Prána a síla čaker1

New York University; New York, New York, USA
21 února 1973

Kundalini jóga je jógou prány. Prána je životní energie či životní princip vesmíru. Existují tři hlavní kanály, kterými tato životní energie proudí. Tyto kanály jsou idá, pingalá a sušumna. V sanskrtu se tyto kanály nazývají nádí. Idá, pingalá a sušumna jsou uvnitř našeho jemného fyzického těla, nikoliv hrubého fyzického. Idá rozvádí proud životní energie v levé části těla, pingalá v pravé části těla a sušumna středem páteře. Nejdůležitější z těchto tří nádí je sušumna. Přijímá neustálý tok životní energie z univerzálního Světla Vědomí. Existuje vnitřní spojení mezi idou, pingalou, zvěrokruhem a planetami. Idá má zvláštní spojení s Měsícem a planetou Merkur, proto je její hlavní kvalitou chlad a jemnost. Pingalá je spojena se Sluncem a Marsem, proto se vyznačuje mocným a dynamickým teplem.

Idá ovládá levou nosní dírku. Pingalá ovládá pravou nosní dírku. Když se nadechujeme a vydechujeme převážně svou levou nosní dírkou, měli bychom vědět, že v tu chvíli pracuje idá. Když se nadechujeme a vydechujeme převážně pravou nosní dírkou, pracuje pingalá. Když jsou obě nosní dírky činné stejnoměrně, znamená to, že svou roli hraje sušumna. Někdy se také stává, že idá vdechuje a pingalá vydechuje.

Čakry

Idá, pingalá a sušumna se kříží na šesti různých místech. Každé toto místo vytváří centrum, které je kruhové, jako kolo. Indická duchovní filozofie říká těmto centrům čakry. Také se jim říká lotosy, protože vypadají jako květy lotosu. Těchto šest center, jak možná víte, se nazývá múladhára, svádhišthána, manipura, anáhata, višuddha a ádžňa. Existuje ještě jedna čakra, která se nachází uvnitř mozku, a ta se nazývá sahasrára. Protože leží v mozku, a ne podél páteře, k ostatním šesti centrům se nepočítá. Vedle těchto šesti čaker existuje v jemném fyzickém těle mnoho dalších čaker. Máme čakru v koleni, dokonce v prstech na nohou a ve špičkách prstů na rukou. Ale tyto čakry jsou menší a většinou nejsou zmiňovány.

Kořenová čakra čili lotos múladhára je znázorňována jako lotos se čtyřmi okvětními plátky, které jsou zbarveny červeně a oranžově. Slezinová čakra, svádhišthána, má šest okvětních plátků. Tyto plátky jsou oranžové, modré, zelené, žluté, fialové a krvavě červené. Krvavě červená je nejnápadnější barvou této čakry. Pupeční čakra, manipura, má deset okvětních plátků. Jsou růžové, oranžové a zelené, ale především zelené. Srdeční čakra, anáhata, má dvanáct okvětních plátků. Její barvou je jasně zlatá. Hrdelní centrum, lotos višuddha, má šestnáct okvětních lístků modré a zelené barvy. Čelní centrum, ádžňa, má pouze dva okvětní lístky. Uvnitř každého z nich se ale nachází dalších čtyřicet osm okvětních plátků. Mají růžovou barvu. Korunní centrum, sahasrára, má tisíc plátků, nebo přesněji devět set sedmdesát dva. Obsahuje všechny barvy, ale převládá fialová.

Univerzální vědomí ztělesňuje univerzální hudbu. V každé čakře, ve které je shromážděna životní energie z Univerzálního vědomí, je vytvářen určitý tón. V sahasráře se vytváří tón zvaný šaddža či „sa“. V západní hudbě se nazývá „do“. V ádžňa čakře zní rišava nebo „ri“, čemuž vy říkáte „re“. Z višuddhy vychází gandhara či „ga“ neboli „mi“. Anáhata vyluzuje madhjamu či „ma“, tedy „fa“. Z manipury zní pančama či „pa“, což je „sol“. Ze svádhišthány vychází dhaivata neboli „dha“, který nazýváte „la“. V múladháře se tvoří nišada či „ni“, který vy nazýváte „si“.

