Sebeobjevení a přeměna

Existují dva světy: vnější svět a vnitřní svět. Když kundalini tvrdě spí, člověk je probuzen ve vnějším světě. Chce mít vše, co mu svět nabízí, a má pocit, že uspokojení získá jen z toho, co mu může dát vnější svět.

Když se probudí kundalini, člověk si je plně vědom vnitřního světa. Ví, že vnější svět nemůže uspokojit jeho vnitřní potřeby. Vynesl do popředí schopnosti vnitřního světa, které jsou, jak si sám uvědomil, daleko nadřazeny schopnostem vnějšího světa. Vynesl na povrch své skryté síly, okultní síly. Tyto síly používá buď správně, nebo nesprávně. Pokud používá síly kundalini božským způsobem, stává se skutečnou pýchou Nejvyšší Matky. Pokud je zneužívá, stává se nejhorším nepřítelem lidského vědomí i svého vlastního osobního vývoje.

Naše Božská Matka a Božský Otec si rádi hrají, tak jako si rádi hrajeme my všichni. Božská Matka Párvatí a Božský Otec Šiva si chtějí hrát a přejí si, aby se hry účastnilo i jejich dítě. To však tvrdě spí, a proto chvíli čekají. Když cítí, že nastal nejvyšší čas vstávat, a vidí, že dítě stále nejeví žádné známky probuzení, Matka jej s největší něžností postrčí zespodu z jeho múladhára čakry a Otec jej ze sahasráry něžně zvedne vzhůru. Poté dítě vstane.

Pokud je dítě při vstávání v dobrém, božském vědomí, řekne: „Čekáte tak dlouho. Je mi to líto. Prosím o prominutí. Chtěl bych si s vámi hrát. Pojďme, začněme si hrát.“ Matka pak dítě za pomoci své dynamické síly nanejvýš láskyplně učí, jak co nejlépe hrát Kosmickou hru. S největší láskou ho učí také Otec svým vnitřním osvěcujícím Světlem a Moudrostí. Nakonec z dítěte vychovají jedinečného a dokonalého hráče. Poté, co se stane výjimečně dobrým hráčem, musí ještě bojovat se třemi soupeři. Jsou jimi Temnota, Nevědomost a Smrt. Ke svému překvapení je snadno porazí. Dosáhne nad těmito padlými nepřáteli trvalého vítězství.

Je-li dítě ve chvíli, když jej rodiče probouzejí a zvedají, ve špatném, nebožském vědomí, řekne: „Proboha, nerušte mě. Potřebuji spát, jen spát. Nechci si hrát.“ Tehdy rodiče smutně řeknou: „Spi tedy, dítě, spi. Budeme si hrát bez tebe.“

Kundalini jógu může cvičit každý člověk, jestliže upřímně chce. A pokud ji někdo chce jen studovat, pak musím říci, že kundalini jóga si zaslouží být studována s nejhlubší úctou.

Hlavním cílem kundalini jógy je uvědomit si dynamickou existenci v existenci nehybné, změnit nejnižší stav vědomí na stav nejvyšší, přeměnit otroctví konečného na svobodu Nekonečného. Dynamická existence je Šakti, statická existence je Šiva. Není-li Šakti přítomná v Šivovi, pak Šiva zůstává nehybný. Šakti, Matka, je Síla, ale je to Otec, kdo tuto nekonečnou Sílu udržuje.

Chce-li se hledající ztotožnit se Silou Matky, musí zintenzivnit svou aspiraci. Právě pomocí intenzity se stává jedním se Šakti. Chce-li se stát zcela jedním s Božským Otcem, Šivou, sjednotí se s Ním pomocí rozlehlosti podobné širému moři.

Na Západě je řada lidí, kteří mají pocit, že síly kundalini jógy nejsou ničím než naprostým výmyslem. Přeji si říci, že ti, kteří takto smýšlejí, se zcela mýlí. Skuteční duchovní Mistři kundalini jógu vyzkoušeli a na základě svých vlastních prožitků potvrdili nepopiratelnou věrohodnost jejích skrytých okultních sil.

