Je odevzdání něco jako odchod do nové země, jeden den jste tam a už nikdy ji neopustíte?

Sri Chinmoy: Není to jako jít do jiné země, je to jako návrat do rodné země, do vašeho vlastního domova. Je to jako se vrátit ke Zdroji. Pokud se vracíme s pochybnostmi, Zdroje nedosáhneme; ztratíme se dříve, než přijdeme domů. Pokud je to ale odevzdání radostné, jdeme ke svému Zdroji, který je plný Radosti, a po určitou dobu v něm setrváme. Je to, jako když vejdeme do květinářství — ihned jsme zaplaveni vůní květin. Jestliže vejdeme do místa, které je plné extáze a světla, budeme těmito kvalitami určitě zaplaveni.

Ale intenzita a hloubka blaženosti, kterou získáváme z radostné odevzdanosti, není stejná, jako když je to naše nepodmíněná odevzdanost. Nepodmíněná odevzdanost, i kdyby trvala pouze minutu, přináší tu nejsladší radost. Nemluvím zde o myšlence odevzdanosti, nýbrž o činu odevzdanosti. Když se něčemu určitému nepodmíněně odevzdáme, budeme na to během následujících dnů velice pyšní. Když se odevzdáme na několik minut, budeme těmi nejšťastnějšími a nejpyšnějšími osobami.

Každý z mých žáků se nepodmíněně odevzdal Boží Vůli po dobu několika minut nebo hodinu, alespoň jednou v jeho životě. Ale pochybuj, že jste to prováděli po dobu jednoho celého dne. Je to pro vás nyní ještě nemožné; zhruba po dvou hodinách se to pokazí.