Existuje sedm světů, které odpovídají těmto sedmi čakrám. Múladháře odpovídá Bhúrlóka, svádhištháně Bhubarlóka, manipuře Svarlóka, anáhatě Džanalóka, višuddha čakře Tapolóka, ádžňa čakře Maharlóka a sahasráře odpovídá Satjalóka. Každý svět je něčím symbolizován. Symbolem Bhúrlóky je země, Bhubarlóky voda, Svarlóky teplo, Džanalóky vzduch, Tapolóky éter, Maharlóky energie a Satjalóky nekonečný prostor.

V každém centru přebývá jiná Mateřská síla, jež je projevením Nejvyšší Matky. Tyto Mateřské síly jsou známé jako Brahmí, Paraméšvarí, Kaumarí, Vaišnaví, Várahí, Indrání a Čamunda. Každá má své vlastní místo. Brahmí je Mateřskou silou, která ztělesňuje nekonečný prostor a prostupuje jím. Vládne všem čakrám. Brahmí přebývá v sahasráře čili mozkové čakře, v tisícikvětém lotosu. Odtud ovládá centra, která se nachází pod ní: ádžňa čakru, višuddha čakru, anáhata čakru, manipura čakru, svádhišthána čakru a múladhára čakru. Paraméšvarí se nachází v ádžňa čakře, v čelním centru. Tam řídí ádžňu a čakry nacházející se pod ní. Kaumarí je ve višuddha čakře, hrdelním centru, a ovládá níže položené čakry. Vaišnaví začíná pracovat z anáhata čakry, srdečního centra, a vládne centrům pod sebou. Várahí, která přebývá v pupečním centru, ovládá nižší úrovně: manipuru, svádhišthánu a múladháru. Indrání řídí svádhišthánu ve slezině a múladhára čakru na spodku páteře. Čamunda ovládá pouze múladháru.

Každé centrum má také své představené božstvo, kosmického boha. Brahma je představeným božstvem múladháry, Rudra je představeným božstvem svádhišthány, Višnu manipury, Íšvara anáhaty, Sadášiva višuddhy, Šambu ádžňa čakry a Paramašiva je představeným božstvem sahasráry.

Tato centra mohou být otevřena různými způsoby. Obvyklá metoda těch, kteří praktikují kundalini jógu, spočívá v silné koncentraci na každé centrum a v nanejvýš oduševnělém vzývání Mateřské síly nebo příslušného vládnoucího božstva. Přesto všichni skuteční duchovní Mistři ze svých nejhlubších zkušeností říkají, že je lepší si nejprve otevřít srdeční centrum a teprve potom se pokoušet o otevření dalších center. Jestliže si někdo otevře nejprve srdeční centrum, neexistuje téměř žádné riziko. Začne-li ale člověk s múladhárou, svádhišthánou nebo s ádžňa čakrou, je to velmi nebezpečné. Existují však i hledající, kteří tuto metodu vůbec nepoužívají. Nezajímají se totiž o okultní sílu, zajímají se pouze o Boží Lásku, Světlo a Pravdu. Naučí se nanejvýš oduševněle meditovat a když potom ve své meditaci učiní podstatný pokrok, tehdy se tato centra otevřou samovolně. Milostí Absolutního Nejvyššího se tato centra mohou otevřít dokonce bez meditace.

Jestliže se tato centra otevřou bez důkladného pročištění, hledající se setká s velkou bolestí. Bude to jako hra s ohněm nebo ostrým nožem. Může zničit druhé a může dokonce zničit sám sebe. Musíme si uvědomit, že zázračné síly, které jedinec získá, když se jeho centra otevřou, nejsou vlastně ve vnitřním světě vůbec zázračné ani neobvyklé. Síly, které v sobě centra mají, jsou naprosto přirozené. Duchovní Mistři používají tyto síly ve vnitřním světě neustále. Zde ve vnitřním světě jsou normální a běžné. Pouze když se používají na fyzické úrovni, zdají se neobvyklé nebo zázračné.

Tyto síly vlastní každý pravý duchovní Mistr. Na druhou stranu, aby je člověk měl, nemusí být duchovním Mistrem nejvyššího řádu. Nemusí být ani velkým hledajícím. Tyto síly si může rozvinout i někdo, kdo vede normální, obyčejný, neduchovní život.