Požehnán je ten, kdo praktikuje kundalini jógu jako součást svého sebeobjevování, a ne za účelem získání schopností hypnotismu, sil černé magie nebo jiných nízkých forem okultismu, které působí ve vitálním světě. Opravdovým žákem kundalini jógy je ten, kdo se snaží spojit vitální sílu s duchovním poznáním v dokonalé harmonii s vyvíjejícím se duchem života. Opravdový hledající nikdy nebude považovat skryté nebo okultní síly za svůj cíl. Stará se jen o Boha. Touží pouze po Boží láskyplné Přítomnosti ve svém životě.

Síla kundalini je dynamická síla v nás. Když jdou dynamická síla a duchovní poznání ruku v ruce, nastává úsvit dokonalé harmonie Univerzálního vědomí a vědomý vývoj lidské duše dosahuje transcendentálního Já.

Tantrický přístup a védantský přístup

Ke kundalini józe existují dva přístupy: tantrický a védantský. Tantrický přístup je systematický a podrobně rozpracovaný, zároveň ale dosti nebezpečný. Védantský přístup je jednoduchý a mystický, ale bezpečný a v žádném případě ne méně dokonalý nebo méně naplňující.

Tantrická metoda je nebezpečná, protože se zabývá nižším vitálním a emocionálním životem. Její postup je dynamický a odvážný. Člověk se buď očistí tím, že odvážně vstoupí do vitálního světa a vyjde z něj vítězně, nebo — není-li vnitřně dost silný na to, aby vitální síly ovládl — v nevědomosti vitálního světa zcela zabloudí.

Védantská cesta je bezpečná, protože předtím, než se pokusí jednat s temnými, nečistými nižšími vitálními silami, které jej chtějí spoutat, se hledající koncentruje a medituje, aby pozvedl, očistil a osvítil své vědomí. Když hledající vstoupí do nižšího vitálního světa se světlem osvícení, ke svému velkému úžasu zjistí, že nižší vitálno je již osvícené, očištěné a božské.

Tantrická cesta vyžaduje, aby hledající neustále a vědomě věnoval pozornost vnitřnímu vzhůru stoupajícímu pohybu z múladhára čakry do sahasrára čakry. Védantský přístup vyžaduje, aby hledající vědomě a neustále věnoval pozornost svému vyvíjejícímu se a osvobozujícímu se vědomí.

Pokud by někdo z vás chtěl cvičit kundalini jógu, doporučil bych mu, aby následoval védantskou metodu, která je bezpečná a zároveň spolehlivá. Následujete-li védantskou metodu, jste předurčeni k tomu, abyste jistě a bezpečně dosáhli cíle.

Vivékánanda

Svámí Vivékánanda prokázal velkou upřímnost svého vnitřního volání po Pravdě, Bohu a Světle. Jednou se stalo, že Vivékánandovi, kterému tehdy říkali Naren, nabídl jeho duchovní Mistr Šrí Rámakrišna významný dar. Šrí Rámakrišna mu řekl: „Narene, víš, že jsem prošel velmi přísnými duchovními cvičeními. Neustále se modlím k Matce Kálí a uctívám Boha. Udělal jsem vše nezbytné a nyní jsem požehnán okultní silou. Ty ale víš, že mě vnější dosažení nezajímají. Nestarám se ani o své oblečení. Většinu času trávím ve svém vlastním světě. Chtěl bych proto říci Matce Kálí, že si přeji dát ti veškerou svou okultní sílu. Budeš ji moci používat, až budeš muset pracovat pro celý svět.“

Naren okamžitě odvětil: „Mistře, řekni mi, prosím, pomůže mi tato síla nějak k mé realizaci Boha?“

Šrí Rámakrišna řekl: „Ne, ne! Ty víš, že okultní síla nemá s realizací Boha nic společného. Pokud však realizuješ Boha a budeš pak chtít nějakou dobu pracovat a projevit Boha na zemi, tehdy ti tato síla může být velmi užitečná.“

