Čtyři prvotřídní hlupáci

Jednou Akbar požádal Birbala, aby mu přivedl čtyři nejhorší hlupáky světa. Birbal tedy začal druhého dne ráno hledat hlupáky.

První hlupák, kterého spatřil, byl brahmín. Běžel velmi rychle a nesl mísu s arakovými ořechy, rýží a několika dalšími věcmi. Když se ho ministr zeptal, proč běží, odpověděl: „Moje manželka právě porodila syna a já jí nesu slavnostní jídlo. To dítě však naneštěstí není moje, ale jeho otec tam také bude. Chci požehnat novopečenému otci, matce a dítěti. Proto běžím.“

„Ach!“ Pomyslel si ministr: „právě jsem našel prvního hlupáka,“ a řekl brahmínovi, aby šel s ním ke dvoru.

„Ne, ne, ne! Nemohu jít ke dvoru,“ protestoval brahmín. „Musím vidět svoji ženu.“

Birbal prohlásil: „Já jsem císařův ministr. Mám tě přivést z císařova rozkazu,“ a ukázal brahmínovi důkaz své moci. Hloupý brahmín tedy musel jít do Akbarova paláce.

Po cestě spatřili muže, jak sedí na koni. Na ramenou měl velmi těžký náklad. Birbal se ho zeptal: „Proč neseš ten náklad na svých ramenou?“

Muž odpověděl: „Můj kůň je klisna a je březí. Nechci tomu ubohému zvířeti ublížit tím, že bych mu naložil tak těžký náklad, a proto jsem si ho naložil na svá ramena.“

Birbal řekl: „Když sedíš na koni, váha bude stejná, ať už je náklad na tvých ramenou nebo přímo na hřbetu koně.“ Muž však trval na tom, že nese polovinu tíhy na svých ramenou.

„Tady je další hlupák,“ řekl si pro sebe Birbal a nařídil tomu chlapíkovi, aby s nimi šel k císaři.

„Vaše výsosti,“ pronesl Birbal, když předstoupili před Akbara: „Tady jsou vaši hlupáci.“

„Požádal jsem tě, abys přivedl čtyři hlupáky, nebo ne?“ řekl Akbar. „Kde jsou ti další dva?“

„Tady mám dva,“ odpověděl Birbal a popsal císaři jejich hloupé skutky. Potom řekl: „Třetím hlupákem jsi ty, tvoje výsost. Kdo jiný než hlupák chce vidět další hlupáky? Máš radost z toho, že víš, že v tvé říši jsou ohromní hlupáci — moudrý císař by chtěl vědět, jestli jsou v jeho říši moudří lidé. Jelikož máš radost z hlupáků, patříš mezi ně, protože vrána k vráně sedá.

„A já jsem čtvrtý hlupák. Poslechl jsem tvůj hloupý rozkaz a marnil jsem svůj vzácný život při jeho vykonávání. Jenom hlupák poslechne rozkaz jiného hlupáka, což ze mne dělá onoho čtvrtého hlupáka.“

Sri Chinmoy, Mogulští císaři, (knižně nevydáno), 2001