V Indii jsem se setkal s několika hledajícími — nemohu je nazvat upřímnými hledajícími — kteří měli určitou okultní sílu nebo sílu kundalini. Ve většině případů ji však zneužili. Otevřeli si třetí oko, aby se dozvěděli, co si o nich myslí jejich přítelkyně. To je směšné. Toto třetí oko mohli použít ke zničení všech svých tmavých, temných a nečistých myšlenek. Měli tu schopnost, ale nevyužili ji. Znám dokonce někoho, kdo používal svou okultní sílu, aby v noci strašil své nepřátele a přinutil je následující ráno dělat to, co chtěl. Tím, že použil svou okultní sílu, své třetí oko, udělal ze svých nepřátel své otroky. Mohl však své třetí oko použít, aby poznal Boží Vůli ve vlastním životě a v životě druhých. Kdyby bylo Boží Vůlí, aby uspíšil něčí duchovní pokrok, pak by mu svým třetím okem mohl pomoci. Každé centrum nabízí něco zvláštního, pokud se používá správně. Stává se skutečným přínosem jak pro Vnitřního kormidelníka, tak pro celé lidstvo.

Chtěl bych, aby bylo zcela jasné, že otevření center neznamená, že člověk začíná realizovat Boha nebo že brzy Boha realizuje. Otevření čaker nemusí nezbytně předcházet realizaci Boha. Ne, vůbec ne! Realizace Boha nemá nic společného s otevřením center. Bez ohledu na to, kolik center si člověk otevře — dokonce i když si otevře všech sedm — neznamená to, že je na pokraji realizace nebo že je realizovaný. Z nejvyššího duchovního hlediska je otevření čaker jako hra, kterou si matka hraje se svými dětmi na hřišti. Děti si rády hrají, a tak jim matka ukazuje své schopnosti. Není to její pýcha, její ješitnost. Ne. Matka jen ví, že to děti pobaví. Může dětem udělat radost, trochu je potěšit, a tak si s nimi hraje. Většinou si hraje Pán Šiva z úrovně sahasráry a jeho partnerka Šivani z úrovně múladháry, kde kundalini tvrdě spí. Když si ve vnitřním světě hrají se svými dětmi, tehdy okultní síly začínají působit.

Múladhára, kořenová čakra

Ovládne-li někdo centrum múladhára, může se stát neviditelným, kdykoli se mu zlíbí. Může překonat všechny nemoci. Dokáže se dozvědět, cokoli chce, a objevit, cokoli chce. Pokud touží po objevení Božího Soucitu, Božího Světla, Boží Lásky, je schopen to dokázat. Jestliže však používá tuto sílu, aby se dozvěděl, co se děje v mysli druhých nebo co se děje v jejich vnějším životě, anebo aby ze zvědavosti zjistil, jestli vypukne třetí světová válka, pak tuto sílu zneužívá.

Když člověk ovládající múladhára čakru vidí, že má někdo určitou nemoc, musí vědět, zda si člověk tuto nemoc zasluhuje, nebo zda je výsledkem útoku nepřátelských sil. Jestliže udělal něco špatného, pak si přirozeně podle zákona karmy zaslouží odplatu. Nepochází-li ale nemoc ze zákona karmy, ale spíše z útoku nějaké nepřátelské síly, a je-li Boží Vůlí, aby byla jeho nemoc vyléčena, duchovní člověk, který to dokáže, by ji měl vyléčit. Dělá-li to ale z vlastní libovůle nebo jedná nebožsky a pouze se předvádí, tehdy porušuje kosmický zákon. Toho člověka sice vyléčí, ale jeho léčba se nakonec obrátí jak proti léčiteli, tak proti nemocnému. Prospěje pouze jejich nevědomosti a sebezničení. Proto musí léčitel vědět, zda je Boží Vůlí, aby byl člověk vyléčen. Pouze tehdy může léčit; v opačném případě musí zůstat tichý a nedělat nic. Možná se ptáte, jak může vidět někoho trpět, a přesto nic neudělat. Pokud má velmi velké srdce, nechť jde hluboko dovnitř a prohlédne, kdo je ten, který ve skutečnosti trpí prostřednictvím tohoto člověka. Uvidí, že je to Bůh, který jeho prostřednictvím úmyslně prožívá zvláštní zážitek.