Naren bez zaváhání odpověděl: „Nejprve to nejdůležitější. Nejdříve chci realizovat Boha. Potom — pokud mi ty a Bůh budete chtít dát okultní sílu, abych ji použil pro lidstvo, přijmu ji. Teď chci ale jen Boha. Bůh je v mém životě na prvním místě.“

Rámakrišnu jeho nejdražší žák nesmírně potěšil. Řekl ostatním žákům: „Podívejte se na mého Narena! Podívejte se na příklad, který vám dal. Musíte veškerou svou pozornost věnovat nejdříve Bohu. To je jediná cesta, jak Boha realizovat. Okultní síla je druhořadá.“

Většina upřímných duchovních Mistrů radila svým žákům, aby se nestarali o skryté síly kundalini. Jestliže se žák zajímá pouze o Pravdu, pouze o Světlo, učiní ve svém vnitřním životě skutečný pokrok.

Kundalini jógu cvičíme, když chceme získat určitý druh síly. Ale meditujeme-li na Boha a dokážeme-li těšit Boha Stvořitele, pak jestliže bude chtít, dá nám celé své stvoření. Chceme-li na prvním místě Stvořitele, ne Jeho stvoření, dostaneme Stvořitele. Jakmile jednou získáme Stvořitele, bude nám k dispozici také celé Jeho stvoření. Pokud pláčeme pro jeden malý kousek stvoření, můžeme jej získat poměrně snadno, nekonečné bohatství Stvořitele nám ale zůstane skryto a my se budeme muset spokojit s malou porcí, o kterou jsme požádali.

V Indii je jeden známý příběh o dvou bratrech. Starší bratr opustil domov a velmi intenzivně se modlil v hlubokém lese. Po dvanácti letech se vrátil domů.

Mladší bratr se radoval, že ho vidí, a prosil ho zvědavě: „Ukaž mi, prosím, nějaké okultní síly. Cvičil jsi jógu dvanáct dlouhých let, zatímco já jsem vedl obyčejný život. Prosím, ukaž mi, čeho jsi dosáhl.“

Starší bratr řekl: „Pojď se mnou.“ Oba bratři prošli vesnicí a vydali se k řece. Na břehu řeky se starší bratr posadil na zem a vstoupil do hluboké meditace. Po chvíli se postavil a přešel řeku po hladině.

Mladší bratr okamžitě zavolal na převozníka, dal mu pár mincí, nechal se přes řeku převézt a po krátké chvíli přišel ke svému bratrovi. Když byli opět spolu, mladší bratr řekl: „Musel ses dřít dvanáct let, abys byl schopen udělat to, co dokážu udělat v pěti minutách? To je výsledek řady let tvé duchovní disciplíny a života odříkání? Hanba, hanba!“

Starší bratr si uvědomil, že hloupě promarnil dvanáct let. Znovu opustil domov, aby tentokrát usiloval pouze o Pravdu, pouze o Světlo a pouze o Boha.

Když pláčeme po Pravdě a Světle, dostaneme je, náš pláč však musí být naprosto upřímný, oddaný a oduševnělý. Nejsme-li upřímní, nejsme-li čistí, nejsme-li duchovní, pak není síla kundalini k žádnému užitku.

Zde je další pravdivý příběh.

Když mi bylo teprve devět a půl roku, jednoho dne jsem uviděl na cestě ze školy velký dav. Samozřejmě jsem se šel podívat, co se děje. Jeden z přihlížejících mi řekl, že jakýsi mladík, který byl před třemi dny pohřben, má každou chvíli vstát z hrobu. K mému údivu se mladý muž o několik minut později opravdu vynořil, docela v pořádku. Ale co udělal pak? Jakmile vstal ze země, objal svou dívku a odešel. Jeho vitální život pokračoval beze změny.

