Během bitvy na Kurukšetře, Krišna vyšel z vozu, aby bojoval, ačkoliv dal slib, že vůbec nebude bojovat. Uvažoval jsem nad tím, co to vypovídá o Krišnově osobnosti?

Sri Chinmoy: Když Ardžuna viděl, jak se k němu Bhíšma přibližuje na bitevním poli, řekl Krišnovi: „Ztratili jsme našeho otce, když jsme byli docela mladí a Bhíšma se stal našim otcem. Měl pro nás takovou náklonnost, takovou lásku! Existuje něco, co bychom pro něj neudělali? Je mi tak drahý. Nemohu proti němu bojovat.“

Krišna řekl Ardžunovi: „Ve vnitřním světě je již mrtvý. Musíš s ním bojovat!“ Ardžuna se stále nemohl přinutit, aby bojoval se svým praotcem; tak Krišna vystoupil z vozu se svým diskem. Když se Krišna rozhodl bojovat, řekl: „Moje láska k Ardžunovi je nekonečně důležitější než můj tak zvaný slib. Lidé řeknou, že nejsem muž slova. Nevadí mi to. Chci dokázat, že moje láska k Ardžunovi je nekonečně důležitější než zachování cti v očích světa. Jsem připraven jít proti obyčejnému světlu morálky, abych dostál vítězství pro Ardžunu.“ Když Bhíšma viděl, že je to sám Krišna, kdo proti němu přišel bojovat, začal k němu utíkat, aby byl zabit. Řekl: „Můj Pane, můj Pane, vím, kdo Jsi! Když mě zabiješ, budu ten nejšťastnější člověk. Na jednu stranu, jsem tak smutný, že porušuješ Svůj Slib. Na druhou stranu jsem tak rád, že zemřu Tvou Rukou. Zabij mě, zabij mě! Umírám, abych zemřel Tvou Rukou!“

Potom Ardžuna řekl: „Ne, ne, jsem připraven bojovat!“ Vtáhl Krišnu zpátky do vozu a bojoval s Bhíšmou s nejvyšším odhodláním. Konečně Bhíšma ležel umírající a Ardžuna přinesl svému praotci vodu.

Když Ardžuna viděl, že Bhíšma roní slzy, řekl Krišnovi: „Náš praotec neudělal nic špatného. Byl tak dobrý, tak božský. Proč musí trpět? Proč jsou slzy v jeho očích?“

Krišna řekl Ardžunovi: „Proč se ptáš mě? Zeptej se jeho! On ti řekne.“ Tak se Ardžuna zeptal svého praotce: „Prosím řekni mi, proč pláčeš, Praotče. V našem království není nikdo tak božský jako ty. Byl jsi to ty sám, kdo nám řekl, jak tě zabít. Kdo jiný na zemi by byl tak ušlechtilý? Ale nyní, když se tvoje smrt rychle blíží, proč pláčeš? Bojíš se smrti?“

Bhíšma odpověděl: „Ty blázne! Nepláču proto, že se bojím smrti, ale protože Pánduovci tak mnoho trpěli. Krišna, Pán Vesmíru, byl celou dobu s vámi a pro vás. Tak jak to, že jste tak mnoho trpěli?

Nerozumím Pánově Hře. Proto roním slzy.“

Krišna mu odpověděl: „Toto je moje stvoření. Nikdy nebudeš schopen mu porozumět. Moje tajemství je nepochopitelné.“

Mahábhárata je sladší než nejsladší a zároveň hlubší než nejhlubší. Na mentální úrovni nemůžeme odůvodňovat mnoho z věcí, které Krišna udělal. Ale znovu, jeho Božskost je veškerým ospravedlněním, které je třeba.