Jako učitelka jsem někdy vůči dětem netrpělivá, když chci, aby se chovaly dobře. Nechci je ukázňovat na vnější úrovni, ale zjišťuji, že nejsem schopná jakýmkoli jiným způsobem udržet kázeň.

Sri Chinmoy: Vy chcete od svých dětí a od dětí, které učíte, dokonalost. Řekněme, že jste ve své zahradě brzo ráno zasela nějaká semínka. Neočekáváte ovšem, že by odpoledne vzklíčila! Ne, musíte mít trpělivost, abyste dokázala čekat hezkých pár měsíců, než se objeví malá rostlinka nebo stromek. Potom musíte zase čekat, než se z rostlinky stane strom, který ponese květy nebo plody. Potom jste šťastná. Na začátku jste zasela semínka a ráda byste hned trhala plody. Vy jste však věděla, že to není možné. Věděla jste, že přijde okamžik, kdy strom vykvete nádhernými květy a ponese lahodné ovoce, takže jste čekala.

Této trpělivosti se říká moudrost srdce. Navenek můžete říci: „Ach, jak dlouho ještě budu muset čekat?“ Máte-li však moudrost srdce, zjistíte, že je to jenom otázka času.

Pokud jde o vás osobně, žádáte děti, aby se chovaly dobře, ale ony neposlouchají. Tady musíte uplatnit stejnou moudrost, kterou jste měla se stromem. Na vnější úrovni tomu říkáme trpělivost, na vnitřní úrovni tomu říkáme světlo moudrosti. Použijete-li svoje světlo moudrosti, jednoho dne přijde úsvit dokonalosti.

Každý den se můžete pokusit pozorovat děti, jestli se zlepšují, nebo nikoli. Dejme tomu, že jedno dítě vás vůbec neposlouchá. Bez ohledu na to, co říkáte, bez ohledu na to, jak jste smutná nebo rozzlobená, stejně neposlouchá. Můžete se pokusit toto dítě ukáznit na vnější úrovni, například tím, že mu vyhubujete a podobně. To je jedna metoda.

Další metoda vypadá takto: podívejte se dítěti do očí a dejte najevo svůj největší soucit. Nevynášejte na povrch žádnou zlobu nebo frustraci, jenom nejvyšší soucit. Snažte se dát dítěti pocítit, že jste mu vydána na milost. Vy jste přitom rozhodně silnější. Můžete mu dát pořádný pohlavek, můžete udělat spoustu věcí. Ale vy to neuděláte. Musíte dát dítěti pocítit, že je nad vámi, že jste mu vydána na milost a že ono může udělat cokoli, když to bude chtít. Vy jste absolutně bezmocná, takže ho prosíte, aby dalo najevo svůj soucit. Tímto způsobem se dotknete jeho srdce a ono už nebude schopné se chovat špatně.

Je to jako když dítě drží balón. Vy byste mu mohla ten balón snadno vzít, ale předstíráte, že jste bezmocná, že jste slabší než to dítě. A prosíte ho, aby vám balón dalo. Kdybyste mu ho prostě sebrala, dítě bude plakat, udělá spoustu věcí, možná se vás dokonce pokusí udeřit. Ale když mu ukážete svoje slzy, krokodýlí slzy, pokud mu řeknete, že jste mu vydána na milost, a ono vám balón vydá, bude z vás ten nejšťastnější člověk.

Když se snažíte ukáznit nějaké dítě, můžete udělat totéž. Zkusíte jeden způsob, ale nefunguje to. Takže další metodou je dotknout se srdce dítěte. Neukázňovat rukou, ale srdcem. Pokud se dokážete dotknout svým světlem moudrosti srdce dítěte, dítě zdokonalíte. Vždycky musíte být moudrá. Když jedna metoda nezabírá, zkuste nějakou novou.

Když jsem byl velice, velice mladý, byl jsem dost velký rošťák, pokud to řeknu mírně. Nyní mám již rozvinutý mír mysli a nejsem nepokojný. Ale tenkrát to bylo jinak. Moje sestry a bratři byli všichni starší než já. Bezdůvodně jsem do nich píchal, boxoval s nimi a podobně. Ale oni byli ke mně velice laskaví. Nikdy, nikdy mě nepotrestali. Když mě potom nachytala moje matka při činu, stačila i jen malinká slza v jejich očích. To mi stačilo. Okamžitě jsem se uklidnil. Její slzy měly nekonečně větší sílu než její hubování. Slzy mé matky měly v sobě nekonečnou sílu.