Z kundalini jógy získal schopnost zůstat mnoho dní pod zemí. Ale k čemu to bylo dobré? Nestaral se o očištění svého vitálního života. Vedl ten nejobyčejnější život, zvířecí život. Tato síla neinspirovala ani jeho samotného, ani nikoho jiného k tomu, aby vedli lepší život. Použil ji jen k předvedení zázraku. Pokud je však kundalini použita správně, může dokázat něco nanejvýš významného. Může pozvednout vědomí lidstva. Je-li síla kundalini použita správně, má schopnost probudit a osvítit vědomí lidstva.

Existují vysocí okultisté a okultisté nízcí. Ti podřadní spolu ve vitálním světě bojují o okultní sílu. Stejně tak jako ve vnějším světě neosvícení lidé bojují o moc, ve vitálním světě bojují neosvícení okultisté o sílu. Jestliže jeden okultista tvrdě spí, jiný může přijít a okultně na něj zaútočit a pokusit se odebrat mu jeho sílu. Toto se jednou stalo mému strýci z matčiny strany. Naštěstí byl můj strýc silnější než okultista, který ho napadl, a tak jej porazil.

Vysocí okultisté, duchovní okultisté, však něco takového nikdy nedělají. Pokud duchovní Mistři, opravdoví jogíni, mají sílu, nepokoušejí se útočit nebo porážet jiné duchovní Mistry, aby získali ještě více okultní síly. Někdy však duchovní Mistr odebere okultní sílu nemoudrým hledajícím. Občas vidí hledajícího, který je v podstatě upřímný, ale získal trochu okultní síly a zneužívá ji. Tehdy Mistr ze svého nekonečného soucitu těmto nešťastným hledajícím okultní sílu vezme, aby se mohli vrátit k duchovnímu životu a realizovat nejvyšší Pravdu. Až nadejde správná chvíle a hledající budou připraveni používat své okultní síly moudře, Mistr jim je vrátí.

Nejméně jedenkrát odebral Šrí Rámakrišna okultní sílu jednomu nebo dvěma lidem na přímý příkaz Matky Kálí. Šrí Rámakrišna sám měl okultní sílu v hojné míře a jejich okultní sílu nepotřeboval. Odebral jim ji pro jejich vlastní dobro. Tito hledající byli v zásadě upřímní. Měli schopnost plakat pro nejvyšší Pravdu, ale jejich okultní síly je rozptylovaly natolik, že si nevšímali svého opravdového duchovního života.

Jiný duchovní Mistr začal s Jógou téměř ve stejnou dobu jako jeho mladší bratr. Když však starší bratr přijal šakti, aby mu pomohla v jeho duchovní práci, mladší bratr jej opustil a založil si svůj vlastní ášram. Měl také trochu okultní síly, začal ji však zneužívat, a tak mu ji starší bratr odebral. Mladší bratr pak psal svému staršímu bratrovi žalostné dopisy, v nichž naříkal: „Vím, že máš nekonečně větší okultní sílu, než jsem měl já. Proč jsi mi vzal tu trochu schopností, které jsem měl?“ Ale starší bratr odpověděl: „Je to pro tvé vlastní dobro. Opustil jsi mě, ale já mám bezmezný zájem o tvůj duchovní život. Chci, abys realizoval to Nejvyšší. Nechci, abys ztrácel čas předváděním svých okultních sil a ztratil tak veškerou svou duchovnost a božské možnosti.“

Dovolte mi, abych vám vyprávěl jeden příběh o zneužití okultních sil. Asi před sto padesáti lety žil duchovní Mistr, který se jmenoval Matsyendranath. Jeho nejmilejším žákem byl Gorakšanath. Když Matsyendranath poznal, že Gorakšanath se také stal duchovním velikánem, řekl: „Podívej, dva lvi nemohou žít na stejném místě. Neměli bychom už zůstávat spolu. Měl bys odejít někam jinam. Máš veškeré schopnosti. Nyní bys měl vést svět, tak jako jej pomáhám vést já.“

