Ráma: Kdy si Ráma ve skutečnosti uvědomí, že je inkarnací Boha?

Sri Chinmoy: Věděl to po sedmnácti nebo osmnácti letech, ale musel předstírat, že to neví. Jinak by nebyl schopen udělat práci, kterou musel udělat. On to věděl dávno předtím, než se Rámajána odehrála, ale kdyby se nechoval lidským způsobem, nebyla by to žádná hra.

Já jsem realizoval Boha v minulých inkarnacích. V této inkarnaci ve věku dvanáct a půl roku jsem plně věděl, kým jsem. Teď je mi šedesát tři let a stále občas dávám lidem pocítit, že nejsem realizovaný. Kdybych se nechoval lidským způsobem, nemohl bych existovat. Kdybych zůstával ve svém nejvyšším, ve svém transu, nikdo by za mnou nepřišel.

Na druhou stranu, Ráma udělal všechno podle Vůle Nejvyššího. V jednom okamžiku vidíme, že Ráma je lidský, naprosto bezmocný. Když v příštím okamžiku vyjde na povrch jeho božský aspekt, on ví, že je za, daleko za pozemským utrpením. Jako lidská bytost jedná podle morálky, protože aspekt obyčejných lidí souvisí s morálkou. Zároveň je za hranicí morálky. Na Boží Povel musí dělat určité věci.

Některé duchovní osobnosti — nikoli však duchovní Mistři nejvyššího řádu — viděly více Rámův lidský aspekt než jeho božský aspekt. My však musíme vědět, že on jenom poslouchal své vlastní Nejvyšší. Když poslouchal Nejvyšší, ostatní mu absolutně nerozuměli. Nemusíte se stát Rámou, aby vás lidé nepochopili. Je snad někdo, kdo by nemohl říci, že jej ostatní nepochopili? Bez ohledu na to, jak jste velcí nebo dobří, vás ostatní určitě nepochopí, a ne jenom ostatní, ale i vaše vlastní já. Když vaše nejnižší část posuzuje nejvyšší část, okamžitě ji nepochopí.

Jenom Ráma může být soudcem svých činů, protože on musel poslechnout Vůli Nejvyššího. Když mu Nejvyšší řekl, aby udělal nějakou konkrétní věc na lidské nebo morální úrovni, musel to vykonat. A když mu naopak Nejvyšší řekl, aby udělal něco naprosto protikladného, něco za hranicí morálky, také to musel udělat. Jako lidská bytost by byl naprosto ztracen mezi těmito zcela protikladnými Povely, ale jako božská bytost nebyl vůbec ztracen, protože věděl, že jenom poslouchá svého Vnitřního kormidelníka.