Svádhišthána, čakra sleziny

Když člověk ovládá svádhišthánu, získává sílu lásky. Miluje každého a je každým milován: muži, ženami i zvířaty. Je to právě zde, kde lidé velmi často scházejí z cesty Světla a Pravdy. Božská láska je rozpětí a rozpětí je osvícení. Láska může být vyjádřena jako rozpětí našeho božského uvědomění, anebo se může projevit jako požitek. Když se centrum svádhišthána otevře, nižší vitální, sexuální síly se pokusí snížit vědomí hledajícího. Pokud ale dokáže v té chvíli snést z anáhaty, ze srdečního centra, nezměrnou čistotu, nečistota se přemění na čistotu. A čistota se nakonec přemění na stále naplňující a navěky trvající božskost. Nedokáže-li však snést shůry čistotu, pak je otevření této čakry skutečnou zkázou, zkázou života hledajícího. Nižší vitálno se chová nanejvýš prudce a mocně a někdy se stane horším než nižší vitálno obyčejných lidských bytostí. Běžný člověk si neužívá vitálního života tak, jako někteří hledající poté, co si otevřeli své centrum svádhišthána.

Manipura, pupeční čakra

Ovládá-li někdo toto centrum, překonává bolest a utrpení. Bez ohledu na to, co se v jeho životě stane, nebude smutný ani nešťastný. Také toto centrum však může vytvářet problémy, stejně jako svádhišthána čakra. I manipura je nebezpečná. Pokud člověk zneužije sílu z manipura čakry, může způsobit utrpení druhým, a tím na sebe přivolat klatbu světa. Toto centrum, stejně jako ádžňa čakra, může hledajícímu ukázat, kam po smrti odešel jeho příbuzný nebo drahý, jak prochází vitálním světem a vstupuje do jemného světa a vyšších úrovní. Ukazuje mu, jak po smrti přechází z jedné úrovně vědomí do druhé. Toto centrum také dává schopnost transmutace. Člověk může zvětšit předmět nebo ho zmenšit do nepatrných rozměrů. Navíc má toto centrum léčivou sílu. Jak jsem již zmínil předtím, jestliže někdo umí používat tuto sílu v souladu s Boží Vůlí, pak je opravdovým požehnáním. V opačném případě je prokletím.

Anáhata, srdeční čakra

Zde se nachází neuvěřitelná síla. Hledající, který ovládá anáhata centrum, má volný přístup do obou světů, viditelného i neviditelného. Čas se mu podřizuje, prostor se mu podřizuje. Používá-li toto centrum, může ve svém jemném těle v několika vteřinách cestovat do kterékoli části světa. Jestliže to však udělá, vystavuje se velkému riziku. Předpokládejme, že chce okultně a duchovně cestovat do Evropy, aby viděl, co se tam děje. Jestliže k tomu nedostane potřebné svolení od ostatních center nebo ostatní centra nespolupracují, tato centra nemusí duši dovolit, aby se po své cestě vrátila. V Indii vím o řadě případů, kdy jogíni pomocí srdečního centra opustili svá těla, aniž by požádali o pomoc nebo svolení ostatní centra, a dokonce aniž by je informovali. Cítili, že ostatní centra nemají stejnou výjimečnou schopnost jako srdeční centrum, a proto by měli použít srdeční centrum. Tehdy začala ostatní centra žárlit. Žárlivost existuje všude, ve vnějším světě stejně jako ve vnitřním. Dokonce i kosmičtí bohové žárlí. A tak protože ostatní centra žárlí, nedovolí duši, aby se vrátila. Pokud někdo používá tuto schopnost, musí nejdříve požádat o svolení Vnitřního kormidelníka. Jestliže Vnitřní kormidelník svolí, tehdy ostatní centra nemohou udělat nic špatného, protože Vnitřní kormidelník je nekonečně mocnější.

V centru anáhata může člověk zažít nejhlubší blaženost jednoty. Může prožívat čistou radost. Kdokoliv se může podívat na květinu a cítit radost, ale intenzitu radosti, kterou květina ztělesňuje, všichni zažít nemůžeme. Otevře-li si ale člověk srdeční centrum a poté se podívá na květinu, veškerá radost a veškerá krása, kterou květina má, bude jeho. Pokud se hledající podívá na širý oceán, tento širý oceán musí ucítit přímo ve svém srdci. Podívá-li se na širou oblohu a vstoupí do ní, stane se oblohou. Cokoliv rozlehlého, čistého, božského a jemného uvidí, může okamžitě cítit jako své vlastní a stát se tím. Mezi tím, co vidí, a tím, čím je, neexistuje žádná zející propast. Ve svém vědomí se jednoduše stává tím, co vidí.