Gorakšanathovi to bylo líto, ale musel poslechnout příkaz svého Mistra. Opustil tedy Matsyendranatha a na šest let odešel. Na konci šestého roku se vrátil na místo, kde svého Mistra opustil. Jakmile tam přišel, zeptal se svých bratrů-žáků a lidí, kteří žili v sousedství, jestli nevědí, kde se nachází jeho Mistr. Všichni odpovídali: „Nesmíme ti prozradit, kde je tvůj Mistr.“

Gorakšanath na ně naléhal a vysvětloval jim, že svého Mistra neviděl šest let a že byl Matsyendranathovým nejmilejším žákem. Všichni ale namítali: „Kdepak! Ty nejsi jeho nejmilejší žák. Jen ze sebe děláš důležitého. A pokud jeho nejmilejším žákem doopravdy jsi, pak bys měl poslechnout jeho příkaz. Řekl nám, že se nikdo nesmí dozvědět, kde žije.“ A odmítli Gorakšanathovi povědět, kde se jeho Mistr nachází.

Nakonec se Gorakšanath rozlítil. Zvolal: „Za to vás prokleji. Dvanáct let zde nezaprší. To znamená žádná úroda, žádné jídlo, žádná pitná voda. Pokud tu zůstanete, všichni zahynete hladem. Toto prokletí zruším dřív než za dvanáct let jen pod podmínkou, že se sem můj Mistr vrátí.“

Sucho nastalo okamžitě. Když už byla situace vážná, král toho kraje se vydal za Gorakšanathem a prosil jej, aby kletbu zrušil. Gorakšanath však odmítl. Sucho trvalo dva a půl roku. Když se pak zpráva o Gorakšanathově kletbě konečně dostala k Matsyendranathovi, Mistr se okamžitě vrátil. V tu chvíli začalo pršet. Matsyendranath stanul před Gorakšanathem a řekl: „Jsem tak rád, že tě opět vidím.“

Gorakšanath si vmžiku uvědomil svou hloupost. „Odpusť mi, Mistře,“ řekl. „Stydím se za to, co jsem provedl těmto lidem.“

Ale Matsyendranath svému nejmilejšímu žákovi odpověděl: „Neudělal jsi nic špatného. Tito lidé byli zkažení. Zasluhovali si tento trest. Pomůže jim to vést lepší život.“

Gorakšanath odvětil: „To jsem já ale nevěděl. Chtěl jsem je jen potrestat. Měl jsem zlost. Můj čin byl špatný, protože mé motivy byly špatné.“

„Nesnažím se tě nějak falešně omluvit,“ řekl Matsyendranath. „Tvá duše věděla, že si zasluhovali trest. To, co jsi udělal, bylo správné.“

Když Mistr používá sílu svého soucitu, užívá ji, aby své žáky ochránil a zároveň opravil jejich chyby. V konečném výsledku chce Mistr od svých žáků dokonalost. Soucit je prostředek. Dokonalost je cíl.

Tentýž Mistr a tentýž žák měli jinou významnou zkušenost. Gorakšanath byl nesmírně pyšný, protože realizoval Pravdu a dosáhl okultní síly, a tak mu chtěl Matsyendranath ukázat, že používání okultních sil může být nesmírně nebezpečné. Zde je příběh o této události.

Ke Gorakšanathovi jednou přišel jakýsi jogín a začal jej i jeho Mistra urážet. Gorakšanath řekl: „Neopovažuj se o mém Mistrovi takto mluvit! Mám obrovskou okultní sílu.“

Jogín ho vyzval: „Ukaž mi tu svou okultní sílu!“

„Tady je nůž. Můžeš mě kamkoliv bodnout, ale nedokážeš mě ani v nejmenším zranit. To je moje síla.“

Jogín tedy začal Gorakšanatha bodat, ale ani vlásek na jeho těle nebyl poškozen. Nato jogín řekl: „Dobrá. Kdykoliv jsem tě bodl, ozval se zvuk. Nebyl jsi sice zraněn, ale mé bodání vytvářelo zvuk. Když mě tím samým nožem bodneš ty, nejen že mě nezraníš, ale neozve se ani žádný zvuk.“

Gorakšanath začal jogína nožem bodat a ukázalo se, že jogín mluví pravdu. Neozval se žádný zvuk. Jogín nato řekl Gorakšanathovi: „Ztotožní-li se někdo s Nekonečnem, při bodnutí nevzniká žádný zvuk. To dokazuje, že v okultní síle jsem lepší než ty.“ A potěšen svým vítězstvím odešel.

