Existuje takové rčení, které říká, že kdo křičí, ten přitáhne pozornost. (anglický idiom „The squeaky wheel gets the grease“, který nemá přímý český protějšek) Platí to i pro duchovní život?

Sri Chinmoy: V duchovnosti není možné tlačit a tahat. Ti lidé, kteří se snaží tlačit a tahat jsou nakonec odtaženi stranou nebo zatlačeni dozadu. Tlačení a tahání není duchovnost. Duchovnost spočívá v odevzdání Boží Vůli, v trpělivosti, toleranci, v přijetí situace pro její transformaci.

Přijetí situace neznamená, že se jí odevzdáte. Ale abyste mohli něco transformovat, musíte to nejdříve přijmout. Jak byste mohli něco transformovat, aniž byste to nejprve přijali? Pokud například vidíte na ulici nějakou překážku, řekněme uschlou větev, jak byste mohli udržet na ulici pořádek, kdybyste ji nesebrali? Duchovnost je právě taková. Vy něco přijmete a potom to transformujete.

Když se ke mně někdo snaží dostat tím, že tlačí ostatní na stranu nebo je táhne ven, nikdy se ke mně nedostane. V duchovnosti neexistuje žádné tlačení nebo tahání, pouze radostné přijetí, neustálý radostný pocit.

Ať už si musíte sednout při meditaci až vzadu, protože jste přišli pozdě, nebo sedíte vpředu, protože jste přišli úplně první, buďte radostní. Pokud máte radost, nezáleží na tom, kde sedíte — jestli v první řadě nebo vzadu — právě díky ní přijmete nejvíce.

Musíte vědět, že Mistr se skrývá. Může se dívat na jednoho člověka, ale jeho srdce se dívá na někoho jiného, jeho srdce pracuje uvnitř někoho jiného. Takže se snažte mít radostné vědomí bez ohledu na to, kde jste — moje oči se mohou dívat na jiného člověka, ale moje srdce může pracovat ve vašem srdci.