Univerzální žárlivost
Akbar se zeptal Birbala: „Jak je možné, že nemám na svých dlaních žádné chloupky? Všude jinde je mám. Jak je možné, že na mých dlaních není ani jediný?“Birbal odpověděl: „To je proto, že máš ve svých dlaních neustále spoustu peněz a dáváš je na dobročinné účely. Tvé dlaně se neustále třou, takže ty chloupky mizí.“
„Jak je však možné, že ani ty nemáš na svých dlaních žádné chloupky?“
„Protože neustále od tebe dostávám peníze, mé dlaně se také neustále třou. Pořád mi dáváš peníze a já je přijímám. To je důvod, proč na našich dlaních nejsou žádné chloupky.“
„Ale co ti, kteří ode mne nedostávají peníze jako ty? Proč oni nemají na svých dlaních žádné chloupky?“
„Ach, to je proto, že jsou velmi žárliví. Žárliví lidé pořád myslí na peníze, které mi dáváš, a které já od tebe přijímám. Neustále si mnou ruce v očekávání, že dostanou nějaké peníze. Nepřetržitě je spaluje žárlivost a chtivost, takže si pořád mnou dlaně. To je důvod, proč ani oni nemají na svých dlaních žádné chloupky.“
Akbara to velice pobavilo a potěšilo, ale ti, kteří slyšeli Birbalovu řeč, se z takového obvinění cítili velice trapně, a ze studu sklopili hlavy.
Komentář
Žárlit na to, co má dávající, nebo na to, co ten druhý přijímá, nikdy člověku nepřinese radost nebo mír mysli. Aby byl člověk stále šťastný, musí se ztotožnit se zdrojem Skutečnosti, směrem Skutečnosti, září Skutečnosti a proudem Skutečnosti.