Matsyendranath byl tou dobou někde pryč, ale Gorakšanath se hluboce soustředil, aby mu mohl sdělit svůj zážitek. Jeho vize mu řekla, že Matsyendranath se nachází v ášramu v Májápuri, městě iluzí. Ke svému velkému překvapení spatřil svého Mistra obklopeného mnoha krásnými dívkami. Tančily kolem něj a on si užíval vitálního, emocionálního života.

Gorakšanath byl ohromený: „Jak je tohle možné? Můj Mistr je Mistr nejvyššího řádu. Možná mám špatnou vizi.“ Znovu se soustředil a spatřil stejnou scénu. Tentokrát si byl jistý, že vidí svého Mistra. „Můj Mistr upadl,“ pomyslel si. „Je obklopen tolika krásnými dívkami, které zpívají a tančí. Užívá si všemožně vitálního života. Musím ho zachránit.“

Gorakšanath si tedy otevřel své srdeční centrum a přesunul se okultně do ášramu v Májápuri. U brány se zeptal na svého Gurua. Vrátný řekl: „Matsyendranath? Tvůj Guru? Ten upadl. Kým kdysi býval, a kým je teď! Klesl tak hluboko, že tomu nemohu ani uvěřit.“

Gorakšanath chtěl okamžitě jít a svého Gurua zachránit, ale ženy mu nedovolily, aby se k Matsyendranathovi přiblížil. Musel tedy použít svou okultní sílu, aby se stal krásnou ženou, a připojil se k jejich tanci a zpěvu. Když se v přestrojení za tančící dívku přiblížil k Mistrovi, Matsyendranath svého žáka nepoznal. Gorakšanath musel znovu použít okultní sílu, aby ke svému Mistrovi promluvil. „Mistře, co tu děláš?“ vykřikl. „Jaký to vedeš život? Jsi duše, která realizovala Boha. Co děláš zde v požitcích vitálního života?“

Matsyendranath ihned odpověděl: „Ach, upadl jsem. Tak hluboko jsem klesl! Prosím, zachraň mě.“ A tak Gorakšanath použil svou okultní sílu a vyvedl Mistra z Májápuri. Když urazili šest nebo sedm mil, Matsyendranath vystoupil z máji, iluze, a byl volný.

Žák a Mistr cestovali dva tisíce mil, než se vrátili do Matsyendranathova ášramu v severní Indii. Tam Gorakšanath zjistil, že Matsyendranath má dvě duchovní těla. Jedno tělo s ním letělo pomocí okultní síly a druhé stálo přímo před ním v místě, kam dorazili. Během několika minut Mistr, který letěl s ním, vstoupil do onoho druhého Mistra, který mu stál tváří v tvář. V tu chvíli Gorakšanath také uviděl, že všude kolem je mnoho Mistrových žáků. Zeptal se jednoho z nich: „Nebyl Mistr několik let pryč?“ „Ne,“ odvětil žák. „Posledních několik let byl Mistr zde a my jsme byli s ním.“

Udivený Gorakšanath se zeptal: „Jak je tohle možné? Mistře, prosím, vysvětli mi zážitek, kterým jsem právě prošel. Je pro mě záhadou, co se stalo.“

