Skončily by všechny tvoje problémy, kdybychom všichni dokázali být upřímně šťastní?

Sri Chinmoy: Jsou různé druhy štěstí. Občas něco považujeme za štěstí, ale není to štěstí, je to potěšení. Toto je pro nás velice obtížné rozlišit. Ráno máte vstát v šest hodin a meditovat. Řekněme, že jste vstali v šest hodin a potom se díváte, jak svítá slunce. Z toho úsvitu jste velice šťastní. Myslíte si: „Jsem velice šťastný. Teď by měl být i Guru šťastný.“ Ale ve skutečnosti si jenom užíváte života potěšení. V šest hodin se máte modlit a meditovat. Kdybyste vstali a meditovali, takové štěstí by mi opravdu pomohlo. Ale namísto toho jste nalezli takzvané štěstí v potěšení.

Potom možná budete chtít spát o pět minut navíc, o deset minut navíc, o půl hodiny navíc. Máte pocit, že jste šťastní, když jste se spřátelili se svou letargií. Ale neuvědomujete si, že si jenom užíváte života potěšení. Chytře krmíte svoji letargii a říkáte, že jste velice šťastní. Vzdálili jste se ode mě tak, jak to jenom šlo. Chci po vás, abyste vstali v šest hodin a modlili se a meditovali. Takové štěstí by mi opravdu pomohlo, protože byste se ztotožnili s mou vůlí. Namísto toho jste šťastní z toho, jak krmíte svoji letargii. Vstali jste o dvě hodiny později a máte pocit, že jste velice šťastní. Mám snad být šťastný, když vidím, jak ztrácíte svoje vnitřní schopnosti?

Tady vidíte, jak dokáží být lidské bytosti chytré. Svůj život potěšení ztotožňujete se svým skutečným životem štěstí. Skutečný život štěstí lze nalézt jenom v jednotě s vůlí vašeho Mistra. Je velice obtížné oddělit život potěšení a skutečné nevinné štěstí. Vaše nevinné štěstí mně rozhodně pomáhá. Dobří žáci ke mně přicházejí s čistým, nevinným štěstím. Někteří dobří žáci ke mně přicházejí jako rozkvetlá květina. Jiní přicházejí s vynuceným štěstím. V jejich myslích běží myšlenky: „Guru bude ze mě rozladěný, když mu neukáži šťastnou tvář.“ Takové štěstí mi vůbec nepomáhá.

Když nejste upřímně šťastní, je to podobné, jako kdybyste mě propichovali nějakým šípem. Ale když za mnou přijdou dobří žáci s nevinným, sladkým úsměvem, rozhodně mi pomáhají. Někteří přicházejí se štěstím jenom v mysli, kdežto jiní přicházejí s otevřeným srdcem. Myslíte si, že nevidím ten rozdíl? Někteří lidé mi dají velikou radost, kdežto jiní velikou bolest. Hned za vámi může být někdo, kdo se usmívá nuceně. Ale jak se na mě někdo usměje opravdově, odebere mnoho z mého utrpení. Váš úsměv je jediná věc, která mi pomáhá. V takové chvíli k mým problémům nic nepřidáváte. Naopak, pomocí svého štěstí sdílíte moje utrpení.

Vraťme se k tvé otázce — vždy musíme oddělovat potěšení od štěstí. Jste-li upřímní, jste-li na sebe přísní, snadno je dokážete rozlišit. V opačném případě se často stává, že naše nevinné štěstí nahradí život potěšení.