniha ti působí tolik utrpení?

(Čaitanja vytrhne Raghunathovi knihu a hodí ji do Gangy.)

RAGHUNATH: Co jsi to udělal? Co jsi to udělal? Tak cennou a hodnotnou knihu jsi hodil do Gangy?

ČAITANJA: Přátelství je na prvním místě. Přátelství s tebou si vážím nekonečně více, než si vážím své knihy. Raghunathe, ty potřebuješ jméno a slávu. Bůh ti je dá. Já potřebuji jen jedinou věc: přítomnost Pána Krišny ve svém srdci. Potřebuji pouze jeho přítomnost, jeho nohy ve svém srdci.

(Čaitanja zpívá.)

Se je-gan geye jai gan
Geye jai amar hriday dhware
Dake amar ashar prane premer parabare
Se je-gan geye jai gan
Geye jai amar hriday dhware
Bhuban amar raibe na ar moher karagare

[Ach, tady je,
zpívá u dveří mého srdce.
Volá mé srdce naděje, aby vstoupilo
do Jeho Oceánu Lásky.
Ach, tady je,
zpívá u dveří mého srdce.
Můj svět už nezůstane
ve vězeňské cele lpění a sebeklamu.
Ach, tady je,
zpívá u dveří mého srdce.]

ČAITANJA: Pane Krišno! Pane Krišno! Můj život může zůstat na zemi bez všeho kromě Sri Krišny.

RAGHUNATH: Ale svět mě prokleje! Udělal jsi pro mě tak obrovskou oběť!

ČAITANJA: Žádná oběť. Je to má láska k tobě. Má láska k tobě sehrála svou úlohu. Jestliže bude Bůh cítit, že je to nezbytné, učiní mě známým. Jestliže bude chtít, abych byl Jeho nástrojem, učiní mě svým nástrojem, a tak mi dá příležitost Mu sloužit. Ty budeš sloužit, budeš osvěcovat lidstvo svou knihou. A já budu osvěcovat lidstvo svou láskou k Bohu.

RAGHUNATH: Vidíš vše svým vnitřním Světlem, svou vlastní realizací. Mezi tebou a mnou existuje obrovský rozdíl. Já jsem bezvýznamné stvoření. Ale ty jsi vybraným nástrojem Boha. V tobě vidím Boží nekonečnou Lásku, Boží nekonečný Soucit. V tobě vidím Boží Poselství nejvyšší Pravdy. Přijde den, kdy tě celý svět bude uznávat. Celý svět si bude vážit poznání tvé mysli, bude obdivovat lásku tvého srdce a zbožňovat tvou jednotu plnou extáze, jednotu s Bohem, s Pánem Krišnou.