Matsyendranath odpověděl: „To všechno jsem musel udělat jen kvůli tobě. Měl jsi všemožné okultní síly, ale tvá pýcha byla příliš velká. Byl jsi ve svém duchovním životě příliš tvrdý a neohebný. Opovrhoval jsi ženami. Opakovaně jsem ti říkal, že tím, že budeš ženami opovrhovat, nedokážeš svůj život transformovat. Nezáleželo ti na tom, aby se i ženy vysvobodily z nevědomosti. Měl jsi pocit, že jsou otevřenou branou do pekla a že jsou to ony, kdo v životě mužů způsobuje veškeré problémy, obzvláště vitální. Ale to není pravda. Jsou to vlastní nedokonalosti mužů, co jim působí problémy. Muži mají slabosti, a když si promítají tyto slabosti do žen, zdá se jim, že to ony jsou příčinou všech jejich problémů. Jak muži, tak ženy jsou dětmi Boha a všichni musí porazit pokušení nižšího vitálna. Od počátku jsem ti říkal, že ženám by ses neměl vyhýbat. Potřebují pomoci osvobodit se z bláta nevědomosti.

Jsi můj nejlepší žák. Dal jsem ti všemožné okultní síly, ale onen jogín tě přesto porazil, a to jen pro tvou pýchu. Teď, když jsi pokořen, teď, když byla zničena tvá pýcha, bych ti chtěl něco říci. Přestože jsi mým žákem a přestože jsi prohrál s oním jogínem, nebude trvat dlouho a předčíš jak jeho, tak i mě. Nyní jsi mým žákem, ale zítra možná já budu tvým. Protože jsi dnes porazil pýchu, protože jsi dnes spatřil pravdu božským způsobem, tvůj obrovský potenciál nyní bude moci vyjít na povrch. Jsi předurčen k tomu, abys nás předčil.

Když ses potom stal ženou, aby ses ke mně dostal a pomohl mi, naučil ses nevyhýbat se ženám. Uvědomil sis, že muži a ženy musí jít k transcendentálnímu Cíli společně. Nyní, když ses ode mě dozvěděl tuto pravdu, neexistuje již nic jiného, co bych tě mohl naučit. Vše, co mám, jsem dal tobě a ty jsi mě z Milosti Pána Nejvyššího předčil.“ Nato Matsyendranath sepjal ruce a poklonil se svému žákovi.

Kundalini jóga je jógou šakti, síly Bohyně. Tohoto Mateřského aspektu si musíme vážit a vidět v každé ženě duchovní Matku. Byla doba, kdy lidé říkávali, že duchovní život není pro ženy. Ty dny jsou pryč. Nyní je jasné, že muži a ženy aspirují stejně dobře. Žena nikdy nemůže být překážkou pokroku muže, pokud si bude muž patřičně vážit aspirace ženy. Aspirace a zasvěcení ženy se může dokonale doplňovat s aspirací a zasvěcením muže.

V kundalini józe je to Matka, Božská Matka, kdo naplňuje a osvobozuje. Když Božská Matka osvobodí muže a ženu ze sítě nevědomosti, cítí, že její role je u konce. Kundalini je síla šakti a každá žena představuje transcendentální šakti — Sílu Matky.

Odevzdáme-li se oduševněle Nejvyšší Matce v sobě — kundalini — můžeme osvobodit svou pozemskou existenci a vysvobodit se z nevědomosti. Svým neustálým odevzdáním se Vůli Nejvyšší Matky v sobě můžeme dojít naplnění.

Každému z vás nabízím svou nejhlubší vděčnost. Přišli jste sem s největší upřímností, abyste se dozvěděli něco o Síle Matky. Nic mi nedává větší radost než být k službám vašim aspirujícím duším. Někteří z vás jdou po cestě kundalini jógy, někteří následujete cesty jiné. Jsou různé cesty, po nichž můžeme jít, ale všechny nás vedou ke stejnému nejvyššímu Cíli. Co potřebujeme, je upřímnost. Co potřebujeme, je čistota. Co potřebujeme, je vědomý a neustálý vnitřní pláč. Tehdy nám bude Cíl, transcendentální Cíl, snadno na dosah.