Není to jeho představivost. Zdaleka ne! Jeho srdce je božské srdce, které ztělesňuje Univerzální vědomí. Duchovní srdce není srdcem, které najdeme ve svém fyzickém těle. Duchovní srdce je větší než největší. Je větší než samo Univerzální vědomí. Vždy říkáme, že nemůže existovat nic nad Univerzálním vědomím, to je však omyl. Srdce, duchovní srdce, v sobě obsahuje Univerzální vědomí samotné. Toto centrum je velmi bezpečné, když jej používáme ke sjednocení s rozlehlostí, s krásou přírody. Když jej však používáme k cestování za hranice těla, riskujeme.

Višuddha, hrdelní čakra

Ten, kdo ovládá višuddha čakru, má schopnost nabízet světu božská poselství. Univerzální podstata mu odkrývá svá po věky ukrývaná tajemství. V tomto centru se příroda klaní hledajícímu. Může zůstat navždy mladý. Vnější svět se mu podřizuje. Vnitřní svět ho objímá. Dostáváme poselství z různých úrovní vědomí, ale když dostaneme poselství z centra višuddha, je to poselství jemné a věčné. Otevře-li se toto centrum, člověk dostává přímá poselství od Nejvyššího a stává se ústy Nejvyššího. Stává se básníkem, zpěvákem nebo umělcem. Všechny formy umění se projevují pomocí tohoto centra. Toto centrum má otevřené mnoho lidí. Působí podle toho, do jaké míry je otevřené, podle stupně vývoje jedince. Je v něm velmi málo rizika. Je to jemné centrum, nezasahuje do působení druhých center a ostatní centra ho nechávají na pokoji.

Ádžňa, čelní čakra

Ten, kdo ovládá ádžňa čakru, ničí svou temnou minulost a nanejvýš naplňujícím způsobem urychluje zlatou budoucnost a projevuje přítomnost. Jeho psychické a okultní síly vzdorují všem omezením, jsou nekonečné. Ádžňa čakra, která je umístěna mezi obočím a kousek nad ním, je tím nejmocnějším centrem.

Když si člověk otevře třetí oko, tím prvním, co udělá — otevře-li si ho správně — je to, že zničí svou neosvícenou, neaspirující a nebožskou minulost. Nyní něco vidíme a něco přitom zažíváme. Mezi naším zážitkem a věcí, kterou zažíváme, je ale rozdíl. V okamžiku otevření ádžňa centra však zažíváme tu věc samotnou. Stáváme se jedním s věcí, kterou zažíváme. V tu chvíli jde vidění a stávání se bok po boku. Vidění samo je stáváním se a stávání se je viděním. Z tohoto důvodu chce aspirant, který má otevřené třetí oko, vymazat minulost ze své paměti. Řekněme, že se v této inkarnaci někdo stal jogínem. Když se podívá zpátky do svých minulých životů, vidí, že byl zlodějem nebo něčím horším. Protože již nechce zažívat tutéž zkušenost, pokusí se tuto část své minulosti zničit. Nyní má na to potřebnou sílu.

Když člověk realizuje Boha, minulost je sama od sebe vymazána. Jak jsem již řekl, když si někdo otevře třetí oko nebo nějaké jiné centrum, neznamená to, že realizoval Boha. Když člověk realizuje Boha, jeho temná, nečistá nebo nebožská minulost je naráz osvícena a vynulována. Ve chvíli realizace Boha nastane osvícení. Je to jako vyjít z tmavého pokoje do osvětlené místnosti. Kde byla předtím samá temnota, nastává světlo. Realizace Boha znamená okamžité osvícení.

S ádžňa čakrou může být minulost zrušena a budoucnost je možné přenést do bezprostřednosti dneška. Pokud někdo ví, že za deset let něco udělá, něčeho dosáhne nebo do něčeho vroste, tehdy toho s použitím třetího oka může dosáhnout již dnes. Nemusí čekat deset, patnáct či dvacet let.

