O pokladníkově lampě

Byl jednou jeden velmi laskavý král. Jeho poddaní si ho vážili, obdivovali ho, uctívali a milovali. Naneštěstí se k němu dostaly stížnosti na dva vysoce postavené úředníky, kteří se nechávali podplácet. Tito úředníci mu byli tak blízcí, že tomu nejprve nemohl uvěřit. Pak si povzdechl: „Jak teď mám někomu věřit? Ti dva mi byli po mnoho let tak blízcí, a teď se začali chovat špatně. Nevím, jak mám tento problém vyřešit. Když je propustím, bude mě to mrzet. Sloužili mi velmi dlouho a způsobí mi to spoustu nesnází.“

Nakonec si řekl: „Dobře. Potřebuji alespoň trochu útěchy. Říká se, že můj pokladník je ten nejpoctivější člověk v našem království. Přesvědčím se, zdaje to pravda, nebo zdaje i můj pokladník stejný jako ti dva, které jsem přistihl. Tolik jsem jim věřil. Uvidím, jestli i pokladník patří do stejné skupiny.“

V převleku se král vypravil do pokladníkova domu. Byl oblečen jako obyčejný měšťan. Řekl pokladníkovi: „Naléhavě potřebuji vaši radu.“

Pokladník krále nepoznal. Řekl: „Prosím počkejte, počkejte.“ Pokladník měl plno práce, a tak se král posadil a čekal. Po nějaké době pokladník řekl: „Je mi líto, že jste musel čekat. Ale jak víte, pracuji pro krále a zítra mu musím předložit svou zprávu.“

Král viděl, že pokladník nepoužívá elektrické světlo. Měl jenom petrolejovou lampu. „Je to možné? “ řekl si. „Takhle šetří mé peníze? Má tak dobré srdce!“

A to nebylo všechno. Přímo před králem zapálil pokladník jinou petrolejovou lampu a uhasil tu, kterou do té doby používal. Král řekl: „Proč jste zhasl tu předchozí lampu? “

Pokladník odpověděl: „Ta lampa patří našemu panu králi. Používám ji, když dělám práci pro něj. Ale vy jste přišel pro soukromou radu. Jak bych mohl použít lampu, kterou používám při práci pro krále? Vaše otázka je soukromá. Moje lampa je pro mé soukromé použití a vy jste přišel pro soukromou radu. Rád se s vámi podělím o to málo, co znám, ale pro takovéto záležitosti nemám právo používat královu lampu.“

Krále to nesmírně potěšilo. Přímo před pokladníkem si sundal masku a celý svůj převlek. Pak jej objal a řekl: „Opravdu jsi ten nejpoctivější člověk v mém království. Teď vím, že stále ještě mohu věřit jinému člověku.“