Část II

Jaké je spojení mezi soucitem a odpuštěním?²

Sri Chinmoy: Soucit a odpuštění jsou dvě různé věci. Řekněme, že tě nějaký zlomyslný malý chlapec pořádně udeří. Můžeš ho udeřit ještě více, ale neuděláš to. Proč? Protože jsi mu odpustil. Potom vidíš jiného malého chlapce, jak stojí sám na ulici. Nedokáže přejít přes silnici, protože se bojí. V tu chvíli za ním půjdeš a pomůžeš mu. Počkáš na zelenou a převedeš ho na druhou stranu. To je tvůj soucit. Takto můžeš rozlišit odpuštění a soucit. Někdo potřebuje tvoji pomoc a ty máš dostatek sil a schopností, abys mu posloužil. V takové chvíli dáváš najevo svůj soucit. Někdo jiný není schopen porazit své špatné síly. Tady zase nabízíš svoje odpuštění. Tyto dvě božské kvality jsou v našem životě vrcholně důležité. Nejvyšší má Soucit a Odpuštění v nekonečné míře. Všude nás následuje Svým Okem Soucitu. A pomocí Svého Srdce Odpuštění nám odpouští všechny naše špatné myšlenky a činy.

K tomu bych chtěl ještě něco dodat. My musíme odpustit nejenom ostatním, ale i sami sobě. Jestliže nebudeme neustále odpouštět sami sobě, budeme sami sebou znechuceni. Musíme sami sobě odpustit se správným pochopením toho, že tutéž chybu už neuděláme; půjdeme kupředu. Dejme tomu, že jsem před několika měsíci udělal něco opravdu špatného. Teď se budu modlit k Bohu za odpuštění, odpuštění, odpuštění. Bůh mi již odpustil díky mým upřímným modlitbám, ale já sám jsem si neodpustil, protože nemám zdání, jestli mi Bůh doopravdy odpustil. Takže jsem stále viník. Bůh mi již odpustil, ale já jsem neodpustil sám sobě. Jestliže neodpustíme sami sobě, nejsme schopni jít vpřed. Díváme se jenom vzad. Musíme prominout naší minulosti; jinak nemůžeme vstoupit do budoucnosti.