Někdy však může být nebezpečné, když se budoucí výsledek vynese do popředí dříve. Stalo se již mnoho, mnohokrát, že budoucnost člověka byla velmi jasná, velmi ozařující. Když se ale budoucnost snesla přímo do okamžitosti dneška, obrovitost výsledku hledajícího zmátla a vyděsila. Hledající je jako slůně. Jeho síla roste a za deset let bude velmi silný. Přijde-li však tato síla teď, nemusí mít hledající dostatek vnitřní vnímavosti. Síla přichází, on ji ale nedokáže ovládnout nebo uchovat v bezpečné nádobě. V takové chvíli se síla sama chová jako nepřítel a ničí člověka, který ji přivolal. Může být tedy nebezpečné, vezme-li člověk budoucnost a přenese ji do přítomnosti.

Nechť přítomnost roste a hraje svou roli. Minulost svou roli již sehrála, nyní chce hrát svou roli přítomnost. Pouze v některých případech, když Bůh chce, aby hledající dělal velmi rychlý pokrok, místo aby šel systematicky, může běžet obzvlášť rychle. Je to, jako když student chodí do školy. Někdy není nutné, aby vychodil všechny třídy mateřské školy, základní školy a střední školy. Občas nějaké třídy přeskočí. V duchovním životě je to stejné. Jestliže je Boží Vůlí, aby byla budoucnost přenesena do přítomnosti, tehdy neexistuje nebezpečí. Jinak je nebezpečí veliké.

Se třetím okem můžeme dosáhnout mnohého. Třetí oko má to, čím je Sám Bůh, nejvyšší Síla. Je-li tato nejvyšší Síla třetím okem zneužita, pak je veškerým zničením. Pokud však třetí oko bude používat nejvyšší, transcendentální Sílu správně a božsky, tehdy bude velkým požehnáním — tím největším požehnáním, jaké si lidstvo dovede představit.

Sahasrára, korunní čakra

Sahasrára je tichá čakra, která do ničeho nezasahuje. Je jako nejstarší člen rodiny — nikoho neobtěžuje a nechce být nikým obtěžována. Když se toto centrum otevře natrvalo, zažívá člověk nekonečnou Blaženost a stává se neoddělitelně jedním se vždy přesahujícím světem Za. Uvědomuje si, že je nezrozený a nesmrtelný. Neustále vnímá Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost. Nejsou to pro něj pouhé pojmy, jsou skutečností. V tomto okamžiku vidí sám sebe jako Věčnost a vrůstá do Věčnosti, v příštím okamžiku si uvědomuje sám sebe jako Nekonečnost a vrůstá do Nekonečnosti, o několik chvil později se vidí jako Nesmrtelnost a ve svém vědomí vrůstá do Nesmrtelnosti. A někdy se stává, že Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost působí v jeho vědomí společně.

Otevře-li se sahasrára čakra, Vnitřní kormidelník se stává skutečným přítelem. Nekonečnost a Její vyvolený syn se v tu chvíli stávají velmi dobrými přáteli, kteří chtějí společně naplnit zvláštní poslání pro své vzájemné projevení. V mžiknutí oka se mohou podělit o mnohá tajemství, miliony tajemství. Na jedné straně se Otec a syn těší z nekonečného Míru a Blaženosti, na straně druhé hovoří o problémech světa, univerzálních problémech, a to vše v jedné chvíli. Jejich problémy ale nejsou problémy jako takové. Jejich problémy jsou pouze zkušenosti v jejich Kosmické hře.

Sahasrára je tím nejvyšším, nejmíruplnějším, nejoduševnělejším a nejplodnějším ze všech center. Zde se Nekonečnost, Věčnost a Nesmrtelnost staly jedním. Zdroj se stává jedním se stvořením a stvoření se stává jedním se Zdrojem. Tady se poznávající a Poznávané, milující a Milovaný, služebník a Pán, syn a Otec stávají jedním. Stvořitel a stvoření společně překračují svůj Sen a Skutečnost. Ve svém Snění cítí, čím jsou, a ve své Skutečnosti cítí, co mohou dokázat. Skutečnost a Sen se stává Jedním.


  1. OEH:178 21. ledna 1973